Moderní vyučovací metody – 1. díl – Brainstorming a jeho variace (aktualizováno)

Radek Sárközi, 16. 3. (2011), Projektové vyučování - Moderní vyučovací metody , 57 851 zobrazení

V našem novém seriálu postupně představíme nejpoužívanější vyučovací metody, které lze využít buď samostatně, nebo v rámci projektového vyučování jako jeho součást. První vlaštovkou bude brainstorming a brainwritting.

Anglický termín brainstorming [brejnstórmink] se překládá jako „bouření mozků“ nebo volněji jako „burza nápadů“. Tato metoda vznikla již před 2. světovou válkou a je spjata s reklamním průmyslem. Tvůrci reklam, tzv. kreativci neboli reklamní textaři (copywritters), ji úspěšně využívali ve své práci. Postupně se prosadila i v jiných odvětvích podnikání a těch oblastech lidských činností, které jsou spjaty s tvořivostí, řešením problémů a náročnějšími úkoly.

Brainstorming můžeme využít také ve škole. Hodí se pro hromadné vyučování, skupinovou výuku i individuální organizační formu.

Brainstorming je postaven na myšlence, že je třeba oddělit vymýšlení nápadů od jejich kritického posuzování. Dělí se tedy na dvě fáze. První je kreativní a spontánní, druhá fáze je racionální a logická.

Cílem první fáze je vyprodukovat co největší množství nápadů na dané téma. Jednotliví účastníci brainstormingu chrlí náměty, myšlenky, volné asociace, témata, věty… – zkrátka všechno, co je napadne. Nikdo při tom nesmí nápady ani jejich autory kritizovat, cenzurovat, posuzovat nebo se jim vysmívat. Prostě se zapisují. První nápady bývají racionální a konvenční. Postupně se ale uvolňuje napětí i fantazie. Přicházejí náměty nové, netradiční, tvůrčí, iracionální až absurdní. Zapojují se pozitivní emoce, přichází pocit uvolnění, slyšíme smích… Ke slovu se dostává nevědomí. Brainstorming sám o sobě se stává skvělým zážitkem!

Pro první fázi brainstormingu platí následující pravidla a zásady:
• Účastníci mohou říct cokoliv, co je právě napadne.
• Nápady nehodnotíme a nekritizujeme.
• Okamžitě zapíšeme každý nápad bez výjimky.
• Čím více nápadů, tím lépe.
• Účast na brainstormingu je dobrovolná (každý nemusí mít nějaký nápad…).
• Pokračujeme v brainstormingu tak dlouho, dokud se objevují nové nápady.

Variant, jak můžeme brainstorming realizovat, je celá řada.

Celkem známý je frontální brainstorming, kdy jeden z žáků (nebo učitel) plní roli zapisovatele a ostatní chrlí nápady. Zapisovatel může stát před tabulí (flipem) tváří k ostatním. Třída může být také uspořádána do kruhu nebo „podkovy“.

Někdy zapisovatel sedí v kruhu s ostatními a nápady píše na obyčejný list papíru. Tato forma brainstormingu je vhodná pro práci v menších skupinách a nazývá se skupinový brainstorming.

Žáci také nemusejí své nápady vykřikovat, ale píší je po stanovený čas na papír nebo jednotlivé proužky papíru individuálně. Ty se následně přišpendlí na nástěnku nebo vylepí na jeden velký flipový list. (Před zveřejněním lze s těmito papírky pracovat ve skupinách, například je rozdělit do různých kategorií.) Této formě brainstormingu se někdy říká brainwritting nebo individuální brainstorming.

Zápis brainstormingu může mít i podobu myšlenkové mapy.

Brainstorming umožňuje rozvíjet kreativitu, podporuje tvořivé myšlení, dává žákům možnost popustit uzdu vlastní fantazii a vede je k originalitě. Podobných příležitostí nebývá ve škole mnoho a bývají svázány především s tzv. výchovami (výtvarná výchova, literární výchova atd.). Výhodu brainstormingu je, že ho můžeme použít ve všech předmětech.

