Čtenářské strategie – 24. díl – Metody vhodné k rozvoji vytváření představ

Ludmila Kovaříková, 13. 10. (2011), Čtenářská gramotnost - Čtenářské strategie , 5 817 zobrazení

To, že si během čtení vytváříme v naší mysli obrazy, nám pomáhá zvládat mnoho problémů. Pomocí těchto obrazů si lépe zapamatujeme informace a pochopíme drobné nejasnosti, k čtenému textu získáme osobnější vztah a snadněji se vcítíme do postav. Následující článek přináší metody určené k rozvíjení představivosti. Pokud budeme vytváření představ u žáků cíleně rozvíjet, budou schopni „myšlenkových kreseb“ i u složitějšího textu.

Kreslení a paměť

N. Boyles vede menší děti k tomu, aby kreslily své představy na základě jediné věty z textu. Úkolem žáčků je nakreslit co největší množství detailů. Větu zvolí buď učitel, nebo žák samotný. Autorka knihy Constructing Meaning připomíná, že kreslení patří i do odborných předmětů a cizích jazyků. Jestliže si malujeme nová slovíčka nebo termíny, prospíváme tím hlavně té části našeho myšlení, která potřebuje k zapamatování kromě vysvětlení nových pojmů také jejich obraz. Postupně tak můžeme spojením jednotlivých nákresů vytvářet celé slovníky pro jednotlivá témata.

Vytváření představ můžeme použít k zapamatování informací, které čteme, i bez toho, abychom si je museli kreslit. Např. u tématu týkajícího se dusíku z Encyklopedie Larousse pro mládež najdeme následující odstavec: Člověk získává potřebné množství dusíku požíváním nejrůznějších potravin: například z mléka, masa, vajec a sýra. Pro zapamatování si představte, že sedíte za svým jídelním stolem. Před vámi jsou na stole tyto věci: mléko, maso, vejce a sýr. Jaké vidíte mléko? (V krabici, ve sklenici, teplé, studené…), maso, vajíčko (nebo vajíčka), sýr. Na co máte chuť? Cítíte vůni některé z věcí na stole? Po diskusi o jednotlivých představách zjistíme, že naše paměť je schopna vybavit si potraviny s mnohem menším úsilím.

Vizuální meditace

Odborné knihy často doporučují, aby výuce strategie vytváření představ předcházela nějaká rozcvička. Podobné „zahřátí“ mohou poskytnout různé formy meditací. Oáza, putování k horskému jezeru, skála v příboji či indický chrám vybízejí k zasnění a vymýšlení vlastních procházek jen při vyslovení jejich názvů.

Kniha Gaby Rossbach inspirovala i následující meditaci, jen s tím rozdílem, že přesně nepopisuje předměty, které si máme představit, ale vše ponechává na posluchačově fantazii. Nechte žáky zavřít oči a na chvilku se přesunout do jiného světa:

Představte si zahradu. Stojíte před ní. Uvědomte si, zda je obehnána plotem a zda se někde objeví branka, kterou byste mohli vstoupit. Vejděte do zahrady a rozhlédněte se. Jaký pohled se před vámi otevírá? Vidíte stromy, květiny nebo jen louku? Dohlédnete až na okraj zahrady? Kam až se rozprostírá? Možná vás sluníčko donutí sklopit oči. Co vidíte pod svýma nohama? Nadechněte se. Cítíte ve vzduchu nějakou vůni? Zaposlouchejte se do zvuků v zahradě. Můžete odhalit původce těchto hlasů? Jsou vzdálené či blízké? Zkuste vzít něco do rukou, potěžkat nějakou věc. Možná se jen něčeho dotýkáte a vnímáte strukturu jeho povrchu. Podívejte se, jestli je v zahradě něco, co můžete ochutnat. Pomaličku se zakousněte a vnímejte chuť toho, co jste okusili. Naposledy si uvědomte, jak se cítíte. Vychutnávejte si tu možnost být někde jinde. Pomalu se začněte vracet zpět do reality. Vyjděte ze své zahrady a otevřete oči.

