Jak vznikal náš sborník – 1. díl – Čtvrťáci, Šahrazád a její nekončící příběh

Lenka Reichlová, 25. 7. (2011), Tvůrčí psaní - Soutěž literárních sborníků , 4 236 zobrazení

Čestné uznání za propojení příspěvků do souvislého příběhu, tak byl v soutěži Nadílka našich dílek 2011 ohodnocen sborník Jak to bylo s Šahrazád dál aneb tisíc a další noci, který vznikl ve čtvrtém ročníku ZŠ Opava-Malé Hoštice. Protože se vytvoření celistvého textu ukázalo pro tvorbu sborníku jako zajímavý a nosný nápad, poprosili jsme paní učitelku Mgr. Lenku Reichlovou, aby nám vznik sborníku přiblížila. Pod článkem najdete sborník v elektronické podobě.

sbornik_sahrazada

Foto: Lenka Reichlová

Že vydáme třídní sborník, to jsme na počátku školního roku ještě vůbec neplánovali. Prvním podnětem pro literární snažení nám byla soutěž vyhlášená opavskou městskou knihovnou, do které jsme se s radostí zapojili, jelikož má třída soutěží velice ráda. Jednalo se o několikaměsíční literární soutěž s Františkem Hrubínem, jejímž hlavním cílem byla četba knih tohoto autora. Každé soutěžní kolo mělo za cíl přečtení jedné knihy. Netušili jsme, kam až nás tento nápad zavede.

Hrubínovská inspirace

Špalíček jsme se třídou přelouskali s chutí. Hádanky a říkadla nám nedělaly problémy, šlo spíše o hru a zábavu. Veršované pohádky už byly složitější – nejen samotné čtení, ale hlavně čtení s porozuměním, protože Hrubínovy verze pohádek se velmi liší od těch známých. Právě v této fázi jsme pomalu začali tvořit první slohové nápady, kdy žáci zkoušeli vymýšlet nové závěry pro známé pohádky. To byl úplný zárodek tvůrčí práce, která nás dovedla ke sborníku. Mezitím proběhlo několik třídních besed, např. jak se píše sloh, jakých slov se musí dobrý spisovatel vyvarovat, kde se píší velká písmena apod. Mnoho dní jsme si teoreticky, ale hlavně na příkladech vysvětlovali pojem „osnova“. I když prvotní žákovské pohádky nebyly ideální, mnoho z nich jsem pochválila, oznámkovala jedničkou a nabádala je k pokračování v soutěži.

Kladné hodnocení dětí přimělo k dalšímu soutěžnímu kolu, jehož cílem bylo přečíst celou knihu Pohádky z Tisíce a jedné noci. Aby si pořadatelé soutěže ověřili, zda třída knihu opravdu četla, byly za každou kapitolou otázky, křížovky, hádanky, doplňovačky apod. Žáky zaujala už úvodní báseň o chytré Šahrazád, která měla být popravena – jako většinu dnešních dětí je tedy více než romantika zaujala akčnost, napětí a nebezpečí. Když jsem jim navíc ještě pustila z DVD animovaný film o Aladinovi, nebylo nutné je k četbě dál pobízet. Prostě se jim to líbilo.

Každou pohádku jsme četli dohromady, tzv. hlasitým čtením. Museli jsme obětovat mnoho vyučovacích hodin čtení, psaní a jazyka, ale výsledek stál za to. Děti samy uznaly, že se tyto příběhy velmi liší od klasických evropských pohádek, říkadel a dětských příběhů, a moc si je pochvalovaly. Tento okamžik jsem využila k tomu, aby se zkusily zamyslet, jak by celé vyprávění mohlo pokračovat dále. Co se mohlo stát po závěrečné kapitole, jak dopadla krásná a chytrá Šahrazád?

Hledání jednotného stylu

Ruce žáků vystřelovaly nahoru opravdu rychle, ukázkový brainstorming. Každý chtěl sdělit svůj nápad a fantazií se nešetřilo. Chopila jsem se šance a nápady jsem nechala zapsat. Všechny jsme přečetli a za domácí úkol měli žáci napsat příběh v obdobném arabském stylu. Mluvili jsme o nutnosti vyvarovat se českých jmen postav, českých názvů míst nebo popisů české krajiny. Za devatero řekami a devatero horami byl tedy nevyhovující začátek. Změnili jsme ho třeba na Za sedmero písečnými dunami. Místo věty A na zámku kraloval král Jindra jsme použili V království U dvou mešit se o dobro svého černošského lidu staral vznešený aláh Aratost. Podobné ukázky jsme si psali na tabuli, aby všem bylo jasné, co se od nich očekává. Některým žákům jsem samozřejmě i tak musela úkoly vracet k opravě.

