O interpretaci výsledků různých průzkumů se pokouší často bulvár

• Málo spokojených (ČTK, map), (Blesk, 10. 1. 2012)
Se stavem demokracie v Česku je spokojena jen zhruba čtvrtina obyvatel, nejméně v dosavadní historii státu. Ukázal to průzkum STEM. Ještě o rok dříve přitom bylo s fungováním demokracie spokojeno 38% lidí.

• Průzkum společnosti STEM - Nespokojení Češi (ČTK, map), (Blesk, 11. 1. 2012)
O polovinu klesla za posledních deset let spokojenost Čechů s politiky. Že strany fungují dobře, si podle průzkumu STEM myslí už jen 15 % lidí, zatímco v roce 2001 to bylo ještě 29% lidí.

Pravděpodobně při obou výše uvedených větičkách došlo v Blesku pouze k pokusu „zaplácnout” kousek volného bílého místa. Nedozvíte se prakticky nic, i když si možná myslíte, že jste právě zjistili podstatnou informaci, jak to vypadá se spokojeností Čechů s demokracií, politiky, politickými stranami. Pokud se k uvedeným výzkumům chcete skutečně dozvědět fakta - vzorek respondentů (dotazovaných), bližší informace v logickém sledu, nezbývá vám, než navštívit webové stránky agentury STEM.

Titulek z deníku BLESK.CZ

A doporučení deníku Blesk? Zůstaňte prosím raději u anket! Tím celkem nikomu neublížíte ani nezamotáte hlavu! A ještě se dozvíte, co by známé osobnosti dělaly s výhrou ve sportce, popř. jaký průšvih udělaly jiné známé osobnosti na silnici jako viníci dopravní nehody a co na to my, běžní smrtelníci, v souvislosti s návrhem naší vlády - dohodou o vině a trestu.

A pokud máte anket stále málo, pak si můžete přečíst, jak si stojí Tomio Okamura a Jan Fischer coby možní příští prezidenti České republiky. A to všechno, oproti průzkumům o nespokojených Češích, v barevném provedení s foty a velkými titulky! Všechny tyto „kousky” najdete ve stejném deníku Blesk z 11. 1. 2012 - možná přemíra jedniček v datu vydání způsobila tuto „přehršel pozoruhodných informací”!

Mediálně vděčné téma - Volební preference politických stran

V novinových článcích můžete narazit na informaci podobného znění:

Na začátku prosince 2011 by ČSSD volilo 24,6% oprávněných voličů, ODS 13,7 % a KSČM by se umístila na třetím místě s 12,5 %.

Zamysleme se nad tím, co předložené výsledky říkají obyčejnému čtenáři. Pokud ho zajímá momentální rozložení politických sympatií u české veřejnosti, musí mít určitě pocit, že díky tomuto článku získal velice přesnou a cennou informaci. Když dokáže jít ve svých výsledcích až na úroveň desetin procent… Musel to zřejmě být skutečně skvěle provedený výzkum, když prezentuje závěry s takovou přesností. Při prezentaci výsledků sociologického šetření lze opravdu jít na libovolnou úroveň přesnosti desetinných čísel. Naneštěstí to ale nesvědčí o skvěle odvedené práci výzkumníka, ale spíše o jeho neznalosti a neprofesionalitě.

Přesnější a serióznější vyjádření výsledků by totiž muselo znít podobně: „Jsme si na 95% jisti, že skutečný podíl voličů ČSSD se nachází mezi hranicemi 21 až 25%.” Co toto komplikované konstatování znamená? Tak v první řadě jím přiznáváme krutou pravdu, že nejsme schopni říci, zda ten skutečný podíl je 21%, 22,5% nebo 25%, ani zda se blíží spíše k dolní nebo horní hranici intervalu.

Ať pro publikování vybereme jakékoli konkrétní číslo z tohoto rozmezí, není to přesným obrazem reality, ale jen jejím odhadem. V druhé řadě přiznáváme navíc čtyřprocentní možnost úplně chybného odhadu, kdy by naměřená hodnota vůbec do vypočítaného intervalu nepadla, jednodušeji řečeno: kdybychom provedli 100 stejných výzkumů volebních preferencí ČSSD, pak výsledky 95 z nich by skutečně ležely ve vypočítaném rozmezí, zatímco zbylých 5 by bylo někde mimo.

Pro názornost, jak se mohou procenta v jednom měsíci lišit, porovnejme výše uvedený výzkum agentury STEM s výzkumem CVVM: zde dosahuje ČSSD pouze hranice 22%, ODS 10,5 %, KSČM 10%.

Už na tomto příkladu vidíme, že není vhodné, ač to fundovaně vypadá, používat ve velkém množství desetinná čísla. Navíc se u obou výzkumů čísla poměrně liší, proto výše zmíněná formulace „Jsme si na 95% jisti, že skutečný podíl voličů ČSSD leží mezi hranicemi 21 až 25%” je daleko serióznější.

Zdroje:

• Výzkumy agentury STEM a CVVM, která je součástí Sociologického ústavu AV - Interpretace z internetových serverů novinky.cz, aktualne.cz a ze stránek STEM A CVVM, prosinec 2011
• Blesk (11. 1. 2012)

Výstava prezentuje výsledky soutěží Náš časopis 2010 a Nadílka našich dílek 2010, které uspořádalo občanské sdružení Abeceda. Na osmi výstavních panelech můžete zhlédnout ukázky z vítězných časopisů a sborníků. Kromě toho se dozvíte, jak by měl vypadat kvalitní školní časopis a kvalitní školní literární sborník. Jeden z panelů seznamuje návštěvníky se čtenářskými strategiemi, tedy postupy, které nám pomáhají porozumět čtenému textu. Pořadatelé rovněž připravili pracovní listy, které si budou moci dětští návštěvníci vyplnit přímo na místě, doma s rodiči nebo ve škole s učitelem a spolužáky.

Výstava je součástí projektu Čtenářská gramotnost a projektové vyučování. Tento projekt byl podpořen z prostředků Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu ČR. Více informací o projektu naleznete na internetových stránkách www.ctenarska-gramotnost.cz a www.sotkoviny.cz.

Krajskou knihovnu v Liberci najdete na adrese Rumjancevova 1362/1, Liberec 1 (www.kvkli.cz). Srdečně zveme všechny děti i dospělé, aby se přišli potěšit a inspirovat ukázkami časopisů a sborníků žáků z mimopražských základních škol.

Výstava objede knihovny ve všech krajích ČR. Do Liberce se přesunula z Pardubic. Od března 2012 pak postupně navštíví knihovny v Ústí nad Labem, Karlových Varech, Plzni a Kutné Hoře. Fotografie z našich akcí naleznete zde: http://abeceda-foto.rajce.idnes.cz.

Abeceda, o. s.

