Mediální gramotnost v kurikulu kanadské provincie Ontario – 2. díl – Překlad: Celková a specifická očekávání pro 1. ročník

Ladislava Whitcroft, 23. 9. (2010), Mediální výchova - Inspirace ze zahraničí , 3 313 zobrazení

V dalších částech našeho seriálu vám přinášíme překlad celkových a specifických očekávání, která jsou v kurikulu podrobně zpracována pro všech osm ročníků. Na ukázku jsme vybrali první, čtvrtý a osmý ročník.

1. ROČNÍK

CELKOVÁ OČEKÁVÁNÍ

Na konci 1. ročníku:

1. Žáci prokáží, že rozumí různým mediálním textům. Vysvětlí, jak texty vytváří určitý význam za použití odpovídajících postupů a konvencí.
2. Žáci vytváří různorodé mediální texty pro různé účely a příjemce, přičemž používají odpovídající formy, konvence a postupy.
3. Žáci identifikují, v čem spočívají jejich silné stránky s ohledem na interpretaci a tvorbu mediálních textů, v čem by se mohli zlepšit a jaké strategie jim nejvíce pomohly pochopit a vytvářet mediální texty.

SPECIFICKÁ OČEKÁVÁNÍ

1. Porozumění mediálním textům

Na konci 1. ročníku:

Záměr a příjemci
Žáci identifikují záměr a zamýšlené příjemce některých jednoduchých mediálních textů (např. tento film vypráví příběh, který má pobavit děti; tato značka informuje cestovatele).

Učitelova návodná otázka: „Kdo se na to bude dívat/poslouchat to? Proč?“

Usuzování/interpretace významu
V počáteční fázi s podporou a vedením žáci identifikují zjevné a implicitní významy v jednoduchých textech, (např.
• zjevný význam v reklamách na hračky, které ukazují dva chlapce hrající si s autíčkem: tato hračka je zábavná; implicitní význam: tato hračka je pro chlapce
• zjevný význam v kresleném filmu: zobrazované násilí je legrační a nikomu neubližuje; implicitní význam: násilí je akceptovatelné)

Učitelova návodná otázka: „Znáte nějakou reklamou, která byla dělána pro určitou skupinu příjemců – například pro dívky, chlapce, matky, teenagery? Jak víme, že je tato reklama určená daným příjemcům?“

Reakce na text a hodnocení textů
Žáci vyjadřují vlastní názory a pocity týkající se některých jednoduchých mediálních děl (např. řeknou, zda se jim líbí či nelíbí určitá postavička v kresleném filmu, písni; nakreslí obrázek postavy vystupující v nějaké písni).

Učitelova návodná otázka: „Co se ti líbí, či nelíbí na příběhu toho filmu? Jaká byla tvá oblíbená část? Jak ses při jejím sledování cítil?“ „Použily postavy v tomto kresleném filmu násilí? Bylo to legrační? Je to dobrý způsob, jak řešit problémy?“

Reakce příjemců
Žáci popisují, jak různí příjemci mohou reagovat na specifické mediální texty.

Učitelova návodná otázka: „Líbila by se tvým kamarádům či rodičům stejná písnička, film, příběh, hra, které se líbí i tobě? Proč ano, nebo proč ne?“

Úhel pohledu
S podporou a vedením žáci začínají identifikovat, čí úhel pohledu je v jednoduchých mediálních textech prezentován, a navrhují možné další perspektivy (např. kreslená pohádka vyprávěná z pohledu myši by mohla být vyprávěna z úhlu pohledu kočky).

Produkce
S podporou a vedením žáci identifikují, kdo vytváří některé jednoduché mediální texty, které znají, a proč jsou tyto texty vytvářeny (např. vláda nechává vyrobit dopravní značky, aby chránila bezpečnost cestovatelů a chodců; filmové společnosti si objednávají u výrobců hračky a jiné výrobky, které vycházejí z oblíbených dětských filmů a televizních programů, protože vědí, že se prodají).

Učitelova návodná otázka: „Tvá panenka vypadá jako hlavní postava z tvé oblíbené televizní show. Myslíš, že ji udělali stejní lidé, kteří vyrobili ten pořad? Jsou na té panence nějaké znaky, které by nám napověděly, kdo ji vyrobil?“

2. Chápání mediálních forem, konvencí a postupů

Dovednosti na konci 1. ročníků:

Forma
Žáci identifikují některé prvky a charakteristické rysy několika jednoduchých mediálních forem (např. kreslený příběh: barva, hudba, animace; obrázková kniha: obal, tisk, obrázky).