Jakmile byl po slohové stránce příběh stvořen, zaměřili jsme se na gramatické chyby. Ty jsem povětšinou musela opravit já. A zdatní žáci své dílko přepsali doma na počítači. Potom měl každý za úkol k příběhu nakreslit obrázek, který by vystihoval děj, hlavní postavu, či důležitou událost příběhu. K překvapení žáků to ale pořád nebyl konec naší orientální práce. Oznámila jsem třídě, že zkusíme sepsat a vytisknout jednu velkou společnou knihu, ve které budou všechny jejich příběhy. Chvilkové rozpaky vystřídalo překvapení i radost. Představa, že všechny práce neskončí v šuplíku, ale něco z nich vznikne a někdo si je přečte, je velmi zaujala.

Nastala chvíle vytvořit pro sborník název. Každý napsal na papírek svůj návrh, všichni ho přečetli a začala debata o finální podobě. Kupodivu se nikdo nehádal, vše probíhalo v poklidu a bez konfliktů. Když byli všichni s názvem spokojeni, mysleli jsme, že máme celý text připravený. Ale právě v tuto pravou chvíli jsem objevila internetové stránky Čtenářské gramotnosti se soutěží Nadílka našich dílek a radami k vydání sborníku. Nápad se mi líbil, ihned jsem dětem navrhla, že do toho půjdeme, třída zbystřila při slovu „soutěž“ a bylo jasné, že se zúčastníme.

Závěrečné úpravy

Na stránkách Čtenářské gramotnosti jsem našla tipy, co musí správná kniha obsahovat. Následovalo opět několik hodin povídání o tom, jak se dělá kniha, jaké důležité části v ní nesmí chybět, porovnávali jsme různé knihy a vysvětlovali si neznámá slova. Děti za mé asistence vytvářely úvod, poděkování, věnování, závěr i obsah. A už se sborník rýsoval. Nakonec jsme se rozhodli propojit příběhy do souvislého celku. Našli jsme papírky z úvodního brainstormingu a znovu si přečetli jednotlivé nápady, jak by to mohlo být s Šahrazád dál. Většina dětí měla veselé pokračování, svatbu a potomky, takže jsme se toho přidrželi a mezi vyprávěné příběhy vložili krátké dějové posuny. Následovalo ještě několikeré pročítání, upravování a byli jsme u cíle. Sborník byl vytištěn, svázán do kroužkové vazby a odeslán do soutěže.

Odměnou za pilnou práci nám bylo pozvání do Prahy, kde se žáci zúčastnili několika přínosných workshopů. V Domě čtení jsme kromě ceny s diplomem získali i odvahu k psaní dalšího sborníku, ale především mnoho rad, informací a nápadů k vylepšení sborníku hotového. Například ho určitě chceme ještě prezentovat ve škole, možná dozná menších úprav a necháme ho k nahlédnutí dospělým i žákům ve škole, v obecní knihově a samozřejmě také rodičům. A v novém školním roce se plni elánu vrhneme do dalšího tvůrčího psaní.

Reflexe projektu

Jednoznačně si z projektu odnáším povzbuzení k podobné práci. Je to časově náročné, ale úsilí se bohatě vyplatí. Dovolím si tvrdit, že nyní pozoruji u žáků zvýšený zájem o četbu a citlivější vnímání knih.

Také jsem si ověřila, jak se před tvůrčím úkolem vyplatí děti seznámit s odpovídajícími literárními pojmy a ukázkami. Říká se, že šablony děti svazují, protože pak mají tendenci se jich držet a mechanicky je obkreslovat, ale z mé zkušenosti s žáky je čtenářská i tvůrčí připravenost velmi důležitá. Na základě inspiračních zdrojů se rozepíší a pak už jejich fantazie nezná mezí.

K získání žáků pro projekt mi velmi pomohly soutěže. Jak ta s Františkem Hrubínem, tak Nadílka našich dílek a dokonce nám v průběhu nahrála do karet ještě jedna soutěž psaní příběhů, ve které se tři povídky ze vznikajícího sborníku umístily v první desítce. Pro žáky to bylo vždy velké povzbuzení k práci.

Příloha:

  Jak to bylo s Šahrazád dál aneb Tisíc a další noci (11,7 MB, 50 stažení)
Stahovat tento soubor smí jen registrovaný uživatel.

sahrazad_sborni_obalka

Zdroje

• Hrubín, František: Pohádky z Tisíce a jedné noci. Albatros, Praha 2000.
• Soutěž František Hrubín aneb Tisíc a jedna noc: http://www.okpb.cz/web/index.php?set=novinky

Hodnocení článku

1 smajlík2 smajlíci3 smajlíci4 smajlíci5 smajlíků (1 hlasů, průměr: 5,00 z 5)
Ukládám ... Ukládám ...
 
 

Související články

Zatím nejsou žádné komentáře

Můžete vložit úplně první komentář.

Napište komentář

Pro psaní komentářů se musíte Přihlásit případně Zaregistrovat, pokud ještě nemáte svůj účet.