Čtenářské strategie – 5. díl – Jak učit čtenářské strategie (pár rad)

Ladislava Whitcroft, 25. 10. (2010), Čtenářská gramotnost - Čtenářské strategie , komentáře (4) , 8 627 zobrazení

V dalším díle seriálu se dozvíte několik praktických rad a tipů, které vám pomohou při výuce čtenářských strategií. Např. kdy s výukou začít, jaké texty vybírat, ale i to, že je dobré zjistit, jací jsou žáci čtenáři, jaké návyky a strategie již používají.

1. Začněte co nejdříve

115396518_7207bd0e17_z

Foto: Judy Baxter

S výukou strategií je nejvhodnější začít již v prvních ročnících, aby se jejich užívání stalo pro žáky něčím přirozeným. V prvních ročnících pracujeme s knihami, které mají velké množství zajímavých obrázků a málo tištěného textu. Např. se strategií předvídání se dá skvěle pracovat již v době, kdy žáci ještě neumí číst. Na základě obrázků žáci mohou předvídat, co se bude dít na stránkách knížky.

Podíváme-li se na kurikulum kanadské provincie Ontario, zjistíme, že tamní žáci jsou k užívání strategií vedeni již od prvního ročníku. Na konci prvního ročníku by měli být schopni používat několik následujících strategií: aktivovat předchozí znalosti na základě obalu, titulní stránky nebo tématu; popisovat, jak si představují hrdinu nebo prostředí textu; pokládat si otázky, které se vztahují k informacím nebo myšlenkám obsaženým v textu; identifikovat důležité myšlenky textu. Kromě toho by se měli být schopni zamýšlet nad tím, které strategie jim před, během a po čtení nejvíce pomáhají (např. co udělají, když jim čtený text nedává smysl).

2. Zjistěte, jací jsou vaši žáci čtenáři, jaké jsou jejich návyky a které strategie již používají

Laura Robbová navrhuje zahájit výuku strategií rozhovorem s jednotlivými žáky, během něhož zjistíte, jak si daný žák vybírá knihy ke čtení; jakým způsobem určuje, zda text odpovídá jeho schopnostem (jak zjistí, že zvládne knihu přečíst); co dělá, než se pustí do čtení (zda si přečte název, podívá se na obrázky, obsah atd.); během čtení (např. jak postupuje, když něčemu nerozumí) a po přečtení knihy (zda např. přemýšlí o knize). Odpovědi si zapisujte do formuláře, vyvoďte z nich závěry a podle toho pak určete, na čem je konkrétně potřeba zapracovat.

3. Dopředu si promyslete, jaká je vaše pracovní definice dané strategie

Tuto definici pak dále můžete upřesňovat během společné diskuze s žáky. Promyslete, v čem tkví přínos dané strategie a co by se měli žáci dozvědět.

4. Výběr kvalitních textů je alfou i omegou vašeho úspěchu

Vybrat ten správný text není vůbec jednoduché. Důležité je samozřejmě mít dobrý přehled a sledovat, co nového vychází. Pokud narazíte na vhodný text, raději si ho okamžitě uschovejte a do speciálního bloku poznamenejte, k čemu by se vám mohl hodit. K výuce se hodí například i texty z některých časopisů pro děti (Junior 21. století, ABC). Používejte jak kvalitní beletristické, tak i naučné texty. Pravidelně rozšiřujte vaši třídní knihovničku a umožněte žákům, aby se do tohoto procesu zapojili.

5. Veďte žáky, aby se neustále zamýšleli nad tím, jak jim strategie pomáhají a jak s nimi pracují

Nechte je, aby si pořídili pro tyto účely speciální portfolio, kam si budou vkládat poznámky k jednotlivým strategiím a texty, na kterých se strategiím učí. Strategie vysvětlí a uvedou, kdy je použili a jak jim pomáhají.

6. Pravidelně diskutujte s žáky o jednotlivých strategiích, o čtení a čtených textech všeobecně

Diskutujte (jak ve skupině, tak i s jednotlivci) a poskytujte pravidelnou zpětnou vazbu.

7. Nestaňte se otroky výuky čtenářských strategií

Nezapomínejte, že nám jde především o žáky a že strategie jsou jen prostředkem vedoucím ke kýženému cíli, kterým je to, že budou naši žáci přemýšlet o tom, co a jak čtou, a naučí se, jak porozumět informacím a myšlenkám textu. Nesnažte se proto uměle „našroubovat“ výuku individuálních strategií na určité texty. Žáci by rozhodně neměli užívat strategie rigidně a za každou cenu, nýbrž pouze v případě, kdy jim přijdou užitečné.