Učitelova návodná otázka: „Jak se knihy odlišují od kreslených příběhů? V čem jsou stejné?“

Konvence a postupy
V počáteční fázi s podporou a vedením žáci identifikují některé konvence a postupy užívané v některých známých mediálních formách (např. specifické obrazy a barvy užívané v dopravních značkách proto, aby byly tyto značky okamžitě snadno rozeznatelné pro řidiče a chodce; na obrazovkách počítačů se používají ikonky místo slov, aby uživatelům ulehčily lokalizaci dané funkce; slogany a znělky užívané v televizních reklamách, abychom si je lépe zapamatovali; hudba ve filmech, která vytváří smutnou nebo radostnou náladu).

Učitelova návodná otázka: „Jak přispívá barva a velikost k tomu, abyste si všimli značky?“ „Jak se změní hudba, když se objeví záporná postava? Co vám to napovídá? Jak to na vás působí?“

3. Tvorba mediálního textu

Dovednosti na konci 1. ročníků:

Záměr a příjemci
Žáci identifikují téma, záměr a příjemce mediálních textů, které chtějí tvořit (např. mediální texty, které vysvětlují důležitost mytí rukou dětem v mateřské školce nebo popisují rodičům či návštěvníkům školy průběh školního výletu).

Učitelova návodná otázka: „Jak bychom mohli použít fotografie při vyprávění o našem výletě?“ „Co dalšího bychom mohli použít, aby návštěva lépe pochopila, co jsme na výletě dělali?“

Forma
Žáci identifikují vhodné formy, které by vyhovovaly záměru a příjemcům mediálního textu, který chtějí vytvořit.

Učitelova návodná otázka: „Bylo by lepší informovat členy školy o nadcházejícím prodeji knih pomocí letáku, nebo pomocí osobního oznámení? Proč?“

Konvence a postupy
Žáci identifikují vhodné konvence a postupy pro formu mediálního textu, který chtějí vytvořit (např. nahrávka hudby, která bude v souladu s měnícím se prostředím nebo náladou v obrázkové knize).

Učitelova návodná otázka: „Jak hudba pomůže lidem pochopit knihu?“

Produkce mediálních textů
Žáci vytváří některé krátké mediální texty pro specifický účel a příjemce, přičemž užívají několik jednoduchých mediálních forem a odpovídajících konvencí a postupů (např.
• nahrávka hudby k filmu;
• sled obrázků nebo fotografií, které vypráví příběh;
• plakát nebo vývěsní tabule pro jejich třídu nebo školu;
• výběr obrázků stažených z internetu pro vědecký projekt;
• sbírka věcí, které hrdina příběhu může mít rád nebo vlastnit;
• přehrání scénky o určité postavě z oblíbeného filmu).

4. Reflexe vlastních dovedností a strategií v oblasti mediální gramotnosti

Schopnosti na konci 1. ročníků:

Metakognice
V počáteční fázi s podporou a vedením žáci identifikují strategie, které jim nejvíce pomohly při porozumění a tvorbě mediálních textů.

Učitelova návodná otázka: „Jak vám pomáhá při tvorbě plakátu to, že uvažujete nad tím, komu je určen?“ „Jak vám při tvorbě plakátu pomohlo to, že jste se podívali, jak vypadají jiné plakáty?“

Schopnost spojování
V počáteční fázi s podporou a vedením žáci začínají být schopni vysvětlit, jak jim dovednosti vztahující se k poslechu, mluvě a čtení pomáhají porozumět a tvořit mediální text.

Učitelova návodná otázka: „Jak vám pomohlo při tvorbě plakátu to, že jste o projektu hovořili se spolužáky?“ „Jaké jazykové dovednosti jste při tvorbě textu použili?“

Zdroj:

• The Ontario Curriculum, Grades 1 – 8, Language: http://www.edu.gov.on.ca/eng/curriculum/elementary/language18currb.pdf

Další díly seriálu:

• Mediální gramotnost v kurikulu kanadské provincie Ontario – 3. díl – Překlad: Celková a specifická očekávání pro 4. ročník: http://www.ctenarska-gramotnost.cz/medialni-vychova/mv-zahranici/medialni-gramotnost-ontario-3
• Mediální gramotnost v kurikulu kanadské provincie Ontario – 1. díl – Úvod: http://www.ctenarska-gramotnost.cz/medialni-vychova/mv-zahranici/medialni-gramotnost-ontario-1

Hodnocení článku

1 smajlík2 smajlíci3 smajlíci4 smajlíci5 smajlíků (3 hlasů, průměr: 4,67 z 5)
Ukládám ... Ukládám ...
 
 

Související články

Zatím nejsou žádné komentáře

Můžete vložit úplně první komentář.

Napište komentář

Pro psaní komentářů se musíte Přihlásit případně Zaregistrovat, pokud ještě nemáte svůj účet.