Základní myšlenka je jasná a stručná - na zájmovou oblast se zeptám dostatečného množství lidí (čím více, tím lépe, musím ale také tyto lidi umět správně vybrat) a poté předpokládám, že jejich odpovědi se shodují s názory a chováním celé společnosti nebo celého zkoumaného souboru (např. mládeže). V terminologii sociologa řečeno - soubor respondentů je reprezentativní pro určitou populaci.

Abychom ale zjistili to, co zjistit chceme, (aby byl výzkum validní), musíme se vyvarovat celé řady překážek:

• Potřebné je dostatečné množství odpovědí (u sociologických výzkumů stovky, často ale i tisíce). Pokud není uvedeno, kolik respondentů (dotazovaných) odpovídalo, může tento fakt výsledky zpochybnit.
• Je zapotřebí rozlišit, kdo byl dotazován, v jakém prostředí se ptám. Nelze dělat výzkum na jednom místě a ptát se stejného vzorku respondentů - např. jen v divadle, v ZOO, na koncertě… Je potřebné zaměřit se na různá místa, velká i malá města, muže i ženy, starší i mladší.
• Skupina dotazovaných se obvykle vymezuje v závislosti na tématu - budeme-li tedy zkoumat např. vliv médií na mládež ve věku 14-18 let, zaměříme se na tuto skupinu, chlapce a dívky, zastoupené ve stejném poměru a na různých typech škol - gymnáziích, středních školách a učebních oborech s maturitou i bez ní.
• Chyba může být v pokládaných otázkách. V současné době se kde kdo bez jakékoliv průpravy pouští do dotazníkového šetření. Otázky nezkušených „výzkumníků” mohou být formulovány tak, že je dotazovaní nepochopí, jsou např. dvojsmyslné, nebo je každý chápe jinak - velkou chybovost přináší často nevhodně použitá „negace” otázek. Stejné to pak bývá s odpověďmi. Kvůli snadnějšímu zpracování výsledků bývají odpovědi předepsány a dotazovaní si vybírají tu, která je nejblíže jejich názoru. To ale nemusí být vždy zcela přesné.
• Další pochybení vzniká při interpretaci výsledků výzkumu a často tomu tak je právě u novinářů, kteří v touze po senzaci výsledky buď zdramatizují, nebo chybně vyloží. Informace o výzkumech bývají přeplněny čísly - použití těchto čísel ale není vždy jasné, může být neúplné a často zkreslující.

Nechci nikterak zpochybňovat zábavný charakter některých novinářských anket, nicméně pokud používají novináři číselné údaje od renomovaných agentur, měli by takové hodnoty interpretovat hodnověrně a smysluplně. Tedy tak, aby nám jejich informace mohly být k užitku.

V následujících dílech seriálu, věnovaného mediální interpretaci sociologických výzkumů, se v této souvislosti zaměříme na některé konkrétní nepřesnosti, které nám sdělovací prostředky nabízejí. Nejde o jev nikterak výjimečný a myslím, že stojí za to na něj žáky upozornit, případně je, již poučené, nechat, aby sami nacházeli nesrovnalosti v textu nebo nesmyslná tvrzení.

Žáci mohou propagovat svůj školní časopis, literární sborník nebo zajímavou školní akci (např. Noc s Andersenem). Uvítáme i reklamu na oblíbený školní předmět, například šesťáci mohou nalákat nižší ročníky na hodiny přírodopisu, zeměpisu…

Nechte žáky vybrat formu reklamy, která je jim nejbližší. Může to být článek do školního časopisu (rozhovor, reportáž, komiks…), plakát, leták, reklamní video, spot… Nezapomeňte, že aby reklama upoutala, měla by být zajímavě graficky či výtvarně zpracovaná.

Upozorněte prosím své žáky, že jejich vydařené reklamy mohou být publikovány na našem webu. Můžete například na nástěnce ve škole (třídách) vyvěsit plakátek, který najdete v příloze.

Příspěvky prosím zasílejte na e-mail sotek@sotkoviny.cz. Nezapomeňte pokaždé uvést jméno a příjmení autora, název školy a třídu. Kvalitní dílka žáků budeme postupně uveřejňovat na www.sotkoviny.cz.

Rady, jak napsat reklamní text, najdete na našem webu www.sotkoviny.cz:
• Dalibor Dudek: Skvělý reklamní text
http://www.sotkoviny.cz/jak-na-casak/jak-na-reklamu/13
• Dalibor Dudek: Jak upoutat pozornost
http://www.sotkoviny.cz/jak-na-casak/jak-na-reklamu/22

O reklamě se více dozvíte také na webu www.ctenarska-gramotnost.cz:
• Dalibor Dudek: Internetové bannery
http://www.ctenarska-gramotnost.cz/medialni-vychova/mv-zdroje-k-tematu/reklama-1
• Dalibor Dudek: Děti a reklama
http://www.ctenarska-gramotnost.cz/medialni-vychova/mv-zdroje-k-tematu/reklama-2
• Dalibor Dudek: V hlavní roli product placement
http://www.ctenarska-gramotnost.cz/medialni-vychova/mv-zdroje-k-tematu/reklama-3
• Dalibor Dudek: Když ji miluješ, není co řešit…
http://www.ctenarska-gramotnost.cz/medialni-vychova/mv-zdroje-k-tematu/reklama-4
• Dalibor Dudek: Obrana morálky nebo marketingový tah
http://www.ctenarska-gramotnost.cz/medialni-vychova/mv-zdroje-k-tematu/reklama-5
• Dalibor Dudek: Reklamní výrobky, sociální sítě a strategie kladení otázek
http://www.ctenarska-gramotnost.cz/medialni-vychova/mv-zdroje-k-tematu/reklama-6
• Petr Procházka: Artvertising - umění v reklamě
http://www.ctenarska-gramotnost.cz/medialni-vychova/mv-zdroje-k-tematu/reklama-7
• Petr Procházka: Jak se dělá reklama
http://www.ctenarska-gramotnost.cz/medialni-vychova/mv-tipy/jak-se-dela-reklama
• Dalibor Dudek: Zpravodajská a reklamní informace
http://www.ctenarska-gramotnost.cz/medialni-vychova/mv-tipy/zpravodajska-a-reklamni-info

Stále nám můžete posílat i příspěvky k předchozím tématům.

Příloha:

Pár slov k prezentacím

Nelineární prezentace informací se zdá být významným fenoménem posledních několika let. Je téměř jisté, že v nejbližší době bude stejně důležité vytvořit podobné grafické zachycení myšlenek, jako napsat souvislý text. Proto má smysl se tvorbě těchto prezentací věnovat. Následující návod může být v tomto směru inspirací.

