Čtenářská gramotnost a dyslektičtí žáci

Silvie Kratochvílová, 2. 9. (2010), Čtenářská gramotnost , 3 770 zobrazení

Čtvrtina českých žáků neprokázala v textech čtenářské gramotnosti znalosti a dovednosti, které jsou nezbytnou podmínkou pro uplatnění na běžném trhu práce. Většina těchto žáků pochází z praktických škol a učebních oborů. Jsou to často žáci sociálně znevýhodnění a s poruchami učení. Z výzkumů a z mezinárodního srovnání vyplývá, že tyto žáky ve výuce porozumění textu hrubě zanedbáváme.

Dnes již víme, že se čtenářskou gramotností má problém obrovské procento českých občanů a že většina základních škol nedokáže na zhoršující se situaci reagovat. Situace slabších žáků bývá bohužel ještě horší, protože ti jsou často segregováni do speciálních škol nebo tříd, kde jsou odtrženi od reality běžného života a vrstevníků.

Dyslexie a další poruchy učení nejsou překážkou výuky porozumění textu

Problémy se čtením jsou často spojovány s dyslexií nebo se sociálně a kulturně chudým prostředím. Počet diagnostikovaných žáků od devadesátých let minulého století závratně stoupl. Diagnostikovat žáky je pro školy finančně výhodné. Pro stát ale velmi drahé. Samotné diagnostikování nezaručuje kvalitní péči a není ani garancí citlivé výuky čtenářských dovedností a porozumění textu. Ve školách probíhají ve velkém tzv. nápravy učení, žákům je poskytována individuální péče, ale zatím bez významných výsledků.

U žáků s poruchami učení se setkáváme s velmi nízkou úrovní čtenářské gramotnosti, přestože velká část z nich nemá nízký intelekt. Následky takového zanedbávání jsou pro stát a jeho kasu tragické. Nízká úroveň čtení vede k neschopnosti prosadit se na pracovním trhu a může vést až k sociálnímu vyloučení. Značný počet diagnostikovaných jedinců není nic špatného, naším hlavním cílem však je, aby se tyto děti naučily správně číst a kriticky přemýšlet. Jedině tak se dobře začlení do pracovního procesu a občanského života.

Tito žáci potřebují rozvíjet porozumění textu a kritické myšlení stejně jako běžní žáci, ba mnohem intenzivněji. Dále bychom slabším žákům neměli upírat interakci s žáky, kteří jsou ve čtení lepší. Pro tyto žáky je nesmírně důležité, aby se setkávali s dobrými čtenáři, které mohou napodobovat. Potřebují totiž vidět a chápat, jak kvalitní čtení vypadá. V některých školách učitelé dokonce rezignovali na rozvíjení čtenářských schopností a porozumění s tím, že se to žáci s poruchami učení stejně nenaučí, nebo že je to pro ně příliš složité. Překážkou je samozřejmě i to, že ne vždy učitelé vědí, jak by měli čtenářství a čtenářské strategie rozvíjet u žáků bez poruch, tudíž je nerozvíjejí ani žáků s poruchami učení.

Když dělá čtení skutečně velké potíže

V prvé řadě by učitelé měli začleňovat do výuky předčítání. Na to nejsme v našich školách příliš zvyklí. Učitelé se domnívají, že předčítání je ztráta času, opak je však pravdou. Předčítání je rovnocennou součástí výuky čtení a porozumění textu i ve starších ročnících. Učitelé musí také o nutnosti předčítání informovat rodiče. Dále nezapomeňme na audionahrávky, které si můžete koupit nebo stáhnout webu Českého rozhlasu. Investovat do jejich nákupu se jistě vyplatí jak rodičům, tak i školám. Čtení musí učitel vnímat jako myšlení, jako proces, který má blízko k řešení problémů. Velmi vhodné je s dětmi cvičit čtenářskou strategii předvídání, kdy žáci předvídají, o čem text bude, pomocí titulků, obrázků nebo klíčových pojmů. Nutné je učit děti klást k textu otázky, trénovat přesné porozumění („Jakou barvu měla čepička?“), pochopení („Proč maminka odjela do města bez dětí?“), kritické čtení („Bylo správné to udělat?“) a tvořivé čtení („Co bys udělal na jeho místě ty?“).

Školní knihovny a inkluzívní vzdělávání

S fenoménem čtenářské gramotnosti, kritického myšlení a inkluzívního vzdělávání souvisí i problematika školních knihoven, které jsou často nefunkční a velmi zanedbané. Přitom školní knihovny sehrávají důležitou roli ve vzdělávání jak běžných, tak i sociálně slabých žáků a žáků s poruchami učení. Školní knihovny mají sloužit jako výukový prostor, jako místo, kde si děti po vyučování mohou pod dohledem napsat domácí úkoly a připravit se na výuku. O přestávce si tu mohou v klidu číst, nevysilují se běháním po chodbách, které děti s poruchami učení velmi vyčerpává. Školní knihovna může být prostorem pro relaxaci, který tak často chybí ve školách. V knihovně může působit např. čtenářský klub, kterého se žáci sociálně slabí a s poruchami učení účastní.

Rozvoj čtenářské gramotnosti jde ruku v ruce s inkluzívním vzděláváním, přímo ho podporuje. Chceme-li vytvářet inkluzívní školu, začleňovat tyto žáky do výuky, je nutné metody výuky ke čtenářské gramotnosti propojené s metodami osobnostně-sociální výchovy aktivně využívat, jinak totiž opět bude docházet k segregacím v rámci školy.

Hodnocení článku

1 smajlík2 smajlíci3 smajlíci4 smajlíci5 smajlíků (2 hlasů, průměr: 4,00 z 5)
Ukládám ... Ukládám ...
 
 

Související články

Zatím nejsou žádné komentáře

Můžete vložit úplně první komentář.

Napište komentář

Pro psaní komentářů se musíte Přihlásit případně Zaregistrovat, pokud ještě nemáte svůj účet.