Čtenářské strategie – 18. díl – Určování podstatných informací a myšlenek

Ladislava Whitcroft, 25. 5. (2011), Čtenářská gramotnost - Čtenářské strategie , 5 021 zobrazení

Jedním z charakteristických rysů naší doby je to, že se na nás ze všech koutů neustále valí nové informace. Stejně tak i žáci se dnes a denně potýkají ve škole s velkým množstvím informací. Často přitom propadají pocitu, že „se to nedá zvládnout a naučit“. Vždyť kapacita našeho mozku není nekonečná. Proto je důležité, aby se již v prvních ročnících naučili oddělovat důležité informace a myšlenky od těch, které mohou zapomenout.

Proč čteme?

Urèování dùležitých myšlenekNa začátku můžeme například s žáky pohovořit o tom, jak se vlastně neustále rozhodujeme, co je pro nás důležité, a co ne. Například když jdeme nakupovat a v obchodě jsme obklopeni vším možným i nemožným zbožím. Při koupi se rozhodujeme hlavně podle toho, co zrovna potřebujeme. Stejně tak když čteme, musíme si hlavně uvědomit, proč čteme, a podle toho se rozhodneme, co potřebujeme v textu vyhledat či co si potřebujeme zapamatovat. Klademe sami sobě otázky:  Proč čtu tento text? Potřebuji zjistit nějakou konkrétní informaci? Jakou? Nebo se potřebuji něco naučit? Co si potřebuji zapamatovat a co mohu zapomenout?

Na textu z učebnice, časopisu či populárně naučné knížky můžete modelovat, jak se sami sebe ptáte, proč čtete určitý článek. Pokud například čteme článek proto, abychom našli určitou informaci, snažíme se identifikovat, kde by se v článku mohla vyskytovat.

Jak najít podstatné informace

Poté, co žákům ukážeme, jak je důležité se ptát, proč čteme určitý text, měli bychom zdůraznit, že další otázka, kterou si položí, by měla znít: Jakým způsobem mi autor ukazuje, co je v textu důležité, a jak najdu, co potřebuji?

Strategii představujeme žákům primárně při práci s naučnými texty. Učíme je, že tyto typy textů mají své charakteristické znaky, které pomáhají čtenáři určit, co pisatel považuje za podstatné. Rozhodně bychom neměli vycházet z předpokladu, že žáci sami přijdou na to, jakou mají funkci např. vysvětlivky, rejstřík, slovníček pojmů. Možná se vám zdá samozřejmé, že si každý umí vyhledat potřebnou informaci v obsahu. Zkuste tedy rozdat žákům návod na používání nějakého přístroje a ptejte se jich, co by dělali, kdyby došlo k nějaké konkrétní poruše. Schválně, kolik z nich si uvědomí, že by se měli podívat do obsahu a najít tam odpovídající kapitolu?

Úřední texty a internet

Kromě naučných textů si můžete pro modelování vybrat např. i nějaký úřední dopis, protože právě ty jsou často psány složitým jazykem, ve kterém se člověk lehce ztratí. V takovém případě je nezbytné, abychom se zaměřili na pro nás důležité informace a nenechali se odradit zbytečně dlouhými a komplikovanými větami. Modelovat můžeme strategii např. takto: „Nedávno mi přišel poštou tento dopis, který se skládá z dlouhých souvětí a není napsán jasně. Proto jsem si nejdříve musel/a položit otázku: Proč mám tento dopis číst? Abych zjistil/a, co po mně pisatel chce. A jak zjistím, kdo je pisatel? To zjistím z podpisu nebo z adresy. A co po mně chce? Kde najdu tuto informaci? Jsou v dopise nějaká vodítka (slova, slovní spojení), která mi to signalizují? Vezmu si tužku a podtrhnu klíčovou větu. Aha, takže se po mně chce, abych vyplnila a podepsala přiložený dokument a poslal/a ho zpět na uvedenou adresu…“

S nepřeberným množstvím informací se setkáváme na internetu, který v dnešní době hraje stále větší roli. Schopnost určit, které z těchto informací si vybrat, se proto stává nezbytnou. Žáky bychom zejména v souvislosti s internetem měli učit, jak rozlišovat mezi objektivními a neobjektivními či nepravdivými informacemi. Určování důležitých informací jde zejména v případě tohoto média ruku v ruce se schopností posoudit kvalitu informací. Měli bychom modelovat, jak k informacím na internetu přistupujeme se zdravou dávkou skepticismu, jak zjistíme, zda je zdroj věrohodný či zda se s námi někdo snaží manipulovat (o vyhledávání na internetu a posuzování zde poskytovaných informací se dočtete více zde: www.ctenarska-gramotnost.cz/ctenarska-gramotnost/cg-strategie/cg-strategie-23)

Zvýrazňování a zatrhávání

To, že žáci neumí oddělit důležité od podružného, poznáme mnohdy již z pohledu na to, jak si zatrhávají či zvýrazňují informace v textu. Ve škole jim sice bylo řečeno, aby si zvýrazňovali důležité informace, nikdo jim však neřekl, jak to dělat. Mnozí z nich zažlutí či podtrhají téměř celý text, protože neumí oddělit důležité informace od těch méně důležitých. Při práci s texty v učebnici učme žáky, aby při určování a zvýrazňování podstatných informací:

