Australské vývojové kontinuum pro oblast čtení – 6. díl – Překlad dle jednotlivých úrovní: Úroveň 4

Silvie Kratochvílová, 23. 7. (2010), Čtenářská gramotnost - Inspirace ze zahraničí , 3 600 zobrazení

4. úroveň

Žáci pracují s širokým záběrem beletristických a mediálních textů, stejně jako s texty, které se vyskytují v běžném životě. Žáci texty čtou, interpretují a nějakým způsobem na ně reagují. Analyzují texty a své interpretace dokládají příklady nalezenými v textu. Určují, jakým způsobem jsou texty vystaveny, aby odpovídaly určitému účelu a oslovovaly určitého čtenáře. Rozpoznají, jakým způsobem text vyjadřuje určité společensko-kulturní hodnoty, postoje a přesvědčení. Analyzují symboliku, charakterizaci, dialogy, děj a místo konání děje. Používají strategie k interpretaci textu, který obsahuje nové myšlenky a informace: pokračují ve čtení, užívají znalosti kontextu a staví na vědomostech o uspořádání textu.

Na úrovni textu

• Žáci popíší svůj plán četby pro typy textů, které odpovídají této úrovni. Jejich plán obsahuje alespoň některé z následujících strategií: 1. Před důkladným čtením žáci text rychle přelétnou a určí, jaké by mohlo být jeho téma a jak toto souvisí s jejich dosavadními vědomostmi; dále usoudí, na jaké otázky jim text může odpovědět. 2. Rozhodnou se, proč byl text napsán, jaký byl autorův záměr. 3. Vědí, jaké strategie by měli užívat při čtení v případě, že jim text nedává smysl. 4. Umí si naplánovat, kdy ve čtení udělají pauzu, aby se přesvědčili, že textu porozuměli. 5. Vědí, jak budou při četbě sledovat hlavní myšlenky. 6. Plánují kroky, které jim zajistí, aby ke známým myšlenkám přidali myšlenky nové.

• Žáci text pročtou za použití strategií Skimming a Scannig a podle titulků, mezititulků a ilustrací určí jeho pravděpodobné téma. (Pozn. Skimmnig je zběžné čtení, při němž se čtenář orientačně seznámí s textem. Scanning používáme, když potřebujeme vyhledat v textu nějakou konkrétní informaci.)

• Žáci zjistí, jak je text uspořádán, rozliší jednotlivé typy informativních textů a použijí tyto informace jako pomůcku k interpretaci textů, v nichž se vyskytují neznámé myšlenky a informace: 1. Rozlišují mezi jednoduchými typy textů a texty, které něco vysvětlují či popisují; mezi beletristickými texty a texty, které prezentují určité názory nebo chtějí o něčem přesvědčit. 2. Řeknou, co by jim mohlo přečtení konkrétního typu textu přinést; například schopnost popsat, jak k něčemu došlo nebo vysvětlit, proč k něčemu došlo 3. Předešlé spojí s úkony, které po přečtení textu provedou – například někomu řeknou, co se stalo, nebo odpoví na otázky, proč se něco stalo.

• Žáci si samostatně přečtou text, buď potichu, nebo nahlas, podle toho, jaký způsob jim vyhovuje. Pokud to vyžaduje pochopení nebo jiné komunikační účely, mohou přecházet z jednoho způsobu na druhý.

• Strategie používané k rozšíření slovní zásoby žáci využívají k tomu, aby odhalili význam neznámých slov, která se k tématu vztahují. Zjistí, kdy jsou tato slova poprvé uvedena společně s pojmy, které již znají. Například ve větě „Na světě žije více než tři miliony druhů bytostí, tomuto jevu říkáme biodiverzita.“ – žáci určí význam slova biodiverzita tak, že parafrázují a vizuálně si představí věty, spojí tyto představy s novým slovem a řeknou, co by mohlo slovo znamenat. Mohou použít slovník nebo vysvětlivky, aby si ověřili, zda slovo správě pochopili a popřípadě svůj názor poopravili.

• Žáci použijí strategie určené k pochopení vět, jako je například kombinace vizuálních představ a převyprávění, aby pochopili význam obecných výroků. Tuto strategii použijí například při práci s větou: „Pouště se většinou vyskytují nedaleko obratníku Raka a Kozoroha, tj. na sever a na jih od rovníku, v zeměpisné šířce 15° až 30°.“

• Žáci použijí strategie určené k pochopení odstavců, aby usoudili, jaká je hlavní myšlenka nějakého odstavce. Vyhledají například tematickou větu, přečtou si ji, parafrázují, a na jejím základě se zamýšlí nad tím, o čem odstavec pojednává.

