Čtenářské strategie – 23. díl – Hodnocení 2

Ladislava Whitcroft, 23. 9. (2011), Čtenářská gramotnost - Čtenářské strategie , 10 924 zobrazení

Přečtěte si další tipy, jak můžete u svých žáků rozvíjet schopnost hodnotit různé druhy textů. V tomto díle se dozvíte, jakým způsobem lze hodnotit webové stránky a jak můžeme rozvíjet u žáků schopnost hodnotit, když je necháme doporučit někomu knížku. Kromě toho se seznámíte s hodnotícím postupem, který jeho tvůrci nazvali „Debata s autorem“ (Questioning the author).

Hodnotíme webové stránky

Při práci na různých projektech budeme samozřejmě používat i internet.  Na čtení těchto druhů textů bychom rozhodně neměli zapomínat, protože v dnešní době tvoří neodmyslitelnou součást našeho každodenního fungování. V případě internetových stránek učíme žáky hodnotit, zda daná stránka obsahuje informace, které potřebujeme, a zda jsou tyto informace pravdivé.

V počátcích učitel vyhledávání a hodnocení pro žáky modeluje:

Chtěl/a bych zjistit něco o indiánech. Napíšu tedy do vyhledávače klíčové slovo indiáni. Na obrazovce se mi objevil seznam stránek, které musíme vyhodnotit. Položím si nejprve otázku: Naleznu na stránce informace, které odpovídají mé potřebě? Jako první se mi objevila stránka on-line obchodu (http://indiani.cz/obchod/). Sice se v popisku praví, že tu najdu informace o indiánech, hlavně tu ale asi budou nabízet různé zboží. To poznám i z hypertextových obrázků pod popisem stránky, to jsou ty modře podtržené výrazy, na které když kliknu, tak se rovnou dostanu na určité téma. V případě této stránky se jedná o: diskuzi, trička a čelenky – ani jedno z témat mi k ničemu není. Stránku tedy vyhodnotím jako mým účelům nevyhovující. Jako druhá je stránka Wikipedie. Podívám se na popisek a hypertextové odkazy – ty mi říkají, že na stránce najdu informace např. o indiánských obydlích. Tato stránka by pro mě mohla být užitečná.

Po kliknutí na vybranou stránku pak žáci budou hodnotit, jak je stránka uživatelsky přívětivá. Učitel žáky pobídne, aby si kladli otázky: Dají se na stránce snadno nalézt informace, které potřebujeme? Najdeme na stránce vyhledávač? Je domovská stránka přehledná? Najdeme na ní základní informace o tom, pro koho stránka je, co obsahuje a kdo je zřizovatelem? Můžeme žáky nechat najít na Wikipedii tyto informace a vyhodnotit přehlednost stránky.

Žáci by se také okamžitě měli ptát: Jsou tyto informace pravdivé? Tato otázka je zejména v případě internetu klíčová a zároveň často obtížně zodpověditelná i pro pokročilé uživatele. Při hledání odpovědi na tuto otázku postupujeme jako detektivové, kteří hledají stopy, jež povedou k vyřešení záhady.

Žáky můžeme učit hodnotit stránku:

1. Vzhledem k tomu, kdo je jejím autorem, komu patří:
Věrohodný zdroj je důležitým předpokladem toho, abychom uvěřili informacím uvedeným na stránce. Nechme žáky, aby si všímali, kde se většinou nacházejí informace o tom, kdo nám poskytuje informace zveřejněné na stránce (nahoře na stránce, na domovské stránce). Dále musíme zhodnotit, zda daná osoba či organizace může být považována za experta v daném oboru. V ideálním případě by měla stránka obsahovat informace o kvalifikaci autora a emailovou adresu, na které ho můžeme kontaktovat.

2. Vzhledem k účelu webové stránky:
To, s jakým záměrem byla stránka vytvořena, ovlivňuje i informace, které na ní najdeme. Kvalitní weby tuto informaci poskytují např. v úvodním uvítacím odstavci, viz Portál české literatury (http://www.czechlit.cz).