Ukázka prezentace v Prezi

Ještě než se pustíte do samotného projektu, je třeba žákům říci, jaké jsou základní rozdíly mezi lineární a nelineární prezentací:

• V nelineární prezentaci jde o zachycení myšlenkové struktury, nikoli o souslednost jednotlivých „slidů”. Můžete si tak vytvořit část prezentace věnující se kultuře, jinou oblast věnovanou ekonomice, další třeba politickému uspořádání atp.
• Prezentace má být dynamická - je dobré propojovat jednotlivé část tak, jak spolu souvisí - úřad krále může odkazovat na historii, těžební průmysl na nerostné bohatství,…
• Má být multimediální - nebojte se vkládat diagramy, obrázky či videa.
• Není třeba si nic dopředu rozmýšlet, tvorba probíhá tak, jak člověk uvažuje.
• Nemusí být formální - nebojte se užít různá písma pro zachycení odlišných informací.
• Nelineární prezentace musí být hravá, dynamická, zábavná.

Rozhodně je dobré nabídnout žákům nějakou ukázku toho, jak taková prezentace může vypadat. Na webu Prezi (http://prezi.com/) jsou jich k dispozici stovky. Příkladů proto můžete předvést více a na každém z nich upozornit na to, co je v něm udělané dobře.

Jak motivovat žáky

Po tomto spíše obecném úvodu přichází na řadu motivace: „Představte si, že byste měli popsat nějakou svoji vysněnou zemi. Je jedno, zda bude skutečná, nebo si ji jen vytvoříte ve vaší fantazii. Jak by takový popis mohl vypadat? Kde by bylo možné začít? V klasické prezentaci či slohové práci byste museli vytvořit určitý řád či pořadí, jak budou jednotlivá témata - třeba přírodní podmínky, kultura, zemědělství, historie atd. procházena. My si dnes ukážeme Prezi, pomocí kterého je možné tvořit nelineární prezentace, které vypadají více jako myšlenková mapa, nežli jako souvislý text. A v této aplikaci vytvoříme popis celé vysněné země. Bude záležet na každém z vás, jakým oblastem se bude věnovat, do jakých detailů půjde.”

Začínáme s Prezi

Dříve než se žáci pustí do samotné práce na tvorbě své vysněné země, je nutné je seznámit s tím, jak Prezi pracuje. V tomto ohledu je dobré se domluvit například s informatiky. Prezi je možné použít stejně dobře pro tvorbu vysněné země, prezentace odborného tématu, či jako velmi netradiční webový rozcestník k nějakému problému. Je tedy možné jej snadno užít nejen jako prezentační, ale také jako publikační platformu.

Jako první krok je nutné provést registraci. Prezi nabízí velice výhodnou variantu pro školy (je bezplatná), takže je dobré zvolit tu. Na celé registraci není nic obtížného, jen je třeba zdůraznit žákům, aby si zapamatovali své heslo a e-mail, které při registraci využívají.

Nyní je již možné pustit se do samotné tvorby prezentace. Po klepnutí na New Prezi je třeba zadat název a popisek nové prezentace. V našem případě by to měl být zřejmě název země a její stručná charakteristika. V další položce dialogu je možné zvolit šablonu, a pak se již můžete přepnout do samotného módu pro tvoření prezentací.

Ovládání

Dosti netradiční je ovládání aplikace, se kterým je třeba žáky seznámit. Textové pole je možné vložit na plochu kamkoli prostým dvojklikem. Otevře se jednoduché dialogové okno, kde je možné zvolit barvu či zarovnání textu, a zda jde o prostý text, nadpis či podnadpis. Napsaný text se vloží klepnutím na tlačítko OK.

Libovolné objekty je možné přesouvat pomocí metody „táhni a pusť”. Pokud na nějaký objekt (je jedno, zda je to obrázek, text či cokoli jiného) klepnete jednou, zobrazí se ovládací kolečko. To umožňuje zvětšení či zmenšení objektu (tlačítka plus a mínus), jeho smazání a editaci, nebo pootočení (pomocí čárkovaného kruhu okolo něj).

O vkládání dalších objektů a nastavení prezentace se stará paleta v levém horním rohu. Pomocí položky Insert je možné do prezentace vkládat videa, soubory, obrázky či různé diagramy. Mimo to je k dispozici ještě položka Shapes která umožňuje do prezentace kreslit.

Tématicky souvislé části (například kulturu) je dobré psát na jedno místo a pak ji uzavřít do rámečku (položka Frame). Jde o důležitý prvek kvůli nastavení cest procházení, a pokud se žákům esteticky nelíbí, je možné zvolit jeho neviditelnou variantu. Pomocí Colors&Fonts si mohou nastavit grafický vzhled prezentace.

Velmi důležitou roli potom hraje Path, pomocí kterého je možné nastavit automatické procházení prezentace, tedy jakousi předdefinovanou cestu. Je ale jasné, že se jí nemusí čtenář držet. Tuto činnost je vhodné provádět až úplně na konci, až je prezentace hotová. V pravé části obrazovky je možné vidět ještě lupu a tlačítko Show, které ukáže, jak prezentace vypadá pro čtenáře.

Poté co s žáky takto projdete ovládání Prezi, je dobré jim zadat nějaký jednoduchý cvičný úkol, aby se ukázalo, zda si s prací v programu poradí. Například: „Vytvořte jednoduchou prezentaci, která bude obsahovat dvě témata „Káva” a „Čaj”, pod obě vložte smysluplný text (třeba druhy čajů a kávy) a připojte obrázek. Vytvořte standardní cestu, která diváka provede po všech informacích o kávě a čaji s tím, že začnete u kávy.” Pokud si s tímto úkolem žáci poradí, je možné (obvykle ve druhé hodině) přistoupit k samotné tvůrčí aktivitě.

Vysněná země

Pokud již žáci zvládají práci s Prezi, je možné přistoupit k samotnému projektu „Vysněné země” (či libovolnému jinému). V prvé řadě je třeba jasně zformulovat zadání:

„Vytvořit popis vysněné země v Prezi není nic samoúčelného. Musíte vytvořit takovou strukturu, která by vám i každému, kdo si takovou prezentaci projde, umožnila napsat vlastní souvislý příběh. Měla by vám posloužit jako zdroj informací a jako pozadí pro případnou další literární tvorbu. Můžete v ní popsat historii země, její podnebí, kulturu, průmysl či zemědělství, jazyk, demografické a sociální složení obyvatel atp. Mělo by jít alespoň o pět oblastí, které takto popíšete.”

Je dobré žáky upozornit na to, že se v popisu nemusejí omezovat jen na slova. Mohou do Prezi vkládat nejrůznější diagramy, myšlenkové stromy a další popisné struktury - obrázky či další reálie k tématu.

Na samotnou tvorbu dejte žákům alespoň dvě hodiny, případně je možné práci pojmout jako dlouhodobější projekt. Výsledek by měl obsahovat také „předdefinovou trasu”, kterou může čtenář projít, aby se s onou vysněnou zemí seznámil.