Brainstorming navíc pomáhá žákům zbavit se některých psychických bloků a trémy. Žáci se učí soustředit, držet se jednoho tématu, přijímat cizí nápady bez kritiky a nabízet vlastní řešení. Tyto dovednosti určitě využijí i při jiných činnostech a zúročí je v praktickém životě.

Učitel může pomocí brainstormingu třídu zaktivizovat a motivovat k dalšímu učení. Jde totiž o činnost, při které jsou aktivní především žáci a jejich mozky.

Brainstorming není diskuze. Pro učitele může být obtížné pouze zapisovat nápady žáků a nijak je nekomentovat. Doporučuji, aby se učitel občas brainstormingu přímo účastnil ne jako zapisovatel, ale jako běžný člen, a modeloval tak žákům, jak bláznivé nápady mohou říkat… Roli zapisovatele musejí časem převzít žáci. Postupně by si ji měl vyzkoušet každý žák (například při skupinovém brainstormingu).

Cílem je totiž tuto metodu používat nejen při výuce! Žáci si brainstorming musejí osvojit natolik, aby ho uměli sami kdykoliv použít i mimo školu (nebo až školu dostudují). Proto by měli znát i situace z praktického života, kdy je vhodné brainstorming použít a kdy nikoliv. A sami by měli dobře ovládat i modelování této metody – měli by umět naučit brainstormingu a jeho pravidlům někoho, kdo ho ještě nikdy nezkoušel. Třeba své budoucí zaměstnance…

Náměty pro brainstorming:
• Jaký význam by mohlo mít slovenské slovo slova „ťava“ (čučorietka, smedný, paradajka atd.)?
• Co byste vykouzlili, kdybyste se stali čarodějem?
• Co byste zlepšili ve škole?
• Jak získat peníze pro projekt Adopce na dálku?
• Které problémy naší obce považuješ za nejpalčivější? (Následně lze některé problémy vybrat a jinou formou brainstormingu navrhovat jejich řešení.)
• Co byste chtěli zažít během školy v přírodě?
• Jak lze cestovat?
• K čemu by se daly použít kaštany a špejle? (Na jednom semináři mi učitelé češtináři navrhli požít je pro hodiny chemie, aby škola ušetřila za pomůcky pro modely molekul…)
• Jak pojmenujeme novou rostlinu (živočicha, zemi atd.)?
• Co je třeba v nejbližší době vynalézt?
• Co se dělá ze sněhu?
• Co se může stát, když smícháme dvě látky různé barvy?
• Jak funguje telefon? (Cílem není správná odpověď.)
• Co se vám vybaví, když se řekne „les“?
• Jak se vaří krampoblouch?
• Co se má stát hlavní postavě povídky?
• Která témata se hodí pro brainstorming?

Hlavně si prosím nikdy při výuce nespleťte brainstorming s brainwashingem – mohlo by dojít ke katastrofě!

Zdroje:

• Košťálová, Hana: Brainstorming aneb Dovedeme rozpoutat bouři nápadů v mozcích našich žáků?, IN: Kritické listy č. 12
• Lokšová, Irena, Lokša, Jozef: Tvořivé vyučování, Grada, Praha 2003
• Žák, P.: Kreativita a její rozvoj, Computer Press, Brno 2004

Další díl seriálu:

• Moderní vyučovací metody – 2. díl – Myšlenkové mapy: http://www.ctenarska-gramotnost.cz/projektove-vyucovani/pv-metody/metody-2

Hodnocení článku

1 smajlík2 smajlíci3 smajlíci4 smajlíci5 smajlíků (14 hlasů, průměr: 4,43 z 5)
Ukládám ... Ukládám ...
 
 

Související články

Zatím nejsou žádné komentáře

Můžete vložit úplně první komentář.

Napište komentář

Pro psaní komentářů se musíte Přihlásit případně Zaregistrovat, pokud ještě nemáte svůj účet.