V hodině věnované tématu vylučování odpadních látek pracovali žáci Bohuslavy Jochové s různými naučnými texty, které porovnávali, hodnotili a o nichž diskutovali. Výsledkem takovéto podnětné práce je to, že žáci dokázali vysvětlit příčiny některých onemocnění ledvin a navrhnout, jak rizika těchto chorob snížit.
Vzdělávací oblast, obor, průřezové téma nebo vyučovací předmět:
- Člověk a příroda – Člověk a jeho zdraví – Biologie člověka
Ročník:
- 8. ročník
Jeden cíl základního vzdělávání, kterého je ve vyučovací jednotce dosahováno:
- 7) Učit žáky aktivně rozvíjet a chránit fyzické, duševní a sociální zdraví a být za ně odpovědný
Jedna klíčová kompetence, která je rozvíjena ve vyučovací jednotce:
- Kompetence k učení [žák]: 2) vyhledává a třídí informace a na základě jejich pochopení, propojení a systematizace je efektivně využívá v procesu učení, tvůrčích činnostech a praktickém životě
Použité metody:
- Předvídání z klíčových slov, čtení ve dvojici s otázkami, diskuse
Podrobný popis vyučovací jednotky:
Cíl vyučovací jednotky:
- Žák pokládá otázky, které souvisí s informacemi v textu učebnice k tématu ledviny a se smyslem celého textu, hledá vhodné a logické odpovědi s oporou v textu.
- Žák zdůvodní nepostradatelnost ledvin pro svůj život, najde příčiny některých onemocnění ledvin a navrhne opatření, jak riziko těchto onemocnění pro sebe snížit. (Tento cíl je zapsaný velkým písmem na flipu a pro závěrečnou práci žáku jej vyvěsím, aby žáci mohli svoji práci korigovat.)
Nejvyšší hladina Bloomovy taxonomie kognitivních cílů, které je dosahováno:
- Hodnocení – žáci posoudí informace v různých učebnicích, vzájemně hodnotí práce skupin i přínos jednotlivých žáků během skupinové práce.
Očekávaný výstup vzdělávacího oboru:
- Rozlišuje příčiny, příznaky běžných nemocí a uplatňuje zásady jejich prevence a léčby.
Učivo:
- Vylučování odpadních látek z těla člověka – ledviny
Rozsah vyučovací jednotky:
- 2 spojené vyučovací hodiny
Poznámka:
- Učebnice 1: Černík, V.; Bičík, V.; Martinec, Z.: Přírodopis 3: Biologie člověka, SPN
- Učebnice 2: Kvasničková, D.; Faierajzlová, V.; Froňek, J.; Pecina, P.: Poznáváme život – přírodopis pro 8. ročník, Fortuna
- S oběma učebnicemi pracujeme po celý školní rok. Pro tuto práci se žáci ve dvojici dohodnou na stejné učebnici, se kterou chtějí pracovat. K práci se dvěma různými učebnicemi jsem se dostala tak, že jsem se nedokázala sama rozhodnout pro jedinou z nich. Také, jako všude na školách, šetříme peníze a přijde mi zbytečné kupovat stále nové učenice, když ty, které máme, nejsou ještě opotřebované. Vzala jsem proto učebnice do třídy a radila se s dětmi. Jak se dá předpokládat, každý si vybral jinou. Každý jsme jiný a vyhovuje nám jiný zdroj informací. Nakonec jsem to vzala jako výhodu, přizpůsobila svoji přípravu na hodinu a nám se tak naskytla možnost čerpat z různých zdrojů, porovnávat informace a vzájemně si je doplňovat. Myslím, že to děti i víc baví.
Průběh vyučování:
1) EVOKACE:
Na flipu jsou napsaná slova: rovnováha – mikrofiltry – ledvinový váček – prvotní moč – voda
- Každý žák samostatně vytváří hypotézy, jak by mohla jednotlivá slova spolu souviset a zapisuje si je. Zapisuje si i otázky, které ho ke slovům napadají.
- Žáci si ve dvojici sdělují, co si zapsali. Říkají si k tomu své názory, další nápady, případně i otázky.
- Společně pak zapisujeme na tabuli hypotézy žáků i jejich otázky (já zapisuji, žáci z lavic diktují).
2) UVĚDOMĚNÍ SI VÝZNAMU INFORMACÍ
Čtení textu v učebnici ve dvojicích metodou čtení s otázkami.
Otázky jsou zaměřené:
• na faktické informace, které mohu najít v textu. Např. Kde máme v našem těle uloženy ledviny? Jak se nazývá první filtrát, který se v ledvinách z krve oddělí?
• na smysl informace v textu. Např. Proč prvotní moči vzniká tak veliké množství (150 – 170 litrů za 1 den)? Co by se stalo, kdyby v našem těle nedocházelo k čištění krve?
První část čteme společně (postupně z obou učebnic) – modeluji otázky. Přestože touto metodou nepracujeme poprvé, modeluji proto, že pokládání otázek je pro žáky stále těžké. Zejména otázky na smysl textu.
