Řeč čísel a statistiky v médiích – 3. díl – Jak zjistit to, co chceme vědět

Dagmar Strnadová, 3. 2. (2012), Mediální výchova - Tipy do výuky , 2 004 zobrazení

Čísla v sociologických výzkumech mohou na řadu lidí (a oprávněně) působit záhadně a tajemně. Cesta interpretace výsledků sociologického výzkumu a poté jejich zkrácené publikování v médiích přináší většinou celou řadu nepřesností.

Základní myšlenka je jasná a stručná – na zájmovou oblast se zeptám dostatečného množství lidí (čím více, tím lépe, musím ale také tyto lidi umět správně vybrat) a poté předpokládám, že jejich odpovědi se shodují s názory a chováním celé společnosti nebo celého zkoumaného souboru (např. mládeže). V terminologii sociologa řečeno – soubor respondentů je reprezentativní pro určitou populaci.

stem

Abychom ale zjistili to, co zjistit chceme, (aby byl výzkum validní), musíme se vyvarovat celé řady překážek:

  • Potřebné je dostatečné množství odpovědí (u sociologických výzkumů stovky, často ale i tisíce). Pokud není uvedeno, kolik respondentů (dotazovaných) odpovídalo, může tento fakt výsledky zpochybnit.
  • Je zapotřebí rozlišit, kdo byl dotazován, v jakém prostředí se ptám. Nelze dělat výzkum na jednom místě a ptát se stejného vzorku respondentů - např. jen v divadle, v ZOO, na koncertě… Je potřebné zaměřit se na různá místa, velká i malá města, muže i ženy, starší i mladší.
  • Skupina dotazovaných se obvykle vymezuje v závislosti na tématu – budeme-li tedy zkoumat např. vliv médií na mládež ve věku 14-18 let, zaměříme se na tuto skupinu, chlapce a dívky, zastoupené ve stejném poměru a na různých typech škol – gymnáziích, středních školách a učebních oborech s maturitou i bez ní.
  • Chyba může být v pokládaných otázkách. V současné době se kde kdo bez jakékoliv průpravy pouští do dotazníkového šetření. Otázky nezkušených „výzkumníků“ mohou být formulovány tak, že je dotazovaní nepochopí, jsou např. dvojsmyslné, nebo je každý chápe jinak – velkou chybovost přináší často nevhodně použitá „negace“ otázek. Stejné to pak bývá s odpověďmi. Kvůli snadnějšímu zpracování výsledků bývají odpovědi předepsány a dotazovaní si vybírají tu, která je nejblíže jejich názoru. To ale nemusí být vždy zcela přesné.
  • Další pochybení vzniká při interpretaci výsledků výzkumu a často tomu tak je právě u novinářů, kteří v touze po senzaci výsledky buď zdramatizují, nebo chybně vyloží. Informace o výzkumech bývají přeplněny čísly – použití těchto čísel ale není vždy jasné, může být neúplné a často zkreslující.

Nechci nikterak zpochybňovat zábavný charakter některých novinářských anket, nicméně pokud používají novináři číselné údaje od renomovaných agentur, měli by takové hodnoty interpretovat hodnověrně a smysluplně. Tedy tak, aby nám jejich informace mohly být k užitku.

V následujících dílech seriálu, věnovaného mediální interpretaci sociologických výzkumů, se v této souvislosti zaměříme na některé konkrétní nepřesnosti, které nám sdělovací prostředky nabízejí. Nejde o jev nikterak výjimečný a myslím, že stojí za to na něj žáky upozornit, případně je, již poučené, nechat, aby sami nacházeli nesrovnalosti v textu nebo nesmyslná tvrzení.

Další díly seriálu:

• Řeč čísel a statistiky v médiích – 2. díl – Vybrané statistické metody a jejich použití: http://www.ctenarska-gramotnost.cz/ctenarska-gramotnost/cg-tipy/rec-cisel-a-statistiky-2
• Řeč čísel a statistiky v médiích – 4. díl – Příklady výzkumů a nepřesnost formulovaných závěrů: http://www.ctenarska-gramotnost.cz/medialni-vychova/mv-tipy/rec-cisel-a-statistiky-4

Hodnocení článku

1 smajlík2 smajlíci3 smajlíci4 smajlíci5 smajlíků (2 hlasů, průměr: 5,00 z 5)
Ukládám ... Ukládám ...
 
 

Související články

Zatím nejsou žádné komentáře

Můžete vložit úplně první komentář.

Napište komentář

Pro psaní komentářů se musíte Přihlásit případně Zaregistrovat, pokud ještě nemáte svůj účet.