3. Vzhledem k objektivitě stránky:
Objektivita znamená, že nám autoři prezentují všechny aspekty určitého problému bez předsudků. Rozlišování fakt od názorů je však běh na dlouhou trať a velmi obtížné zejména v případě, pokud nemáme o daném tématu žádné předchozí vědomosti. Učíme žáky, aby četli informace kritickým okem a naučili se rozeznávat propagandu, nepravdivé informace či aby věnovali pozornost vyhraněným názorům.

To se týká zejména kontroverzních témat, jako je např. homosexualita. Podívejme se spolu se staršími žáky na webovou stránku http://www.homosexualita.cz, pokusme se zhodnotit, čí úhel pohledu odráží a jak objektivní informace obsahuje. Zamysleme se nad tím, co nám o autorech stránky říká úvodní věta: Občanské sdružení EXODUS pomáhá lidem trpícím homosexualitou prostřednictvím terapie či podpory života v čistotě žít plnohodnotným životem. Žáky by hned měla zarazit silná a manipulující slova „trpící“ a „plnohodnotný“, která sama o sobě vyvolávají řadu otázek. A co můžeme vyčíst z dalších odkazů? Zkusme pak porovnat tuto stránku s jiným odkazem, např.: http://sex-vztahy.doktorka.cz/homosexualita-otazniky/.

Pokud se vrátíme k našemu původnímu projektu s indiány, můžeme se společně na základě uvedených kritérií zamýšlet nad tím, do jaké míry budou asi věrohodné informace, které jsou prezentované na Wikipedii. Nechte žáky, aby na stránce našli informace o tom, kdo informace na Wikipedii dává a jak celý systém funguje (Wikipedie sama sebe na úvodní stránce popisuje jako „internetovou encyklopedii, kterou může každý upravovat“). Poté se můžeme společně zamýšlet, jak asi takové informace budou přesné a věrohodné.

Hodnocení objektivity dalších textů

Hodnocení objektivity textu se samozřejmě týká nejen textů, které najdeme na internetu, ale i reklamy, článků v časopisech, novinách atd. Pokud chceme z žáků vychovat kritické čtenáře, měli bychom jim modelovat, jak se zamýšlíme nad objektivitou a věrohodností textů, se kterými se setkáváme v běžném životě.

Veďme žáky k tomu, aby i oni hodnotili informace v textech tím, že si budou pokládat následující otázky:

  1. Kdo tuto informaci napsal a publikoval?
  2. Má autor textu (osoba či organizace) zájem na tom, aby informaci nějak upravil?
  3. Existuje nějaký důvod, aby informace byla zkreslena?
  4. Vypadá to, že se nás autoři informace snaží přesvědčit o svém úhlu pohledu?

Doporučujeme knihu spolužákovi

Dalším tipem, jak u žáků rozvíjet schopnost hodnotit, je doporučování knih spolužákům. Na nástěnku můžeme umístit plakát, kam budou žáci psát, kterou knihu by doporučili určitému spolužákovi. Své doporučení musí zdůvodnit, čímž se učí nejen hodnotit kvalitu knihy, ale zároveň se zamýšlet i nad tím, proč by se kniha mohla hodit či líbit určitému spolužákovi. I v tomto případě je důležité, aby první zápisy modeloval učitel.

Tuto knihu
(název knihy a jméno spisovatele)Vyprávění nestatečného rytíře od M. Černíka
Doporučuji
(komu knihu doporučuješ)Petrovi
Proč
(zdůvodni, proč knihu doporučuješ)Protože ho zajímají rytíři a tahle knížka přináší o rytířích spoustu informací. Zároveň tam jsou různé hádanky a hříčky, hezké obrázky a knížka se moc dobře čte.

