Výuka dějepisu ve Francii – 2. díl – Písemné zkoušení

Zuzana Loubet del Bayle, 30. 1. (2012), Čtenářská gramotnost - Inspirace ze zahraničí , komentář , 4 056 zobrazení

Ověřování dovedností a znalostí z probrané látky probíhá ve francouzských školách nejčastěji písemnou formou, která je považována za objektivnější než ústní zkoušení. Když si učitel dějepisu ve Francii připravuje osnovu nové kapitoly, určí si, jaké znalosti a dovednosti by žáci měli získat. Na základě těchto požadavků připraví písemnou práci, kterou zadá na konci kapitoly, a přizpůsobí jí probírané učivo. Po probrání učiva kapitoly „Význam církve pro středověkého člověka“ jsem žákům dala písemnou práci, která obsahovala několik úkolů. Zde jsou některé z nich.

Úkol 1: Vysvětlit význam poutí pro věřící ve středověku

Zadané úkoly se podobají aktivitám, které s žáky realizujeme v hodině. Vybrané dokumenty pro písemnou práci závisí na schopnostech třídy, popisuji proto několik různých verzí.

Verze 1

Pro slabší třídy je možné zvolit stejné dokumenty jako ty, které byly rozebírány v hodině, tedy Dokument 1: Mapa poutních cest do Santiaga a Dokument 2: Text o uctívání ostatků svatého Jakuba. Chci po žácích, aby byli schopni zopakovat myšlenkový proces a naučené pracovní metody z výuky na základě dokumentů, které již znají. Otázky k dokumentům mohou (ale nemusejí) být stejné jako v hodině.

Verze 2

Žákům můžeme nabídnout jeden dokument, který byl rozebrán v hodině a druhý, který neznají. Jedná se o stejný typ dokumentů jako v hodině – mapu a text. Chceme, aby žáci opět zopakovali myšlenkový proces a naučené pracovní metody, ale tentokrát na základě dokumentů, které znají jen částečně.

Dokument 1: Křesťanská poutní místa v Evropě (nový dokument)

mapa_2
Zdroj: Učebnice Histoire-géographie, nakladatelství Hatier, 2010, str. 73

V hodině jsme rozebírali mapu poutních cest do Santiaga (viz níže), nyní mají mapu poutních míst v Evropě a ve Svaté zemi. Mají tedy za úkol zasadit své znalosti do širšího kontextu.

Dokument 2: Text o uctívání ostatků svatého Jakuba (žáci znají z hodiny)

„Ve ctihodném kostele Santiaga de Compostela spočívají pod oltářem, který se zde tyčí na jeho počest, ctihodné ostatky svatého Jakuba. Jsou uloženy v mramorovém hrobě. Tento kostel vyniká od svých počátků díky zázrakům svatého Jakuba: nemocným se vrací zdraví, slepí opět vidí, hluší znovu slyší (…). Modlitby věřících jsou vyslyšeny, jejich přání jsou splněna, okovy hříchu se rozpadají, nebe se otevírá těm, kdo zaklepou. Lidé ze všech končin světa sem pospíchají a přinášejí Pánu své dary a chvalořeči.“

Zdroj: Aimery Picaud, Průvodce poutníka do Santiaga de Compostela, 12. století (překlad Zuzana Loubet del Bayle)

Otázky k dokumentům:

Dokument 1
1) Jaké dvě skupiny křesťanů rozlišujeme ve středověku?
Žáci si odpověď pamatují z hodiny, nebo ji snadno najdou ve vysvětlivkách mapy.

2) Jaká jsou tři nejdůležitější poutní místa pro křesťany ve středověku?
Odpověď žáci opět znají z hodiny. Vysvětlivky neříkají, co jsou města označená křížem – je to sice „kartografický prohřešek“, ale zároveň žáci musejí trochu víc přemýšlet.

3) Které z těchto poutních míst bylo pro křesťany nejnebezpečnější? Proč?
Zde by si žáci měli spojit informaci, kterou můžou vyčíst z mapy, se svými znalostmi. Poutní cesty ukazují, že trasy do Jeruzaléma vedou přes území, kde nebydlí křesťané, ale muslimové. Jelikož jsme v další kapitole probírali křížové výpravy, žáci by měli být schopni vysvětlit, proč byla cesta do Jeruzaléma nebezpečná.

Dokument 1 a 2
4) Ve které zemi uctívají křesťané ostatky svatého Jakuba?
Na tuto otázku mají žáci odpovědět pomocí dokumentů 1 a 2. Ve své odpovědi by tedy měli odkázat na informace obsažené v obou dokumentech.