Závěr

Cílem projektu je jednak seznámit žáky s nelineární prezentací a její tvorbou v Prezi, ale také podpora kreativity a rozvoj fantazie. Člověk nepřemýšlí lineárně, ale mezi jednotlivými pojmy a znalostmi vytváří vazby. A právě to by se mělo v této prezentaci a jejím hodnocení projevit. Čím komplexnější pohled na problém a originálnější řešení, tím lépe.

Výsledné prezentace je možné umístit na třídní stránky, vytvořit z nich určitý sborník a dále se k nim vracet. Například právě ve zmíněné tvorbě příběhů. Pomocí Prezi si žáci vytvořili svět, do kterého budou moci neustále vstupovat s příběhy, popisem jednotlivých postav, charakteristikami atp.

Během hodnocení je třeba ocenit také technické provedení prezentace a to, do jaké míry je originální. Je zřejmé, že i relativně nedotažený a nedomyšlený originální svět má větší hodnotu, než prostě přepsané prostředí Středozemě či Bradavic.

Co nám (ne)prozradí aritmetický průměr?

Aritmetický průměr velmi často více zakrývá, než znázorňuje. Např. průměrná mzda může být značně zkresleným údajem při použití aritmetického průměru, když máme k dispozici informace, jaké jsou platy politiků, vrcholných manažerů ve velkých firmách a např. pokladních a uklízeček. Článek o průměrné mzdě v České republice v nás často může vyvolat představu, že vlastně máme všichni všeho stejně…

Na příkladu mzdy je vidět, že toto matematické vyjádření, ač velmi snadné a nejpoužívanější, je současně nejvíce zavádějící (zejména při použití v médiích).

Kalkulátor průměrné mzdy na http://www.finance.cz

Nesmyslné je užití průměru při přepočtu něčeho na hlavu, což bývá v médiích s oblibou použito, takže pak zjistíme, že počet vypitých piv na jednoho obyvatele Česka je 134 litrů za rok, malé děti nevyjímaje. Stejným způsobem se „průměruje” víno, destiláty, ale i např. různé druhy masa a dalších výrobků, u nichž je zcela jasné, že je malé děti zase až tak nekonzumují!

Medián

Další používanou statistickou metodou je medián, což je hodnota, jež dělí řadu podle velikosti seřazených výsledků na dvě stejně početné poloviny. Pro nalezení mediánu daného souboru stačí hodnoty seřadit podle velikosti a vzít hodnotu, která se nalézá uprostřed seznamu. Jeho výhodou je, že si nevšímá extrémních hodnot, takže tolik nemůže zkreslit např. již zmíněnou průměrnou mzdu.

Modus

Jedním z mála nečíselných vyjádření statistických metod může být modus - to je hodnota, která se v daném zkoumaném statistickém souboru vyskytuje nejčastěji. Může být dán i slovně - např. při otázce, jaké ovoce nosí děti do školy nejčastěji na svačinu, odpoví děti 5x banán, 3x pomeranč, 6x mandarinka, 10x jablko a 4x hruška - modusem je v tomto souboru odpovědí jablko.

Vrátíme-li se k příkladu mzdy, všimneme si, jaký plat se nám v souboru dotazovaných objevuje jako odpověď nejčastěji, a toto číslo je poté modusem zkoumaného souboru.

O různosti středních hodnot

Aritmetický průměr, medián a modus jsou si rovny. Čím ale bude četnost odpovědí na dané otázky různorodější, tím více se budou tyto tři střední hodnoty od sebe odlišovat. Co z výše uvedeného vyplývá?

Informaci o tom, co je nejčastější, nám průměr, který bývá médii s oblibou užíván, ve skutečnosti nedává. Prozradil by nám ji právě daleko méně používaný další jmenovaný statistický ukazatel - modus. Také medián rozkrývá zkoumanou skutečnost daleko více než průměr. Při stanovení mediánu u průměrné mzdy si můžeme být jisti, že polovina lidí je pod touto hodnotou průměrné mzdy a polovina je nad ní.

Další díly seriálu:

• Řeč čísel a statistiky v sociologických výzkumech interpretovaných médii – 1. díl – Úvodní slovo: http://www.ctenarska-gramotnost.cz/ctenarska-gramotnost/cg-tipy/rec-cisel-a-statistiky-1

Anketa na www.sotkoviny.cz

V médiích na nás řeč čísel promlouvá takřka z každého článku. V reklamě se dozvíte, že 9 z 10 odborníků vám doporučuje ten a ten prášek na praní (jak na toto číslo asi odborníci na reklamu přišli?), anketu objevíte téměř na každé webové stránce i v řadě novin a časopisů, abyste zjistili, zda příchod Tomáše Řepky do Plzně může být pro Plzeň přínosem, nebo zda stačí školákům pětiminutová přestávka, nebo kolik lidí má ještě nevybranou dovolenou za rok 2011 a podobné „nezbytně nutné informace”.

Odpověď z anket zjistíte rovněž řečí čísel - počet odpovídajících jedinců nebo procentuální podíl odpovědí ano-ne-nevím…Dalším typem anket může být populární Český slavík nebo TýTý, zde se zase dozvíme pořadí oblíbenosti našich umělců, kolik lidí hlasovalo (čísla), kolik umělci získali bodů - opět čísla…Otázkou je, k čemu vůbec taková anketa slouží? Protože se jedná o nesystematický průzkum názorů nějaké skupiny dotázaných, bez jakýchkoliv kritérií výběru této skupiny, nelze závěry z ankety zobecňovat, pracovat s nimi dále v sociologickém výzkumu a statistických zpracováních dat. Zjišťujeme pouze nějaká čísla, která nás mohou potěšit, zaujmout, pobavit, uklidnit, ale i pořádně vyděsit…

Podobně je tomu s čísly i u průzkumů veřejného mínění, těmi se už ovšem zabývají více či méně kvalitní firmy a instituce, aby nás přesvědčily o nutnosti vědět, který politik je v naší zemi momentálně nejoblíbenější, jaká je v ČR průměrná mzda, jaké jsou rozdíly mezi muži a ženami, jaká si dáváme novoroční předsevzetí, popř. co rádi děláme ve volném čase…Zde je již pracováno s větším vzorkem respondentů (dotazovaných), kteří jsou určitým způsobem k odpovědím na otázky vybíráni, aby byl vzorek reprezentativní, tj. aby zahrnoval přesně ty skupiny lidí, které jsou pro daný průzkum cílovou skupinou - např. podle věku, vzdělání, pohlaví….

Z nejznámějších, kteří se těmito průzkumy zabývají, jmenuji alespoň STEM (Středisko empirických výzkumů) nebo Centrum pro výzkum veřejného mínění, které je součástí Sociologického ústavu Akademie věd. Společností zabývajících se např. průzkumem trhu je však celá řada. I zde je třeba mít na paměti, že čísla tvoří a interpretují lidé - mohou být tedy bohužel i nevhodná, nepřesná, nic neříkající, nebo dokonce i nesmyslná.

