Tvůrčí psaní ve škole – 5. díl – Kdo všechno může jít ve svatebním průvodu hadrové panenky?

Tereza Srpová, 20. 4. (2011), Tvůrčí psaní - Tipy do výuky , 3 820 zobrazení

Pokud chceme, aby žáci uměli věci a osoby zajímavě popisovat, musíme je nejdříve přesvědčit, že popis jako takový je zajímavý. K tomu nám poslouží třeba pohádka Carla Sandburga O svatebním průvodu, kde je právě popis tím, co tvoří jádro příběhu. Vlastně je zde děj tak potlačen, že nelze ani o příběhu mluvit, spíše jde o popis události, kde se však fantazii meze nekladou. A tak i vaši žáci budou na konci lekce umět vykreslit nové postavičky, které by zařadili do svatebního průvodu hadrové panenky.

Jména záhadných postaviček

olizovaci_lzicek

Ilustrace Františka Skály ml. z knihy Pohádky z bramborových řádků

Ilustrace Františka Skály ml. z knihy Pohádky z bramborových řádků

Na začátku lekce je dobré žákům sdělit celý název pohádky „O svatebním průvodu hadrové panenky a o všech, kdo se ho zúčastnili“ a rozdat jim do dvojic obrázky těch, kteří v pohádce vystupují, tedy těch, kteří se zúčastnili průvodu. Ptáme se, zda osoby vypadají jako nějaké jim známé pohádkové postavy (ježibaba, drak, princ…). Poté dostanou za úkol vymyslet pro každou skupinku pohádkových postav jméno. Žákům můžeme pomoci tím, že je ještě necháme popsat, co postavičky na obrázku dělají a čím jsou zvláštní. Nebo sami dáme první tip na jméno k jednomu z obrázků. Všechny nápady zapisujeme.

lochtivi

batolata

Ilustrace Františka Skály ml. z knihy Pohádky z bramborových řádků

Jak to vymyslel autor

Nyní se už můžeme pustit do čtení pohádky, během něhož žáci zjišťují, jaká jména dal postavičkám autor pohádky. Žáci také mohou obrázky postav srovnat za sebou do průvodu tak, jak jdou v pohádce.

Po přečtení diskutujeme s žáky o tom, zda se v některém ze svých tipů na jméno shodují s autorem. Také zjišťujeme, zda se jim více líbí jméno, které dané postavičce vymysleli oni sami, nebo jméno, které vymyslel autor.

Stáváme se spisovateli

Srovnáváme dále, jaký rozdíl byl v tom, když jsme jména vymýšleli my a když je vymýšlel pan spisovatel. My jsme měli dané obrázky. Pan spisovatel si ty obrázky musel nakreslit sám v hlavě, musel si postavy vymyslet. Zkusíme si teď také zahrát na spisovatele a vymyslíme další postavičku, která by mohla jít v průvodu. Postavička by se k ostatním měla hodit.

Usuzujeme tedy společně, jak asi postavičky a jejich jména autor vymyslel. Co mají všechny postavy společného? Pokud na to žáci nepřijdou sami, můžeme jim ještě pomoci otázkami: Kdo má čokoládovou bradu? Kdo rád oblizuje lžičky? Kdo má špinavý slintáček?… Jakmile žáci přijdou na to, že se jedná o věci, které se vztahují k malým dětem, můžeme přejít k vlastnímu vymýšlení postav. Žákům, kteří mají s vymýšlením problém, ještě napovíme: Děti se často smějí. Jak by se mohly jmenovat postavičky, které se jen smějí a chechtají? Děti ale také dost brečí a padají jim při tom slzičky na tvářičky. Jak by vypadaly postavičky, které by toto vyjadřovaly? Děti, když se koupají, tak rády stříkají vodu. Děti si upatlávají ruce. Co ještě děti dělají?

Jakmile si každý vymyslí jméno své vlastní postavy, může ji zařadit do svatebního průvodu. Jak to udělá? No, přeci tak, že dopíše do pohádky ještě jeden odstaveček. Žáci si ještě jednou přečtou, co o svých postavách v pohádce napsal autor. Zjistí tím, že stačí, když novou postavičku pěkně představí, popíší, jak vypadá a co dělá, a třeba i přidají něco z toho, co právě říká. Postavičku si žáci mohou nejdříve nakreslit, aby se jim lépe popisovala. Mohou ale také svůj popis přečíst spolužákovi v lavici, který pak podle něj tuto pohádkovou bytost namaluje.

Pokud chceme, aby žáci pracovali s původním textem více, můžeme je požádat, aby podtrhli poslední věty z odstavce, který se vztahuje k nějaké pohádkové postavě, a aby zjistili, co je na těch větách tak zvláštního, že si je měli podtrhnout. V těchto větách se vždy popisuje, co postavy dělaly (lechtaly se, smály se, oblízaly lžíce…), pak že koukaly kolem a znovu, co dělaly (lechtaly se, smály se, oblízaly lžíce…). Zní to jako refrén písničky. Žáci mohou podobný závěr napsat i do odstavečku ke své vlastní postavě.

A pokud by se dětem přeci jen zdálo, že to není žádná pohádka, když nemá pořádný příběh, můžeme vyzvat žáčky, ať tedy řeknou, jak by taková správná pohádka měla vypadat, co této pohádce chybí… Můžeme je vyprovokovat tvrzením: Vždyť tato pohádka končí svatbou, tak přeci pohádky často končívají. Podaří-li se nám, že budou žáci zapáleně argumentovat pro své pojetí „správné pohádky“, můžeme si gratulovat.

Galerie:

Po kliknutí na obrázek se vám otevře kniha, ve které si pohádku můžete přečíst.

Pohádka O Svatebním průvodu hadrové panenky a o všech, kdo se ho zúčastnili

Příloha:

  Pohádka O Svatebním průvodu hadrové panenky a o všech, kdo se ho zúčastnili (5,5 MB, 197 stažení)
Stahovat tento soubor smí jen registrovaný uživatel.

Zdroj:

• Sandburg, Carl: Pohádky z bramborových řádků, Albatros, Praha 1988

Další díly seriálu:

• Tvůrčí psaní ve škole – 4. díl – Hry a techniky: http://www.ctenarska-gramotnost.cz/tvurci-psani/tp-tipy/tp-ve-skole-4
• Tvůrčí psaní ve škole – 6. díl – Pětiminutová groteska: http://www.ctenarska-gramotnost.cz/tvurci-psani/tp-tipy/tp-ve-skole-6

Hodnocení článku

1 smajlík2 smajlíci3 smajlíci4 smajlíci5 smajlíků (2 hlasů, průměr: 3,00 z 5)
Ukládám ... Ukládám ...
 
 

Související články

Zatím nejsou žádné komentáře

Můžete vložit úplně první komentář.

Napište komentář

Pro psaní komentářů se musíte Přihlásit případně Zaregistrovat, pokud ještě nemáte svůj účet.