Příprava na vyučování: Golem

Naděžda Černá, 19. 9. (2012), Čtenářská gramotnost - Tipy do výuky , 6 339 zobrazení

Při rozvíjení čtenářské gramotnosti můžeme využít velmi efektivní metodu: čtení s předvídáním. Je však třeba od žáků důsledně vyžadovat vypisování důkazů z textu, kterými zdůvodní své předpovědi. Zkušené učitelce Naděždě Černé se v těchto případech osvědčila tzv. tabulka předvídání. V její přípravě lze vysledovat i další zajímavé metody, např. metodu „přečti a pošli“ zaměřenou na sledování porozumění.

Vzdělávací oblast, obor, průřezové téma nebo vyučovací předmět:

  • Jazyk a jazyková komunikace – Český jazyk a literatura

Ročník:

  • 3. ročník

Jeden cíl základního vzdělávání, kterého je ve vyučovací jednotce dosahováno:

  • 2) Podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů.

 Jedna klíčová kompetence, která je rozvíjena ve vyučovací jednotce:

  • D) Kompetence sociální a personální: 18) Žák přispívá k diskusi v malé skupině i k debatě celé třídy, chápe potřebu efektivně spolupracovat s druhými při řešení daného úkolu, oceňuje zkušenosti druhých lidí, respektuje různá hlediska a čerpá poučení z toho, co si druzí lidé myslí, říkají a dělají.

Použité metody:

  • Klíčová slova, ledolamka Přečti a pošli, tabulka předvídání, individuální práce, práce ve dvojicích, řízená diskuze

Podrobný popis vyučovací jednotky:

 Cíl vyučovací jednotky:

  • Žáci se aktivně seznámí s novým textem, s využitím klíčových slov zapíší svůj odhad děje příběhu, se kterým budou pracovat, obhajují své předpovědi v tabulce s využitím argumentů, které poskytuje text příběhu, kultivovaně diskutují nad otázkami, které vyvolalo čtení textu.

 Nejvyšší hladina Bloomovy taxonomie kognitivních cílů, které je dosahováno:

  • Syntéza

 Očekávaný výstup vzdělávacího oboru:

  • Žák volně reprodukuje text podle svých schopností, tvoří vlastní literární text na dané téma.

Učivo:

  • Golem (z knihy H. Doskočilové, Damoklův meč)

Rozsah vyučovací jednotky:

  • 2 vyučovací hodiny

 Průběh vyučování:

 1. Evokace

Žáci za využití klíčových slov (chlapík z hlíny – kniha stvoření – nemocná dcera – nebezpečná síla) ve dvojicích vytváří krátký příběh z minulosti.

Následuje 3 až 4minutová dobrovolná prezentace příběhů.

Za předpokladu, že jsou žáci z předchozích hodin výuky obeznámeni s termínem pověst, učitel zmíní tento termín a ve spolupráci s žáky připomene jeho význam.

2. Uvědomění 1:

Učitel žákům sdělí, že nyní si jednu pověst sami přečtou. Nejprve si ale podle potřeby vysvětlí slova na kartičkách, které pro ně učitel připravil.

Na kartičkách byla tato slova:

rabín                                              (židovský učitel náboženství)

šámes                                           (židovský kostelník)

rabín Lów                                       [lév]

šábes Chajím

šém                                               (tabulka, kulička)

synagoga                                       (židovská modlitebna, chrám)

Lów ben Becalel                             [lév ben becalel]

Jossil                                             [josil]

čeledín

zeť x zeď

v cihelně

hliněná

stoupnout

uhnětl

povstal

rozstonala

zvláčněla

vytrhl

sedmkrát

stvořená

zavčas

zakokrhal

staroměstských

s vltavskou

pomocníci

Pro tuto aktivitu jsem si vymyslela název Přečti a pošli. Děti vnímají tuto aktivitu jako „ledolamku“ a je u nich velice oblíbená. Mám připravené kartičky se slovy z aktuálního textu. (Počet kartiček odpovídá počtu dětí, někdy používám dvojnásobný počet kartiček k počtu dětí, kartičky pak po dvou vkládám do malých plastových košíčků). Děti si kartičky posílají po kruhu. Postupně je čtou ve dvojicích a na pokyn „pošli“ je předávají dalšímu žákovi či další dvojici. Pokud dítě nerozumí významu některého slova, přihlásí se a pro vysvětlení si vyvolá některého z hlásících se spolužáků. Ten význam slova vysvětlí, podle potřeby pomůže učitel/ka. Často pracujeme i se Slovníkem spisovného jazyka českého.

