Pohled na finské kurikulum pro základní vzdělávání – 1. díl – Obecná charakteristika

Ladislava Whitcroft, 27. 7. (2010), Čtenářská gramotnost - Inspirace ze zahraničí , 3 688 zobrazení

V tomto článku se dozvíte, co má společného finské kurikulum s českým RVP a v čem se liší.

Obecná charakteristika

Do devadesátých let minulého století bylo finské kurikulum poměrně striktním dokumentem, který obsahoval řadu detailních pokynů týkajících se uspořádání, organizace, obsahu, používaných zdrojů a metod výuky. Na počátku devadesátých let byl pak dokument zrevidován do podoby, která přinesla větší flexibilitu, decentralizaci a menší množství detailních pokynů. Byla posílena role obcí jakožto poskytovatelů vzdělávacích služeb. Ty na základně národního rámce vytváří místní kurikula, která následně každá škola použije k vytvoření svého vlastního kurikula. Tato volnost se poněkud oslabila vydáním předpisu o hodinové dotaci v roce 2001 a novým kurikulem z roku 2004, které omezilo svobodu obcí a škol při plánování svých kurikulí.

Spolupráce s učiteli i komunitou

Národní základní kurikulum pro základní vzdělávání z roku 2004 tedy poskytuje celostátní rámec, na jehož základě jsou tvořena místní kurikula, kterými se pak řídí učitelé. Zde se na první pohled nabízí srovnání s českou situací – finské Národní kurikulum odpovídá našemu RVP a finská místní kurikula odpovídají českým ŠVP. Kurikulum může na základě rozhodnutí poskytovatele vzdělávacích služeb zahrnovat části specifické pro danou obec, oblast nebo školu. Stejně jako v českém prostředí i ve finském kurikulu je jeho soudržnost zajišťována spoluprací mezi různými skupinami učitelů. Finští učitelé mají značnou rozhodovací autoritu v otázkách školní politiky a řízení. Například jsou zodpovědní za výběr učebních materiálů. V porovnání s ostatními zeměmi OECD se také více podílí na určování náplně kurzů, stanovení hodnotících kritérií, rozhodování o kurzech poskytovaných školou a rozdělování finančních prostředků. Zcela v duchu finského přístupu zastávajícího propojenost školního a mimoškolního světa a větší angažovanost žáků finské kurikulum zdůrazňuje, že obzvláště rodiče a opatrovníci žáků musí mít možnost ovlivnit definování vzdělávacích cílů kurikula, přičemž se na práci na kurikulu mohou podílet i samotní žáci. Kromě toho musí být kurikulum vytvářeno ve spolupráci s úřady zodpovědnými za místní sociální a zdravotní služby.

Základní hodnoty

Za výchozí hodnoty základního vzdělávání finský dokument považuje lidská práva, rovnoprávnost, demokracii, přirozenou diverzitu, zachování životního prostředí a respektování multikulturalismu. Základní vzdělávání podporuje zodpovědnost, smysl pro komunitu a respektování individuálních práv i svobod. Zodpovědnost vůči komunitě a životnímu prostředí a respektování různých národností jsou pro Finy skutečně velmi důležité. Z našeho pohledu je zajímavé, že mezi základní poslání vzdělávání na základních školách dokument zařazuje i podporu jazykové a kulturní identity každého žáka, která souvisí s rozvojem jeho mateřského jazyka.

Osobní studijní plán

Finští žáci mohou postupovat podle svého osobního studijního programu. Učební plán zahrnuje seznam předmětů a předmětových skupin, které žák během školního roku studuje. Cílem je, aby se žák postupem času naučil přebírat více zodpovědnosti za své studium. Zároveň tento systém přispívá k větší informovanosti rodičů a opatrovníků. V počáteční fázi vzdělávání leží zodpovědnost za tvorbu daného plánu na učiteli, avšak postupem doby může být přesunuta na žáka. Učební plán obsahuje studijní program žáka a určuje, jakým způsobem budou dosaženy vzdělávací cíle. Specifikuje možnosti studia a na které oblasti bude kladen důraz.

Rovné příležitosti

Stejně jako v případě českého dokumentu jsou speciální oddíly věnované i podpoře žáků se speciálními potřebami. Filosofie rovných příležitostí pro všechny studenty má ve Finsku i ostatních severských zemích dlouhou tradici. Ve Finsku je hlavním principem od počátku dvacátého století. Proto je také v zemi relativně malý rozdíl mezi výkony slabších a silnějších žáků. Stejně tak jsou i relativně malé rozdíly mezi jednotlivými školami, což je opět typický znak všech severských zemí. Finsko usiluje o to, aby všichni studenti měli přístup ke kvalitnímu vzdělání.

Aktivní učení

Dokument zdůrazňuje, že učení se zakládá na aktivní a cílené aktivitě, během níž žáci zpracovávají a interpretují danou látku na základě dosavadních znalostí. Učení je tedy aktivní a cílevědomý proces, který zahrnuje nezávislé i skupinové řešení problémů.
S tím souvisí i učební prostředí, které mé podněcovat žákovu zvědavost a motivaci a posilovat jeho aktivitu, směřování a kreativitu tím, že bude poskytovat zajímavé a inspirující podněty. Žáci se mohou podílet na tvorbě učebního prostředí, které zároveň musí podporovat vzájemnou interakci mezi učitelem a žákem i jednotlivými žáky.

Cíle, obsah, popis žádoucího výkonu a kritéria hodnocení

Finsko ve svém kurikulu sice přímo nedefinuje klíčové kompetence, při pohledu na jednotlivé cíle a základních obsahy jednotlivých předmětů i průřezových témat však zjistíme, že právě do nich byly tyto kompetence zahrnuty. Každý předmět obsahuje podkapitolu Cíle (objectives), které se shodují s českými očekávanými výstupy a určují, co má žák v dané etapě dosáhnout, a Základní obsah (core content), který odpovídá českému učivu. Žáci jsou v kurikulu rozděleni do skupin (v případě předmětu mateřský jazyk a literatura se jedná o tři skupiny: 1. až 2., 3. až 5. a 6. až 9. ročník) a jednotlivé cíle a základní obsah jsou v dokumentu rozpracovány pro každou z těchto skupin. Kromě toho u jednotlivých předmětů najdeme i sekci Popis žádoucího výkonu žáka a sekci nazvanou Kritéria výsledného hodnocení žáka.

Zdroje:

· National Core Curriculum for Basic Education 2004: http://www.oph.fi/english/publications/2009/national_core_curricula

· The Finnish success in Pisa – and some reasons behind it: Pisa 2003: http://ktl.jyu.fi/img/portal/8302/PISA_2003_screen.pdf

· The Finnish education system and Pisa: Helsinky University Print 2009: http://www.minedu.fi/export/sites/default/OPM/Julkaisut/2009/liitteet/opm46.pdf

Další díl seriálu:

• Pohled na finské kurikulum pro základní vzdělávání – 2. díl – Mateřský jazyk: http://www.ctenarska-gramotnost.cz/ctenarska-gramotnost/cg-zahranici/finske-kurikulum-2

Hodnocení článku

1 smajlík2 smajlíci3 smajlíci4 smajlíci5 smajlíků (zatím nehodnoceno)
Ukládám ... Ukládám ...
 
 

Související články

Zatím nejsou žádné komentáře

Můžete vložit úplně první komentář.

Napište komentář

Pro psaní komentářů se musíte Přihlásit případně Zaregistrovat, pokud ještě nemáte svůj účet.