Čtenářská gramotnost a projektové vyučování

Představujete si, jak to, o čem si čtete, vypadá, chutná, zní, voní, je cítit na dotek či jaké to ve vás vzbuzuje emoce? Pokud ano, pak si také lehce budete umět představit, v čem tkví podstata čtenářské strategie „vytváření představ“. Jedná se o strategii zábavnou, kterou bychom mohli přirovnat k filmu, jejž si během četby pouštíme v hlavě.

Přirovnání strategie k filmu, který si pouštíme v hlavě, žáky určitě zaujme. Stejně jako se mění scény ve filmu, tak se v průběhu četby proměňují i naše představy. Kromě toho jsou představy jedinečné pro každého z nás, protože staví na našich předchozích zkušenostech a vědomostech (každý si bude trochu jinak představovat učitele podle toho, kdo ho ve škole učil). Vytváření představ úzce souvisí s usuzováním, což je jedním z dokladů toho, jak jsou jednotlivé strategie navzájem propojené. Když si něco představujeme, tak vlastně usuzujeme, jen používáme obrazy místo slov.

V čem tkví přínos strategie

Obrazy, zvuky a jiné smyslové vjemy nás dnes a denně bombardují z televizních i počítačových obrazovek. Oproti tomu je četba bohužel často žáky vnímána jako pasivní a nudná záležitost. Právě strategie vytváření představ může být jednou z cest, jak změnit tento pasivní přístup. Když během čtení zapojujeme všechny smysly, vytváříme si vztah k tomu, co čteme, čtení si více užíváme a existuje podstatně větší pravděpodobnost, že text dočteme. Proto může být tato strategie velmi přínosná zejména pro žáky, které čtení nebaví a činí jim potíže. Když zapojujeme během četby vlastní představivost, tak vdechujeme textu život.

Čím více detailů si představujeme a čím živější obraz ve své mysli vytváříme, tím lépe si čtené zapamatujeme a tím déle to i udržíme v paměti. To, co si umíme představit, i lépe chápeme. Pokud si naopak během čtení něco nedovedeme představit, jedná se o signál, že textu úplně nerozumíme. K porozumění samozřejmě přispívá i to, že sledujeme, jaké ilustrace se v textu objevují, a snažíme se najít souvislost mezi nimi a tím, co se v textu píše.

Jak učit žáky vytvářet představy

Rozhodně bychom neměli vycházet z předpokladu, že si žáci představují čtený text sami od sebe. Mnozí z nich si ani neuvědomují, že by něco takového mohli a měli dělat. Stejně jako u ostatních strategií i v tomto případě bychom měli začít celý proces modelováním, kdy žákům předvádíme, jakým způsobem my sami tuto strategii používáme. Po takovém modelování žáky vyzveme, aby se o své představy podělili se zbytkem třídy. Nezapomínejte poukazovat na to, jak se vaše představy opírají o text a jak vám pomáhají textu porozumět. Zároveň by si žáci měli uvědomit, jak jsou představy ovlivňovány našimi předchozími zkušenostmi a vědomostmi, a jak se proto liší člověk od člověka.

Představit můžeme strategii žákům například takto: „Když čtu nějakou oblíbenou knihu, tak mě moc baví představovat si, o čem se na jejích stránkách píše. Někdy jsou představy tak živé, že mi to připadá, jako bych se přímo ocitl/a v knížce. Kreslím si v hlavě obrázek hlavního hrdiny nebo místa, ve kterém se příběh odehrává. Představuji si, co se na stránkách knihy děje. A nejen to, já si i představuji různé zvuky, vůně, chutě a také se soustředím na to, jaké ve mně četba vyvolává pocity. Díky tomu se více ponořím do příběhu, uvědomím si více věcí a chce se mi číst dál. Také si vše lépe zapamatuji. Když se pokouším vzpomenout, co se v příběhu událo, tak mi představy mohou pomoci. Vybavuji si jednotlivé obrazy, jako kdyby to byl film a tak si i vzpomenu, co se již událo…“

