Reportáž – 1. díl – Co je to reportáž?

Dalibor Dudek, 22. 10. (2010), Mediální výchova - Školní časopisy , 16 490 zobrazení

Reportáž je jedním z nejčetnějších a současně nejnáročnějších publicistických žánrů. Nabízí čtenáři osobní svědectví o důležitých, aktuálních, nevšedních i neočekávaných skutečnostech.

Publicistický žánr reportáž je současně zprávou, sdělením faktu i analýzou. Jde vlastně o součást mezilidské komunikace. Informuje o aktuálních událostech a komentuje je. Může pobavit i poučit. Autoři reportáží opisují skutečnost a k tomuto popisu přidávají svůj postoj, svoje názory, rozum i emoce.

Termín reportáž má souvislost s latinským „reporto“, což znamená přinést zprávu. Obdobně můžeme nalézt souvislost s francouzským pojmem „reportage“, neboli rozvinutí zprávy. Není bez zajímavosti, že výraz byl používán také pro označení policejní zprávy. Praktická encyklopedie žurnalistiky charakterizuje reportáž jako svědeckou výpověď konkrétního zážitku, spojující v sobě aktuální informační a názorovou složku, jež vychází z bezprostřední situace, jíž byl autor většinou osobně přítomen.

V představách řady lidí bývá novinářská profese spojována právě s reportéry. Ti bývají v televizi a dalších médiích předváděni jako hrdinové, což se ne vždy musí zakládat na pravdě. Nicméně to vypovídá o určitém mediálním kánonu.

Reportáž stoji na rozhraní mezi zpravodajstvím a publicistikou. Ze zpravodajské stránky reportáž obsahuje aktuální informace a ověřená fakta. Z pohledu publicistiky osobni pohled a komentář. Rozhodující je pro reportáž i děj – poutavé vykreslení událostí, prostředí a atmosféry. Novinář je v reportáži vlastně něčím jako literární postavou. Je vypravěčem příběhu, díky kterému si vytvoříme obraz situace a získáme přehled o situaci či místě.

Dobrá reportáž obvykle obsahuje typické i neobvyklé literární prvky. Je univerzálním žánrem pro zobrazení různých oblastí a prostředí lidského života. Pracuje s pojmy, logikou, dějem, detailním popisem, hodnocením i emocemi. Reportáž začíná shromažďováním faktů a pozorováním. Autor je často odkázaný na další zdroje. Tak postupně vzniká kostra příběhu, jemuž byl autor přítomen. Prostřednictvím slov reportéra se posléze dozvídáme informace a díky jeho úhlu pohledu si vytváříme obraz situace. V textu reportáže by neměl převažovat popis. Reportér často vyjadřuje vztahy, parafrázuje události, cituje. Kromě aktuálních faktů přináší osobní pohled, komentář.

Zdroj:

• Osvaldová, Barbora – Halada, Jan a kol: Praktická encyklopedie žurnalistiky, Libri, Praha, 2002

Další díl seriálu:

• Reportáž – 2. díl – Jak vystavět reportáž: http://www.ctenarska-gramotnost.cz/medialni-vychova/mv-casopisy/reportaz-2

Hodnocení článku

1 smajlík2 smajlíci3 smajlíci4 smajlíci5 smajlíků (22 hlasů, průměr: 4,00 z 5)
Ukládám ... Ukládám ...
 
 

Související články

Zatím nejsou žádné komentáře

Můžete vložit úplně první komentář.

Napište komentář

Pro psaní komentářů se musíte Přihlásit případně Zaregistrovat, pokud ještě nemáte svůj účet.