Australské vývojové kontinuum pro oblast čtení – 3. díl – Překlad dle jednotlivých úrovní: Úroveň 1

Silvie Kratochvílová, 21. 7. (2010), Čtenářská gramotnost - Inspirace ze zahraničí , 3 008 zobrazení

1. úroveň

Žáci jsou schopni propojit psaný text, který se vyskytuje v jejich bezprostředním okolí, s tím, jak se čte. Určí, která písmena odpovídají jednotlivým hláskám. Nahlas čtou jednoduché texty, které obsahují často užívaná slova a jazykové struktury, které se užívají převážně v mluvené formě. Čtou zleva doprava a odshora dolů. K porozumění textu používají nadpis, ilustrace a předchozí znalost tématu. Použijí kontext a informace obsažené ve slovech, písmenech, uskupení písmen a jim odpovídajících hlásek k tomu, aby textu porozuměli. Porozumění prohloubí tím, že se podívají na ilustrace. (Kontextem rozumí kurikulum informace o tom, do jakého prostředí či situace je text zasazen. Popřípadě se týká pisatele textu, příjemců a situace, ve které byl text vytvořen.)

Na úrovni textu

• Žáci usuzují na pravděpodobné téma textu na základě názvu, ilustrací, předešlých znalostí textů a daného tématu.

• Žáci předvídají slova, která by se mohla v textu vyskytovat, a tato slova najdou v textu. Činí tak na základě vlastních úsudků týkajících se smyslu textu a způsobu, kterým jsou myšlenky ve větách vyjádřeny.

• Již při prvním čtení jsou žáci schopni číst nahlas, přirozeně a plynně slovní obraty a krátké věty.

• Žáci jsou schopni propojit psané informace s informacemi, které jim sdělují ilustrace. Prezentují myšlenky, které souvisí s tématem. Užívají téma textu k předvídání jeho myšlenek a usoudí na vhodné výrazy. Užijí-li výrazy, které se nehodí k ilustraci, sami se opraví.

• Žáci se posouvají od tzv. čtení vět z paměti k tomu, že si více uvědomují potřebu sladit to, co říkají, s tím, co je napsáno. Při četbě se věnují psaným slovům v pořadí, ve kterém jdou za sebou. (Pozn. čtení z paměti – australské kurikulum takto definuje „čtení jednoduchých narativních textů a vět tak, že si vybavujeme slova a texty, které jsme již někdy slyšeli“.)

• Žáci zvládnou přiřadit jednoduché věty k ilustracím a rozpoznají, kdy se věta nehodí k doprovodným ilustracím.

• Žáci prokazují vzrůstající znalost tištěného textu: 1. Čtený text sledují slovo po slovu, rozpoznají vynechané nebo přidané slovo, rozpoznají, že byl při čtení vynechán řádek nebo že byl řádek znovu přečten, a kdy se čte na nesprávné stránce. 2. Odlišují od sebe malá a velká písmena. 3. Naleznou v textu slova, která se často používají v mluvené řeči.

• Žáci přesněji čtou věty, které obsahují stejná slova a předvídají slova, která se rýmují s předešlými slovy v textu.

• Žáci odpovídají na otázky, které se vztahují k informacím explicitně uvedeným v jednotlivých větách, a doplňují vyřčené věty. Například po přečtení jedné nebo více stránek zopakují, co přečetli; čtou věty a doplní do nich chybějící slovo a navrhují nebo vybírají chybějící slovo.

• Žáci odpovídají na tzv. hypotetické otázky, např. co by určitá postava mohla udělat, jak by se děj mohl postupně odvíjet. Např. Co asi podle vás udělá hrdina nyní?

• Žáci v textu rozpoznají často užívaná slova jako například ty, máma, byl, pro.

• Při čtení narativního textu žáci projevují emoce, např. zájem, překvapení, obavy.

• Žáci prokáží schopnost číst plynně nahlas.

• Žáci v textu identifikují nově naučená slova a navrhují pro ně jiné výrazy.

Na úrovni slov:

• Žáci využívají znalosti hlásek ke čtení jednoduchých, pravidelných, jednoslabičných slov s krátkými samohláskami, které přečtou tak, že: 1. Nejdříve přečtou správně každé písmeno a pak je přečtou dohromady. 2. Hádají slova na základě jednoho nebo více počátečních písmen.

