Jak jsem viděla Noc s Andersenem

Tereza Srpová, 26. 4. (2011), Čtenářská gramotnost - Tipy do výuky , 4 528 zobrazení

Během Noci s Andersenem mají děti možnost strávit pohádkový večer v knihovně, v dětských centrech a dokonce i ve škole. Každým rokem se ke čtení pohádek na dobrou noc přidává více škol. Když jsem však hledala školu, kam bych se mohla jít na tuto akci podívat v Plzni, zjistila jsem, že zde Noc s Andersenem pořádá jen jedna jediná základní škola. Díky milému pozvání Mirky Valinové, učitelky 1. třídy, jsem se mohla jejich první noci plné pohádek zúčastnit a prožít tak kouzelnou atmosféru noci strávené povídáním, čtením, hraním a nakonec i spaním ve školní třídě.

andersen_trida

Foto: Mirka Valinová

Žáci se těší do školy

Pokud byste tak jako já čekali okolo šesté hodiny večerní v pátek 1. 4. 2011 před 15. základní školou Terezie Brzkové v Plzni, zaznamenali byste zajímavý úkaz. Rodiče vodí žáky na víkend do školy, děti se smějí, do školy se nesmírně těší, v ruce si nesou spacák a karimatku, přičemž batůžek mají napěchovaný večeří, kartáčkem, pyžamem, oblíbenou hračkou a v neposlední řadě milovanou knížkou. Tento prazvláštní úkaz, který se vyskytuje jen jednou v roce, v den výročí narození slavného dánského pohádkáře, se nazývá Noc s Andersenem.

Škola plná pohádek

Třebaže v plzeňské škole zorganizovali tuto noc úplně poprvé, zájem ze strany učitelek, rodičů a hlavně žáků byl veliký. Přihlásilo se celkem osm tříd z prvního stupně. Proto mě také při vstupu do školy uvítala pořádná dávka dětského povykování, skákání, běhání, smíchu a hlomození. Brzy se ale žáčci rozutekli do svých tříd ke svým trpělivým učitelkám a noc věnovaná pohádkám mohla začít. Ocitla jsem se ve třídě rozjívených, ale správně natěšených prvňáčků, kteří samou radostí nevěděli, jestli se mají už převlékat do pyžámka, ukazovat všem svou knížku nebo se hlásit a ptát se na vše, co je zrovna napadá. Paní učitelka, která uměla své žáčky vyslechnout, všechny otázky zodpověděla a představila průběh celého večera. Děti si pak navzájem ujasnily, proč se dnes ve škole sešly, odkud znají pana Andersena a jaké pohádky od něj četly. Kromě toho si uvědomily, že tento rok byly svědky takového malého zázraku – naučili se číst, a teď si proto mohou přečíst třeba všechny Andersenovy pohádky. Poté se všichni trochu ztišili a zaposlouchali se do hlasu paní učitelky, která jim četla pohádku na pokračování o Stříbrném nosíkovi (Příběhy z medové stráně).

Čtení jsme proložili hrami, společně jsme povečeřeli a pochutnali si na různých dobrůtkách, které maminky pro celou třídu připravily. Následovala akce „kulový blesk“, tedy přesun do blízkého divadla V Boudě. Zde jsme zhlédli netradiční loutkové představení na motivy pohádky Dažbuján a Pandrhola. Při cestě zpět do školy se už stmívalo, a tak teprve teď děti pocítily to pravé kouzlo pohádkové noci. Na žáky čekal ve škole duch Hanze Christiana Andersena. Skrýval se v pohádkové knížce, z níž žákům předčítal herec plzeňského divadla Roman Krebs. Vybral si méně známou pohádku Kubík a Kuba, a tak děti s napětím očekávaly, jak ten strašidelný příběh skončí. Vše dobře dopadlo a děti panu Krebsovi za jeho úžasný přednes tleskaly, seč jim síly stačily.

Žáčky přepadla únava, a tak se se zíváním vydali do svých tříd, kde si konečně oblékli pyžámka, vyčistili si zoubky, zachumlali se do spacáků a čekali na poslední pohádku dnešní noci. Někteří prvňáčci spali ve spacáku poprvé, někteří nevěděli, jak se spacák zapíná, a tak ještě šustili a jezdili se zipy, smáli se sobě, že vypadají jako žížaly, zkrátka nakonec je ještě chytaly roupy. Deváťák, který do třídy přišel číst Mikulášovy patálie, měl co dělat, aby své malé posluchače hned od začátku zaujal. Po prvních vtipných větách knihy byli ale žáčci jeho čtením natolik zaujatí, že si mohl i on užít kousek báječné atmosféry letošní Noci s Andersenem.

Co se dělo jinde

Nedávno jsem si přečetla vzkazy z jiných škol a knihoven, v nichž místní žáčci popisují, jak sázeli „pohádkovník“, luštili křížovky, vymýšleli písničky, pozorovali hvězdy, dotýkali se živých hadů, vyrazili na stezku odvahy, pouštěli lampiony štěstí, byli pasovaní na loupežníky 1. kategorie, lovili dušičky vodníka Čepečka, stříleli Rumcajsovou bouchačkou, malovali na okna, „četli“ rukama, luštili telegram ze země Bambamů, tančili africké tance či vyvolávali duchy. Při pročítání všech těch zajímavých aktivit mě napadlo, že v Plzni nebyla Noc s Andersenem tak pestrá, žáci se moc do příprav a do samotného dění aktivně nezapojovali, nesoutěžili, nehráli si tolik. Přesto si všichni tuto akci chválili a celý následující týden na ni vzpomínali s oním šibalským úsměvem, který říká: „Už aby byla příští Noc s Andersenem“.

Inspirace pro další Noc s Andersenem

I učitelky z plzeňské školy se těší, že příští rok připraví další aktivity spojené se čtením, s pohádkami a knihami vůbec. Nápadů už mají spousty. Všem z 15. základní školy v Plzni moc fandím a držím jim palce, aby se u nich Noc s Andersenem změnila v tradici a stala se z ní oblíbená akce roku. Věřím, že se tato škola stane inspirací pro další základní školy, které se podobnou akci rozhodnou uskutečnit. A nemusí čekat na další Noc s Andersenem, večerní čtení ve škole si mohou vyzkoušet třeba na konci školního roku. Na podobných aktivitách lze vystavět i celý projektový den. Nápadů na to, do čeho všeho se lze při takové akci se žáky pustit, máme díky jedenácti ročníkům Noci s Andersenem opravdu mnoho (http://www.nocsandersenem.cz/ke-stazeni.html).

Hodnocení článku

1 smajlík2 smajlíci3 smajlíci4 smajlíci5 smajlíků (1 hlasů, průměr: 5,00 z 5)
Ukládám ... Ukládám ...
 
 

Související články

Zatím nejsou žádné komentáře

Můžete vložit úplně první komentář.

Napište komentář

Pro psaní komentářů se musíte Přihlásit případně Zaregistrovat, pokud ještě nemáte svůj účet.