• Žáci si při čtení textů podtrhávají klíčové myšlenky.

• Žáci použijí strategie určené k spojování odstavců. Převyprávějí například tematickou větu každého odstavce a spojí je dohromady.

• Žáci si upevňují a revidují, co přečetli tím, že shrnou odstavec pomocí klíčových slov nebo vět. Mohou navrhovat nebo vybírat shrnující věty pro sled narativních vět nebo pro odstavec.

• Žáci prokáží schopnost chápat explicitně vyjádřené informace tím, že: 1. Převyprávějí klíčové myšlenky textu. 2. Odpoví na otázky týkající se klíčových myšlenek; užijí různé strategie k lokalizaci, výběru a záznamu klíčových myšlenek textu. 3. Dokládají vlastní interpretaci důkazy obsaženými v textu. 4. Provádějí jednoduché a jasné sledy úkonů.

• Žáci různými způsoby prokáží schopnost deduktivního uvažování: 1. Usuzují na předešlé možné motivy a charakteristické rysy. 2. Odpovídají na otázky, které po čtenáři vyžadují, aby vyvodil příčinu a důsledky. 3. Čtou mezi řádky a zamýšlí se nad příčinami a charakterem možných změn. 4. Odpovídají na otázky, které vyžadují od čtenářů, aby se zamysleli nad tím, co by se stalo, kdyby se změnily okolnosti textu. 5. Identifikují a spojují pojmy a události v několika odstavcích, navrhnou, proč jsou pojmy, postavy a události popsány tak, jak jsou popsány. Navrhnou alternativní způsoby jejich popisu. 6. Rozpoznají, jakým způsobem text vyjadřuje určité společensko-kulturní hodnoty, postoje a přesvědčení.

• Žáci se zamyslí nad záměrem, který autor měl. Například jaký byl autorův úhel pohledu. Žáci určují, do jaké míry text tento záměr naplňuje – například: Pomohl vám text pochopit, proč X udělal Y?

• Žáci určí, jakým způsobem byly texty napsány, aby splnily určitý záměr. V textech: 1. Analyzují symboliku, charakterizaci, dialogy, děj a prostředí. 2. Identifikují, jakým způsobem používají různí autoři různé jazykové prostředky k vylíčení určitých postav a událostí – například srovnáním dvou popisů stejné události.

• Žáci uvádějí, které aktivity používají, když se při čtení učí. Například si letmo přečtou titulky a podtitulky, parafrázují je a vizuálně si je představí, naplánují si, kde si udělají přestávku a text přehodnotí.

• Žáci popisují, v čem jim četba pomáhá a v čem je důležitá. Například jim pomáhá, aby zjistili, jaké jsou názory ostatních lidí, nebo se díky ní efektivně učí novým věcem.

Úroveň 4,25

Na úrovni textu

• Žáci popisují plán četby pro typy textů, které odpovídají jejich úrovni, zahrnují do něj aktivity z úrovně čtyři a plán uzpůsobují potřebě porozumět všeobecným výrokům a použít hlavní myšlenky vět k porozumění odstavcům.

• Žáci si pročtou text za použití strategií Skimming a Scannig a podle sledu tematických vět usoudí, jaké je jeho pravděpodobné téma. Kromě toho používají titulky jako na úrovni 4.

• Žáci zjistí, jak je text uspořádán. Rozlišují konkrétní typy informativních textů. To jim pomáhá interpretovat texty způsobem odpovídajícím úrovni čtyři.

• Žáci si samostatně přečtou text, buď potichu, nebo nahlas, jak jim to vyhovuje. Pokud to vyžaduje pochopení nebo jiné komunikační účely, mohou přecházet z jednoho způsobu na druhý.

• Žáci identifikují význam neznámého, pro dané téma specifického, slova. Uvědomí si, kde se slovo poprvé v textu objevuje a zda jsou s ním spojené jiné myšlenky, které znají. Jestliže se jim to nepodaří, jsou schopni slovo analyzovat, např. u slova biodiverzita rozpoznají, že část bio souvisí s významem život nebo žití a diverzita s rozmanitostí nebo škálou. Za použití slovníku nebo glosáře si mohou ověřit význam slova, popřípadě poopravit svůj původní názor.

• Žáci používají strategie určené k porozumění vět, například kombinují vizualizaci a parafrázování za účelem porozumění všeobecným podmínkovým tvrzením, jako je například věta: „Pevný materiál si drží svou podobu až do chvíle, kdy je na něj vyvíjen tlak.“

• Žáci aplikují strategie určené k porozumění jednotlivým odstavcům. Vybírají hlavní myšlenky každé věty a řadí je, jak jdou logicky za sebou. Např. silné deště v oblastech s nízkým výskytem rostlin -> podzemní voda přináší kameny a písek -> voda odnáší půdu -> vznik vádí. Během četby si zapisují hlavní myšlenky textu.