• Žáci přiřazují napsaná slova k známým předmětům a lidem, aby si vytvořili větší záběr důvěrně známých tematických okruhů. Například přiřadí názvy k předmětům ve třídě a chápou, že napsané slovo pojmenovává daný předmět.

• Žáci pokračují v rozšiřování aktivní a pasivní slovní zásoby. Například přečtou slova já, zde, jsem, auto, děti, ne, být, v, velký, pro… Méně se pletou při čtení často užívaných slov, která obsahují jedno nebo dvě stejná písmena.

• Žáci rozeznají a čtou slova a věty, které se v textu často opakují.

• Žáci kombinují znalosti kontextu (významu, větné struktury a písmen) při čtení nebo předvídání slov. Například při čtení nahlas za pomoci kontextu a počáteční hlásky slova předvídají, jak bude znít celé slovo.

Pozornost, chování při čtení

• Žáci se soustředí pozorně na čtený text po celou dobu hlasitého čtení.

• Žáci prokazují zájem a schopnost předvídat slova podle významu a struktury čtené věty.

• Žáci začínají nezávisle užívat informace, které jim sděluje text a jednotlivá slova.

• Žáci začínají zaměřovat pozornost strategicky, například se nejprve podívají na ilustrace a potom na slova.

• Žáci svým chováním prokazují zájem o čtený text. Chtějí vědět, co se stane dále. Například chtějí obrátit stránku, aby se podívali, co se stane.

Úroveň 1,25

Na úrovni textu

• Žáci se zamýšlí nad pravděpodobným tématem textu, přičemž vycházejí z nadpisu, ilustrací a ze svých dosavadních znalostí textových forem a témat jednotlivých textů; předvídají myšlenky a události, které by mohly být zmíněny, a vyjadřují se k nim v krátkých větách.

• Žáci určí, o čem text pojednává a jak jsou jeho myšlenky vyjádřeny ve větách. Obojí pak použijí k předvídání slov, která by se mohla v textu vyskytovat, a své předpovědi porovnají s napsanými slovy.

• Žáci čtou text samostatně nahlas a za použití odpovídající intonace správně interpretují interpunkční znaménka, tečku, vykřičník a otazník. Opakovaně čtou text nahlas, aby si vylepšili plynulost čtení.

• Žáci vyhledávají v textu různé detaily: 1. Slova, která slyší. 2. Slova, která zní charakteristickým způsobem buď na první, nebo na poslední pozici.

• Při čtení nahlas žáci napodobují konkrétní způsoby chování po vzoru druhých, např. mění rychlost a hlasitost čtení v částech textu, které mají nahánět strach.

• Žáci aplikují jednotlivé strategie, které se vztahují k tématu, pokud jim k tomu dá někdo podnět. Například se znovu podívají na části, které již přečetli, a opětovně se zaměří na hlavní myšlenky každé stránky textu.

• Žáci demonstrují schopnost pochopit explicitně vyjádřené informace: 1. Převypráví přečtený text tak, že uvedou alespoň jeho hlavní myšlenky, přičemž v případě potřeby nahlédnou do textu. 2. Doplní věty potřebnými slovy. 3. Odpovídají na otázky, které se týkají explicitně v textu vyjádřených informací.

• Žáci během čtení prokáží schopnost deduktivního uvažování a to tak, že přečtené informace propojí s tím, co již znají. 1. Řeknou, co očekávají, že bude řečeno na dalších stránkách a zamyslí se nad tím, jak text může skončit. 2. Spojí postavy a události příběhu s tím, co se o nich dozvěděli v předchozích částech textu (například kdo/co je to?).

• Žáci se zamýšlí nad tím, jak se postava v dané situaci cítí, např. Co kachny polité olejem asi cítili? Kdybyste byli jedna z kachniček politých olejem, co byste řekli?

• Žáci se zamýšlí nad tím, co některé postavy v textu mohou cítit k dalším postavám, například: Co by asi červená slepička řekla huse? Co si asi slepička o huse myslí? A co si myslí husa o slepičce?

• Žáci navrhnou možné důvody, proč autor užil určité prvky. Například: Proč autor užil více slov, aby vyjádřil, že kachna nemůže nic dělat?

• Žáci se zamýšlí nad tím, jaké je poselství textu: Proč si myslíte, že nám chtěl autor říci, jak se starat o divoká zvířata?

• Žáci propojují pocity postav s vlastní zkušeností. Například: Kdy ses naposledy cítil jak kačenka v příběhu?

