Čtenářská gramotnost a projektové vyučování

Ráda bych vás upozornila na některé tituly a jednotlivé texty, o kterých si myslím, že by je měl znát každý učitel zabývající se tvůrčím psaním.

Pro naše potřeby se dá doporučená literatura rozdělit na knížky s popisem metodiky a ukázkami žákovských prací, metodické příručky bez ukázek žákovských prací, odborná periodika, která se věnují tvůrčímu psaní ve školách, sborníky z odborných konferencí a tiskem vydané literární sborníky.

1. Knížky s popisem metodiky a ukázkami žákovských prací

Zdeněk Kožmín: Tvořivý sloh

Autor hledá takové modely přístupu ke slohu, které dokáží nejen vést, ale zároveň i rozvíjet to, co se uložilo do zkušenostního a citového bohatství žáků. Z jeho přístupu k psaní s dětmi vyjímám citaci, kterou si můžeme zvolit jako krédo:

„Důležité je, aby se text, který mají žáci psát, nějak bezprostředně týkal skutečnosti, v níž žijeme. Žáci by neměli psát dlouhé úkoly, ale spíše jakési nepřetržité „komentáře“ k realitě, k svému životu, ke snům a touhám, k velkým i malým věcem.“

Zbyněk Fišer: Malá učebnice technik tvůrčího psaní

Asi třetinu knihy tvoří velmi záživně pojatá teorie, v další části knihy najdeme systematicky uspořádaný přehled nejrůznějších technik (postupů, způsobů práce), které jsou využívány v tvůrčím psaní, výuce slohu, literatury a rozvoji tvůrčího myšlení. Autor je člení na: techniky hledání témat, stimulace k psaní, odstraňování blokád při psaní a techniky psaní. V praktické části publikace, nazvané Cvičení a projekty, nalezneme nabídku konkrétních cvičení a her na tvorbu textových miniatur, textů pro rozepsání a uvolnění, cvičení k psaní literárního textu, projekty pro literární výchovu a cvičení pro cizince (tj. pro studenty češtiny jako cizího jazyka).

Fišer, Zbyněk: Tvůrčí psaní. Malá učebnice technik tvůrčího psaní, Paido, Brno 2001

Recenze na knihu: Eva Brhelová http://kzv.kkvysociny.cz/archiv.aspx?id=200&idr=1&idci=1

2. Metodické příručky bez ukázek žákovských prací

Čtením a psaním ke kritickému myšlení (Příručky 1-8)

Příručky jsou dostupné jen těm pedagogům, kteří absolvují kurzy nazvané „Čtením a psaním ke kritickému myšlení“. Přestože dílně psaní jako takové je věnován osmý díl příručky, uvádím zde jako inspirační zdroj celý komplet, neboť psaní je nedílnou součástí téměř všech metod kritického myšlení. Učitelé, kteří používají metody kritického myšlení, zároveň rozvíjejí tvůrčí schopnosti žáků v oblasti psaného textu.

Kurzy pořádá občanské sdružení Kritické myšlení: www.kritickemysleni.cz
S popisem některých metod vhodných pro prvý stupeň se můžete seznámit v diplomové práci Aleny Šebestové: http://is.muni.cz/th/65934/pedf_m/Diplomova_prace.doc

3. Odborná periodika, která se systematicky věnují tvůrčímu psaní ve školách

Kritické listy

Čtvrtletník pro kritické myšlení vychází již deset let (od podzimu roku 2000).
Do čtvrtletníku přispívají především učitelé uplatňující metody kritického myšlení ve své výuce. Téměř v každém čísle se tedy lze setkat s popisem výuky, jejíž nedílnou součástí je také psaní / tvůrčí psaní. Starší čísla časopisu a předmětový rejstřík článků lze najít na: http://www.kritickemysleni.cz/klisty_archiv.php

4. Sborníky z odborných konferencí

Sborník referátů z konference o tvůrčím psaní

Upozorněme alespoň na referát americké pedagožky Jenne Magno, která vidí příčinu krize moderního vzdělávání v naprosté převaze racionálního přístupu a v marginalizaci intuitivního. Dle autorky tak bráníme vývoji celé jedné poloviny jednotlivce. Tvůrčí psaní vidí jako podporu té části naší osobnosti, která je v tradiční škole potlačována.