My i žáci si musíme neustále uvědomovat, že strategie spolu vzájemně souvisí, že staví jedna na druhé a že text musíme chápat jako celek. Nabízí se tedy otázka, zda učit jednotlivé strategie nebo jejich celky (jak je tomu například v případě  metody „učíme se navzájem“). Domnívám se, že oba přístupy jsou možné a přínosné. Debbie Millerová na základě vlastních dlouholetých zkušeností radí, abychom učili každou strategii do hloubky a zároveň poukazovali na její propojenost s ostatními strategiemi. Stejně je tomu ostatně i v životě a stejně funguje i naše myšlení. Jednotlivé události a myšlenky spolu vzájemně souvisí a neměli bychom je oddělovat, protože jinak nepochopíme celek.

Zdroje:

• Robb, Laura: Reading Strategies that Work: Teaching Your Students to Become Better Readers, Scholastic Inc. 1996
• Miller, Debbie: Reading with Meaning, Pembroke Publishers, Kanada 2002
• The Ontario Curriculum, Grades 1 – 8, Language: http://www.edu.gov.on.ca/eng/curriculum/elementary/language18currb.pdf

Další díly seriálu:

• Čtenářské strategie – 6. díl – Aktivace předchozích vědomostí a zkušeností: http://www.ctenarska-gramotnost.cz/ctenarska-gramotnost/cg-strategie/ctenarske-strategie-6
• Čtenářské strategie – 4. díl – Jak učit strategie (konkrétní příklad: práce se strategií kladení otázek k textu): http://www.ctenarska-gramotnost.cz/ctenarska-gramotnost/cg-strategie/ctenarske-strategie-4

Hodnocení článku

1 smajlík2 smajlíci3 smajlíci4 smajlíci5 smajlíků (7 hlasů, průměr: 4,43 z 5)
Ukládám ... Ukládám ...
 
 

Související články

Komentáře (4)

  • Radana

    Dobrý den,
    ráda bych velice stručně komentovala sérii článků/příspěvků k problematice čtenářské gramotnosti. Nechci nijak znevažovat snahy kolegyně, ale domnívám se, že z hlediska didaktického není vůbec nutné „učit žáky pracovat se strategiemi“. Je nadmíru potřebné, aby se s nimi naučili pracovat především učitelé v praxi. Kvalita čtenářských kompetencí žáků je totiž přímo závislá na kompetenci vyučujícího práci s textem učit. Informace z různých zdrojů ukazují, že čeští vyučující skutečně v této oblasti tápou a rádi by si své „kompetence“ rozšířili. Z toho důvodu doporučuji systematicky ucelenou a dle mého názoru objektivní publikaci autorek Kramplová – Potužníková: Jak (se) učí číst, která je volně přístupná na internetu. Vychází totiž ze závěrů mezinárodního šetření čtenářské gramotnosti PIRLS, kterého se zúčastnila také Česká republika. Výstupy jsou nadmíru přínosné pro vyučující mateřského jazyka a z hlediska didaktiky češtiny také poukazují na možný posun ke kvalitní výuce čtenářských kompetencí českých žáků. K prostudování doporučuji také nově vydávanou publikaci Čtenářská gramotnost na 1. stupni ZŠ z pohledu vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura, která bude vydána na konci roku 2010.

  • Radana

    Pokračuji v komentáři (nevešlo do 1 pole): výše zmiňovaná publikace bude vydána nakladatelstvím Oftis v Ostravě a jedná se o práci, jejíž součástí je teoretické poučení o problematice s vyvozením metodických a didaktických doporučení pro praxi. Součástí je také praktická část, která seznamuje s výsledky výzkumného šetření zaměřeného na kvalitu nejčastěji užívaných učebnic českého jazyka 1. stupně ZŠ s ohledem na integraci úkolů a zadání rozvíjejících a napomáhajících rozvoji čtenářských kompetencí českých žáků přímo ve výuce češtiny. Podobnou publikací je např. i Čtenářská gramotnost z lingvodidaktického hlediska, která se v praktické části zaměřuje zase na učebnice mateřštiny 2. stupně ZŠ. Udělejte si obrázek sami… :-)

  • Ludmila Kovaříková

    Dobrý den,
    na knížky jsem opravdu zvědavá. Nicméně výhody strategií jsou doloženy různými výzkumy. Možná by tento web mohl některé z nich zmínit.

Napište komentář

Pro psaní komentářů se musíte Přihlásit případně Zaregistrovat, pokud ještě nemáte svůj účet.