Čtenářské strategie – 2. díl – Co vše sem patří & trocha historie

Ladislava Whitcroft, 21. 10. (2010), Čtenářská gramotnost - Čtenářské strategie , 10 606 zobrazení

V následujícím článku se dočtete něco málo z historie čtenářských strategií. Kromě toho se dozvíte, co vše je řazeno mezi čtenářské strategie a jaké pořadí výuky těchto strategií navrhují někteří autoři.

Co vše řadíme mezi čtenářské strategie & Výzkum Pearsona a kol.

Ve své úžasné knize Reading with Meaning (Čtení s porozuměním) autorka Debbie Millerová vzpomíná, jak se jí poprvé dostaly do rukou výsledky výzkumů, publikované na počátku devadesátých let, v nichž kolektiv autorů v čele s P. Davidem Pearsonem shrnuje poznatky z předchozích deseti let. Zjednodušeně řečeno, tyto výzkumy si kladly za cíl zjistit, co zdatné čtenáře dělá zdatnými čtenáři. Jedním ze závěrů bylo, že tito čtenáři používají během čtení různé čtenářské strategie, které jim pomáhají správně porozumět textu.

Millerová píše, že uvedené výzkumy identifikovaly následující čtenářské strategie:

Hledání souvislostí: Uvědomuji si, jak dané téma souvisí s mými osobními zkušenostmi (hledání souvislostí text a já) či světem kolem mě (hledání souvislostí text a svět), hledám souvislosti mezi různými texty (hledání souvislostí text a text).
Kladení otázek k textu: Před, během i po přečtení textu si pokládám různé otázky, na které pak hledám odpověď.
Vytváření vizuálních a jiných smyslových představ: Představuji si, jak vypadá, voní, chutná či je cítit na dotek něco, o čem se píše v textu.
Usuzování: Zjišťuji podle nápovědí v textu, co mi chce autor říct. Zjišťuji skrytý význam textu.
Identifikace nejdůležitějších myšlenek a témat textu
Syntéza: Skládám si dohromady informace, o kterých jsem dočetl, a přidám, co jsem již věděl. Kousky skládačky pak vytvoří nový poznatek.

K výše uvedeným strategiím Keene a Zimmermannová (Mosaic of Thought) ještě přidávají sledování porozumění (a zjednání nápravy), o které uvádějí, že je vlastně jakousi zastřešující strategií, pod kterou spadají všechny ostatní strategie, protože každá z nich se sledováním porozumění úzce souvisí.

Kromě výše uvedených strategí různé publikace, organizace, odborníci a školy doporučují výuku dalších čtenářských strategií, které čtenáři pomáhají při četbě textu:
Předvídání (možno zařadit pod usuzování); shrnování; skimming (zběžné čtení, kdy text nejdříve rychle prolétneme očima); scanning (vyhledáváme v textu určité informace, na které se zaměříme – např. „cena, kč“ v případě, že se chci dozvědět, kolik něco stojí); hodnocení atd.

Jaké strategie učit a v jakém pořadí?

Výběr odpovídajících strategí pak záleží na konkréktním učiteli. Jedině on totiž ví, jak na tom jeho žáci jsou a co potřebují. Debbie Millerová začíná například s hledáním souvislostí. Autoři knihy Mosaic of Thought uvádějí, že metodou „pokus a omyl“ dospěli k závěru, že v mnoha případech se učitelům osvědčilo postupovat v následujícím pořadí:
Mladší žáci:
sledování porozumění, hledání souvislostí, kladení otázek k textu, vytváření představ, usuzování, určování nejdůležitějších myšlenek a témat textu, syntéza
Starší žáci:
sledování porozumění, hledání souvislostí, kladení otázek k textu, usuzování, určování nejdůležitějších myšlenek a témat textu, syntéza, kladení otázek k textu, vytváření představ

Učíme se navzájem

Jedněmi z průkopnic ve výuce čtenářských strategií byly i Palincsarová a Brownová. Ty na počátku osmdesátých let rozvinuly metodu Reciprocal teaching, kterou se podrobně u nás zabývá Kritické myšlení. Tato diskuzní technika, jež se česky jmenuje „učíme se navzájem“, pracuje se čtyřmi strategiemi – předvídáním, shrnováním, vyjasňováním a kladením otázek.