Pro modelování si vybereme vhodný text, který v nás vyvolává různé druhy představ. Čteme a po vhodné pasáži modelujeme, jaké představy v nás text evokuje. V uvedeném případě se jedná o úryvek z knihy Petr Pan, který najdete i v učebnici pro 4. ročník od nakladatelství Fraus: „Představuji si, že pirátská loď je stará a zanedbaná, má černou pirátskou vlajku s bílou lebkou a zkříženými kostmi, to znám z filmů…tady se píše, že paluba působila pochmurným dojmem…Slovo pochmurný je mi teď už úplně jasné, protože podle toho, co se tu píše, cítím zápach z rozkládajících se potravin, vidím krysy, které se honí po podlaze, a všude je spousta nepořádku a špíny. Také slyším zvuky praskajícího dřeva, vyvolává to ve mně pochmurnou náladu a náladu strachu, protože piráti se evidentně bojí svého kapitána. Toho si představuji úplně jasně, protože jsem viděl/a film, který byl natočen na motivy této knihy. Kapitán má dlouhé vlasy…“ Pokud budeme číst delší text, ukazujeme žákům, jak se naše představy v průběhu četby vyvíjí a mění.

Po modelování můžete použít další část ze stejného textu nebo text jiný. Žákům řekněte, ať zavřou oči a zkouší si představovat, o čem čtou. Ať si představí, že si v hlavě pouští film. Co vidí, slyší, cítí, jaké to v nich vyvolává pocity…? Ať také věnují pozornost slovům, která v nich představy vyvolaly… Po přečtení žáci hovoří o tom, jaká byla jejich představa, a srovnávají ji s představami spolužáků. Ať se snaží zamýšlet, proč se jejich představy od sebe liší. Můžete žáky vyzvat, aby svou představu nakreslili. Jistě si sami uvědomí, že se na jejich představách odrazil nejen poslech čteného textu, ale i jejich vlastní předchozí zkušenosti a vědomosti.

Samozřejmě je důležité, abyste si s žáky povídali o tom, jak jim strategie pomáhá. Užívali si proces vytváření představ? Mají pocit, že text teď více chápou? Pamatují si teď lépe, o čem četli? Použijí některé výrazy při vlastní písemné tvorbě?

Počítejte s tím, že až v další fázi přizvete žáky, aby se podělili o své představy, dost možná budou na začátku bezradní, budou klouzat po povrchu a odpovídat jedním či dvěma slovy. Pomáhejte jim návodnými otázkami typu: Co má přesně na sobě? Proč? Jakou to má barvu, tvar, co vidíš v pozadí? Jaký to v tobě vyvolává pocit? Připomíná ti to něco, co jsi již viděl? Jak si myslíš, že ten dům vypadal? Bydlíš v domě? V čem myslíš, že se liší od toho tvého nebo je mu podobný?

Abychom nastartovali myšlení žáků a přispěli k zapojení všech smyslů, můžeme použít návodné počátky vět: Vidím, vypadá to jako…, Slyším, zní to jako…, Chutná to jako…, Cítím, …, Na dotek to působí jako…, Vyvolává to ve mně pocit…

Žáci si mohou představovat i to, o čem se v textu přímo nepíše, třeba hlavního hrdinu, když byl mladší, a mohou si představovat i sami sebe jako součást scény.  Zároveň veďme žáky k tomu, aby věnovali pozornost tomu, jakým způsobem v nich autor vyvolává určité představy. Která slova a spojení používá? Žáci je mohou zakroužkovat a měli by si uvědomit, že je mohou využít při vlastním psaní. Společně s žáky můžete vytvořit tabulku s obrázky označujícími jednotlivé smysly (ucho, oko…), do které si budou žáci k jednotlivým symbolům vypisovat zajímavé výrazy, které autor textu použil.

Obrázkové knihy a lyrické básně

Jedním ze způsobů, které navrhují autoři knihy „Strategies that work“, je použít knihy, které mají jen obrázky. Ačkoliv takový postup může znít jako nošení dříví do lesa, fungovat může skvěle. Žákům ukážeme dva obrázky v knížce a zeptáme se, co si představují, že se událo mezi dvěma obrázky. Necháme je to nakreslit, popsat nebo si povídat. Pak se společně s žáky zamýšlíme nad tím, zda jejich obrázek dává v daném kontextu smysl. Zdůrazníme, že nám nejde o bláznivé představy, které neodpovídají textu, protože hlavním cílem strategie je prohloubit porozumění textu.

