Čtenářská gramotnost a projektové vyučování

Přečtěte si, jak pracuje s průřezovým tématem mediální výchova zkušený učitel s novinářskou praxí pan  Zdeněk Brom. Přinášíme vám přípravu na vyučovací jednotku ověřenou v 7.-9. ročnících ZŠ v hodinách českého jazyka a literatury.

Vzdělávací oblast, obor, průřezové téma nebo vyučovací předmět:

• Jazyk a jazyková komunikace, Mediální výchova

Ročník:

• 8. ročník ZŠ

Jeden cíl základního vzdělávání, kterého je ve vyučovací jednotce dosahováno:

• Vést žáky k všestranné, účinné a otevřené komunikaci

Jedna klíčová kompetence, která je rozvíjena ve vyučovací jednotce:

• Žák rozumí různým typům textů a záznamů, obrazových materiálů, běžně užívaných gest, zvuků a jiných informačních a komunikačních prostředků, přemýšlí o nich, reaguje na ně a tvořivě je využívá ke svému rozvoji a k aktivnímu zapojení se do společenského dění

Použité metody:

• Brainstorming

Podrobný popis vyučovací jednotky:

Cíl vyučovací jednotky:

• Pěstovat kritický přístup k médiím

Nejvyšší hladina Bloomovy taxonomie kognitivních cílů, které je dosahováno:

• Rozbor, analýza

Očekávaný výstup vzdělávacího oboru:

• Rozpoznává manipulativní komunikaci v masmédiích a zaujímá k ní kritický postoj

Učivo:

• Základním kamenem je kritické vnímání samotných médií.

Rozsah vyučovací jednotky:

• 45 minut

Poznámka:

• Zabývali jsme se otázkou: K čemu vlastně média v dnešní společnosti slouží a jaké je jejich poslání.
• Úvodní hodina, kterou jsme se žáky 7. třídy při výuce mediální výchovy měli, se proto zaměřila především na vytvoření kritického vnímání médií. Lidé, kteří v médiích pracují, o sobě a o médiích rádi tvrdí, že jsou především proto, aby se starali o informovanost a aby byli „hlídacími psy demokracie.“ Je to ale skutečně tak?
• Nelze samozřejmě všechna média a novináře podezřívat z nekalých praktik, ale je dobré řídit se osvědčeným rčením: „Důvěřuj, ale prověřuj!“ Stejně tak uvedené texty v pracovním listu nemají za cíl odsoudit všechna média a novináře, ale upozornit žáky na možnost zneužití médií k manipulaci lidí.

Průběh vyučování:

1. Hodinu jsme začali brainstormingem na téma: Jaké jsou cíle a poslání médií v naší společnosti?

Pokud třída a vyučující nejsou zvyklí na tuto metodu, je možné prostě vyzvat žáky, aby na připravený pracovní list (viz příloha) nebo i na volný papír napsali, jaké je podle nich poslání médií v naší době a společnosti. Při zadání otázky je důležité zdůraznit, že máme na mysli všechny typy médií – tištěná, elektronická, vizuální i sluchová.

Odpovědi žáků byli částečně očekávané: – Nejhojněji byla zastoupena odpověď, že média mají informovat. Dále se mnoho žáků domnívalo, že se média mají start o zábavu, vyplnit volný čas těm, kdo nemají, co dělat, vysílat reklamu atd. Poněkud méně očekávaná byla odpověď: „Tak o tom jsem nepřemýšlel.“ Takto odpověděla téměř celá třetina žáků.

2. Po této vstupní aktivitě si žáci přečetli texty: viz pracovní list 1.

Úkoly pro žáky k těmto textům byly:

a) Napiš, které hlavní cíle médií vyplývají z ukázkových textů.
b) Jsou rozdíly mezi tvými představami o cílech médií a cíli, které jsi vypsal z ukázkových textů? Pokud rozdíly jsou, napiš, proč k nim došlo.
c) Vytvoř si dvojici s dalším spolužákem a společně prodebatujte svoje odpovědi na úkoly. Pokud tě u spolužáka zaujme některé jeho tvrzení, zapiš si ho.

3. Pokud žáci prodebatují v jedné dvojici svoje odpovědi rychle, mohou si vytvořit další dvojici.

4. Před ukončením práce ve dvojicích jsem žáky požádal, aby svůj názor na cíle médií v naší společnosti každý za sebe napsal jednou větou, kterou bude následně prezentovat při společném sdílení názorů.

5. Po skončení práce s pracovním listem jsme se posadili do kroužku a každý žák sdělil odpověď na otázku: Jaké jsou cíle a poslání médií?

Žáci pochopitelně našli rozdíly mezi svými představami a mezi skutečností snadno. Mnozí byli poněkud zaskočeni informací, že jde v podstatě pouze o byznys a ne pouze o informace. Dost je také udivilo, že některá zdánlivě důležitá informace může být jen umělá bublina, která má přilákat pozornost a peníze čtenářů, posluchačů, diváků atd.

Reflexe vyučovací jednotky (sebereflexe učitele, případně výběr z ohlasů a reakcí žáků na tuto vyučovací jednotku):

• Při hodnocení odpovědí jsem neurčoval, která odpověď je lepší nebo horší. To v tomto případě nejde. V názoru na cíle médií jde o subjektivní pohled. Sledoval a hodnotil jsem především logiku a promyšlenost odpovědi. Na závěr sdílení názorů jsem každému žákovi na jeho odpověď dal ústně zpětnou vazbu k jeho odpovědi.

• Pro ilustraci uvádím odpovědi žáků:

Honza: „Jsem velmi překvapen, že jde vlastně jenom o prachy.“
Jana: „Jsem velmi zklamaná, myslela jsem si, že si klidně mohu cokoli číst, že čtu pravdu, ale teď vím, že si musím dávat pozor, co kdo píše.“
Tomáš: „Od týhle doby si budu dávat velkej pozor na to, co se mi kdo bude snažit nabulíkovat.“

• Na závěr práce žáci dostali tabulku pro reflexi a hodnocení, kterou vyplnili a stejně jako pracovní list založili do portfolia. Viz pracovní list 2.

Přílohy:

  Pracovní list 1 - Jaké cíle mají média a jaké je jejich poslání? (103,0 kB, 530 stažení)
Stahovat tento soubor smí jen registrovaný uživatel.

  Pracovní list 2 - Tabulka reflexe, hodnocení a sebehodnocení (101,0 kB, 322 stažení)
Stahovat tento soubor smí jen registrovaný uživatel.

Hodnocení článku

(26 hlasů, průměr: 4,81 z 5)

 Ukládám ...