Vždyť koho ve skutečnosti zajímá a k čemu mohou být dobrá tvrzení, že v prosinci byl nejoblíbenějším politikem předseda ústavního soudu, nebo kolik procent ze zkoumaného vzorku věří právě teď poslanecké sněmovně? Určitě není pro naše znalosti a vědomosti zásadní ani údaj, že třetina Čechů starších 18 let si dalo novoroční předsevzetí, většinou se týkající péče o vlastní zdraví. Ještě nesmyslnější je pak informace, která se objevila i v televizních novinách na jedné z našich komerčních stanic - dohromady k 160 rokům bylo odsouzeno 20 zločinců…i taková může být řeč čísel!

Další díl seriálu:

• Řeč čísel a statistiky v sociologických výzkumech interpretovaných médii – 2. díl – Vybrané statistické metody a jejich použití: http://www.ctenarska-gramotnost.cz/medialni-vychova/mv-zdroje-k-tematu/rec-cisel-a-statistiky-2

Úkol 1: Vysvětlit význam poutí pro věřící ve středověku

Zadané úkoly se podobají aktivitám, které s žáky realizujeme v hodině. Vybrané dokumenty pro písemnou práci závisí na schopnostech třídy, popisuji proto několik různých verzí.

Verze 1

Pro slabší třídy je možné zvolit stejné dokumenty jako ty, které byly rozebírány v hodině, tedy Dokument 1: Mapa poutních cest do Santiaga a Dokument 2: Text o uctívání ostatků svatého Jakuba. Chci po žácích, aby byli schopni zopakovat myšlenkový proces a naučené pracovní metody z výuky na základě dokumentů, které již znají. Otázky k dokumentům mohou (ale nemusejí) být stejné jako v hodině.

Verze 2

Žákům můžeme nabídnout jeden dokument, který byl rozebrán v hodině a druhý, který neznají. Jedná se o stejný typ dokumentů jako v hodině - mapu a text. Chceme, aby žáci opět zopakovali myšlenkový proces a naučené pracovní metody, ale tentokrát na základě dokumentů, které znají jen částečně.

Dokument 1: Křesťanská poutní místa v Evropě (nový dokument)

Zdroj: Učebnice Histoire-géographie, nakladatelství Hatier, 2010, str. 73

V hodině jsme rozebírali mapu poutních cest do Santiaga (viz níže), nyní mají mapu poutních míst v Evropě a ve Svaté zemi. Mají tedy za úkol zasadit své znalosti do širšího kontextu.

Dokument 2: Text o uctívání ostatků svatého Jakuba (žáci znají z hodiny)

„Ve ctihodném kostele Santiaga de Compostela spočívají pod oltářem, který se zde tyčí na jeho počest, ctihodné ostatky svatého Jakuba. Jsou uloženy v mramorovém hrobě. Tento kostel vyniká od svých počátků díky zázrakům svatého Jakuba: nemocným se vrací zdraví, slepí opět vidí, hluší znovu slyší (…). Modlitby věřících jsou vyslyšeny, jejich přání jsou splněna, okovy hříchu se rozpadají, nebe se otevírá těm, kdo zaklepou. Lidé ze všech končin světa sem pospíchají a přinášejí Pánu své dary a chvalořeči.”

Zdroj: Aimery Picaud, Průvodce poutníka do Santiaga de Compostela, 12. století (překlad Zuzana Loubet del Bayle)

Otázky k dokumentům:

Dokument 1
1) Jaké dvě skupiny křesťanů rozlišujeme ve středověku?
Žáci si odpověď pamatují z hodiny, nebo ji snadno najdou ve vysvětlivkách mapy.

2) Jaká jsou tři nejdůležitější poutní místa pro křesťany ve středověku?
Odpověď žáci opět znají z hodiny. Vysvětlivky neříkají, co jsou města označená křížem - je to sice „kartografický prohřešek”, ale zároveň žáci musejí trochu víc přemýšlet.

3) Které z těchto poutních míst bylo pro křesťany nejnebezpečnější? Proč?
Zde by si žáci měli spojit informaci, kterou můžou vyčíst z mapy, se svými znalostmi. Poutní cesty ukazují, že trasy do Jeruzaléma vedou přes území, kde nebydlí křesťané, ale muslimové. Jelikož jsme v další kapitole probírali křížové výpravy, žáci by měli být schopni vysvětlit, proč byla cesta do Jeruzaléma nebezpečná.

Dokument 1 a 2
4) Ve které zemi uctívají křesťané ostatky svatého Jakuba?
Na tuto otázku mají žáci odpovědět pomocí dokumentů 1 a 2. Ve své odpovědi by tedy měli odkázat na informace obsažené v obou dokumentech.

Verze 3

Pro velmi bystré žáky nebo na SŠ můžeme zvolit náročnější dokumenty a větší počet otázek.

Dokument 1: Mapa poutních cest do Santiaga (žáci znají z hodiny)

Zdroj: Učebnice Histoire-géographie, nakladatelství Belin, 2010, str. 64

Dokument 2: Cesta do Santiaga de Compostela (nový dokument)

„Jednoho květnového rána, když se začíná zvonit na jitřní, vstoupili [rytíři] Bernier a Gerri do kláštera (…). Vzali si s sebou dvacet mezků naložených zlatem a stříbrem; díky tomu se jim dostane vlídného přijetí všude, kde se zastaví. (…) Jeli dnem a nocí, za slunce a za deště, až přijeli před Svatého Jakuba, našli si ubytování a vydali se do kláštera. Tam strávili noc na kolenou před schránkou s ostatky svatého, se svíčkou v ruce.”

Zdroj: Píseň o činech Raula z Cambrai (viz dokument č. 1), 13. století (překlad Zuzana Loubet del Bayle)

Otázky k dokumentům:

1) Co znamená „pouť”?
Ze začátku je dobré položit jednoduché otázky, aby na ně mohli odpovědět všichni žáci. Formulace otázky je proto úplně stejná jako ta, na kterou jsme odpověděli v hodině. Zde očekávám od žáků definici poutě, kterou si zapsali do sešitu. Buď se ji naučili zpaměti, nebo (a toto řešení preferuji) použijí informace z dokumentů a napíší vlastními slovy svoji definici.

2) Kdo je autorem dokumentu č. 2? Odkud se vydává na pouť?
Po četbě historického pramenu v hodině mají žáci vždy za úkol prezentovat dokument. Ví tedy, že jméno autora najdou na konci textu. Mají si také všimnout, že autor pochází z Cambrai.

3) Zakroužkujte na mapě červenou pastelkou místo, odkud poutníci vycházejí, a modrou pastelkou místo, kam jdou.
Zde mají žáci za úkol konfrontovat informaci v textu (Cambrai a Santiago de Compostela) s informací na mapě a lokalizovat obě místa.

