PISA 2009 – 5. díl – Jak narovnat šikmou věž českého školství

Radek Sárközi, 14. 12. (2010), Čtenářská gramotnost, Čtenářská gramotnost - Inspirace ze zahraničí , 4 135 zobrazení

Ihned po zveřejnění výsledků českých žáků v šetření PISA 2009 nabídlo ministerstvo školství tipy, jak situaci zlepšit. Proti receptům ministerstva ale vystoupila celá řada odborníků a nabídla často zcela opačný postup. Kdo má a kdo nemá pravdu?

1) PISA 2009 a rámcové vzdělávací programy

250px-leaning_tower_of_pisa

Foto: Wikipedie

Z MŠMT, od novinářů, některých politiků i z řad učitelů zazněl názor, že za špatné výsledky českých žáků a mezinárodní ostudu českého školství může právě probíhající kurikulární reforma – tedy rámcové a školní vzdělávací programy. To je evidentně špatný viník…

Šetření PISA 2009 probíhalo v roce 2009 (což si dokáže odvodit i člověk s velmi nízkou mírou čtenářské gramotnosti…), a to mezi 15letými žáky ZŠ (9. ročníky) a SŠ (1. ročníky). Podle ŠVP, které si školy samy tvořily na základě RVP, se v té době vyučovalo jen na několika málo pilotních školách, které byly o něco napřed. V běžných školách se učilo podle starších učebních osnov vzdělávacího programu Základní škola (případně Obecná/Občanská škola či Národní škola) vycházejících z jednotného dokumentu Standard základního vzdělávání a podle starých středoškolských osnov.

Odmítnutí kurikulární reformy z tohoto důvodu a návrat zpět ke staré koncepci vzdělávací soustavy je tudíž nesmyslný – právě tyto staré kurikulární dokumenty a výuka podle nich vedly k propadu českých žáků v oblasti čtenářské, matematické i přírodovědné gramotnosti!

Jiná otázka ovšem je, zda RVP a ŠVP přinášejí výuku zaměřenou na zvyšování gramotnosti u žáků? Moje odpověď zní, že nikoliv. Např. spojení „čtenářská gramotnost“ v RVP nenajdeme a pokud je v některém ŠVP, pak jen díky tomu, že to prosadili osvícení ředitelé či učitelé. V RVP nenajdeme ani zmínku o výuce „čtenářským strategiím“, která je pro získání čtenářské gramotnosti zásadní… Řešením by tudíž bylo zařadit do RVP a povinně i do ŠVP modul, který by stanovil cíl rozvíjet čtenářskou gramotnost u žáků. Tento modul by popisoval základní čtenářské strategie, které si mají žáci osvojit. Musely by ho ale doprovázet metodické materiály s náměty do vyučování a školení pro učitele, kde se naučí čtenářské gramotnosti vyučovat.

Inspirovat se můžeme v zahraničních materiálech jako je třeba australské vývojové kontinuum pro oblast čtení (http://www.ctenarska-gramotnost.cz/ctenarska-gramotnost/cg-zahranici/australske-kontinuum-cteni-1) a kurikulárních dokumentech zemí, které se drží dlouhodobě na špičce PISA (Finsko, Kanada…), nebo se od posledního výzkumu v roce 2000 výrazně zlepšily (Německo, Polsko, Maďarsko…).

2) PISA a čeští žáci

Dalším viníkem špatných výsledků, který byl náhle objeven, jsou čeští žáci. Podle mě jsou v tom ale nevinně. Situace totiž není taková, že by učitelé horem dolem vyučovali žáky čtenářským dovednostem a žáci se jim zuby nehty bránili… Výsledky českých žáků jsou jen odrazem práce českých učitelů. Ti mají zcela jiné priority, než je výuka čtenářské gramotnosti. Chodí do hodin s cíli, které neobsahují dovednosti z oblasti čtenářské gramotnosti. Dokonce se odvážím tvrdit, že většina učitelů neví, co přesně čtenářská gramotnost je, natož aby ji uměli rozvíjet… Možná to ví několik málo češtinářů, ale učitelé ostatních předmětů?

Právě čtenářská gramotnost je oblast, na které musejí spolupracovat všichni učitelé ze školy. Není to pouze téma pro několik hodin češtiny. Na tom, jak rozvíjet čtenářské dovednosti u svých žáků, se musí shodnout celá sborovna a dnes a denně se o to snažit ve všech vyučovacích předmětech.

