Příprava na vyučování: Povídka Vánoce od Ivana Krause

Ludmila Kovaříková, 9. 2. (2011), Čtenářská gramotnost - Tipy do výuky , 7 689 zobrazení

Mgr. Ludmila Kovaříková je učitelkou na II. stupni základní školy. Ve svých hodinách již nějaký čas pracuje se čtenářskými strategiemi. Zároveň si založila i vlastní blog http://cteni.blogy.rvp.cz/, kde se v řadě zajímavých článků zamýšlí nad podstatou čtení a na příkladech vlastních hodin ukazuje, s čím se potýká a čeho dosáhla během svých hodin. Podívejte se na přípravu, v níž žáci 8. ročníku pod vedením učitelky používají několik čtenářských strategií při práci s povídkou od Ivana Krause.

Vzdělávací oblast, obor, průřezové téma nebo vyučovací předmět:

  • Jazyk a jazyková komunikace – Český jazyk a literatura

Ročník:

  • 8. ročník

Jeden cíl základního vzdělávání, kterého je ve vyučovací jednotce dosahováno:

  • Umožnit žákům osvojit si strategie učení a motivovat je pro celoživotní učení

Jedna klíčová kompetence, která je rozvíjena ve vyučovací jednotce:

  • Vyhledává a třídí informace a na základě jejich pochopení, propojení a systematizace je efektivně využívá v procesu učení, tvůrčích činnostech a praktickém životě

Použité metody:

  • Brainstorming, sdílení myšlenek ve dvojicích, hlasité čtení

Podrobný popis vyučovací jednotky:

Cíl vyučovací jednotky:

  • Žák formuluje, co mu text připomíná. Zdůvodní, jak mu toto propojení se svým životem dovoluje pochopit text

Nejvyšší hladina Bloomovy taxonomie kognitivních cílů, které je dosahováno:

  • Pochopení

Očekávaný výstup vzdělávacího oboru:

  • Formuluje ústně i písemně dojmy ze své četby, návštěvy divadelního nebo filmového představení a názory na umělecké dílo

Učivo:

  • Česká literatura 20. století

Rozsah vyučovací jednotky:

  • 1 hodina

Poznámka:

  • Žáci znají alespoň částečně ostatní strategie. Bez ostatních strategií lze strategii propojování pouze začít. Je však nutné vést žáky skrze propojení k pochopení toho, jak nám naše zkušenost umožňuje lépe pochopit text.

Pomůcky:

  • Text z knihy Moje rodina a jiná zemětřesení: povídka Vánoce

Průběh vyučování:

1) VYSVĚLENÍ CÍLE ŽÁKŮM:

Dnes se budeme zabývat strategií propojování. My už jsme o této strategii hovořili, ale zjistila jsem, že si ji potřebujeme procvičit o něco hlouběji. Když čteme text, připomene nám příběh něco, co se odehrálo v našem životě. Nebo nedokážeme pochopit, proč hlavní hrdina něco provedl, a proto se snažíme hledat něco ve vlastních životech, abychom jeho čin pochopili. (Např. u povídky Zrádné srdce jsme přemýšleli nad tím, že někdo nás může popuzovat nějakou nesmyslnou hloupostí, třeba jedním slovem, které opakuje.) Každého často napadne něco z vlastní zkušenosti, co je stejného nebo podobného jako v příběhu. Jenže my musíme najít takové myšlenky, které nám pomáhají hlouběji pochopit text. Já většinou srovnám, v čem je moje zkušenost stejná, nebo odlišná. Pak přemýšlím, zda je můj nápad důležitý a jakou jinou strategii bych mohla dál použít, jak mi moje propojení dovolí lépe pochopit text. Např. si představím, jak jsem se v podobné situaci cítila, položím si otázku, proč jsem takto jednala (strategie kladení otázek), předvídám na základě toho, co jsem udělala já, co udělá hrdina (strategie předvídání), usoudím na něco, co autor přímo neřekl (strategie usuzování). (Příklady propojení a použití další strategie v tabulce.)

2) EVOKACE:

Brainstorming na téma Vánoce zapisuji na tabuli. Žáci uváděli např. rodina, kosti v krku, dárky, pečení, požár, zlaté prasátko, Grinch, souboj s kaprem, stromeček, koledy, Pelíšky, kapr, Betlém, ježíšek, volno, vůně, vánoční klid, alkohol, svátek, napětí a radost při rozbalování dárků…

3) ČTENÍ

Při čtení nejprve ukazuji (=modeluji), jak přemýšlím. Soustředím se na strategii propojování, začínám větu slovy „Připomíná mi to…„. Přemýšlím, zda moje spojení je důležité pro text a jak mi umožní porozumět příběhu. Několik propojení jsem odmítla jako nepodstatných. Některé nepodstatné dokonce začali uvádět jako vzor i žáci (Jakub S.: Můj bratr se jmenuje také Jan a také se o Vánocích pozvracel.)

