Mediální gramotnost v kurikulu kanadské provincie Ontario – 1. díl – Úvod

Ladislava Whitcroft, 23. 9. (2010), Mediální výchova - Inspirace ze zahraničí , 7 492 zobrazení

Jedním z úspěchů, kterých se Kanadě podařilo ve vzdělávání docílit, je bezesporu i to, že se řadí mezi světově nejlepší státy v oblasti mediální výchovy. Přečtěte si, jak kanadská provincie Ontario zapracovala téma mediální gramotnosti do svého kurikula pro výuku anglického jazyka. V druhé části textu přinášíme překlad celkových a specifických očekávání, která popisují, čeho by ontarijští žáci měli v této oblasti dosáhnout na konci jednotlivých ročníků. Pro potřeby českých učitelů a vzdělávacích pracovníků jsme přeložili tři z osmi ročníků.

Ontario bylo první kanadskou provincií, která v roce 1987 začlenila mediální výchovu do svého kurikula. V roce 2006 Ontario vytvořilo nové kurikulum pro výuku anglického jazyka, v němž mediální gramotnost poprvé vystupuje jako samostatná oblast.

Základní principy jazykového kurikula

Kurikulum pro výuku anglického jazyka z roku 2006 staví na víře, že gramotnými se mohou stát všichni žáci a že zvyšování gramotnosti je nezbytným předpokladem budování společnosti zodpovědných a produktivních občanů. Kromě důležitosti mezipředmětových vztahů dokument zdůrazňuje, že se žáci učí nejlépe, když mohou vztáhnout své osobní zkušenosti k materiálu, se kterým pracují ve škole. Dokument také poukazuje na výsledky výzkumů současných let, které ukázaly, že úspěšní čtenáři a pisatelé podvědomě užívají dovednosti a strategie, které mohou být identifikovány a naučeny. Kromě toho studie prokázaly i to, že žáci dosahují lepších výsledků, když jsou do procesu vzdělávání zapojeni i jejich rodiče. V neposlední řadě je důležité, aby převzali za své studium zodpovědnost i sami žáci.

Čtyři oblasti kurikula

Potřebné vědomosti a dovednosti člení kurikulum pro výuku anglického jazyka do čtyř širokých oblastí – Ústní komunikace, Čtení, Psaní a Mediální gramotnost. Mediální gramotnost je tedy rovnocennou složkou kurikula a je jí věnován stejný prostor, jako třem ostatním oblastem. Kurikulum zároveň zdůrazňuje, že všechny oblasti spolu vzájemně souvisí a navzájem se doplňují.

Každá ze čtyř oblastí je v dokumentu rozpracována zvlášť pro jednotlivé ročníky. Vnitřně se pak tyto úseky dělí na dvě části. V části „Celková očekávání“ se všeobecně popisuje, jaké znalosti a schopnosti má žák na konci daného ročníku dosáhnout. Druhá část byla nazvána „Specifická očekávání“ a, jak sám název napovídá, přináší detailnější popis očekávaných výsledků v oblasti vědomostí a dovedností. Kromě toho v této části najdeme v závorkách i konkrétní příklady a návodné otázky, které může učitel používat při práci s žáky.

Část „Specifická očekávání“ se ještě dále člení na další podrobně rozpracované body. V případě oblasti „Mediální gramotnost“ se jedná o body „Porozumění mediálním textům“ a „Chápání mediálních forem, konvencí a postupů“, které odpovídají českým tematickým okruhům receptivních činností. Českým tematickým okruhům produktivních činností odpovídá „Tvorba mediálního textu“. Oproti českému kurikulu tu najdeme navíc bod „Reflexe vlastních dovedností a strategií“. Z něho je patrné, že ontarijští vzdělávací experti si uvědomují, jak je důležité, aby žáci byli schopni přemýšlet nad tím, které strategie a dovednosti jim při práci s mediálními texty nejvíce pomáhají. Kromě toho hlavní přínos a rozdíl oproti českému kurikulu tkví v tom, že jsou jednotlivé body podrobněji rozpracované, konkrétnější a obsahují řadu příkladů, kterými se mohou učitelé nechat vést a inspirovat.