K vytváření představ se velmi hodí i lyrické básničky. Jejich náladu nejlépe pochopíme, právě když si budeme představovat, jaké v nás slova básně (např. popisující podzimní krajinu) vyvolávají obrazy, zvuky, vůně, pocity atd. Pro takové práci můžete opět pracovat s čítankou od nakladatelství Fraus, např. básničky k jednotlivým ročním obdobím najdete v čítance pro 4. ročník v části nazvané Klíč k srdci básníka.

Naučné texty

V těchto textech se často setkáváme s abstraktními pojmy (například souvisejícími s váhou, vzdáleností, hmotností). Žáky bychom měli vést k tomu, aby si uvědomili, jak jim doprovodný obrazový materiál může být užitečný. Modelujeme proto při četbě, že i my ilustracím a obrázkům věnujeme pozornost a že je porovnáváme s tím, co se praví v textu.

Geniální vědec Albert Einstein řekl „If I can’t picture it, I can’t understand it.“ Tento citát přímo vyjadřuje propojenost strategie s porozuměním. Náš mozek potřebuje věci „uvidět“, aby je mohl zpracovat. Když žáci čtou například o nějakém složitém vynálezu a v učebnici není doprovodný obrázek, pomůže jim nakreslit si danou věc v hlavě. Pokud se jim to nedaří, jedná se o signál, že čtenému textu nerozumí a měli by se pokusit věc napravit. Otázkou je, zda by jim kromě toho pomohlo si daný vynález nakreslit i na papír. Ve studii „Cognitive load and science text comprehension: Effects of drawing and mentally imagining text content“ se praví, že opak je pravdou, protože taková aktivita zvětšuje kognitivní zátěž. Kromě toho, že převedeme slova na obraz, musíme ještě tento vnitřní obraz v naší mysli vyjádřit navenek kresbou.

Během četby naučného textu je důležité, abychom si zapamatovali nové informace, které považujeme za důležité. Přitom nám pomáhá, když si danou věc či událost pokusíme nakreslit v hlavě, a to se všemi detaily a souvislostmi, které nás napadnou. Například si můžeme v hlavě pustit film, který zachycuje bitvu na Bílé hoře. Soustředíme se na detaily a nad událostí si představíme nápis, na němž bude velkými číslicemi zářit letopočet, kdy se vše odehrálo.

Přípravu na vyučovací jednotku se zaměřením na vytváření představ si můžete přečíst na http://www.ctenarska-gramotnost.cz/ctenarska-gramotnost/cg-strategie/vytvareni-predstav.

Stejně jako v předchozích dílech seriálu i nyní najdete v příloze článku plakátek, který můžete pověsit během výuky na nástěnku či rozdat svým žákům.

Příloha:

  Petr Pan - text z čítanky (816,4 kB, 395 stažení)
Stahovat tento soubor smí jen registrovaný uživatel.

  Plakát k vytváření představ (456,5 kB, 441 stažení)
Stahovat tento soubor smí jen registrovaný uživatel.

Zdroje:

• Šebesta, Karel; Váňová, Kateřina: Čítanka pro 4. ročník základní školy, Fraus, Plzeň 2010
• Keene, Ellin Oliver a Zimmernmann, Susan: Mosaic of Thought (The Power of Comprehenshion Startegy Instruction, Heinemann 2007
• Miller, Debbie: Reading with Meaning, Pembroke Publishers, Kanada 2002
• Stephanie Harvey; Goudvis, Anne: Strategies that work (teaching comprehension for understanding and engagement), Stenhouse Publishers 2007
• Leutner, Detlev; Leopold, Claudia; Sumfleth, Elke: Cognitive load and science text comprehension (Effects of drawing and mentally imagining text content): cmapspublic.ihmc.us/rid=1274636304968…/Leutner%20et%20al.pdf

Další díly seriálu:

• Čtenářské strategie – 18. díl – Určování podstatných informací a myšlenek: http://www.ctenarska-gramotnost.cz/ctenarska-gramotnost/cg-strategie/cg-strategie-18
• Čtenářské strategie – 16. díl – Sledování porozumění a zjednání nápravy: http://www.ctenarska-gramotnost.cz/ctenarska-gramotnost/cg-strategie/cg-strategie-16

Hodnocení článku

(11 hlasů, průměr: 5,00 z 5)

 Ukládám ...