Řeč čísel a statistiky v médiiích – 5. díl – Další příklady výzkumů

Dagmar Strnadová, 9. 2. (2012), Mediální výchova - Tipy do výuky , 2 092 zobrazení

Znovu se pro zajímavost podívejme na interpretace výzkumů tak, jak nám je nabízejí sdělovací prostředky. Přemýšlejme, nač si při četbě takových informací dát pozor.

Různé interpretace stejného průzkumu

Tři čtvrtiny lidí hodlají kvůli DPH omezit výdaje (Deník.cz, 4. 1. 2012)

Praha – Téměř tři čtvrtiny lidí by kvůli růstu daně z přidané hodnoty rády omezily své výdaje a případně začaly i spořit. Více než dvě pětiny ale zároveň přiznaly, že jim současná situace více spořit neumožňuje. Naopak o změně chování neuvažují především mladí lidé, vyplývá z průzkumu ING Bank. Úspory si většinou nemohou dovolit lidé ve věku 56 až 65 let, a to v téměř 60 procentech případů. Na druhou stranu skupinou, která o změně chování a vytvoření si finančního zázemí uvažuje nejméně, jsou mladí lidé ve věku od 18 do 25 let. Celkem nehodlá měnit své zvyky 44 procent mladých. Na své finanční situaci nehodlá nic měnit z pohledu pohlaví ani 34 procent českých mužů. Ženy naopak chtějí šetřit ve 48 procentech případů.

Z těch, kteří chtějí více spořit, ale jejich finanční situace jim to nedovoluje, tvoří největší část občané Jihomoravského a Zlínského kraje, za nimi následují Královehradecký a Pardubický kraj společně s Ústeckým a Liberecký krajem. Nejvíce odhodlaní k dalšímu spoření jsou naopak respondenti z Vysočiny. Těch, kteří nebudou na stávající situaci nic měnit, je významný podíl v Moravskoslezském a Olomouckém kraji.

Průzkum společnosti ING Bank uskutečnila v listopadu 2011 společnost Ipsos Tambor. Zúčastnilo se jej 524 respondentů ve věku 18 až 65 let.

Češi chtějí kvůli DPH omezit nákupy (MLADÁ FRONTA DNES, 5. 1. 2012)

Téměř tři čtvrtiny lidí by kvůli růstu daně z přidané hodnoty rády omezily své výdaje a případně začaly i spořit. Více než dvě pětiny však zároveň přiznaly, že jim současná situace více spořit neumožňuje. Naopak o změně chování neuvažují především mladí lidé, vyplývá z průzkumu ING Bank. Úspory si většinou nemohou dovolit lidé ve věku 56 až 65 let, a to v téměř 60 procentech případů. Skupinu, která o změně chování uvažuje nejméně, jsou mladí lidé ve věku od 18 do 25 let. (ČTK)

Z informace, interpretované MF Dnes se toho ve skutečnosti příliš nedozvíme. Jde přesně o typ informace, která nás přesvědčí o tom, že všichni začneme omezovat své výdaje. V další větě se ale dozvíme, že mladí lidé své výdaje omezit nehodlají. V tuto chvíli si položíme otázku, na jakou skupinu respondentů byl vlastně výzkum zaměřen? Byli to mladí lidé, lidé ve středním věku, senioři? Byli zaměstnaní nebo ne? Jaká byla vzdělanostní struktura dotazovaných? Někteří lidé nemohou spořit, to zjistíme na začátku zprávy. Až na konci se pak dozvíme, že spořit si nemohou dovolit lidé ve věku 56 – 65 let. A místo objasnění vzorku dotazovaných nám MF Dnes zopakuje informaci, kterou zřejmě považuje za nejpodstatnější, že mladí lidé neuvažují o změně chování.

Poskytnutá informace je chybně formulovaná, neúplná, v podstatě zkreslená s nevypovídající hodnotou – je zde patrná snaha zaměřit se na vysoká procenta lidí se změnou chování, nevíme ale, jaký vzorek byl zkoumán, ani kolik bylo dotazovaných; už vůbec bychom si v takto podaném výkladu neměli dovolit zobecňovat informace na všechnu populaci. Informace jsou podány poněkud „zmatečně“.