• Žáci užívají strategie určené ke shrnování odstavců; parafrázují každou tematickou větu a včleňují je do celku. Tuto metodu využívají při shrnutí každého odstavce.

• Žáci upevňují přečtené tím, že navrhují nebo vyberou větu, která shrne sled jednotlivých narativních vět nebo odstavce.

• Žáci prokáží schopnost chápat explicitně vyjádřené informace. Například identifikují hlavní myšlenky, témata nebo problémy zmíněné v textu a diskutují o nich. Začínají provádět o něco komplexnější sled úkonů, přičemž pracují s textem, ve kterém dané události nejsou popsány přesně v tom pořadí, ve kterém jdou po sobě.

• Žáci prokáží schopnost deduktivního uvažování, které odpovídá úrovni čtyři: 1. Vyvozují nevyřčené informace, včetně příčiny s následkem a motivace. 2. Rozpoznají různé interpretace textu, vysvětlí, proč vznikly, a podloží své interpretace odpovídajícími důkazy z textu.

• Žáci se zamyslí nad tím, jaký měl autor při psaní textu záměr (např. jaký byl autorův úhel pohledu). Najdou v textu odpovídající důkazy, kterými ospravedlní svůj názor. Zhodnotí, jak dobře text dosáhl původního záměru – například zda jim text pomohl pochopit proč X udělal Y.

• Žáci identifikují, jakým způsobem jsou texty napsány, aby splnily určitý účel: 1. Popíší, rozpoznají a vysvětlí, jaké jazykové postupy pisatel užívá (například humor a napětí), aby zaujal čtenáře. Analyzují, jakým způsobem pisatel pracuje se symbolikou a zápletkou. 2. Identifikují, jak s jazykem pracují různí autoři, kteří popisují stejnou událost – např. porovnají dvě zprávy o stejném tématu. 3. Rozhodnou, do jaké míry jim pomohlo pochopit myšlenky textu to, jak byl text napsán.

• Žáci uvádějí, které aktivity využívají během učení se z psaného textu – např. letmo pročtou text, užijí sled tematických vět, aby rozpoznali, jak je text uspořádán. Analyzují neznámá slova tím, že si zjistí jejich význam, vizuálně si věty představí a parafrázují je. Porozumí jednotlivým odstavcům tak, že vyberou hlavní myšlenku každé věty.

• Žáci popíší, v čem jim čtení pomáhá a v čem tkví jeho přínos – např. aby si účinně osvojili nové myšlenky a poznali, jak rozdílní lidé mohou přemýšlet o určitém tématu.

Úroveň 4,5

Na úrovni textu

• Žáci popisují plán četby pro typy textů, které odpovídají této úrovni, poznamenávají si aktivity z úrovně čtyři a do plánu četby zahrnují následující strategie.

• Žáci si pročtou text za použití strategií Skimming a Scannig, naleznou klíčová slova a ty využijí k tomu, aby usoudili, jaké by mohlo být téma textu. Kromě toho:

o Určí, v jakých případech budou text takto letmo pročítat (když tematické věty a nadpis nejsou k dispozici).

o Propojí tuto techniku s odpovídajícími strategiemi používanými na úrovních 4 a 4,25.

o Zmíněné propojí s předchozími poznatky a usuzují, co by text mohl sdělovat.

o Navrhují otázky, na které text může odpovídat.

• Žáci identifikují, jak je text uspořádán, odlišují od sebe jednotlivé typy informativních textů a využijí tento poznatek při interpretaci textů, které obsahují neznámé myšlenky a informace.

• Žáci si samostatně přečtou text, ať již potichu, nebo nahlas, jak jim to lépe vyhovuje. Pokud to vyžaduje pochopení nebo jiné komunikační účely, mohou přecházet z jednoho způsobu na druhý.

• Žáci aplikují strategie určené k zlepšení slovní zásoby na texty, které obsahují malé množství informací vztahujících se k neznámým termínům a ve kterých je složité provést morfematický rozbor. Hledají význam neznámých slov tak, že opakovaně přečtou několik předešlých vět, na základě parafrázování a vizualizace navrhují možná synonyma nebo slovní obraty, aby identifikovali možný význam slov. Mohou použít slovník nebo vysvětlivky, aby si ověřili, zda slovo správě pochopili. Svůj názor mohou popřípadě poopravit.