4) Jakými zeměmi musejí oba rytíři projít?
Poutníci procházejí celou Francií a částí Španělska. Aby byla otázka jednodušší, je možné přidat na mapu názvy obou zemí.

5) Podle čeho vidíme, že se jedná o velmi dlouhou cestu?
Žáci mají opět za úkol konfrontovat informace z dvou různých zdrojů. V předchozí otázce zjistili, že poutníci musejí projít dvěma zeměmi. Také text poskytuje informace o tom, že cesta je velmi dlouhá. Žáci mohou citovat část textu (ale opravdu jen část, mají často tendenci celý text opsat), například: „dvacet mezků naložených zlatem a stříbrem; díky tomu se jim dostane vlídného přijetí” nebo „jeli dnem a nocí, za slunce a za deště”. Žáci také mohou délku cesty doložit na základě měřítka mapy a odhadnout vzdálenost ve stovkách kilometrů.

6) Co znamená výraz „ostatky svatého” v textu?
Žáci mají aktivovat své znalosti z hodiny, kdy jsme si vysvětlili, co jsou to „ostatky” a co znamená „svatý”. Výrazy jsou zde zasazeny do kontextu, což jim úkol usnadňuje.

7) Proč tráví rytíři celou noc před schránkou s ostatky sv. Jakuba?
Tato otázka je náročnější, proto jsem ji zařadila až na konec. Žáci by měli vysvětlit, že poutníci uctívají ostatky sv. Jakuba. Tuto informaci by si měli spojit s probíraným učivem v hodině a doplnit, že věřící konají poutě a modlí se ke svatým, aby jim byly odpuštěny hříchy a oni se mohli po smrti dostat do ráje.

8 ) „SHRNUJÍCÍ ODSTAVEC”: Na základě svých odpovědí vysvětlete v několika větách význam poutí pro věřící ve středověku.
Na konci každého rozboru pramenů (aktivita v hodině či úkol v písemné práci) by mělo být shrnutí. Ve Francii mu říkají „paragraphe argumenté”, tedy „shrnující odstavec”, kde má žák své tvrzení podpořit argumenty. Je to nejdůležitější část, protože právě zde je vidět, jestli žáci aktivitu či úkol pochopili. „Shrnující odstavec” obsahuje to, co si žáci mají z hodiny odnést. Zároveň se trénují v psaném projevu. Pokud se jedná o shrnutí aktivity v hodině, jsou dvě možnosti:

1 - Učitel si tento odstavec připraví dopředu a na konci aktivity ho žákům nadiktuje. To je nejrychlejší varianta, žáci jsou ale pasivní a nemají motivaci tvořit sami, protože ví, že učitel stejně nakonec nadiktuje svoji odpověď.
2 - Žáci napíší „shrnující odstavec” sami, pár z nich ho pak přečte. Učitel nemá připravenou přesnou formulaci, ale tvoří odstavec na základě odpovědí žáků. To je samozřejmě ideální řešení, ale je časově náročné. Učitelské umění zde spočívá ve schopnosti formulovat odstavec tak, aby tam nic důležitého nechybělo a aby učitel zároveň použil části odpovědí žáků a ocenil tak jejich práci.

V písemné práci můžeme chtít po žácích „shrnující odstavec” pouze pokud jsme s nimi trénovali toto cvičení v hodině. U nižších tříd ZŠ je nutné žákům pomoci. Můžeme například začít větu a chtít po nich, aby ji dokončili. Nebo jim můžeme dát seznam klíčových slov, která mají použít v textu.

„Shrnující odstavec” je pro žáky velmi těžké cvičení. Učí se ho od 2. stupně ZŠ až po maturitu - čím je žák starší, tím je odstavec delší. Na SŠ se pak postupně přechází k „réponse organisée”, tedy „strukturovaná odpověď”, která má být na stránku. U maturity z dějepisu pak mají žáci sepsat několikastránkovou kompozici. Psaný projev tedy je tedy jednou ze základních dovedností, které by se měli žáci v hodinách dějepisu naučit.

Úkol 2: Vysvětlit význam církevního umění ve středověku

Dokument 1: Výjev z kostela Sainte-Foy de Conques

Zdroj: Učebnice Histoire-géographie, nakladatelství Belin, 2010, str. 65

1) Jak se jmenuje část kostela, která je na obrázku?
Učitel ověří, jestli si žák zapamatoval nejdůležitější části kostela.

2) Jaký název byste dali výjevu, který je zde zobrazen?
Jedná se opět o poslední soud, podobně jako v tympanonu kostela v Saint-Lazare d’Autun, který jsme rozebírali v hodině.

3) Kdo jsou postavy označené písmeny?
A = ______________________________
B = ______________________________
C = ______________________________

4) Proč promlouvá středověká církev k věřícím prostřednictvím soch a obrazů?
Žáci mohou citovat a vysvětlit výraz „sochy a obrazy jsou jako knihy z kamene”.

Jednotlivé úkoly mohou být samozřejmě kratší či delší, položené otázky mohou být přesnější (pro nižší třídy) nebo naopak obecnější (pro vyšší třídy). Vše záleží na tom, jak důležité místo zabírá téma v učivu.

Aby se žáci mohli na písemnou práci lépe připravit, je možné rozdat jim seznam znalostí a dovedností, ze kterých budou zkoušeni. Například:

1) Znám význam následujících termínů:
klášter, řeholní řád, regule, spasení, románský sloh, gotický sloh, katedrála, tympanon, svatý, ostatky, kardinál, církev, papež, kardinál, kněz, farář, farnost, mnich, opat, desátky

2) Umím zařadit na časové přímce:
románský styl (11. a 12. století)
gotický styl (12. až 15. století)

3) Umím najít na mapě (zakreslit do slepé mapy): Řím, Jeruzalém, Santiago de Compostela

4) Znám základní fakta o sv. Františkovi z Assisi

5) Umím rozpoznat a popsat:
Klášter
Tympanon kostela
Románský kostel
Gotický kostel
Poslední soud

6) Umím popsat a vysvětlit:
Obyvatelé středověké západní Evropy jsou křesťané.
Pro věřící je nejdůležitější spasení jejich duše.
Církevní rituály určují každodenní život věřících.
Organizace katolické církve
Život v klášteře

Moto: „Každý den se pokusíš zažít něco radostného - přečteš si kousek nějaké knížky…”
Jaroslav Foglar, Modrý život z knihy Přístav volá

Do 15. května 1941, kdy bylo vydávání Mladého hlasatele zakázáno, bylo registrováno na 24.600 klubů. Uvážíme-li podmínku minimálně čtyř členů v jednom klubu, je zřejmé, že Foglarovými čtenářskými kluby bylo pozitivně ovlivněno více než sto tisíc dětí, převážně chlapců. Foglar jim vštěpoval oddílové zásady vedoucí k soudržnosti, zdravé soutěživosti a kooperaci; nabízel dobrodružnou hru, tajemství a probouzel v dětech fantazii, sportovního ducha, poukazoval na krásy přírody, vedl je ke slušnému jednání. Vzpomeňte na zákony modrého života, lov třinácti bobříků nebo klubové zákony časopisu Vpřed.