Cituji část textu z první učebnice: „Na odstraňování nepotřebných a odpadních látek z těla se podílí soustavy trávicí, dýchací, vylučovací (ledviny) a kůže.“
Otázky: Které soustavy se podílí na odstraňování odpadních látek z těla? Co je míněno tím, že se jmenované soustavy podílí na odstraňování nepotřebných a odpadních látek?
Cituji část textu z druhé učebnice: „Při látkové přeměně, získávání a spotřebě energie vznikají odpadní látky, které musí organismus vylučovat. Hlavními odpadními látkami jsou oxid uhličitý, voda a močovina. S vodou odcházejí z těla i přebytečné soli. Odpadní látky jsou vylučovány plícemi, ledvinami a kůží.“
Otázky: Kde se v našem těle berou odpadní látky? Které látky jsou považovány za odpadní? Proč je důležité, aby je organismus vylučoval?
Otázka, která vyplyne z toho, že jsme použili 2 různé texty (učebnice) a děti ji v podstatě položí sami: Proč je v jedné učebnici zahrnuta do vylučování i trávicí soustava a v druhé ne?
Vznikla zajímavá diskuse - vyjasňování si, co to vlastně odpadní látky jsou.
Pak pracuje každá dvojice metodou čtení s otázkami samostatně, já procházím a provádím tzv. čtenářské konzultace – vstupuji do diskuse a zjišťuji, jak žáci textu rozumí, zda má někdo s porozuměním nějaké potíže, zjišťuji, zda diskuse směřuje k cíli hodiny, pozoruji aktivitu jednotlivých žáků, zapisuji si aktivitu jednotlivých žáků.
3) REFLEXE
Reflexi začneme diskuzí ve skupině (čtveřici), žáci se vracejí ke svým hypotézám a otázkám z počátku hodiny (evokace). Porovnávají, zda se po přečtení textu jejich hypotézy potvrdily a zda získali odpovědi na své otázky.
Každý žák si poté udělá do svého portfolia stručný záznam z hodiny (každý podle své volby, ale tak aby naplňoval cíle hodiny a očekávaný výstup vzdělávacího oboru, je možné si zvolit i grafické znázornění). Cíle hodiny jsou zapsané na flipu a vyvěšené ve třídě na tabuli.
Pak se žáci opět vrací ke své skupině, kde své záznamy v portfoliu prezentují. Z těchto návrhů skupina vytvoří jeden společný záznam, na kterém se dohodne. Stále je však důležité, aby odpovídal očekávanému výstupu z hodiny.
Poté proběhne diskuse nad zápisy v celé třídě. Sedneme si do kruhu, doprostřed položíme práce všech skupin, oceňujeme a ptáme se.
Na závěr skupiny zhodnotí kvalitu týmové práce. Kdo byl pro práci ve skupině přínosem – proč? Který záznam spolužáka ve skupině oceňuji a proč? Co příště ve skupině uděláme jinak – jak?
Reflexe vyučovací jednotky (sebereflexe učitele, případně výběr z ohlasů a reakcí žáků na tuto vyučovací jednotku):
- Využití metody „ předvídání z klíčových slov“ v evokaci se zpravidla vydaří, vydařila se i tentokrát. Děti rády vymýšlejí a „ fantazírují“, když neví. Musím si dávat pozor, abych nehodnotila, ale pouze zapisovala jejich otázky a nápady. Zapisuji i náměty vtipálků – a s vážností. Sami pak v reflexi přijdou na to, co je dobře a kde se mýlili.
- Utváření otázek je záležitost dlouhodobá. Protože tuto dovednost považuji za důležitou pro porozumění, často touto metodou pracujeme. Žáci také lépe udrží pozornost. Práce je baví. Dobře se ptají na informace v textu. Otázky na smysl, nebo souvislosti v textu jsou náročnější, přesto se postupně daří většímu počtu žáků.
- V závěrečné diskusi nad výstupy ze skupin žáci oceňovali u jiných skupin – přehlednost, čitelnost, obrázky v jejich výstupech. U spolužáků často ocenili, že jim dokázali objasnit některé pasáže v textu, které úplně nepochopili. Dokázali si říci, že příště si musí lépe hlídat čas, aby stihli práci, že musí začít práci rychleji nebo při zpracování výstupu si práci lépe rozdělit. Dokázali i říci konkrétnímu žáku, že ho pro práci ve skupině příště nechtějí, protože je při práci rušil.
- Jako veliké plus jsem zaznamenala, že v podstatě všechny děti došly k závěru, že pro jejich organismus je důležitá voda – tedy ty navoněné, přislazené a přibarvené, sycené minerálky nejsou nic moc.
Přílohy:
Ukázka z práce žáků – Ledviny (440,1 kB, 57 stažení)
Stahovat tento soubor smí jen registrovaný uživatel.
Původně vyšlo v Kritických listech č. 39 (léto 2010).
Zatím nejsou žádné komentáře
Můžete vložit úplně první komentář.