Freinetovská pedagogika a volný text

Radek Sárközi, 12. 7. (2010), Tvůrčí psaní - Inspirace ze zahraničí , 10 105 zobrazení

Francouzský pedagogický reformátor Célestin Freinet přišel se spoustou zajímavých námětů a metod, jak zlepšit výuku. V českém školství se bohužel zatím neprosadily, ačkoliv jsou už 80 let staré a ve Francii i dalších zemích hojně používané… Znáte principy jeho pedagogiky?

Tvůrčí psaní v Čechách

Tvůrčí psaní zatím nemá v českém školství své pevné místo. Jeho výuka probíhá nad rámec oficiálních učebních dokumentů. Hlavní příčinou je struktura učiva v předmětu český jazyk a literatura. Tento předmět je tradičně rozdělen do tří vzájemně neprovázaných oblastí – literatura (respektive literární historie a teorie), jazyk (především pravopis a mluvnice) a sloh. Základ slohového vyučování přitom tvoří funkční stylistika, která se zaměřuje na zvládnutí jednotlivých funkčních stylů a příslušných slohových útvarů nebo postupů, v teorii potom na slohotvorné činitele.

Pro rozvoj individuálního stylu žáků a produkci tvořivých nebo kolektivních textů není v takto „vědecky“ pojaté výuce místo. Pokud bude podobně koncipovaná výuka nadále přetrvávat na základních i středních školách a ve vysokoškolských učebnicích didaktiky českého jazyka a literatury, tvůrčí psaní zůstane nesystémovým prvkem vzdělávání na všech stupních českých škol. V tradiční škole půjde o pouhé zpestření výuky českého jazyka a literatury, i když i to může být přínosem…

Freinetovská pedagogika

Zatímco v tradiční škole nemá tvůrčí psaní na růžích ustláno, alternativní pedagogické směry, které se soustřeďují na osobnost žáka, nikoliv na učivo, mají k této oblasti mnohem blíže. Metody blízké tvůrčímu psaní jsou jedním ze základů freinetovské pedagogiky.

Francouzský pedagogický reformátor Célestin Freinet (1896-1964) je průkopníkem projektové výuky a činnostní školy. Začal ve škole využívat tiskárnu, aby žáci mohli vydávat časopis, sborníky a další materiály. Zavedl mezitřídní korespondenci. Využil nástěnku jako komunikační prostor. Inicioval výměnu zkušeností a tištěných výstupů mezi freinetovskými školami atd.

Ve Francii se k těmto principům hlásí desítky tisíc pedagogů. V Čechách bohužel dosud neexistuje ani jedna freinetovská škola, přestože zde působí školy waldorfské, montessori, nebo daltonské… Freinetovská pedagogika stála (a u nás stále stojí) stranou hlavních reformních tendencí ve vzdělávání. Freinet však již ve 20. letech 20. století předjímal některé aspekty tvůrčího psaní nebo mediální výchovy, i když jim dával jinou funkci a smysl, než bývá běžné v kurzech tzv. creative writing.

Volný text

Ve freinetovské škole má velmi významné postavení tzv. volný text, který částečně koresponduje s myšlenkou tvůrčího psaní v podobě, v níž se rozšířila do Evropy ze Spojených států amerických.

Freinet chtěl, aby se žáci výuky nejen účastnili, ale aby také spolurozhodovali o konkrétním obsahu jednotlivých hodin. Na počátku nějaké nové aktivity tedy děti oslovil, aby napsaly „volný text“, ve kterém popíší své zážitky, starosti, poznatky, problémy atd. Žáci mohli psát cokoliv. Hotové práce Freinet vyvěsil na nástěnce, aby si je mohl každý přečíst. Děti pak společně vybraly určitou práci, která je nejvíce zaujala. Tím, že si třída daný texty vybrala, vlastně spolurozhodla o tom, co se bude v nejbližších dnech učit. Společně se žáky potom Freinet vybral činnosti, které zvolený volný text implicitně nebo explicitně obsahoval.

Malá koupel – příklad volného textu

Děti si například zvolily Andrého vyprávění s názvem Malá koupel:

Předevčírem jsme René, Pedro a já zalévali zahradu. Když jsme skončili, řekli jsme si: „Zahrajeme si trochu s těma zavlažovacíma hadicema.“
René mluvil současně do dvou hadic. Ty hadice byly plné vody. Pedro poslouchal na druhém konci. René do nich foukl a Pedro měl politý obličej.
Teď zase poslouchám já – a proud vody mi stříkl do obličeje. René přišrouboval hadici ke kohoutku a řekl mi: „Zacpi ten druhý konec!“
Dalo mi to práci, abych ho ucpal rukou. Najednou na mě vystříkla voda. Byl jsem celý mokrý a vzteklý. Teď jsem zas já chtěl postříkat Reného. Ucpal jsem hadici, ale bohužel – voda se vrací a já jsem podruhé vykoupaný. Všichni se smějí.
(Štech 1992)

Práce s volným textem – plán výuky

Žáci společně s učitelem na základě tohoto volného textu postupně stanovili následující témata další výuky, která si mezi sebou rozdělili:

Práce v dílnách:
1)Výroba frkaček (přinést dutá dřívka)
2) Čerpadlo (najít válce)
3) Drátkový (provázkový) telefon a zkoušení rychlosti zvuku
4) Experiment se spojitými nádobami a jejich aplikacemi

Intelektové činnosti:
5) Rešerše v kartotéce (dokumenty k historii zavlažování)
6) Objev tlaku vody a vzduchu
7) Historie telefonu a telegrafu (Štech 1992)

Volný text byl tedy u Freineta prostředkem k efektivnější výuce, nikoliv samoúčelným psaním. Původní kreativní čin byl dále aktivně zpracováván, až dosáhl podoby plánu učebních činností.

Zdroje:

• GFEN: Všichni na jedničku, Karolinum, Praha 1991
• Petrová, Alexandra: Tvořivost v teorii a v praxi, Vodnář, Praha 1999
• Štech, Stanislav: Škola stále nová, Karolinum, Praha 1992
• Tvořivost v práci učitele a žáka, Paido, Brno 1996

Hodnocení článku

1 smajlík2 smajlíci3 smajlíci4 smajlíci5 smajlíků (6 hlasů, průměr: 5,00 z 5)
Ukládám ... Ukládám ...
 
 

Související články

Zatím nejsou žádné komentáře

Můžete vložit úplně první komentář.

Napište komentář

Pro psaní komentářů se musíte Přihlásit případně Zaregistrovat, pokud ještě nemáte svůj účet.