Titulní stránka časopisu Vpřed

Atraktivitu časopisu záhy po zahájení činnosti prvních klubů zvýšil kreslený komiks se čtenářským klubem Rychlých šípů - pěti chlapců, kteří na stránkách časopisu prožívali svá dobrodružství. Foglar ve své autobiografii Život v poklusu píše: „…A tu jsem narazil na partu výborných chlapců, velmi podnikavých, statečných, kteří o úžasná dobrodružství takřka zakopávali na každém kroku. K leckterým jsem jim i dopomohl. Slovo dalo slovo, a já je přiměl, aby si založili náš čtenářský klub. Což se také stalo. Po různých příhodách si dali název Rychlé šípy, a můj sen se začal naplňovat.”

Kluby Mladého hlasatele řídil Jaroslav Foglar přes „Klubovní stránku” časopisu, ve které vycházely náměty pro činnost klubů, zprávy o práci klubů a klubovní pošta s hlášeními o činnosti klubů. Kluby měly svůj název a registrační číslo; jeho členové si volili vedoucího a písaře. Příslušnost ke klubu byla stvrzována členskou legitimací, poskytovanou redakcí zdarma. Kluby bychom nalezli v Čechách, na Moravě, Slovensku, Podkarpatské Rusi, ale i ve Vídni.

Výstižně popisuje podstatu klubové činnosti článek z Foglarových Čtenářských klubů časopisu Vpřed (1948): „Naše kluby…jsou jen volná sdružení chlapců nebo děvčat, kteří spolu přátelí. Nepodléhají žádné organizaci ani žádnou organizaci netvoří. Nedostávají od nikoho žádné rozkazy, neplatí nikam do nějakého ústředí jakýchkoli příspěvků. Odpadá tudíž jakákoliv povinnost hlášení u úřadů apod.”

Některé kluby pokračovaly ilegálně ve své činnosti i během válečných let. Mnohé však, když přestal vycházet Mladý hlasatel, zanikly. Po válce Foglar působil nejprve v časopisu Junák, zde došlo k obnovení myšlenky čtenářských klubů. Redakce jich evidovala 827, ale to již Foglar působil v časopisu Svazu české mládeže Vpřed; zde se objevily i Foglarovy čtenářské kluby, které navázaly na kluby Mladého hlasatele. V časopise jim byla vyhrazena celá stránka. Článek „Co bude s našimi kluby?”, který vyšel ve 31 čísle třetího ročníku časopisu (1948), píše v duchu dobového optimismu: „Nová organizace vás v mnohém ještě podpoří! Vám, kteří marně prosíte o klubovny, se o ně postará…”. A legální činnost klubů záhy na dlouhé roky skončila…

Určité snahy v navázání na činnost klubů projevoval časopis ABC a na sklonku šedesátých let krátce Junák. Nyní kluby, které navazují na činnost Foglarových čtenářských klubů, organizuje Sdružení přátel Jaroslava Foglara (SPJF), které se věnuje práci s dětskými kluby bez dospělého vedoucího. Sdružuje několik desítek takových klubů z celého území republiky. S kluby udržuje kontakt prostřednictvím časopisu Bobří stopa, osobní korespondence a webových stránek. Sdružení nabízí klubům náměty pro činnost, umožňuje jim setkávání, organizuje celoroční hry propojené s časopisem Bobří stopa.

Přílohy - Foglarovy Čtenářské kluby časopisu Vpřed:

Doporučená literatura:

• Sohr, Stanislav: Zase zní píseň úplňku, Puls, Ostrava, 1970
• Pírek, Zdeněk: Čtenářské kluby Jaroslava Foglara, Delfín, Brno, 1990

Doporučené webové adresy věnované Jaroslavu Foglarovi a tématu čtenářských klubů:

• web věnovaný Jaroslavu Foglarovi: http://foglarweb.ic.cz/
• web obce Rapšach: http://www.rapsach.cz/
• web věnovaný Stínadlům: http://vontove-foglar-stinadla.abchistory.cz
• web SPJF: http://iklubovna.cz/spjf
• magazín Bohoušek: http://www.bohousek.cz/
• Kohoutek, Rudolf - blog: http://rudolfkohoutek.blog.cz/

Co mají žáci umět na konci kapitoly Význam církve pro středověkého člověka

Francouzské osnovy upřesňují, co mají žáci umět na konci každé kapitoly. V případě kapitoly o významu církve ve středověku by měli získat následující znalosti a dovednosti:

• znát a umět použít následující termíny: románský sloh (10. až 12. století) a gotický sloh (12. až 15. století)
• převyprávět několik významných momentů ze života významné osobnosti (František z Assisi, Bernard z Clairvaux…)
• popsat klášter a vysvětlit jeho uspořádání
• popsat kostel

Další upřesnění jsou na stránkách francouzského ministerstva školství:
http://media.eduscol.education.fr/file/college/63/3/College_Ressources_HGEC_5_Hist_05_PlaceEglise_152633.pdf

Na základě těchto pokynů učitel připraví rozpis celé kapitoly. Může vypadat například takto:

Na základě tohoto rozpisu budu dále prezentovat první část kapitoly.

Úvodní úkol

Výuku tohoto tématu je možné začít zadáním: Učitel sepíše několik románských a gotických církevních památek (kostely, kláštery, opatství…) v regionu, kde se nachází škola. Žákům zadá, ať s pomocí internetu zjistí, ve kterém období byly postaveny. Účelem je ukázat žákům četnost církevních památek z období mezi 10. a 15. stoletím a také to, že uprostřed mnoha měst či vesnic stojí kostel z tohoto období. Zde je možné promítnout satelitní fotografii a společně s žáky popsat umístění kostela - většinou ve středu města či vesnice. Na základě tohoto zjištění si žáci zapíší do sešitu úvodní větu: „V mnoha městěch a vesnicích dnes najdeme středověké církevní památky.” Následuje otázka, která tvoří osnovu kapitoly a na kterou učitel odpoví rozborem historických pramenů: „Proč měla církev ve středověku tak významné postavení?”

1. část: Středověká společnost je hluboce věřící

Jakým způsobem ovlivňuje církev každodenní život věřících? Jako odpověď na tuto otázku je možné nabídnout žákům konkrétní příklad (nazývám ho „aktivita”). Tyto příklady jsou ve francouzském dějepisu stěžejní částí výuky, protože umožňují seznámit se s konkrétní historickou osobou, událostí či jevem pomocí autentických pramenů. Francouzské osnovy uvádějí, že je možné použít rozbor některého z běžných projevů víry - poutě, uctívání svatých či jejich ostatků, církevní svátky, atd. Záleží na učiteli, který příklad si vybere a jaké prameny zvolí.

