Čtenářské strategie – 13. díl – Kladení otázek aneb dobrodružství poznávání

Ladislava Whitcroft, 7. 2. (2011), Čtenářská gramotnost - Čtenářské strategie , komentáře (3) , 6 891 zobrazení

Lidské poznávání i běžná existence jsou utkány z otázek. Pomocí otázek se ujišťujeme, zda jsme něčemu dobře porozuměli, objevujeme nové věci, analyzujeme problémy, poznáváme své okolí a ukazujeme našim přátelům, že nám na nich záleží. Podívejte se, jakou dobrodružnou cestu za otázkami můžete s žáky podniknout při práci s textem o relativitě dobra a zla. Přečtěte si, v čem tkví přínos této strategie a jaké typy otázek můžeme klást, stáhněte si plakát, který můžete při výuce strategie rozdat vašim žákům.

Proč si klást otázky

co_je_dobre_a_co_spatne_obrazek

Obrázek z knihy Já a svět, Svět a já (Velké otázky pro malé filozofy)

Pro děti jsou otázky něčím naprosto přirozeným, a to již od prvních vět. Proto bychom právě se strategií kladení otázek měli začít velmi záhy. Žáci sami budou pokládat skutečné otázky pramenící z jejich touhy po poznání. Třída se stane místem cesty za poznáním a věčného údivu nad tím, co nás obklopuje. Role učitele pak především spočívá v tom, aby žákům ukázal, že i on se ptá, pochybuje a mnohdy nezná odpověď, že je přirozené se ptát. Kromě toho učitel děti vede k tomu, aby si uvědomili rozdíl mezi různými typy otázek  a to, které otázky skutečně přispívají k porozumění textu.

Zkušení čtenáři si kladou otázky proto, aby si ujasnili, zda něčemu rozumějí (Myslí se tím, že…?), vyjádřili pochybnosti a zaujali kritické stanovisko (Dá se věřit těmto argumentům? Co bych mohl/a namítnout?), určili autorův záměr a styl (Proč autor tvrdí toto? Co tím sleduje? Proč to říká zrovna tímto způsobem?), aby určili, kde přesně v textu najdou určitou odpověď (Kde se to říká?). Otázkami se také soustřeďujeme na myšlenky či události, které si chceme zapamatovat (Co chce autor, abych si zapamatoval/a z tohoto odstavce? Co je podstatné?) – když si takové otázky budeme pokládat při čtení náročného textu po každém odstavci, skutečně si podstatné informace lépe zapamatujeme.

Typy otázek dle žánrů, uzavřené a otevřené otázky

V předchozím článku jsme zmínili různé typy otázek podle toho, kde na ně najdeme odpověď. Žákům bychom měli také ukázat, že některé typy otázek jsou společné pro všechny druhy textů (S jakým záměrem autor tento text napsal? Pro koho je určen? Už jsem někdy četl/a něco podobného?), některé se liší podle typu textu (beletrie: Kdo je vypravěč? Co vím o hlavním hrdinovi? Jak bych se cítil/a v podobné situaci já?; naučný text: Jak mohu rychle najít určitou informaci? Proč autor použil graf?).

Kromě toho bychom si měli uvědomit, že uzavřené otázky, kterými se ptáme na určitou informaci, testují pouze schopnost žáka vybavit si onu informaci, ale nepodněcují hlubší přemýšlení. Ve své publikaci Reading Strategies that Work ukazuje Laura Robbová rozdíl žákům následujícím způsobem: Při četbě knihy The Hallo-Wiener položí studentům dvě otázky, na které je nechá odpovědět, a s žáky diskutuje nad rozdílem mezi těmito otázkami. Společně dojdou k závěru, že na otázku „Za co byl Oscar převlečený?“ existuje jen jedna možná odpověď (za párek v rohlíku). Na druhou stranu otázka „Proč Oskar zachrání kamarády, kteří si z něj dělají legraci?“ má mnoho odpovědí, nad kterými doopravdy musíme přemýšlet.

Dobrodružství poznávání aneb velké otázky

Zkušení čtenáři si uvědomují, že nejcennější jsou ty otázky, které pramení ze skutečné touhy po poznání, ze snahy přijít věcem na kloub. Pro tyto otázky je typické, že na ně často neexistuje jednoznačná odpověď. Kromě toho takové otázky často vedou k tomu, že si pokládáme otázky další . Učitelé by měli žákům ukázat, že stojí za to si takové otázky pokládat, že oni sami si je pokládají. Proto je, stejně jako v případě ostatních strategií, modelování podstatnou složkou výuky.

Čeští žáci se bohužel ve škole často nudí. Jedním z důvodů tohoto faktu je to, že se setkávají s texty a úkoly, které jim připadají nezajímavé a které se jich nijak nedotýkají. Texty naplněné velkým množství informací, ve kterých se ztrácejí. Pokud chceme přesvědčit žáky o tom, že škola není jen samoúčelná a nudná instituce, měli bychom pracovat i s texty, které žáky osloví, nadchnou a podnítí další diskuzi a otázky. Jak již bylo řečeno, takové otázky často generují další otázky, které zase podněcují jiné…

Práce s textem: Má pravdu vlk nebo ovce?

