Čtenářská gramotnost a projektové vyučování

Fotografická manipulace je metoda úpravy klasické nebo digitální fotografie. Jejím účelem je vyvolat iluzi a dojem z výsledného obrazu, kterých by nebylo původní fotografií dosaženo. Je využívána v komerční i umělecké fotografii a zneužívána ve fotografii novinářské. Pojďme si tedy připomenout několik známějších i méně známých příkladů manipulace fotografií.

Od aranží k retuším

Foto: Dalibor Dudek

Jako nejstarší pokus o zmanipulování fotografie je považován autoportrét francouzského fotografa Hippolyte Bayarda (1840), na kterém autor sám sebe naaranžoval jako utopeného na protest proti nedostatku oficiálního uznání jeho podílu na vynálezu fotografie. Bayard zemřel přirozenou smrtí téměř padesát let po uveřejnění snímku.

Necelé dvě desítky let po Bayardovi přichází Henry Robinson s uměleckou montáží pěti snímků; vytvořil kompozici Odcházení, poněkud morbidní zobrazení umírající dívky obklopené příbuznými.

Slavného francouzského malíře Gustava Courbetta (1819 – 1877) přivedla upravená fotografie, na které byla skupina osob bořících Vendômský sloup, do vězení. Na jedno z těl této skupiny byla namontována Courbettova hlava a teprve objevení originálu fotografie Coubertta osvobodilo.

Foto manipulace slouží od počátku také politické propagandě. Za zrod žurnalistické propagandy je obecně považováno období 1. světové války. Především německé noviny přinášely od počátku války stylizované fotografie a kresby. Na druhé straně linie řekl památná slova majitel Daily Mail lord Northcliffe: „…bombardování německých myslí je téměř tak důležité jako ostřelování německých pozic artilerií.“

Za zmínku stojí i krutá slova Hitlerova ministra propagandy, kulhavého ďábla Goebbelse: „Nemám čas přesvědčovat lidi. Využívám jejich slabostí.“ Propaganda působí rafinovaně, skrytě a přitom stále. Propagandistické snímky z období 2. světové války nalezneme u nás ve všech novinách a časopisech, jako příklad může posloužit časopis Rodokaps a jeho stránky nazvané Události v říši slovem i obrazem.

Zřejmě nejznámějším fotografickým záběrem, který byl před svým uveřejněním upraven z důvodu propagandy, je záběr vztyčování sovětské vlajky nad budovou Říšského sněmu v Berlíně. Fotograf Chalděj snímek naaranžoval dva dny po skutečném vztyčení vlaky. Navíc jednomu vojákovi musel vyretušovat hodinky, protože je měl na zápěstích pravé i levé ruky.

Vyretušování z fotografií se dočkala celá plejáda politiků východního bloku, počínaje řadou spolupracovníků Lenina (Trockij, Kameněv), Stalina (Ježov, Berija), Gottwalda (Slánský) a konče politiky „pražského jara“ 1968 (Dubček, Smrkovský). Jindy byly přidávány k politikům neexistující jásající davy apod.

Digitální manipulace

Fotokomory pro zpracování fotografie byly kvalitně nahrazeny grafickými programy počítačů. Nejznámějším je pravděpodobně program Photoshop. Vysoké rozlišení digitálních fotoaparátů spolu s grafickými programy usnadnily a také rozšířily fotografickou manipulaci. Technologie vzdalují fotografii od etiky a práva. Profesor dějin fotografie Geoffrey Batchen se domnívá, že: „Zatímco fotografie stále vznáší nárok na jistou objektivitu, digitální tvorba je nepokrytě fiktivní proces.“ Obraz přestává být nositelem důvěryhodné informace.

Připomeňme známý případ fotomontáže, na které stál pod nepřátelskou palbu ozbrojený britský voják nad iráckým mužem s dítětem v náručí. Fotografie vyšla na titulní stránce Los Angeles Times (2003). Později si editor povšiml, že civilisté v pozadí pocházejí odjinud. Fotograf musel přiznat vznik fotografie kombinací dvou různých obrazů.

Spíše úsměv mohou přivodit fotografie z dovolené francouzského prezidenta Sarkozyho, na kterých mu novináři z týdeníku Paris Match vylepšili v pase postavu. Nebo jiný příklad, kdy redaktoři deníku Le Figaro odstranili z fotografie francouzské ministryně spravedlnosti Datiové prsten s diamanty.

Na závěr si připomeňme Etický kodex novináře, vydaný Syndikátem novinářů České republiky, kde se mj. praví: novinář je povinen nepoužívat nepoctivé prostředky k získání informace, fotografie nebo dokumentu nebo využívat k tomu dobré víry kohokoliv.

Zdroje:

• Fotomanipulace: http://cs.wikipedia.org/wiki/Fotomanipulace
• Lábová, Alena – Láb, Filip: Soumrak fotožurnalismu? Manipulace fotografií v digitální éře, Karolinum, Praha 2009
• Etický kodex novináře: http://syndikat-novinaru.cz/1/5/36/etika/eticky-kodex
• Rodokaps: Události v říši slovem i obrazem: http://www.fronta.cz/fotogalerie/udalosti-v-risi
• Duffack J. J: Dr. Joseph Goebbels; Poznání a propaganda, Naše vojsko, Praha 2009
• Köpplová, Barbara: Zrodila se propaganda, Dějiny žurnalistiky – 8. díl, Živá historie, březen 2011

Doporučené zdroje:

• Foto Reuters skandál: Taxonomie podvodu: http://zombietime.com/reuters_photo_fraud/
• Válka v Zálivu – Role médií: http://cs.wikipedia.org/wiki/V%C3%A1lka
• Fotomanipulace v historii (1800 – 2011): http://www.cs.dartmouth.edu/~farid/Hany_Farid/PhotoTampering0.html
• Kasík, Pavel: Jak z fotografií mizeli nepohodlní lidé. Výlet do světa fotomontáže: http://technet.idnes.cz/jak-z-fotografii-mizeli-nepohodlni-lide
• Kasík, Pavel: Fotomontáže digitální éry – fotografiím už se nedá věřit: http://technet.idnes.cz/fotomontaze-digitalni-ery
• Obrazem: Fotopodvrhy, které se proslavily: http://www.lidovky.cz/obrazem-fotopodvrhy-ktere-se-proslavily
• Noviny vymazaly „svůdnou“ Clintonovou: http://www.lidovky.cz/noviny-vymazaly-svudnou-clintonovou
• Týdeník vymazal ženu z fotografie s Obamou. Nechtěli jsme mást lidi, hájí se: http://zpravy.idnes.cz/tydenik-vymazal-zenu-z-fotografie
• Fotomanipulace: http://reportazni-fotografie.divoce.cz/fotomanipulace-19955/

Další díly seriálu a související články:

• Fotografie – 1. díl – Od camery obscury k objektivu fotoaparátu: http://www.ctenarska-gramotnost.cz/medialni-vychova/mv-casopisy/fotografie-1
• Náš časopis 2010 – 3. díl – Fotografie a foto příběh: http://www.ctenarska-gramotnost.cz/medialni-vychova/mv-soutez-casopisy/nas-casopis-3

Hodnocení článku

(1 hlasů, průměr: 4,00 z 5)

 Ukládám ...