Aktivita 1: Pouť do španělského Santiaga de Compostela

Žákům jsem nabídla následující dokumenty:

Dokument 1: Mapa poutních cest do Santiaga

Zdroj: Učebnice Histoire-géographie, nakladatelství Belin, 2010, str. 64

Dokument 2: Text o uctívání ostatků svatého Jakuba

„Ve ctihodném kostele Santiaga de Compostela spočívají pod oltářem, který se zde tyčí na jeho počest, ctihodné ostatky svatého Jakuba. Jsou uloženy v mramorovém hrobě. Tento kostel vyniká od svých počátků díky zázrakům svatého Jakuba: nemocným se vrací zdraví, slepí opět vidí, hluší znovu slyší (…). Modlitby věřících jsou vyslyšeny, jejich přání jsou splněna, okovy hříchu se rozpadají, nebe se otevírá těm, kdo zaklepou. Lidé ze všech končin světa sem pospíchají a přinášejí Pánu své dary a chvalořeči.”

Zdroj: Aimery Picaud, Průvodce poutníka do Santiaga de Compostela, 12. století (překlad Zuzana Loubet del Bayle)

Otázky k dokumentům:

1) Co znamená „pouť”?
Ve francouzském dějepisu se jedná o opakování. Na začátku roku jsme totiž probírali počátky islámu, kde se tento výraz objevil v souvislosti s poutí do Mekky. Je tedy možné žákům vysvětlit, že nejen muslimové, ale také křesťané mají svá poutní místa. Na rozdíl od muslimů jich však je několik. Kromě Santiaga můžeme citovat Řím a Jeruzalém. Žáci mohou zmínit konkrétní poutní místo, které znají.

2) Proč je Santiago de Compostela poutním místem?
Při rozboru textu se vždy postupuje následujícím způsobem: žáci nejprve vyhledají část textu, která umožní odpovědět na otázku. V druhé části odpovědi pak text vysvětlí - buď použijí již nabyté znalosti, nebo toto vysvětlení doplní učitel svým výkladem.

Žáci tedy najdou příslušnou část textu, přečtou ji a případně podtrhnou, pokud mají text na pracovním listu. Učitel může text zároveň promítat, a pokud je třída vybavena interaktivní tabulí, je dobré významné části podtrhnout. Zde tedy můžeme podtrhnout „ctihodné ostatky svatého Jakuba”. (Žáci mají často tendenci podtrhávat celé věty, někdy i celý text. Je tedy dobré naučit je vybrat pouze pár nejdůležitějších slov.) Učitel doplní vysvětlení, kdo byl svatý Jakub, význam ostatků pro věřící a proč byla jejich přítomnost důvodem k vytvoření poutního místa.

3 ) Co očekávají věřící, kteří se přicházejí modlit?
Zde můžeme podtrhnout následující část, kterou je pak nutné shrnout. Žáci se tak učí vystihnout hlavní myšlenku textu: „zázrakům svatého Jakuba: nemocným se vrací zdraví, slepí opět vidí, hluší znovu slyší (…). Modlitby věřících jsou vyslyšeny, jejich přání jsou splněna, okovy hříchu se rozpadají, nebe se otevírá těm, kdo zaklepou. Jako odpověď si žáci mohou zapsat, že věřící doufají v zázračné uzdravení, ve splnění svých přání a v odpuštění hříchů.

4) Podle čeho vidíme, že Santiago de Compostela je významným poutním místem pro celou křesťanskou Evropu?
Na tuto otázku je potřeba odpovědět na základě obou dokumentů. Na to žáci často zapomínají - očekává se zde od nich schopnost konfrontovat různé prameny, které se navzájem doplňují. V textu podtrhneme slova „lidé ze všech končin světa sem pospíchají” a tuto informaci doplníme pomocí rozboru mapy. Ta ukazuje, že do Santiaga vede několik cest, kterými putují poutníci z různých evropských zemí. Pro větší názornost je možné se studenty doplnit názvy těchto zemí. Je dobré si všimnout, že svatojakubské cesty jsou lemovány kostely v románském stylu.

Aktivita 2: Umění jako průvodce víry - tympanon kostela v St. Lazare d’Autun

Účelem této aktivity je vysvětlit žákům význam umění v šíření křesťanské víry.

Dokument 1: Tympanon kostela v St. Lazare d’Autun

Postup rozboru tohoto dokumentu je popsán na mém blogu „Jak zlepšit školní dějepis a zeměpis” na stránkách Metodického portálu RVP.cz:
http://dejepis1zemepis.blogy.rvp.cz/2011/12/15/vyznam-cirkve-pro-stredovekeho-cloveka/

Tympanon je možné doplnit textem, který vysvětluje důležitost umění pro středověkou církev:

Dokument 2: Umělecká díla jsou …………………………………………….

„Církev nezačala používat obrazy náhodou. Uchýlila se k nim kvůli nedostatku vzdělání obyčejných lidí, kteří neumějí číst a kteří mohou pomocí soch a obrazů proniknout do tajů naší víry, jako kdyby měli knihy.”

Zdroj: Svatý Bonaventura, Komentář ke Třetí knize Sentencí, 13. století (překlad Zuzana Loubet del Bayle)

Otázky k dokumentu:

1) Proč používá církev obrazy k šíření své víry?
2) Doplňte název dokumentu 2. (správná odpověď může být např.: knihami z kamene)
3) Co asi cítí křesťan, když se dívá na tympanon kostela v St. Lazare d’Autun? (můžeme také po žácích chtít, aby doplnili „komiksovou bublinu” v Kristových ústech)

Aktivita 3: Od románského ke gotickému umění

Účelem této aktivity je vysvětlit pomocí popisu románského a gotického kostela rozdíly mezi těmito slohy. Nejlepší je zvolit kostely, které žáci znají, případně je s nimi navštívit.

Po splnění těchto aktivit následuje zápis do sešitu. Účelem je zobecnit informace, které se žáci dozvěděli rozborem konkrétních příkladů. Zápis může vypadat například takto:

Ve středověku jsou téměř všichni obyvatelé západní Evropy křesťané. Věřící si myslí, že budou po smrti souzeni během Posledního soudu Kristem. Aby se dočkali spásy, je třeba žít podle pravidel určených církví. Věřící musejí chodit pravidelně do kostela na mši. Mohou také usilovat o odpuštění jejich hříchů a vydat se na pouť do Jeruzaléma, do Říma či do Santiaga de Compostela.

Probrání výše zmíněného učiva zabere s žáky 6. třídy ZŠ jednu až dvě vyučovací hodiny. Učitel může přizpůsobit zvolené prameny a jejich počet úrovni žáků. Většinou ovšem platí pravidlo, že v jedné vyučovací hodině (55 minut) se stihnou rozebrat čtyři historické prameny.