Mediální gramotnost – charakteristika oblasti

V dokumentu se praví, že výchova směřující k mediální gramotnosti se zakládá na studiu umění a způsobu zpracovávání zpráv v různých formách mediálních textů. Mediální text pak kurikulum definuje jako každý výtvor, objekt nebo událost, které obsahují určitý význam, jejž sdělují příjemcům. Většina mediálních textů používá slova, grafické a zvukové prostředky a/nebo obrazy v tištěné, mluvené, vizuální nebo elektronické formě za účelem předávání informací nebo názorů. Zatímco tradiční pojetí gramotnosti se primárně zaměřuje na pochopení slova, mediální gramotnost se soustřeďuje na to, jak je význam vytvářen pomocí kombinace několika mediálních „jazyků“ – obrazů, zvuků, grafiky a slov.

Při výuce mediální gramotnosti žáci studují, jak masmédia ovlivňují naši kulturu – zkoumají texty užívané ve filmech, písních, videohrách, reklamách, akčních figurkách, CD obalech, oblečení, billboardech, televizních pořadech, časopisech, novinách, fotografiích a na webových stránkách. Kurikulum zdůrazňuje, že by učitelé měli žáky poučit o autorských právech, která se mohou vztahovat na veškeré materiály včetně těch, jež byly staženy z internetu. Stejně jako české kurikulum i kanadský dokument zdůrazňuje, že média hrají v naší společnosti významnou roli, a rovněž klade důraz na rozvoj kritického myšlení – tedy na porozumění tomu, jak jsou texty tvořeny, na schopnost rozlišit mezi faktem a názorem, zhodnotit důvěryhodnost zdroje, rozeznat předsudek a diskriminační zobrazení jednotlivců i skupin, včetně žen a minoritních skupin, a na schopnost zamýšlet se nad popisem násilí a zločinnosti. Při pohledu na jednotlivé ročníky například zaujme, že již v prvním ročníku jsou žáci vedeni k tomu, aby kriticky zhodnotili, jak je násilí v kreslených filmech často prezentováno jako něco legračního a tudíž nezávadného. Stejně tak se již v prvním ročníku učí žáci kriticky zamýšlet nad tím, jak některé reklamy často obsahují prvky genderově stereotypního uvažování.

Kurikulum rovněž zdůrazňuje, že žáci by měli být schopni ústně posoudit sdělení, která se k nim dostávají různými médii, a zároveň i  užívat média za účelem efektivního sdělování vlastních názorů. Kurikulum vyzdvyhuje důležitost dovedností týkajících se internetu, filmu a televize, protože jsou to právě tato média, která naši moderní společnost zásadně ovlivňují. Dále se v dokumentu doporučuje, aby žáci pracovali s širokým záběrem mediálních textů, analyzovali je a diskutovali o nich. Zároveň by jim měla být poskytnuta i možnost používat dostupnou technologii za účelem vytváření různých druhů mediálních textů (počítačová grafika, kreslené vtipy, grafické návrhy, rozhlasové hry, krátká videa, webové stránky).

Zdroje:

• The Ontario Curriculum, Grades 1 – 8, Language: http://www.edu.gov.on.ca/eng/curriculum/elementary/language18currb.pdf
• Media Education in Canada: An Overview: http://www.media-awareness.ca/english/teachers/media_education/ont_curricular_overview.cfm

Další díl seriálu:

• Mediální gramotnost v kurikulu kanadské provincie Ontario – 2. díl – Překlad: Celková a specifická očekávání pro 1. ročník: http://www.ctenarska-gramotnost.cz/medialni-vychova/mv-zahranici/medialni-gramotnost-ontario-2

Hodnocení článku

1 smajlík2 smajlíci3 smajlíci4 smajlíci5 smajlíků (5 hlasů, průměr: 5,00 z 5)
Ukládám ... Ukládám ...
 
 

Související články

Zatím nejsou žádné komentáře

Můžete vložit úplně první komentář.

Napište komentář

Pro psaní komentářů se musíte Přihlásit případně Zaregistrovat, pokud ještě nemáte svůj účet.