Podstatně ucelenější a již s určitou vypovídající hodnotou je informace otištěná v Deníku.cz a následně snad všech jeho krajských mutacích. Rozbor zde uvedený je úplnější, více objasněny jsou věkové skupiny, následuje i rozbor podle pohlaví, podle regionů…zarážející ale je – na celorepublikový průzkum malý vzorek respondentů – ten by bylo vhodné alespoň zdvojnásobit. Je však správné, že počet dotazovaných je v článku uveden.

Co zjistil loňský průzkum mezi zaměstnavateli (MLADÁ FRONTA DNES, 5. 1. 2012)

Článek uvádí v grafech odpovědi na otázky:
Kolik stran by měl mít životopis?
Vyhledáváte profily kandidátů na sociálních sítích, nebo na webových stránkách?
Kdy se zeptat na mzdu?

Následuje článek 10 tipů, jak najít novou práci, a rady odborníka…

Přestože tento článek v MF Dnes zabírá polovinu stránky a přestože výsledky výše uvedených tří dotazů jsou uvedeny v barevných grafech (jsou znázorněny v procentech) a následuje rozsáhlý článek o tom, jak si najít novou práci, nedozvíme se, jaké zaměstnavatele společnost kontaktovala, kolik jich bylo, na jaké oblasti zaměstnání se zaměřila.

Výsledek? Nebožák, hledající si zaměstnání se zděsí, když jeho životopis bude náhodou obsahovat 3 strany místo doporučených a preferovaných dvou, začne rvát své profily na všechny dostupné sociální sítě a webové stránky, protože je to přece „in“ a VŠICHNI zaměstnavatelé toto sledují – jen tak mohu přece sehnat novou práci! A samozřejmě se hned u prvního kola ptejte na mzdu – na to údajně čeká 45,7% zaměstnavatelů!

Agentuře nebo snad redakci bych doporučila neděsit již tak dost zdecimovaného člověka, který právě přišel o práci, a raději otisknout článek, jak napsat správně životopis, jak se chovat na pohovoru – zkrátka zůstaňte u tipů, jak najít novou práci, a o průzkum mezi zaměstnavateli takovou formou se raději nepokoušejte.

Pozn.: Průzkum provedla personálně poradenská společnost Hudson.

Nač si tedy dát pozor?

  • Koho se kdo ptal - toto nesledujeme pouze u ankety.
  • Čeho se vlastně celý výzkum týkal – „rádoby senzace“ pochází většinou z výzkumů, které řeší něco úplně jiného.
  • Jaké měl dotazovaný možnosti odpovědí - např. „často“ znamená pro jednoho „každý den“, pro jiného „jednou za týden“; někdy se může respondent k některé předepsané odpovědi jen přiklonit, aniž by přesně formulovala jeho názor.
  • Větší množství číselných údajů může být chybně interpretováno. Pokud si novinář něco z výzkumu sám přepočítává, může se ve výpočtu výrazně zmýlit.
  • V obecné formulaci novinového článku nebo zprávy se pokusme zjistit či domyslet, jak měla vlastně znít položená otázka, z níž vzešlo určité (zejména nečekané) zjištění.

Další díl seriálu:

• Řeč čísel a statistiky v médiích – 4. díl – Příklady výzkumů a nepřesnost formulovaných závěrů:  http://www.ctenarska-gramotnost.cz/ctenarska-gramotnost/cg-tipy/rec-cisel-a-statistiky-4

Hodnocení článku

1 smajlík2 smajlíci3 smajlíci4 smajlíci5 smajlíků (1 hlasů, průměr: 5,00 z 5)
Ukládám ... Ukládám ...
 
 

Související články

Zatím nejsou žádné komentáře

Můžete vložit úplně první komentář.

Napište komentář

Pro psaní komentářů se musíte Přihlásit případně Zaregistrovat, pokud ještě nemáte svůj účet.