3) PISA a znalosti žáků

Někde jsem dočetl, jak šetření PISA 2009 odhalilo, že čeští žáci dopadli špatně, protože mají málo znalostí. To je opět zásadní neporozumění celému projektu. PISA se totiž soustředí na dovednosti, ať už jsou matematické, přírodovědné či čtenářské. Žáci se nezlepší, když toho budou více vědět, ale když toho budou umět více udělat. V případě čtenářské gramotnosti to znamená hlouběji přemýšlet o různých typech textů a také dovednost různé druhy textů tvořit (to už ale PISA nezkoumá…).

4) PISA a čtení knih

Čtenářská gramotnost opravdu není jen o čtení beletrie a dalších knih. Samozřejmě je výborné, když žáci čtou knihy často a rádi (tohle bohužel o českých žácích moc neplatí…) – rozvíjí si tak slovní zásobu, představivost, leccos zajímavého se dozvědí, upevní si pravopis apod. Programy na podporu čtenářství jsou určitě přínosem i pro čtenářskou gramotnost. Čtenářská gramotnost se ale z velké míry zaměřuje i na jiné typy textů, například smlouvy nebo články v médiích. Žáci by se je měli naučit nejen číst, ale rovněž psát a přemýšlet o nich.

Není v silách projektu PISA zkoumat i dovednosti žáků ohledně tvorby textů. To však neznamená, že bychom je měli zanedbávat. Čtenářská gramotnost totiž směřuje především k tomuto cíli. Sice nejde plošně testovat, ale žákův pokrok v této oblasti lze měřit jiným způsobem… Například hodnocením založeným na portfoliu, které si každý žák postupně tvoří a hledá, v čem se už zlepšil a v čem se bude chtít dále zlepšovat.

5) PISA a plošné testování žáků

Již před zveřejněním výsledků PISA 2009 vyhlásilo ministerstvo školství záměr zavést plošné testování žáků v 5. a 9. ročnících. Proti tomu se obrátila řada pedagogických odborníků. Zda takové testování pomůže či nikoliv, záleží především na podobě testů. Pokud půjde o testy znalostní, nijak to nepomůže v prosazování čtenářské gramotnosti ve výuce, ba právě naopak.

Jestliže se ale budou testy podobat úlohám z šetření PISA, mohlo by podobné testování učitele donutit, aby se rychle zorientovali v problematice čtenářských strategií a začali jim vyučovat. Na tomto místě samozřejmě musím zdůraznit, že projekt PISA není zaměřen na testování žáků, ale jde o výzkum, kdy žáci řeší různě obtížné úlohy.

Čeští žáci možná obdobné úkoly nikdy neřešili, proto dopadli tak špatně. Čím více se s podobnými úlohami budou setkávat, tím lépe. Nemusí jít ale zrovna o plošné testy. Tyto úlohy se spíše hodí do učebnic a pracovních sešitů. A rozhodně by měly být mnohem více zastoupeny ve vyučování než nyní!

6) Co dělat – závěrečné shrnutí

Z výše uvedeného textu je myslím celkem jasné, co musí kdo udělat, aby se zlepšily čtenářské dovednosti českých žáků a abychom příště dopadli v šetření PISA lépe:

• Učitelé všech předmětů musejí co nejdříve začít vyučovat čtenářské gramotnosti a nesmějí čekat, až jim to někdo shora nařídí.
• Učitelé všech předmětů se musejí naučit, jak se vyučuje čtenářským strategiím.
• Pedagogičtí odborníci musejí přeložit zahraniční materiály o čtenářské gramotnosti a její výuce ve státech, kterým se daří.
• Pedagogičtí odborníci (lektoři) musejí naučit učitele, jak vyučovat čtenářským dovednostem.
• Pedagogičtí odborníci musejí prosadit rozšíření rámcových vzdělávacích programů o cíle z oblasti čtenářské gramotnosti
• Pedagogičtí odborníci musejí společně s učiteli z praxe vytvořit metodické materiály a dostat je do škol.
• Ministerstvo školství musí podpořit výše uvedené kroky finančně i slovně.

Organizace, které už něco pro rozvoj čtenářské gramotnosti dělají:

• Abeceda: http://www.abeceda-os.cz
• Kritické myšlení: http://www.kritickemysleni.cz
• Scio: http://www.scio.cz/skoly/ctenar

Další díl seriálu:

• PISA 2009 – 4. díl – Čtenářská gramotnost aneb Nestačí se spoléhat na druhé: http://www.ctenarska-gramotnost.cz/ctenarska-gramotnost/pisa-2009-4

Hodnocení článku

1 smajlík2 smajlíci3 smajlíci4 smajlíci5 smajlíků (5 hlasů, průměr: 3,60 z 5)
Ukládám ... Ukládám ...
 
 

Související články

Zatím nejsou žádné komentáře

Můžete vložit úplně první komentář.

Napište komentář

Pro psaní komentářů se musíte Přihlásit případně Zaregistrovat, pokud ještě nemáte svůj účet.