  • Věnovali pozornost první a poslední větě odstavce, protože právě zde se často ukrývají důležité informace.
  • Zvýraznili pouze slova a fráze, které jsou důležité, ne celé věty.
  • Dělali si poznámky na okrajích stránky (nebo použili lepicí papírky) – nakreslili obrázek, vlastními slovy přepsali danou informaci…
  • Nenechali se od podstaty odvést zajímavými detaily.
  • Věnovali pozornost slovům a frázím, které signalizují důležitost informace (nejdůležitějším bodem je, jako například, v podstatě, ve skutečnosti, na druhou stranu, závěrem…).
  • Věnovali pozornost široké škále typických znaků naučného textu: písmo (tučné, podtržené, velké, kurzíva, různá barva), odrážky, popisky, ilustrace a fota, poznámky na okraji, souhrny, tabulky, grafy, mapy atd.
  • Věnovali pozornost překvapujícím informacím. Pokud nás něco překvapí, může to znamenat, že se jedná o novou informaci.
  • Když skončíme, měli bychom zkontrolovat, zda jsme nezvýraznili více než polovinu odstavce. S přibývajícími zkušenostmi bychom se měli dostat k ideálnímu stavu, což je zhruba 1/3 odstavce.

Jedním z vodítek může být to, že žákům řekneme, ať zvýrazní ty klíčové body, které by podle nich mohly být v testu. Když se žáci připravují na test, učme je, aby si pročítali pouze zvýrazněné části textu. Zatrhávání a zvýrazňování bychom také měli modelovat. Vybereme text, který promítneme na plátno, ukazujeme žákům, jak a proč zdůrazňujeme určitá slova a spojení, a hlavně pomocí přemýšleni nahlas vysvětlujeme, proč jsme zatrhli či jinak zvýraznili zrovna tu či onu konkrétní informaci.

Další tipy

Učme žáky, jak postupovat při prvním setkání s naučným textem. Jane Doleová navrhuje, abychom žáky učili text nejdříve zběžně prohlédnout. Než se pustí do podrobnější četby, měli by:

  1. aktivovat předchozí vědomosti (vzpomenout si, co o daném tématu vědí z dřívějška),
  2. všimnout si, jak je text dlouhý a jak je uspořádán,
  3. věnovat pozornost nadpisu a mezititulkům,
  4. rozhodnout se, na co se zaměřit a co ignorovat,
  5. pokud text neobsahuje relevantní informace, dále se jím nezaobírat,
  6. rozhodnout se, zda text detailně prostudovat či jen rychle pročíst.

Autoři knihy Strategies that Work navrhují několik praktických tipů:

  • Učte žáky kódovat části, o kterých se domnívají, že jsou důležité, a používat přitom různé druhy značek v závislosti na tom, proč danou část zatrhli (hvězdička, otazník, vykřičník).
  • Učte žáky, že většina textů obsahuje více než jen jednu hlavní myšlenku: Nechte žáky, aby označili, například lepicími papírky, tři místa v textu, o kterých si myslí, že jsou důležitá. Učitel tento postup modeluje a posléze diskutuje s žáky o tom, co který z nich označil a proč.
  • Učte žáky rozeznávat mezi tím, co oni sami považují za důležité a co za důležité považuje autor textu. Žáci nejdříve napíší, co si myslí, že je v textu důležité a co by si měli zapamatovat. Potom se zamyslí nad tím, co asi za důležité považoval autor.
  • Učte žáky rozeznávat mezi hlavními tématy a detaily. Při práci s texty můžete používat pro psaní poznámek tabulku skládající se ze dvou sloupců. Do prvního žáci zapisují hlavní témata, která se v textu vyskytují, do druhého k jednotlivým tématům přiřazují detaily. Posléze můžete přidat třetí sloupeček, kam si žáci budou zapisovat své myšlenky a poznámky.

Příloha:

  Plakát k určování podstatných informací a myšlenek (196,8 kB, 285 stažení)
Stahovat tento soubor smí jen registrovaný uživatel.

Microsoft Word - urcovani podstatnych informaci_plakat

Zdroje:

• Keene, Ellin Oliver a Zimmernmann, Susan: Mosaic of Thought: The Power of Comprehenshion Startegy Instruction, Heinemann 2007
• Miller, Debbie: Reading with Meaning, Pembroke Publishers, Kanada 2002
• Harvey, Stephanie a Goudvis, Anne: Strategies that Work, Stenhouse Publishers, Kanada 2007

Další díly seriálu:

• Čtenářské strategie – 17. díl – Vytváření představ: http://www.ctenarska-gramotnost.cz/ctenarska-gramotnost/cg-strategie/cg-strategie-17
• Čtenářské strategie – 19. díl – Usuzování: http://www.ctenarska-gramotnost.cz/ctenarska-gramotnost/cg-strategie/cg-strategie-19

Hodnocení článku

1 smajlík2 smajlíci3 smajlíci4 smajlíci5 smajlíků (4 hlasů, průměr: 5,00 z 5)
Ukládám ... Ukládám ...
 
 

Související články

Zatím nejsou žádné komentáře

Můžete vložit úplně první komentář.

Napište komentář

Pro psaní komentářů se musíte Přihlásit případně Zaregistrovat, pokud ještě nemáte svůj účet.