• Žáci demonstrují schopnost strategického uvažování. Navrhují možné významy neznámých slov tím, že při jejich identifikaci užívají kontext celého textu.

• Žáci si čtou potichu pro sebe a: 1. V duchu propojí slova a věty s obrázky. 2. Seřadí kartičky s větami do souvislého příběhu. 3. Doplní jednoduché doplňovačky.

• Žáci pohovoří o tom, jak se při čtení cítili a v čem jim čtení pomohlo.

Úroveň 1,5

Na úrovni textu

• Žáci usuzují na pravděpodobné téma textu na základě menšího počtu ilustrací a více psaného textu, například z informací na zadní části obálky knihy. Předvídají vhodná slova, která se v textu mohou objevit, a jsou schopni se v souvislých větách vyjádřit k tomu, o čem by text mohl pojednávat.

• Žáci čtou potichu a samostatně. Rozpoznají, když to, co řekli, nedává smysl, a sami se opraví. Rozpoznají, když řeknou něco, co je v rozporu s významem a tématem textu, gramatikou věty nebo shlukem hlásek.

• Žáci identifikují běžná interpunkční znaménka podle intonace a sami je umí měnit.

• Žáci rozeznají a sami si opravují gramatické chyby, kterých se v průběhu čtení dopustili.

• Žáci převypráví některé hlavní myšlenky nebo události tak, jak jdou v textu za sebou.

• Žáci při četbě napodobují změny v pomlkách a důrazu.

• Žáci při četbě vět aplikují různé strategie, které jim byly ukázány. Například když jim k tomu dá někdo povel, tak si po přečtení věty vytvoří v mysli určitou představu a pak tuto představu popíší.

• Žáci při četbě začínají samostatně používat strategie, které jim byly ukázány a ke kterým byli vedeni.

• Žáci prokazují schopnost porozumět explicitně vyjádřeným informacím: 1. Převypráví přečtený text, přičemž v případě potřeby nahlédnou do textu. 2. Odpoví na otázky, které se týkají informací explicitně vyjádřených v textu. 3. Převypráví klíčové body textu.

• Žáci prokazují schopnost deduktivního uvažování. Na základě obálky, názvu a samotného textu předvídají, co bude řečeno na následujících stránkách a jak text skončí. Navrhují, komu je text určen a na jaké otázky bude odpovídat.

• Žáci se po přečtení krátkého textu zamýšlí nad tím, co mohlo příběhu předcházet.

• Žáci se zamýšlí nad tím, jak se postavy cítí v dané situaci a jak by se cítily v odlišné situaci.

• Žáci se zamýšlí nad tím, jaké jsou motivy postav.

• Žáci se zamýšlí nad tím, za jakým účelem byl text napsán.

• Žáci se zamýšlí nad tím, jak některé postavy v textu vnímají ostatní postavy, co si o nich myslí a jak tyto pocity mohou ovlivnit chování postav.

• Žáci propojují události a pocity postav vystupujících v příběhu s vlastní zkušeností nebo zkušeností jiných čtenářů.

• Žáci přehodnotí a upevní si znalost přečteného textu, a to jak v průběhu četby, tak i po přečtení.

• Žáci k přečtenému textu navrhují alternativní konce a závěry.

• Žáci navrhují možné významy neznámých slov, přičemž vycházejí z kontextu celého textu i jednotlivých vět a z uspořádání písmen ve slovech.

• Žáci popisují, jak se přečtené ukázky rýmovaného textu liší od přečtených ukázek prózy.

• Žáci čtou potichu a přitom se věnují různým aktivitám. Například přiřazují věty a fráze k odpovídajícím obrázkům, seřazují kartičky s větami tak, aby tvořily souvislý příběh. Bez pomoci hlasitého čtení řeší jednoduché doplňovačky.

• Žáci mluví o tom, jak se během čtení cítili a v čem jim čtení pomohlo.

Úroveň 1,75

Na úrovni textu

• Žáci navrhnou nejméně dvě pravděpodobná témata textu a zlepšují své předvídání. Předvídají slova, která by se v textu mohla objevit, a jsou schopni vyjádřit se k možnému obsahu v souvislých větách.

• Žáci čtou plynně nahlas a rozeznají, kdy text nedává smysl. Sami text znovu přečtou a opraví se. Jsou schopni identifikovat vlastní chyby způsobené nesprávným porozuměním textu či tématu, nesprávným použitím gramatiky nebo špatnou výslovností hlásek. Zlepšují tím schopnost identifikovat vlastní chybu a opravit ji.