Jiný plakátek, který můžeme vyvěsit na nástěnku, se může týkat hodnocení knížek, které jsme přečetli (pomocí bodů, hvězdiček atd.). Hodnocení můžeme rozepsat na jednotlivé části (prostředí, hrdinové, zápletka, konec) a nakonec vyhlásit vítěze jednotlivých kategorií.

Debata s autorem

Debata s autorem (Questioning the author) je metoda vytvořená M. McKeownovou, I. Beckovou, J. Worthyovou, R. L. Hamiltonovou a L. Kucanovou (1997), pomocí které společně s žáky hodnotíme, co nám chce autor určitého textu sdělit a jak se mu jeho záměr podařil. Žáci se navíc pokouší navrhnout lepší řešení v případě, že si to text dle jejich zvážení vyžaduje.

Žáci po přečtení textu diskutují nad následujícími otázkami:

  1. Co se mi pisatel snaží sdělit?
  2. Proč mi to říká?
  3. Říká to jasně?
  4. Jak by se to dalo říci lépe?

Jako první využití mě napadá četba návodů či různých úředních dopisů. Právě ty jsou bohužel často psány velmi nesrozumitelným jazykem. Součástí čtenářské gramotnosti pak bezesporu je, abychom se naučili porozumět i takovým druhům textů, protože právě s nimi se budeme v životě dost často stýkat. Zároveň vedeme žáky k tomu, aby si uvědomili, že v jednoduchosti a srozumitelnosti je síla. Tím, že se budou pokoušet navrhnout lepší řešení, pak možná docílíme toho, že v budoucnu budou psát podobné dokumenty poučenější pracovníci.

Kromě toho můžeme metodu samozřejmě také použít při četbě článků a reklamních textů v časopisech, kdy se pomocí uvedených otázek zamýšlíme nad tím, zda námi autor textu nemanipuluje. Vhodné pro tuto práci jsou například texty, z nichž se až při bližším zkoumání dozvíme, že obsahují skrytou reklamu. V případě článků v novinách žáci také mohou zkoumat, zda je určitý článek napsán srozumitelně, a posléze si vyzkoušet práci korektora tak, že navrhnou lepší a srozumitelnější verzi.

Příloha:

Nechte se inspirovat přípravou na vyučování zaměřenou na hodnocení webových stránek.

  Příprava na vyučovací jednotku – vzor pro autory (113,0 kB, 3 218 stažení)

Zdroje:

• Into the book: http://reading.ecb.org/teacher/evaluating/index.html
• Suite 101: http://www.suite101.com/content/how-to-choose-a-just-right-book-a47090
• Teacher2teacherhelp: http://www.teacher2teacherhelp.com/reading-strategies/goldie-socks-and-just-right-books/
• Reading quest: http://www.readingquest.org/strat/qta.html
• Eagleton, Maya B., Dobler, E.: Reading the Web: Strategies for Internet inquiry, The Guilford Press, 2007 New York

Doporučený zdroj:

• Hegerová, A. H. a Begmannová, K.: Debata s autorem (popis lekce), IN: Kritické listy č. 36

Další díly seriálu:

• Čtenářské strategie – 22. díl – Hodnocení 1: http://www.ctenarska-gramotnost.cz/ctenarska-gramotnost/cg-strategie/cg-strategie-22
• Čtenářské strategie – 24. díl – Metody vhodné k rozvoji vytváření představ: http://www.ctenarska-gramotnost.cz/ctenarska-gramotnost/cg-strategie/cg-strategie-24

Hodnocení článku

1 smajlík2 smajlíci3 smajlíci4 smajlíci5 smajlíků (14 hlasů, průměr: 5,00 z 5)
Ukládám ... Ukládám ...
 
 

Související články

Zatím nejsou žádné komentáře

Můžete vložit úplně první komentář.

Napište komentář

Pro psaní komentářů se musíte Přihlásit případně Zaregistrovat, pokud ještě nemáte svůj účet.