Podívejme se spolu na text, který právě takový typ otázek podněcuje. Text z knihy Já a svět, svět a já nám v podtitulu říká, že v knize najdeme Velké otázky pro malé filozofy. Kniha je určena dětem od 8 let. Kapitola nazvaná „Co je dobré a co je špatné?“ se zamýšlí nad relativitou dobra, tedy poměrně hlubokou otázkou, činí tak však dětem přístupným jazykem. Začít můžete tím, že dětem ukážete nejdříve obrázek, kde se vlk zrovna chystá sežrat ovci a podivuje se nad tím, že by na tom mělo být něco špatného. V případě, že strategie byla modelována, žáci sami rovnou mohou pokládat otázky, které je při pohledu na tento provokující obrázek napadnou. Pokud ne, ptá se učitel: Proč se asi vlk ptá tak, jak se ptá? S kým sympatizuji a proč? Co asi říká ovce? Co kdyby tam místo zvířat byli lidé? Co mi chce autor obrázku říci? Pokud chceme žáky vést k tomu, aby pokládali otázky, které by je jinak nenapadly a které jim pomohou vidět věci z jiné perspektivy, můžeme jim pomoci tím,  že na tabuli sepíšeme návodné počátky otázek, které necháme žáky dokončit (Proč …? Co kdyby…? Co by se stalo, kdyby…? Jak…?).

Po přečtení textu bychom děti měli vést k tomu, aby se samy sebe ptaly, co autor tvrdí, jaký je jeho názor. Pokud jsme se strategií nikdy předtím nepracovali či pokud to bude dětem činit problém, modelujeme opět způsob ptaní sami: Co se mi snaží autor článku říci? Jakým způsobem svůj názor dokládá? Jaké příklady uvádí? Jsou tyto příklady přesvědčivé? Jaké byste mohli navrhnout protiargumenty či jiné příklady? Nezapomeňte otázky správně promyslet, modelujeme proto, že žáci napodobují, co slyší. Pokud učitel klade otázky, které jdou pouze po povrchu, budou nejspíše takové otázky v budoucnu klást i žáci. A samozřejmě povzbuzujte žáky k tomu, aby se pokoušeli klást své vlastní otázky. Společně pak diskutujte o tom, které otázky jdou skutečně k jádru problému, které vám pomáhají text pochopit.

Modelováním zároveň žákům ukazujeme způsob ptaní, který je pro daný typ textu vhodný. V tomto případě se jedná o názor, který autor dokládá různými argumenty a příklady. Je tedy vhodné se ptát, jaké argumenty používá, zda jsou tyto argumenty přesvědčivé a jaké bychom mohli navrhnout protiargumenty, neboli hledat chybějící hlasy.

Jednou z možností, jak vést žáky k tomu, aby pokládali své otázky, může být i to, že se učitel stylizuje do role vlka a nechá žáky, aby mu pokládali otázky. Této metodě se říká horké křeslo. Otázky mohou žáci pokládat i samotnému autorovi. V našem případě by se také mohli rozdělit do dvou skupin, kdy jedna bude představovat ovci a druhá vlka, a vzájemně si dávat otázky, kterými se budou snažit přesvědčit o své pravdě (Ovce: Ty si myslíš, že mě to nebolí? Vlk: A ty si myslíš, že hlad nebolí?). Nebo se rozdělí do dvou skupin podle toho, kdo s autorem souhlasí a kdo ne. Každá skupina se opět snaží navrhnout co nejvíce otázek, které podpoří její názor a zpochybní názor opačný (Jak by to na světě vypadalo, kdyby si každý mohl myslet, že je dobré zrovna to, co si on myslí? No jo, ale jak určíš, co je dobré pro všechny?). Vše samozřejmě záleží na úsudku učitele, který jediný ví, jak na tom jeho žáci jsou a do jaké míry zvládnou otázky tvořit samostatně.

Další tipy, jak při výuce této strategie postupovat, se dočtete na http://www.ctenarska-gramotnost.cz/ctenarska-gramotnost/cg-strategie/ctenarske-strategie-4

Zdroje:

• Keene, Ellin Oliver a Zimmernmann, Susan: Mosaic of Thought (The Power of Comprehenshion Startegy Instruction, Heinemann 2007
• Robb, Laura: Reading Strategies that Work: Teaching Your Students to Become Better Readers, Scholastic Inc. 1996
• Understanding reading comprehension: http://nationalstrategies.standards.dcsf.gov.uk/node/84894
• Labbé, B.; Puech, M. ; Azam, J.: Já a svět, Svět a já (Velké otázky pro malé filozofy), Univerzum 2009

Přílohy:

  Co je dobré a co je špatné? - ukázka z knihy Já a svět, Svět a já (Velké otázky pro malé filozofy), (514,4 kB, 474 stažení)
Stahovat tento soubor smí jen registrovaný uživatel.

  Plakát ke strategii kladení otázek (199,0 kB, 529 stažení)
Stahovat tento soubor smí jen registrovaný uživatel.

Další díly seriálu:

• Čtenářské strategie – 14. díl – Tipy pro první hodiny se strategiemi: http://www.ctenarska-gramotnost.cz/ctenarska-gramotnost/cg-strategie/ctenarske-strategie-14
• Čtenářské strategie – 12. díl – Kladení otázek: http://www.ctenarska-gramotnost.cz/ctenarska-gramotnost/cg-strategie/ctenarske-strategie-12

Hodnocení článku

1 smajlík2 smajlíci3 smajlíci4 smajlíci5 smajlíků (10 hlasů, průměr: 5,00 z 5)
Ukládám ... Ukládám ...
 
 

Související články

Komentáře (3)

Napište komentář

Pro psaní komentářů se musíte Přihlásit případně Zaregistrovat, pokud ještě nemáte svůj účet.