Direct Explanation Method (Metoda přímého vysvětlování)

Gerald G. Duffy a Laura R. Roehlerová přišli v roce 1987 s metodou přímého vysvětlování (Direct Explanation Method). Ta zdůrazňuje přínos přímého vysvětlení jednotlivých strategií učitelem (učitel strategii pojmenuje a vysvětlí) a modelování jejich užívání pomocí učitelova přemýšlení nahlas, po němž následuje společná, řízená a samostatná práce se strategiemi (o modelu postupného předávání odpovědnosti se dočtete více zde: http://www.ctenarska-gramotnost.cz/ctenarska-gramotnost/cg-strategie/ctenarske-strategie-3). Následný výzkum potvrdil významný přínos této metody. Žáci třetího ročníku, kteří se v průběhu jednoho roku učili, jak pracovat s jednotlivými čtenářskými strategiemi, v ověřovacích testech předčili kontrolní skupinu.

Transactional Strategy Instruction (Transakční výuka)

Metoda nazvaná Transactional Strategy Instruction (TSI), prosazovaná M. Pressleyem a doporučovaná uskupením amerických odborníků „National Reading Panel“, kteří byli v roce 2000 pověřeni výzkumem čtenářské gramotnosti, doporučuje, aby učitelé vytvořili podmínky pro diskuzi  o dané strategii. Ve své studii „Transactional instruction of reading comprehension strategies“ Pressley říká, že efektivní výuka je dynamická. Dochází při ní k interakci mezi žáky a učitelem i žáky mezi sebou. Výuku zásadně ovlivňuje to, jakým způsobem reagují studenti na učitele a mezi sebou navzájem. Dynamický je i vztah mezi textem a čtenářem – význam textu je vytvářen čtenářem v závislosti na jeho přechozích vědomostech a zkušenostech. Jak metoda přímého vysvětlování (Direct Explanation), tak i TSI tedy zdůrazňují to, že učitel žákům vysvětlí jednotlivé strategie a modeluje jejich užívání. Stejně tak obě metody počítají s postupným odstraňováním podpory poskytované učitelem. TSI však více staví na větším zapojení žáků do diskuze, během níž žáci spolupracují na interpretaci dané strategie.

Jaká je současná situace?

V roce 2000 potvrdil přínos výuky čtenářských strategií i výzkum, který uskutečnilo americké sdružení odborníků zabývajících se čtenářstvím, National Reading Panel. Při pohledu na zahraniční webové stránky, které se věnují čtení s porozuměním, a při četbě zahraničních kurikulí (např. kurikulum Ontaria, Austrálie) zjistíme, že čtenářské strategie se v zahraničí staly běžnou součástí výuky.

Naším cílem je, aby i čeští učitelé získali povědomí o tom, proč a jak by měli práci se čtenářskými strategiemi zařadit  do své výuky. V dalších dílech našeho seriálu proto pojednáme o jednotlivých čtenářských strategiích a zároveň vám poskytneme řadu praktických tipů a ukázek, které vám názorně ukáží, jakým způsobem byste ve svých hodinách se čtenářskými strategiemi mohli pracovat.

Zdroje:

• Miller, Debbie: Reading with Meaning, Pembroke Publishers, Kanada 2002
• Reciprocal Teaching of Comprehension-Fostering and Comprehension-Monitoring Activities: http://people.ucsc.edu/
• Pearson, P. David a kol.: Handbook of Reading Research, Volume III, Routledge/Taylor & Francis Group 2000
• Transactional Instruction of Reading Comprehension Strategies: http://www.eric.ed.gov/Keene, E.
• Keene, E. Oliver; Zimmernmann, Susan: Mosaic of Thought, Heinemann, Portsmouth 2007

Doporučený zdroj:

Najvarová,V.: Čtenářská gramotnost žáků 1.stupně základním školy (disertační práce): www.is.muni.cz/th/14647/pedf_d/VN_disertace.pdf

Další díly seriálu:

• Čtenářské strategie – 3. díl – Jak učit strategie (obecný popis jednotlivých fází): http://www.ctenarska-gramotnost.cz/ctenarska-gramotnost/cg-strategie/ctenarske-strategie-3
• Čtenářské strategie – 1. díl – Co jsou čtenářské strategie: http://www.ctenarska-gramotnost.cz/ctenarska-gramotnost/cg-strategie/ctenarske-strategie-1

Hodnocení článku

1 smajlík2 smajlíci3 smajlíci4 smajlíci5 smajlíků (10 hlasů, průměr: 4,90 z 5)
Ukládám ... Ukládám ...
 
 

Související články

Zatím nejsou žádné komentáře

Můžete vložit úplně první komentář.

Napište komentář

Pro psaní komentářů se musíte Přihlásit případně Zaregistrovat, pokud ještě nemáte svůj účet.