Verze 3

Pro velmi bystré žáky nebo na SŠ můžeme zvolit náročnější dokumenty a větší počet otázek.

Dokument 1: Mapa poutních cest do Santiaga (žáci znají z hodiny)

mapa
Zdroj: Učebnice Histoire-géographie, nakladatelství Belin, 2010, str. 64

Dokument 2: Cesta do Santiaga de Compostela (nový dokument)

„Jednoho květnového rána, když se začíná zvonit na jitřní, vstoupili [rytíři] Bernier a Gerri do kláštera (…). Vzali si s sebou dvacet mezků naložených zlatem a stříbrem; díky tomu se jim dostane vlídného přijetí všude, kde se zastaví. (…) Jeli dnem a nocí, za slunce a za deště, až přijeli před Svatého Jakuba, našli si ubytování a vydali se do kláštera. Tam strávili noc na kolenou před schránkou s ostatky svatého, se svíčkou v ruce.“

Zdroj: Píseň o činech Raula z Cambrai (viz dokument č. 1), 13. století (překlad Zuzana Loubet del Bayle)

Otázky k dokumentům:

1) Co znamená „pouť“?
Ze začátku je dobré položit jednoduché otázky, aby na ně mohli odpovědět všichni žáci. Formulace otázky je proto úplně stejná jako ta, na kterou jsme odpověděli v hodině. Zde očekávám od žáků definici poutě, kterou si zapsali do sešitu. Buď se ji naučili zpaměti, nebo (a toto řešení preferuji) použijí informace z dokumentů a napíší vlastními slovy svoji definici.

2) Kdo je autorem dokumentu č. 2? Odkud se vydává na pouť?
Po četbě historického pramenu v hodině mají žáci vždy za úkol prezentovat dokument. Ví tedy, že jméno autora najdou na konci textu. Mají si také všimnout, že autor pochází z Cambrai.

3) Zakroužkujte na mapě červenou pastelkou místo, odkud poutníci vycházejí, a modrou pastelkou místo, kam jdou.
Zde mají žáci za úkol konfrontovat informaci v textu (Cambrai a Santiago de Compostela) s informací na mapě a lokalizovat obě místa.

4) Jakými zeměmi musejí oba rytíři projít?
Poutníci procházejí celou Francií a částí Španělska. Aby byla otázka jednodušší, je možné přidat na mapu názvy obou zemí.

5) Podle čeho vidíme, že se jedná o velmi dlouhou cestu?
Žáci mají opět za úkol konfrontovat informace z dvou různých zdrojů. V předchozí otázce zjistili, že poutníci musejí projít dvěma zeměmi. Také text poskytuje informace o tom, že cesta je velmi dlouhá. Žáci mohou citovat část textu (ale opravdu jen část, mají často tendenci celý text opsat), například: „dvacet mezků naložených zlatem a stříbrem; díky tomu se jim dostane vlídného přijetí“ nebo „jeli dnem a nocí, za slunce a za deště“. Žáci také mohou délku cesty doložit na základě měřítka mapy a odhadnout vzdálenost ve stovkách kilometrů.

6) Co znamená výraz „ostatky svatého“ v textu?
Žáci mají aktivovat své znalosti z hodiny, kdy jsme si vysvětlili, co jsou to „ostatky“ a co znamená „svatý“. Výrazy jsou zde zasazeny do kontextu, což jim úkol usnadňuje.

7) Proč tráví rytíři celou noc před schránkou s ostatky sv. Jakuba?
Tato otázka je náročnější, proto jsem ji zařadila až na konec. Žáci by měli vysvětlit, že poutníci uctívají ostatky sv. Jakuba. Tuto informaci by si měli spojit s probíraným učivem v hodině a doplnit, že věřící konají poutě a modlí se ke svatým, aby jim byly odpuštěny hříchy a oni se mohli po smrti dostat do ráje.

8 ) „SHRNUJÍCÍ ODSTAVEC“: Na základě svých odpovědí vysvětlete v několika větách význam poutí pro věřící ve středověku.
Na konci každého rozboru pramenů (aktivita v hodině či úkol v písemné práci) by mělo být shrnutí. Ve Francii mu říkají „paragraphe argumenté“, tedy „shrnující odstavec“, kde má žák své tvrzení podpořit argumenty. Je to nejdůležitější část, protože právě zde je vidět, jestli žáci aktivitu či úkol pochopili. „Shrnující odstavec“ obsahuje to, co si žáci mají z hodiny odnést. Zároveň se trénují v psaném projevu. Pokud se jedná o shrnutí aktivity v hodině, jsou dvě možnosti:

1 – Učitel si tento odstavec připraví dopředu a na konci aktivity ho žákům nadiktuje. To je nejrychlejší varianta, žáci jsou ale pasivní a nemají motivaci tvořit sami, protože ví, že učitel stejně nakonec nadiktuje svoji odpověď.
2 – Žáci napíší „shrnující odstavec“ sami, pár z nich ho pak přečte. Učitel nemá připravenou přesnou formulaci, ale tvoří odstavec na základě odpovědí žáků. To je samozřejmě ideální řešení, ale je časově náročné. Učitelské umění zde spočívá ve schopnosti formulovat odstavec tak, aby tam nic důležitého nechybělo a aby učitel zároveň použil části odpovědí žáků a ocenil tak jejich práci.

V písemné práci můžeme chtít po žácích „shrnující odstavec“ pouze pokud jsme s nimi trénovali toto cvičení v hodině. U nižších tříd ZŠ je nutné žákům pomoci. Můžeme například začít větu a chtít po nich, aby ji dokončili. Nebo jim můžeme dát seznam klíčových slov, která mají použít v textu.

„Shrnující odstavec“ je pro žáky velmi těžké cvičení. Učí se ho od 2. stupně ZŠ až po maturitu – čím je žák starší, tím je odstavec delší. Na SŠ se pak postupně přechází k „réponse organisée“, tedy „strukturovaná odpověď“, která má být na stránku. U maturity z dějepisu pak mají žáci sepsat několikastránkovou kompozici. Psaný projev tedy je tedy jednou ze základních dovedností, které by se měli žáci v hodinách dějepisu naučit.

Úkol 2: Vysvětlit význam církevního umění ve středověku

Dokument 1: Výjev z kostela Sainte-Foy de Conques

tympanon

Zdroj: Učebnice Histoire-géographie, nakladatelství Belin, 2010, str. 65

1) Jak se jmenuje část kostela, která je na obrázku?
Učitel ověří, jestli si žák zapamatoval nejdůležitější části kostela.

2) Jaký název byste dali výjevu, který je zde zobrazen?
Jedná se opět o poslední soud, podobně jako v tympanonu kostela v Saint-Lazare d’Autun, který jsme rozebírali v hodině.

3) Kdo jsou postavy označené písmeny?
A = ______________________________
B = ______________________________
C = ______________________________

4) Proč promlouvá středověká církev k věřícím prostřednictvím soch a obrazů?
Žáci mohou citovat a vysvětlit výraz „sochy a obrazy jsou jako knihy z kamene“.

Jednotlivé úkoly mohou být samozřejmě kratší či delší, položené otázky mohou být přesnější (pro nižší třídy) nebo naopak obecnější (pro vyšší třídy). Vše záleží na tom, jak důležité místo zabírá téma v učivu.

Aby se žáci mohli na písemnou práci lépe připravit, je možné rozdat jim seznam znalostí a dovedností, ze kterých budou zkoušeni. Například:

1) Znám význam následujících termínů:
klášter, řeholní řád, regule, spasení, románský sloh, gotický sloh, katedrála, tympanon, svatý, ostatky, kardinál, církev, papež, kardinál, kněz, farář, farnost, mnich, opat, desátky

2) Umím zařadit na časové přímce:
románský styl (11. a 12. století)
gotický styl (12. až 15. století)

3) Umím najít na mapě (zakreslit do slepé mapy): Řím, Jeruzalém, Santiago de Compostela

4) Znám základní fakta o sv. Františkovi z Assisi

5) Umím rozpoznat a popsat:
Klášter
Tympanon kostela
Románský kostel
Gotický kostel
Poslední soud

6) Umím popsat a vysvětlit:
Obyvatelé středověké západní Evropy jsou křesťané.
Pro věřící je nejdůležitější spasení jejich duše.
Církevní rituály určují každodenní život věřících.
Organizace katolické církve
Život v klášteře

Předchozí díl seriálu:

• Výuka dějepisu ve Francii – 1. díl – Význam církve pro středověkého člověka: http://www.ctenarska-gramotnost.cz/ctenarska-gramotnost/cg-zahranici/vyuka-dejepisu-ve-francii-1

Hodnocení článku

1 smajlík2 smajlíci3 smajlíci4 smajlíci5 smajlíků (3 hlasů, průměr: 5,00 z 5)
Ukládám ... Ukládám ...
 
 

Související články

, Komentář

Napište komentář

Pro psaní komentářů se musíte Přihlásit případně Zaregistrovat, pokud ještě nemáte svůj účet.