Řízená imaginace

Tato metoda připravuje žáky na čtení nebo naopak pomáhá prohloubit jejich pochopení textu po jeho přečtení. Nechte žáky, aby si text, který budou číst, nejprve prohlédli. Měli by si všímat hlavně obrázků, kreseb a jiných grafických prvků. Můžeme přinést i další obrázky, tabulky, grafy apod., které souvisejí s textem. Než se budou žáci potýkat s informacemi nahuštěnými v učebnici, může je učitel vzít na krátkou cestu jejich představami. Nezapomeneme uvést situaci, kterou si budou představovat, připomenout jim, že vnitřní svět by měli vnímat všemi smysly a věnovat vždy několik sekund vytváření představ. Po imaginární pouti diskutují o svých pocitech s kamarády, sdílejí otázky nebo zapisují své dojmy. Tím zároveň shrnují, co se vlastně naučili. Poté jsou připraveni vnímat fotografie v učebnici a posoudit, nakolik byl výjev v jejich mysli přesný. Po několika takto vedených imaginacích mohou žáci zkusit vytvářet svá vlastní cvičení představivosti.

Příklad: Představte si, že se zmenšujete tak, že nejste ani vidět. Sedíte na jakési kuličce, která obíhá jinou, o něco větší kouli. Podíváte se, na čem sedíte. Ona to vlastně není koule. Povrch té věci se mírně vlní, takže máte co dělat, abyste nespadli. Když se pohodlně usadíte, rozhlédnete se a vidíte, že kolem větší koule obíhají i další podobné té, na které sedíte. Když se podíváte ke středové kouli, všimnete si, že je průhledná. Jsou v ní vidět jakési jiné kuličky, které jsou asi dvojího druhu, protože každá je trochu jiná. (Atom)

Měli byste být v obraze

Žáci mnohdy opomíjejí prohlédnout obrázky u textu, protože chtějí rychle splnit zadání učitele. Proto je užitečné promyšleně je provést zkoumáním fotografií a obrázků, aby si nové učivo smysluplně s grafickými prvky propojili. Název metody napovídá, že se žáci mají stát součástí obrázku, který najdeme v učebnici nebo přineseme s sebou. Dále provádíme děti podrobným vnímáním fotografie.

Příklad: Podívejte se na fotografii německého vojáka mezi francouzskými rozbořenými budovami za 1. světové války. Nejdříve si všimněte detailů. Jaké je roční období? Jaká je asi denní doba? Prohlédněte si postavu. Jaké má oblečení? Co nese? Na koho myslíte, že se dívá? Představte si, že jste ona osoba na fotografii. Slyšíte něco? Cítíte nějaký pach? Na co zrovna myslíte, když stojíte uprostřed silnice? Popište, co cítíte. Co tento den pro vás znamená. Představte si, co se stalo před tím, než vás vyfotografovali. Co si představujete, že se stalo během tohoto dne a ve dnech následujících? Představte si, že o deset let později ukazujete tuto fotografii svým dětem. Co byste jim řekli o tomto dnu?

vojak_predstavy

Zdroj obrázku: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Bundesarchiv

Vytváření představ v matematice

Slovní úlohy často žákům připadají odtržené od života. Přesto stačí malý výlet do naší obrazotvornosti, aby se z nich staly problémy, jejichž řešení nás skutečně zajímá.

Představte si: Vstupujete na chodbu muzea. Jdete 66 kroků od vchodu do zadní části haly, kde se nachází vchod do další místnosti. Dál postupujte dalších 98 kroků, až dosáhnete konce druhé velké místnosti. Jak daleko jste šli?
Zakroužkujte příklad, který popisuje problém:
A. 66 + 98 B. 98 – 66 C. 98 x 66 D. 98: 66

Zdroje:

• BOYLES, Nancy N.: Constructing Meaning,Maupin House, Gainesville 2004.
• DOUG, Buehl: Classroom Strategies for Interactive Learning Newark : International Reading Association, 2009.
• Using Comprehension Strategies in Math (PPT, dostupné online)

Další díly seriálu a související články:

• Čtenářské strategie – 23. díl – Hodnocení 2: http://www.ctenarska-gramotnost.cz/ctenarska-gramotnost/cg-strategie/cg-strategie-23
Čtenářské strategie – 17. díl – Vytváření představ: http://www.ctenarska-gramotnost.cz/ctenarska-gramotnost/cg-strategie/cg-strategie-17
Příprava na vyučování: Vytváření představ a slohové vyučování: http://www.ctenarska-gramotnost.cz/ctenarska-gramotnost/cg-strategie/vytvareni-predstav

Hodnocení článku

1 smajlík2 smajlíci3 smajlíci4 smajlíci5 smajlíků (5 hlasů, průměr: 5,00 z 5)
Ukládám ... Ukládám ...
 
 

Související články

Zatím nejsou žádné komentáře

Můžete vložit úplně první komentář.

Napište komentář

Pro psaní komentářů se musíte Přihlásit případně Zaregistrovat, pokud ještě nemáte svůj účet.