Na tabuli nakreslím tabulku, do které při čtení zapisuji nejprve své modelování, pak nápady žáků. Později nechám žáky, aby si zapisovali své vlastní poznámky do sešitu. Nejvíce žáci používali strategie usuzování a vizualizaci.

V průběhu celé hodiny se žáci spontánně otáčeli ke spolužákům a sdělovali svá propojení. Tento hovor nezakazuji, pouze usměrňuji. Žáky vybízím k diskusi ve dvojicích, protože hovor se sousedem může napomoci ujasnit tok myšlení. V případě tohoto tématu však takové pobízení nebylo potřeba.

Připomíná mi to… Jak mi to pomůže pochopit text? Jiná strategie
Když vypráví, že se otec obvykle při zabíjení kapra sám zranil, připomíná mi to filmy, ve kterých tatínci nejsou schopni nebo ochotni z přílišné laskavosti kapra zabít a potom jej pustí. Bude tatínek v příběhu také tak laskavý nebo takový „nekňuba“? (Položila jsem si otázku, abych pochopila vlastnosti postav, použila jsem tedy strategii kladení otázek)
Když maminka poslala děti leštit dveře, připomíná mi to samu sebe, když jsem nervózní z toho, kolik mám práce. Bezmyšlenkovitě potom nabádám ostatní k práci. Na začátku jsem si položila otázku, proč vlastně maminka znovu posílá děti leštit kliky. Jistě už měli dostatečně uklizeno. Přemýšlela jsem, zda najdu ve svém životě podobnou situaci. Myslím si, že maminka možná rozčilením ze spěchu zadávala ostatním práci jen proto, aby pracovali. Důkazem je moje vlastní zkušenost.
(Použila jsem strategie kladení otázek a usuzování.)

Poznámky ze sešitů: Připomíná mi to…

Také ujídám čokoládu (ale musím tajně nebo se ozve: neužírejte to, je toho málo) – v příběhu musí být zvyklí mít všechny detaily perfektní
Jak mi bylo špatně z cukroví – jsem také pobledlý.
Připomíná mi to, jak zuříme, že nemůžeme rozmotat žárovky a zkontrolovat je.

4) REFLEXE

Reflexe se týká zejména textu samotného. Nechávám žáky ujasnit si své myšlenky, do sešitu pak dokončí větu: Došlo mi, že…

Došlo mi, že je to hodně podobný jako u nás doma, došlo mi, že Vánoce nejsou jen o klidu, ale může se přitom stát i velmi katastrof. Většinou je velký shon a nemusí se vše dařit. Je velký spěch a taky nervozita. Došlo mi, že Vánoce nejsou vždy klidné… ale aspoň mají Vánoce veselé.

…že při Vánocích má člověk hodně práce, než když Vánoce nejsou. Myslím, že o Vánocích by měl být klid.
…že matka byla puntičkář.
…že Vánoce nejsou časy klidu a míru, nýbrž nervů.

Reflexe vyučovací jednotky (sebereflexe učitele, případně výběr z ohlasů a reakcí žáků na tuto vyučovací jednotku):

  • Hodinu jsem připravovala s tím, že ne všichni pochopí, jakým způsobem propojovat. Přesto žáci většinou v hodině svá propojení nacházeli, což bylo vidět na tom, jak hovořili se spolužáky. Během hodiny se zdálo, že chápou, že musí použít další strategii, aby zjistili, jak jim jejich poznámky pomůže pochopit text. V sešitě ale takové poznámky chyběly. Buď zapsali jen to, co jim text připomíná, nebo rovnou jinou strategii. Je proto nutné se k propojování vrátit a dbát na zpracování poznámek ve dvojicích.
  • Text jsme nepřečetli celý, hodně jsme diskutovali nad tím, co jim připomíná a jak jim jejich propojení pomohou pochopit text.

Přílohy:

  Kraus, Ivan: Má rodina a jiná zemětřesení; povídka Vánoce (614,3 kB, 573 stažení)
Stahovat tento soubor smí jen registrovaný uživatel.

  Ukázka zápisu na tabuli (1,1 MB, 557 stažení)
Stahovat tento soubor smí jen registrovaný uživatel.


Zdroje:

• Kraus, Ivan: Má rodina a jiná zemětřesení, Academia, Praha 2008
• Miller, Debbie: Reading with Meaning, Pembroke Publishers, Kanada 2002
• Tovani, Cris: Do I Really Have to Teach Reading?, Stenhouse Publishers, Portland 2004: http://tovanigroup.com/do_i_really.html

Hodnocení článku

1 smajlík2 smajlíci3 smajlíci4 smajlíci5 smajlíků (5 hlasů, průměr: 5,00 z 5)
Ukládám ... Ukládám ...
 
 

Související články

Zatím nejsou žádné komentáře

Můžete vložit úplně první komentář.

Napište komentář

Pro psaní komentářů se musíte Přihlásit případně Zaregistrovat, pokud ještě nemáte svůj účet.