• Při čtení potichu jsou žáci schopni propojit význam nebo téma textu s gramatikou čtené věty a informací, kterou v sobě obsahuje uspořádání písmen. Spontánně se opravují za použití těchto tří zdrojů informací.

• Žáci hovoří o představách, které si během čtení textu vytvořili.

• Žáci sdělí popořadě hlavní myšlenky nebo události textu, který přečetli, přičemž užívají spojovací výrazy, kterými hlavní myšlenky propojí, jako například nejprve, a, potom.

• Žáci samostatně pokračují ve využívání čtenářských strategií, které jim byly ukázány a ke kterým byli vedeni.

• Žáci demonstrují schopnost porozumět explicitně vyjádřeným informacím: 1. Převyprávěním přečteného a shrnutím klíčových myšlenek. 2. Odpovídáním na otázky, které se vztahují k informacím explicitně uvedeným v textu.

• Žáci demonstrují schopnost deduktivního uvažování. Na základě vzhledu obálky, názvu a části textu, který přečetli: 1. Předvídají, zda text bude spíše fikce, nebo založený na reálných faktech, a o čem by mohl pojednávat. 2. Navrhnou, které otázky by mohly být v textu zodpovězeny kým, kde, kdy a jak. 3. Předvídají
pocity postav. 4. Přehodnotí a upevňují znalost přečteného textu v průběhu čtení i poté, co ho celý přečetli.

• Žáci se zamýšlí nad tím, jaká by mohl mít text jiná zakončení, předkládají alternativní řešení problémů, které se vyskytly v narativním textu.

• Žáci se zamýšlí nad tím, jak se cítí postavy příběhu a jak by se jejich pocity změnily, kdyby se události vyvinuly jinak. Zamýšlí se nad motivy jednotlivých postav. Zamýšlí se nad tím, proč se postavy příběhu chovají určitým způsobem a proč by různé postavy mohly mít různé pocity během stejné události.

• Žáci se zamýšlí nad tím, za jakým účelem byl text napsán.

• Žáci se zamýšlí nad tím, jak jednotlivé postavy vystupující v textu vnímají ostatní hrdiny a co si o nich myslí. Navrhují, jak tyto pocity mohou ovlivnit chování postav.

• Žáci propojují události a pocity postav v příběhu s vlastní zkušeností.

• Žáci identifikují, jakým způsobem pomáhá jazyk textu navodit ve čtenáři určité pocity a vytvářet si určitý názor na text.

• Žáci popisují, v čem se čtení veršů liší od čtení prózy.

• Žáci navrhují synonyma pro slova v textu. Možné významy neznámých slov identifikují za pomoci kontextu, věty a jednoho nebo více písmen daného slova.

• Žáci si samostatně čtou potichu a vykonávají přitom různé aktivity. Například si chvíli čtou pro sebe a poté převyprávějí příběh vlastními slovy. Jsou schopni provádět úkony popsané ve větách, seřadí kartičky s větami v pořadí, v jakém se odvíjí příběh, a doplní jednoduché doplňovačky.

• Žáci se vyjádří k tomu, jaké měli během čtení pocity a v čem jim čtení pomohlo.

Zdroj:

• English Developmental Continuum: http://www.education.vic.gov.au/studentlearning/teachingresources/english/englishcontinuum/reading/default.htm

Další díly seriálu:

• Australské vývojové kontinuum pro oblast čtení – 2. díl – Překlad dle jednotlivých úrovní: Úroveň 0,5: http://www.ctenarska-gramotnost.cz/ctenarska-gramotnost/cg-zahranici/australske-kontinuum-cteni-2
• Australské vývojové kontinuum pro oblast čtení – 4. díl – Překlad dle jednotlivých úrovní: Úroveň 2: http://www.ctenarska-gramotnost.cz/ctenarska-gramotnost/cg-zahranici/australske-kontinuum-cteni-4

Hodnocení článku

1 smajlík2 smajlíci3 smajlíci4 smajlíci5 smajlíků (zatím nehodnoceno)
Ukládám ... Ukládám ...
 
 

Související články

Zatím nejsou žádné komentáře

Můžete vložit úplně první komentář.

Napište komentář

Pro psaní komentářů se musíte Přihlásit případně Zaregistrovat, pokud ještě nemáte svůj účet.