• Žáci aplikují strategie určené k porozumění vět. Například se rozhodnou, zda by věta mohla být obecným nebo specifickým či podmíněným sdělením. Užívají přiměřené strategie, které jsou určené k porozumění věty a které byly rozvinuty na úrovni 4 a 4,25, jako např. parafrázování a vizualizace vět.

• Žáci užívají strategie, které jsou určené k porozumění odstavce, jako je například vyvozování a hodnocení hlavní myšlenky odstavce. Identifikují otázky, na které odpovídají některé věty textu, a použijí sled otázek ke shrnutí hlavních myšlenek odstavce.

• Žáci užívají strategie určené k sloučení odstavců; identifikují klíčové otázky, které se vztahují k jednotlivým odstavcům. Ty pak využívají k sjednocení myšlenek textu. Kombinují tuto strategii se strategiemi určenými k syntéze odstavců, které používali na úrovni 4 a 4,25.

• Žáci prokáží schopnost chápat explicitně vyjádřené informace:

o Převypráví klíčové myšlenky textu.

o Odpovídají na otázky vztahující se ke klíčovým myšlenkám textu, přičemž užívají strategie určené k lokalizaci, výběru a záznamu klíčových informací.

o Žáci identifikují a provádí správný sled úkonů při práci s manuály či návody, v nichž nejsou jednotlivé aktivity uvedeny v pořadí, ve kterém musí být vykonány.

o Rozpoznají a slučují pojmy a události v několika odstavcích.

o Doloží svoji interpretaci jasnými důkazy z textu.

• Žáci prokáží schopnost deduktivního uvažování různými způsoby:

o Čtou mezi řádky, vyvozují znaky a vlastnosti klíčových pojmů a předvídají možné události.

o V odstavcích usuzují na příčinu a následek a na původ možných změn.

o Odpoví na otázky, které po nich chtějí, aby odvodili, co by se stalo, kdyby se změnily myšlenky a události v textu.

• Žáci si uvědomují, že konkrétní téma může být popsáno několika způsoby, které vedou k různým interpretacím. Zjistí, jak by téma mohlo být ztvárněno jinak a vést tak k různým interpretacím – např. porovnají jak zlatokopec, policista a obchodník popsali vzpouru Eureka Stockade nebo porovnají dva novinové články pojednávající o umístění autobusové zastávky – jeden článek byl napsán autorem, který s umístěním zastávky souhlasí, druhý autor chce zastávku jinde. Všímají si, jak se liší užití jazyka v různých verzích a jak to může vést k různému vnímání stejné události.

• Žáci se zamýšlí nad tím, za jakým účelem autor text napsal (např. určují autorův úhel pohledu a jeho postoje) a jak dobře text účel splňuje – např. Co autor od čtenáře asi očekával? Jak se text hodí pro dospívající čtenáře?

• Žáci identifikují, jak byly texty napsány, aby plnily konkrétní účel, identifikují a usuzují, které postupy přispívají k určité interpretaci textu. Např. Zajímalo by tě to více, kdyby autor řekl…? Obával by ses více, kdyby autor řekl…? Žáci analyzují, jakým způsobem autor pracuje s metaforami a charakterizací.

• Žáci uvádějí, které postupy užívají, když se učí čtený text.

• Žáci uvádějí, v čem jim čtení pomáhá a v čem tkví jeho přínos.

Úroveň 4,75

Na úrovni textu

• Žáci popíší plán četby pro typy textů, které odpovídají této úrovni. Ten zahrnuje většinu aktivit zmíněných na úrovni čtyři a kromě toho do něj včlení následující strategie.

• Žáci si pročtou text za použití strategií Skimming a Scannig, přičemž využívají také výtah a úvod. Tuto strategii včlení do strategií osvojených na úrovni 4, 4,25 a 4,5, což jim následně pomůže při rozhodování o tom, jak nové informace souvisí s jejich předchozími poznatky, o čem bude text pojednávat a na jaké otázky bude odpovídat.

• Žáci identifikují, jak je text uspořádán, rozliší mezi konkrétními typy informativních textů, což následně využijí k interpretaci textů, které obsahují neznámé myšlenky a informace, přičemž užívají některé aktivity zmíněné na úrovni čtyři.

• Žáci si samostatně přečtou text, buď potichu, nebo nahlas, jak jim to nejlépe vyhovuje. Pokud to vyžaduje pochopení nebo jiné komunikační účely, mohou přecházet z jednoho způsobu na druhý.