3. Reflexe 1:

Po ukončení aktivity se děti pokoušejí uhodnout na základě přečtených slov název pověsti, jejíž čtení nás čeká (Golem).

4. Uvědomění 2:

Před vlastní prací v hodině jsem text ke čtení rozdělila na čtyři části (I. – IV.).

Děti měly text v čítankách, proto jsem připravila proužky papíru na překrytí textu.

Členění textu:

Žáci čtou až po slova:

I. … až se mu podobal docela

II. Pak ale jednou v sobotu bylo všechno jinak

III. …takže to moc dlouho tajemstvím nezůstalo.

IV. Poslední část textu – až dokonce

Společně čteme I. část textu a pracujeme s tabulkou předvídaní, která je připravená na tabuli.

TABULKA PŘEDVÍDÁNÍ

Co si myslíte, že se stane, napište:
Napište, jaké jste pro to v textu našli důkazy:
Odkryjte si další část textu, čtěte a po dočtení napište, co se doopravdy stalo:

Postupně tímto způsobem pracujeme i s dalšími částmi textu.

5. Reflexe 2:

Samostatná práce s připravenými otázkami.

Úkoly a otázky pro děti, které budou mít celý text zpracovaný podle tabulky předvídání

(tyto otázky jsou napsány na tabuli):

1. Proč je Golem němý?

2. Popiš pocity Golema ukrytého na půdě.

3. Bylo by lepší, kdyby rabín Golema neoživil a proč?

4. V čem bylo nebezpečí Golema?

5. Je těžší Golema stvořit nebo uhlídat?

Když mají dočteno všechny děti, pracujeme s vybranou otázkou společně – názory dětí zapisuji (je to organizačně velice náročné, ideální je souběžné nahrávání aktivity na diktafon a podle potřeby i dodatečné doplnění na tabuli).

Příklad práce s otázkou 3:

Bylo by lepší, kdyby rabín Golema neoživil a proč?

Argumenty pro a proti – zapisovala jsem vyjádření mluvčích dvojic:

Monika Š.: Ano, protože Golem neposlouchal.

Kačka J.: Ano, protože Golem řádil a ničil.

Tomáš P.: Ne, protože byl ze začátku dobrý sluha.

Eliška H.: Ano, mohl by zničit celé město.

Tomáš P.: Ne, protože pracoval za svého tvůrce.

Michal P.: Ano, neničil by.

Pepina R.: Ano, problémem byla rabínova chyba.

Hedvika, S.: Ano, nebylo by tolik škody.

Prokop, Š.: Ne, protože pomáhal a pracoval.

Lída H.: Bylo by lepší neoživit, dělal zmatky a škodil.

Alžběta, Š.: Bylo by lepší neoživit, neničil by.

 

Závěr dětí, které se přiklonily k odpovědi ano:

Neměl být oživen, protože by nenadělal tolik škody. Rabín by neměl tolik starostí.

Závěr dětí, které se přiklonily k odpovědi ne:

Byla to chyba rabína, protože mu zapomněl vyndat šém a Golem nevěděl, co dělat se svou sílou!

6. Závěr/ Reflexe 3:

Utvoříme původní dvojice, připomeneme si původní pověst s klíčovými slovy a porovnáme s přečtenou pověstí.

Reflexe vyučovací jednotky:

  • Práce učitele v takto konstruované hodině je poměrně náročná na dobrou organizační přípravu všech navazujících aktivit. Průběžným výsledkem je veliké soustředění žáků, skvělá spolupráce a spousta zajímavých originálních myšlenek podložených argumenty v Reflexi 2.

Zdroj:

  • Ulrychová, I.: Čteme si a hrajeme si, texty pro literární výchovu a tvořivou dramatiku, Pansofia 1996
  • Golem in Doskočilová, H.: Damoklův meč, Albatros Praha 1991

Příloha:

  Text pověsti Golem - rozčleněný na 4 části (22,3 MB, 291 stažení)
Stahovat tento soubor smí jen registrovaný uživatel.

 

Hodnocení článku

1 smajlík2 smajlíci3 smajlíci4 smajlíci5 smajlíků (2 hlasů, průměr: 3,00 z 5)
Ukládám ... Ukládám ...
 
 

Související články

Zatím nejsou žádné komentáře

Můžete vložit úplně první komentář.

Napište komentář

Pro psaní komentářů se musíte Přihlásit případně Zaregistrovat, pokud ještě nemáte svůj účet.