PISA 2009 – 1. díl – Nejdůležitější informace o českém školství – zahájení odborné diskuze

Radek Sárközi, 13. 12. (2010), Čtenářská gramotnost, Čtenářská gramotnost - Inspirace ze zahraničí , 11 802 zobrazení

Rozhodli jsme se na našem webu otevřít odbornou diskuzi o výsledcích mezinárodního šetření PISA 2009, které pro české školství vyznělo velmi negativně. Rádi bychom se zaměřili především na to, co je třeba změnit, aby se zvýšila čtenářská gramotnost u českých žáků. V tomto článku publikuji základní fakta, v dalších článcích budeme postupně zveřejňovat návrhy změn.

1) PISA 2009

logo-pisa1Jediným objektivním zdrojem v češtině, který (na rozdíl od mnoha článků a vystoupení v médiích) nemanipuluje s výsledky mezinárodního šetření PISA 2009, je národní zpráva Ústavu pro informace ve vzdělávání s názvem „Hlavní zjištění výzkumu PISA 2009″ a podtitulem „Umíme ještě číst?“ (autoři: Jana Palečková, Vladislav Tomášek, Josef Basl). Ta na 52 stranách popisuje výsledky PISA 2009 s důrazem na informace o českém školství.

V angličtině vyšla mnohem podrobnější (292 stran) publikace „PISA 2009, Assessment Framework, Key competencies in reading, mathematics and science“, jež shrnuje veškerá šetření ze všech států, které se výzkumu PISA 2009 zúčastnily. Vydala ji organizace OECD, která šetření PISA realizuje.

Každé tři roky se PISA zaměřuje na jednu ze tří oblastí gramotnosti. V roce 2009 a 2000 to byla čtenářská gramotnost, roku 2003 matematická gramotnost a v roce 2006 přírodovědná gramotnost. Zjišťuje se aktuální stav gramotnosti u 15letých žáků, což znamená, že v ČR jde o žáky 9. ročníků ZŠ a 1. ročníků SŠ. Vedle úloh měřících úroveň dosažených dovedností, které musejí žáci vyřešit, vyplňují respondenti i názorové dotazníky, v nichž hodnotí výuku a svůj přístup k ní, a uvádějí také další údaje, např. jaké je jejich sociokulturní zázemí. Tento přístup umožňuje dobře pojmenovat, proč jsou některé školské systémy efektivnější ve výuce gramotnosti než jiné.

V roce 2009 dopadli ve čtenářské gramotnosti nejlépe žáci následujících zemí: Šanghaj a Hongkong (Čína), Jižní Korea, Finsko, Kanada, Singapur, Estonsko, Japonsko, Austrálie, Nizozemí, Nový Zéland. Pokud bychom se jim měli v budoucnu přiblížit, musíme analyzovat jejich školské systémy a budeme se muset zamyslet nad tím, co z nich lze přenést do našeho školství…

Zajímavé je 7. místo Estonska a pořadí dalších postkomunistických zemí, jejichž výchozí pozice v roce 1989 byla srovnatelná s Českou republikou: 14. Polsko, 22. Maďarsko, 23. Lotyšsko, 32. Slovinsko, 34. Slovensko 35. Chorvatsko a konečně 36. Česká republika… Právě v uvedených státech by bylo pro nás nejlepší hledat inspiraci, co dělat jinak.

Poslední skupina, která nás může inspirovat, jsou země, jež dosáhly největšího zlepšení od posledního průzkumu – především sousední Polsko a Německo. V roce 2000 získali čeští žáci 491,6 bodů, němečtí jen 484 bodů a polští pouze 479,1 bodů. Roku 2009 měla Česká republika 478 bodů (tedy méně než roku 2000!), Německo přitom získalo 497 bodů a Polsko dokonce 500 bodů, takže nás obě země výrazně „předehnaly“!

2) Co je čtenářská gramotnost?

Pro potřeby výzkumu PISA 2009 byla čtenářská gramotnost definována následovně: „Čtenářská gramotnost je schopnost porozumět psanému textu, zabývat se jím, přemýšlet o něm a používat ho k dosažení vlastních cílů, k rozvoji vlastních vědomostí a potenciálu a k aktivní účasti ve společnosti.“

Z tohoto citátu je zřejmé, že čtenářská gramotnost není jen elementární dovedností číst a psát, ani v ní nejde primárně o čtení dětských knížek, jak si mnozí mohou z názvu chybně domýšlet – je to dovednost, která je svázána s hloubkou myšlení při čtení i psaní různorodých textů a s dosahováním cílů skrze texty!