• Žáci použijí strategie určené k rozšiřování slovní zásoby k nalezení významu neznámých, slov. Za tímto účelem vyberou nejvhodnější strategii nebo kombinace tří strategií rozvíjených na úrovni 4, 4,25 a 4,5.
• Žáci použijí strategie určené k porozumění odstavců tak, že vyberou nejvhodnější strategie z těch, které si osvojili na úrovni 4, 4,25 a 4,5. Za použití odpovídajících strategií studenti čtou a snaží se porozumět sledu vět, jako například všeobecným tvrzením, specifickým tvrzením a podmíněným tvrzením.

• Žáci používají strategie určené k porozumění odstavců, rozliší hlavní a méně důležité myšlenky v jednotlivých odstavcích. Na základě těchto informací učiní shrnutí a zhodnotí, do jaké míry je v souladu s obsahem odstavce.

• Žáci sjednocují myšlenky obsažené v textu. Přitom vyberou nejvhodnější ze strategií, které se užívají ke shrnutí odstavců a které byly rozvinuty na úrovni 4, 4,25 a 4,5.

• Žáci si upevní a zrevidují poznatky z četby: 1. Co nejstručněji uvedou nebo napíší klíčové myšlenky textu. 2. Všimnou si klíčových otázek, na které text odpovídá. 3. Všimnou si, jak je interpretace textu ovlivněna jazykem, který autor užívá.

• Žáci prokáží schopnost chápat explicitně vyjádřené informace: 1. Převypráví klíčové myšlenky textu. 2. Vyjmenují otázky, na které text odpovídá. 3. Odpoví na otázky, které se vztahují ke klíčovým myšlenkám, přičemž užívají několik strategií určených k lokalizaci, výběru a záznamu klíčových informací.

• Žáci několika způsoby demonstrují schopnost deduktivního uvažování: 1. Čtou mezi řádky, vyvozují znaky a vlastnosti klíčových myšlenek a předvídají možné události. 2. Vyvozují příčinu a následek a povahu možných změn. 3. Odpovídají na otázky typu: Co by se stalo, kdyby…? 4. Prezentují vlastní, kritické interpretace textu – například vlastní interpretace a charakteristiky postav příběhu.

• Žáci si uvědomují, že jednotlivá témata mohou být popsána a interpretována různými způsoby. Zamýšlí se nad tím, proč různá témata mohou být napsána a interpretována různě. Např. vyvozují, proč zlatokop, policista a obchodník mohou popisovat povstání Eureka Stockade různými způsoby. Vyvozují, jak se liší jazyk užitý v různých interpretacích stejné události a jak se tím pádem může lišit celkový dojem ze stejné události. Všímají si toho, jak může být interpretace textu ovlivněna různými faktory (věk čtenáře, jeho zaměstnání nebo sociální postavení) a zároveň i užitím určitých slov a jazyka.

• Žáci navrhují, jaký byl autorův záměr, vyvozují autorův úhel pohledu a jeho postoje a zjišťují, do jaké míry text splnil svůj účel – např. Co autor pravděpodobně o čtenáři předpokládal? Je text vhodný pro dospívající čtenáře? Žáci hodnotí kvalitu předkládaných informací.

• Žáci uvedou, jakým způsobem byl text napsán, aby splnil určitý účel: 1. Rozpoznají a usuzují na některé postupy, které podporují určitou interpretaci textu. Např. Zajímalo by vás, kdyby autor řekl…? Báli byste se, kdyby autor řekl…? 2. Analyzují, jak autor užívá metafory a charakterizaci.

• Žáci uvádějí, jaké postupy užívají, když se učí čtený text.

• Žáci popisují, v čem jim čtení pomáhá a v čem tkví jeho přínos.

Zdroj:

• English Developmetal Continuum: http://www.education.vic.gov.au/

Další díly seriálu:

• Australské vývojové kontinuum pro oblast čtení – 5. díl – Překlad dle jednotlivých úrovní: Úroveň 3: http://www.ctenarska-gramotnost.cz/ctenarska-gramotnost/cg-zahranici/australske-kontinuum-cteni-5
• Australské vývojové kontinuum pro oblast čtení – 7. díl – Překlad dle jednotlivých úrovní: Úroveň 5: http://www.ctenarska-gramotnost.cz/ctenarska-gramotnost/cg-zahranici/australske-kontinuum-cteni-7

Hodnocení článku

1 smajlík2 smajlíci3 smajlíci4 smajlíci5 smajlíků (zatím nehodnoceno)
Ukládám ... Ukládám ...
 
 

Související články

Zatím nejsou žádné komentáře

Můžete vložit úplně první komentář.

Napište komentář

Pro psaní komentářů se musíte Přihlásit případně Zaregistrovat, pokud ještě nemáte svůj účet.