Tvůrčí psaní ve škole – 3. díl – Inspirace uměleckou avantgardou

Radek Sárközi, 17. 8. (2010), Tvůrčí psaní - Tipy do výuky , 5 785 zobrazení

Zahrajte si se svými žáky na futuristy, dadaisty či surrealisty! Nahlédněte pod pokličku jejich tvůrčích postupů!! Staňte se průkopníky nových směrů!!!

Hlavní cíle tvůrčího psaní

Dosud jsme popisovali hlavně tvořivé metody, které mohou oživit tradiční výuku českého jazyka a literatury. Cílem tvůrčího psaní, jak se ustavilo ve 20. letech 20. století v USA, je ale něco jiného. Jde o relativně samostatný obor (na amerických univerzitách z něj lze skládat dokonce doktorát!) zaměřený na rozvoj individuálního stylu každého žáka a na odbourávání vnitřních bloků, které brání rozvoji jeho fantazie.

Za tímto účelem používá tvůrčí psaní řadu cvičných technik, ať už původních, nebo inspirovaných uměleckými postupy konkrétních spisovatelů. Jde o to najít zdroje své inspirace, nenechat se svázat stereotypními postupy, rozvinout svůj literární talent, naučit se vcítit do druhého

Surrealisté a automatické psaní

Surrealisté například používali metodu automatického psaní, aby zachytili „psychický automatismus a čistý proud nevědomí“. Takto popsal tuto techniku A. Breton ve svém textu Tajemství surrealistického magického umění:

Když jste se usadili na místě co možná nejpříznivějším pro koncentraci svého ducha na sebe sama, dejte si přinést věci na psaní. Hleďte se dostat, jak jen dokážete, do co nejpasivnějšího nebo nejreceptivnějšího stavu. Nechte stranou jakoukoli představu o své genialitě, o svých talentech i o talentech všech ostatních. Pište rychle bez předem zvoleného tématu, natolik rychle, abyste nic nepodržovali v paměti a abyste nebyli v pokušení číst po sobě, co píšete. První věta přijde zcela sama, natolik je pravda, že v každé vteřině existuje nějaká věta cizí našemu vědomému myšlení, která si jen žádá, aby se jí dostalo vnějšího vyjádření. Je dost nesnadné vyslovit se k případu věty následující; ta se bezpochyby podílí zároveň na naší vědomé aktivitě i na oné aktivitě druhé, připustíme-li, že sám fakt napsání první věty s sebou nese určité minimum percepce. Na tom vám musí ostatně málo záležet; právě v tom spočívá z největší části zajímavost surrealistické hry. Interpunkce je v každém případě v protikladu k absolutní plynulosti onoho proudu, na který se soustřeďujeme, i když se zdá být nicméně právě tak nutná, jako rozmístění uzlových bodů na chvějící se struně. Pokračujte tak dlouho, jak se vám bude chtít. Spoléhejte na nevyčerpatelnost onoho tichého hlasu. Jestliže je tu riziko, že zmlkne, jakmile jste se jen dopustili nějaké chyby – chyby, která spočívá, dá se říci, v nepozornosti -, bez váhání nějakou příliš jasnou řádku přerušte. Za slovem, jehož původ vám připadá podezřelý, napište jakékoli písmeno, například písmeno I, vždycky písmeno I, a nechte znovu uplatnit náhodnost tak, že toto písmeno zvolíte za iniciálu slova následujícího.

(z francouzštiny přeložil J.Pechar)

Automatické psaní využívali nejen surrealisté, ale také např. Bohumil Hrabal. Uveďme si pro ilustraci jednu typickou báseň, jejímž autorem je francouzský surrealista Benjamin Péret.

BENJAMIN PÉRET: PŮJDU CHCEŠ-LI

Byl velký dům
Nad nímž plaval ohnivý potápěč
Byl velký dům
Opásaný kapucemi a zlatými helmami
Byl velký dům
Plný skla a krve
Byl velký dům
Stojící uprostřed močálů
Byl velký dům
Jehož majitel byl slaměný
Jehož majitel byl buk
Jehož majitel byl dopis
Jehož majitel byl chlup
Jehož majitel byl zub
Jehož majitel byl zatáčka
Jehož majitel byl upír
Jehož majitel byl zuřivá kráva
Jehož majitel byl kopanec
Jehož majitel byl tornádo
Jehož majitel byl kymácivá loďka
Jehož majitel byl karmaňola
Jehož majitel byl náhlé úmrtí
Řekněte řekněte mi kde je ten velký dům

(z francouzštiny volně přebásnil Vítězslav Nezval)

Avantgardní techniky jsou obecně velmi vhodné jako inspirace pro výuku tvůrčího psaní a lze je efektně napodobovat. Například dadaisté využívali náhodu tak, že vytahovali z pytlíku rozstříhané noviny a z ústřižků skládali básně. Ruský futurista Chlebnikov vymýšlel nová zvukomalebná slova (zaumnyj jazyk). O 30 let později pracovali stoupenci experimentální poezie s písmeny jako s výtvarnými prvky a s hláskami jako s expresivními zvuky. Nedá mi to neuvést v této souvislosti jednu ze zajímavých futuristických básní, která vznikla na mé hodině literatury:

Petra Kuklová: Vločkovánice

Vločka letěla
za ní druhá
stejně vločkovatá
jako ta prvá
Další vločky
se za nimi vločkovaly
a na další nečekaly
Celý den se vločkovalo
jedna vločka za druhou
svločkovávala se k zemi
Už bylo všude zavločkováno
ale vločkovalo se dál
Jedna vločka se navločkovala
na druhou a na ně další
Do večera navločkovalo
hodně vloček až bylo
Všechno zavločkováno
To byla ale vločkovánice!

Zdroje:

• Breton, André: Manifest surrealismu, přel. J.Pechar, IN: Analogon, 16/1996, Sen, vize a skutečnost, str. I – X.
• Fišer, Zbyněk: Malá učebnice technik tvůrčího psaní, PAIDO 2001
• Nezval, Vítězslav: Moderní básnické směry, Československý spisovatel 1979

Další díly seriálu:

• Tvůrčí psaní ve škole – 2. díl – Literární výchova jinak: http://www.ctenarska-gramotnost.cz/tvurci-psani/tp-tipy/tp-ve-skole-2
• Tvůrčí psaní ve škole – 4. díl – Hry a techniky: http://www.ctenarska-gramotnost.cz/tvurci-psani/tp-tipy/tp-ve-skole-4

Hodnocení článku

1 smajlík2 smajlíci3 smajlíci4 smajlíci5 smajlíků (2 hlasů, průměr: 4,50 z 5)
Ukládám ... Ukládám ...
 
 

Související články

Zatím nejsou žádné komentáře

Můžete vložit úplně první komentář.

Napište komentář

Pro psaní komentářů se musíte Přihlásit případně Zaregistrovat, pokud ještě nemáte svůj účet.