PISA definuje Šest úrovní čtenářské gramotnosti, z nichž první (nejnižší) dělí ještě na části 1a, 1b. Nejúspěšnější země mají málo žáků, kteří dosáhli jen první úrovně (případně nedosáhli ani té) a jejichž čtenářské dovednosti jsou tak nedostačující, že mohou mít problémy v běžném životě (ČR má v této skupině 23,1% žáků, zatímco Finsko jen 8,1%). Většina žáků je u všech států v úrovních 2 až 4. Ovšem nejefektivnější školské systémy mají více než 10% svých žáků v úrovních 5 a 6 (zatímco Nový Zéland má 15,8% žáků s nejvyššími čtenářskými dovednostmi, ČR jich má jen 5,1%).

pisa_2009_urovne_cg

Šest úrovní čtenářské gramotnosti

V jednotlivých úlohách se zjišťuje, jak umějí žáci pracovat se souvislými i nesouvislými texty. Jak z nich umějí získávat informace, zda tyto informace umějí propojit, jak dále informace zpracovávají, zda najdou základní myšlenku textu, umějí interpretovat smysl textu, jak dokážou text zhodnotit, posoudit jeho formu a obsah, propojit svoje předchozí zkušenosti s textem či propojit texty mezi sebou apod.

O charakteru úloh si uděláte nejlepší obrázek z této ukázky: http://aktualne.centrum.cz/domaci/zivot-v-cesku/fotogalerie/2010/12/09/ctenarsky-test-pisa-oecd-gramotnost-test-otazky/

Statisticky významné jsou rozdíly ve výsledcích mezi chlapci a dívkami. Rozdíl v úspěšnosti u úloh čtenářské gramotnosti činí 48 bodů ve prospěch dívek, přičemž 30% českých chlapců nedosáhlo ani základní úrovně čtenářských dovedností (1a, 1b) – u dívek je to 15%…

3) Další zjištění o českém školství

PISA 2009 rovněž mapovala postoje žáků k výuce. O hodinách češtiny 35,6% žáků uvádí, že „žáci neposlouchají, co učitel říká“, a 23,9% tvrdí, že „žáci nedokáží dobře pracovat“.

Více než polovina českých žáků tvrdí, že se ve škole nudí, a třetina žáků nechce do školy chodit vůbec!

Dále bylo zjištěno, že učitelé v hodinách preferují čtení nahlas před tichým čtením. A že mnohem častěji používají čítanky než knihy pro mládež, počítačové výukové materiály, internet či materiály z jiných vyučovacích předmětů.

Značný podíl na výsledcích žáků je spjat se sociokulturní úrovní jejich rodičů.

Mezi českými školami jsou výrazné rozdíly co do úspěšnosti jejich žáků v řešení úloh na čtenářskou gramotnost.

Přílohy:

  Úrovně způsobilosti na celkové škále čtenářské gramotnosti (IN: Hlavní zjištění výzkumu PISA 2009) (1,0 MB, 132 stažení)
Stahovat tento soubor smí jen registrovaný uživatel.

Zdroje:

• ÚIV: PISA 2009: http://www.uiv.cz/clanek/368/2066
• ÚIV: PISA 2006: http://www.uiv.cz/clanek/240/1869
• ÚIV: PISA 2003: http://www.uiv.cz/clanek/243/1868
• ÚIV: PISA 2000: http://www.uiv.cz/clanek/235/1867
• ÚIV: PIRLS a další mezinárodní šetření: http://www.uiv.cz/rubrika/18
• OECD: PISA 2009: http://www.oecd.org/pages/0,3417,en_32252351_46584327_1_1_1_1_1,00.html

Další díl seriálu:

• PISA 2009  – Diskuze na jiných webech 2. díl – Diskuze na jiných webech Diskuze na jiných webech: http://www.ctenarska-gramotnost.cz/ctenarska-gramotnost/pisa-2009-2

Hodnocení článku

1 smajlík2 smajlíci3 smajlíci4 smajlíci5 smajlíků (3 hlasů, průměr: 5,00 z 5)
Ukládám ... Ukládám ...
 
 

Související články

Zatím nejsou žádné komentáře

Můžete vložit úplně první komentář.

Napište komentář

Pro psaní komentářů se musíte Přihlásit případně Zaregistrovat, pokud ještě nemáte svůj účet.