Knihy ke čtenářské gramotnosti – 4. díl – Irena Věříšová, Květuše Krüger, Eva Bělinová a kol.: Kudy vede cesta ke čtenáři?

Silvie Kratochvílová, 5. 8. (2010), Čtenářská gramotnost - Zdroje k tématu , 6 073 zobrazení

Chtěli byste vypracovat kvalitní školní program zaměřený na podporu čtenářské gramotnosti, ale nevíte, jak na to? Nechte se inspirovat praktickou publikací, kterou její autorky nazvaly „Kudy vede cesta ke čtenáři?“. Příručku vřele doporučujeme všem pedagogům, kteří hledají kvalitní tipy pro přípravu vlastních projektů. Mnoha školním projektům totiž chybí přesně definované cíle a často se omezují jen na návštěvu knihoven, předčítání, debatu s autory a jiné aktivity, které konkrétní čtenářské dovednosti vlastně nerozvíjejí.

Na co se autorky zaměřily

V publikaci autorky uvádějí školní aktivity na podporu čtenářské gramotnosti a zároveň i kritéria jejich hodnocení. Veškeré aktivity byly realizovány na čtyřech základních školách. Příručka je zajímavá i tím, že je doplněna čtivými komentáři, postřehy a zjištěními učitelů, kteří aktivity realizovali. Autorský tým srovnává výsledky škol a sleduje, jak zavádění jednotlivých aktivit zvyšuje čtenářskou gramotnost a zájem o četbu. Z celé práce je patrné, že autorky projektu mají s výukou čtení velké zkušenosti, žádná aktivita není bez opodstatnění, každá má své jasně definované cíle.
Autorky si jasně vymezily dovednosti, které chtějí u žáků rozvíjet:
žák si umí vybrat knihu a výběr zdůvodní;
žák je schopen o četbě hovořit, napsat vlastní text, text srovná se svými zkušenostmi, zhodnotí a ocení text; všímá si dějové, žánrové a jazykové stránky textu;
žák předvídá vývoj textu;
žák si klade otázky v souvislosti s textem;
žák přetváří text, využívá ho k dalším aktivitám;
žák komentuje citáty z textu, které sám vybral.
Jednotlivé aktivity směřují k získání těchto dovedností a kritéria pro hodnocení práce žáků tyto dovednosti měří.

Příklady jednotlivých aktivit

Zajímavou aktivitou je například práce se seznamem literatury, který si vytvořili sami žáci. Učitelky seznam četby pouze upravily, protože některé tituly nebyly vhodné.

Vřele doporučujeme kritéria hodnocení ústního projevu, která se dají dobře použít při prezentaci knih (podrobný evaluační arch na str. 40 přímo v publikaci). Pomocí hodnotících archů mohou hodnotit jak ostatní žáci, tak i učitelé, popřípadě mohou žáci hodnotit i sami sebe. Při práci s texty vyučující používali metody, které autorky bohužel nezveřejnily. Jelikož se jednalo o každodenní práci s texty v hodinách, pro pedagogy by právě tato část mohla být nejvíce přínosná. Do této kuchyně si však autorky nahlédnout nenechaly. Kritéria hodnocení pro práci s texty však naštěstí zveřejnily, a tak se v příručce dozvíte, jakým způsobem je vhodné hodnotit, jak dobře žák zformuloval hlavní myšlenky textu, určil souvislost mezi textem a vlastní zkušeností či jak byl úspěšný při formulování otázek souvisejících s textem nebo výběrem a okomentováním citátu z textu (podrobný evaluační arch je k dispozici přímo v publikaci na str. 31).

Realizátorům se také osvědčila aktivita kulturní deník. Svůj text žáci strukturovali na základě předem zadaných kritérií. Ty dávají žákům jasná vodítka, jak postupovat při tvorbě deníku, čímž se vyhnou jednoduchému hodnocení líbí/nelíbí. Děti využívaly formy tzv. podvojného deníku (vybírání zajímavých citací z textu a jejich komentování). Učitelky zavedly aktivitu „okomentování další osobou“, například rodiči nebo kamarády. U sociálně slabších žáků se tato aktivita příliš neosvědčila, protože rodiče žádné komentáře nepsali, žáci s dobrým sociálním zázemím však okomentování jinou osobou ocenili.

Pro celé školy může být lákavá aktivita Top 10. Jednotliví žáci nejdříve napíšou anotaci knihy, která je dána na web, a žáci celé školy (nebo třídy) poté hlasují pro knihu, která je nejvíce zaujala. Bez anotace není možné knihu do hitparády nominovat.

Autorky nezapomněly ani na rozvoj tvůrčího psaní a tvorbu sborníku textů při aktivitě Naše prvotiny na webu. Psaní textů vyvrcholilo autorským čtením a tvorbou sborníku, který na konci roku obdržel každý žák. Sborníky zároveň putovaly do dalších škol a nejlepší příspěvky byly publikovány v místním tisku. I pro tuto aktivitu bylo vytvořeno komplexní hodnocení zaměřené na volbu tématu, název textu, výběr jazykových prostředků a pravopisnou správnost, styl atd.

Jelikož podobně zdařilých počinů v Česku nevzniklo mnoho, publikaci by v žádném případě neměli přehlédnout učitelé, kteří chtějí připravit kvalitní školní program na podporu čtení. Publikaci si můžete zadarmo stáhnout na stránkách GAC: http://www.gac.cz/documents/

Zdroj:

• Irena Věříšová, Květuše Krüger, Eva Bělinová a kolektiv: Kudy vede cesta
ke čtenáři? Praha 2007

Další díly seriálu:

• Knihy ke čtenářské gramotnosti – 3. díl – Alberto Manguel: Dějiny čtení: http://www.ctenarska-gramotnost.cz/ctenarska-gramotnost/cg-zdroje-k-tematu/knihy-cg-3
• Knihy ke čtenářské gramotnosti – 5. díl – Kateřina Homolová: Čtenářská propedeutika: http://www.ctenarska-gramotnost.cz/ctenarska-gramotnost/cg-zdroje-k-tematu/knihy-cg-5

Hodnocení článku

1 smajlík2 smajlíci3 smajlíci4 smajlíci5 smajlíků (2 hlasů, průměr: 5,00 z 5)
Ukládám ... Ukládám ...
 
 

Související články

Zatím nejsou žádné komentáře

Můžete vložit úplně první komentář.

Napište komentář

Pro psaní komentářů se musíte Přihlásit případně Zaregistrovat, pokud ještě nemáte svůj účet.