Řeč čísel a statistiky v médiiích – 4. díl – Příklady výzkumů a nepřesnost formulovaných závěrů

Dagmar Strnadová, 3. 2. (2012), Mediální výchova - Tipy do výuky , 1 953 zobrazení

Jaké interpretace výzkumů nám sdělovací prostředky také nabízejí? Poznáme vůbec, čeho se takové informace týkají? Jak posoudit kvalitu informací a jejich číselných hodnot?

O interpretaci výsledků různých průzkumů se pokouší často bulvár

Málo spokojených (ČTK, map), (Blesk, 10. 1. 2012)
Se stavem demokracie v Česku je spokojena jen zhruba čtvrtina obyvatel, nejméně v dosavadní historii státu. Ukázal to průzkum STEM. Ještě o rok dříve přitom bylo s fungováním demokracie spokojeno 38% lidí.

Průzkum společnosti STEM – Nespokojení Češi (ČTK, map), (Blesk, 11. 1. 2012)
O polovinu klesla za posledních deset let spokojenost Čechů s politiky. Že strany fungují dobře, si podle průzkumu STEM myslí už jen 15 % lidí, zatímco v roce 2001 to bylo ještě 29% lidí.

Pravděpodobně při obou výše uvedených větičkách došlo v Blesku pouze k pokusu „zaplácnout“ kousek volného bílého místa. Nedozvíte se prakticky nic, i když si možná myslíte, že jste právě zjistili podstatnou informaci, jak to vypadá se spokojeností Čechů s demokracií, politiky, politickými stranami. Pokud se k uvedeným výzkumům chcete skutečně dozvědět fakta – vzorek respondentů (dotazovaných), bližší informace v logickém sledu, nezbývá vám, než navštívit webové stránky agentury STEM.

Titulek z deníku BLESK.CZ

Titulek z deníku BLESK.CZ

A doporučení deníku Blesk? Zůstaňte prosím raději u anket! Tím celkem nikomu neublížíte ani nezamotáte hlavu! A ještě se dozvíte, co by známé osobnosti dělaly s výhrou ve sportce, popř. jaký průšvih udělaly jiné známé osobnosti na silnici jako viníci dopravní nehody a co na to my, běžní smrtelníci, v souvislosti s návrhem naší vlády – dohodou o vině a trestu.

A pokud máte anket stále málo, pak si můžete přečíst, jak si stojí Tomio Okamura a Jan Fischer coby možní příští prezidenti České republiky. A to všechno, oproti průzkumům o nespokojených Češích, v barevném provedení s foty a velkými titulky! Všechny tyto „kousky“ najdete ve stejném deníku Blesk z 11. 1. 2012 – možná přemíra jedniček v datu vydání způsobila tuto „přehršel pozoruhodných informací“!

Mediálně vděčné téma – Volební preference politických stran

V novinových článcích můžete narazit na informaci podobného znění:

Na začátku prosince 2011 by ČSSD volilo 24,6% oprávněných voličů, ODS 13,7 % a KSČM by se umístila na třetím místě s 12,5 %.

Zamysleme se nad tím, co předložené výsledky říkají obyčejnému čtenáři. Pokud ho zajímá momentální rozložení politických sympatií u české veřejnosti, musí mít určitě pocit, že díky tomuto článku získal velice přesnou a cennou informaci. Když dokáže jít ve svých výsledcích až na úroveň desetin procent… Musel to zřejmě být skutečně skvěle provedený výzkum, když prezentuje závěry s takovou přesností. Při prezentaci výsledků sociologického šetření lze opravdu jít na libovolnou úroveň přesnosti desetinných čísel. Naneštěstí to ale nesvědčí o skvěle odvedené práci výzkumníka, ale spíše o jeho neznalosti a neprofesionalitě.

Přesnější a serióznější vyjádření výsledků by totiž muselo znít podobně: „Jsme si na 95% jisti, že skutečný podíl voličů ČSSD se nachází mezi hranicemi 21 až 25%.“ Co toto komplikované konstatování znamená? Tak v první řadě jím přiznáváme krutou pravdu, že nejsme schopni říci, zda ten skutečný podíl je 21%, 22,5% nebo 25%, ani zda se blíží spíše k dolní nebo horní hranici intervalu.

Ať pro publikování vybereme jakékoli konkrétní číslo z tohoto rozmezí, není to přesným obrazem reality, ale jen jejím odhadem. V druhé řadě přiznáváme navíc čtyřprocentní možnost úplně chybného odhadu, kdy by naměřená hodnota vůbec do vypočítaného intervalu nepadla, jednodušeji řečeno: kdybychom provedli 100 stejných výzkumů volebních preferencí ČSSD, pak výsledky 95 z nich by skutečně ležely ve vypočítaném rozmezí, zatímco zbylých 5 by bylo někde mimo.

Pro názornost, jak se mohou procenta v jednom měsíci lišit, porovnejme výše uvedený výzkum agentury STEM s výzkumem CVVM: zde dosahuje ČSSD pouze hranice 22%, ODS 10,5 %, KSČM 10%.

Už na tomto příkladu vidíme, že není vhodné, ač to fundovaně vypadá, používat ve velkém množství desetinná čísla. Navíc se u obou výzkumů čísla poměrně liší, proto výše zmíněná formulace „Jsme si na 95% jisti, že skutečný podíl voličů ČSSD leží mezi hranicemi 21 až 25%“ je daleko serióznější.

Zdroje:

• Výzkumy agentury STEM a CVVM, která je součástí Sociologického ústavu AV – Interpretace z internetových serverů novinky.cz, aktualne.cz a ze stránek STEM A CVVM, prosinec 2011
• Blesk (11. 1. 2012)

Další díly seriálu:

• Řeč čísel a statistiky v médiích – 3. díl – Jak zjistit to, co chceme vědět:  http://www.ctenarska-gramotnost.cz/ctenarska-gramotnost/cg-tipy/rec-cisel-a-statistiky-3
• Řeč čísel a statistiky v médiích – 5. díl – Další příklady výzkumů: http://www.ctenarska-gramotnost.cz/medialni-vychova/mv-tipy/rec-cisel-a-statistiky-5

Hodnocení článku

1 smajlík2 smajlíci3 smajlíci4 smajlíci5 smajlíků (1 hlasů, průměr: 5,00 z 5)
Ukládám ... Ukládám ...
 
 

Související články

Zatím nejsou žádné komentáře

Můžete vložit úplně první komentář.

Napište komentář

Pro psaní komentářů se musíte Přihlásit případně Zaregistrovat, pokud ještě nemáte svůj účet.