Příspěvek prof. Ivana Vyskočila je věnován autorskému čtení, které autor chápe jako nutnou součást psaní. Při hlasitém předčítání je totiž třeba text interpretovat. Autor se znovu dozvídá, co napsal, a to nejen sám od sebe. K procesu psaní patří i to, co k tomu mohou dodat ostatní a co může autor zahrnout či zohlednit při psaní další verze. Veřejné autorské čtení je dle psychologa, pedagoga, spisovatele a herce nutná, završující i iniciační fáze autorské slovesné tvorby.

Z příspěvku spisovatele Michal Viewegha citujme obzvlášť důležité upozornění, že „psaný jazyk – jaksi bez ohledu na početné chyby stylistické i gramatické – může být účinným nástrojem poznání a sebepoznání. Psaní totiž – na rozdíl od běžné mluvy – vyžaduje koncentraci, přemýšlení a jistý logický řád, takže i velmi průměrný myslitel se po takovém úsilí zpravidla překvapeně dobere větší hloubky než při tradičním kavárenském tlachání.“

Sborník referátů z konference o tvůrčím psaní, Literární akademie, Praha 2002

5. Krásná literatura – „literární sborníky“

Ivo Markvart: Brzy jazyk neomrzí, Příběhy, sny, úvahy (a kresby) dětí z Lounska

Iniciátorem a editorem knížečky o čtyřiceti stranách je knihovník z Loun.
Sám o vzniku tištěné publikace říká: „Tato knížka by nevznikla bez několika šťastných setkání. Knihovna sousedí se ZŠ J. A. Komenského. Díky řediteli této školy Jaroslavu Dostálovi, jenž jiskrně diriguje skutečný pedagogický orchestr, probíhají mnohé hodiny přímo v knihovně.“ Na doslovu autora ke knize si lze krásně uvědomit, kolik dalších lidí – žáků, pedagogů, knihovníků se na vydání jedné pěkné knížky podílí. Z témat, která děti zpracovaly, vyberme pro inspiraci alespoň tato: To umím nejlépe, Má nejstarší vzpomínka, Sny, snění, básnění, V Africe, S čím budeš mít v životě největší potíže?, Máš kouzelný prsten a můžeš si přát tři pohádková přání…

Městská knihovna Louny ve spolupráci se ZŠ J. A. Komenského v Lounech 2001

Ivo Markvart: (Ne)čtou, (ne)čtou, (ne)čtou – jdou tou cestou klikatou

(Ne) čtou, (ne) čtou, (ne) čtou – jdou tou cestou klikatou. Kdo? Přeci devítiletí až patnáctiletí školáci. Právě pro ně pracovníci Městské knihovny v Lounech připravili anketu, ve které se děti zpovídaly ze svého vztahu ke čtení, ke spisovatelství a ke knihovně. Znění otázek bylo následovné: Chodíš často, občas, nebo vůbec do městské knihovny? Jak by měla vypadat knihovna podle tvých představ? Kdybys byl (a) spisovatelem, o čem bys psal (a)? Jaká je tvá nejoblíbenější knížka? Své odpovědi děti doprovodily kresbami. Nejzajímavější a nejpovedenější odpovědi (v původním znění) byly spolu s ilustracemi uspořádány do několika kapitol, čímž vznikla zajímavá knížka.

Nečtou, nečtou, nečtou – jdou tou cestou klikatou: názory, nápady, postřehy, příběhy a kresby školáků. K vydání připravil Ivo Markvart. Městská knihovna, Louny 1999

Recenze na knihu: Iva Celbová: http://www.ikaros.cz/skolaci-ne-ctouci-aneb-knizka-pro-poteseni

Romano suno – Romský sen

V roce 1997 byla tehdy ještě nadací Nová škola poprvé vyhlášená literární a výtvarná soutěž Romano suno – Romský sen. Cílem koordinátorů tohoto projektu bylo dát možnost dětem, které umějí romsky, aby tuto schopnost mohly někde uplatnit. Z každé soutěže vznikne Sborník dětských literárních prací, které jsou publikovány ve dvou jazycích – romsky i česky. Nová škola o.p.s realizuje Romano suno pravidelně každý rok. Sborníky jsou cenné a inspirativní tematicky i obsahově, jsou v nich prózy i básně, které odrážejí život, radosti i smutky dětí žijících v minoritě.

http://www.romanosuno.cz/o-nas/

Já to doufejme ňák zmáknu, 60 slohových prací neapolských dětí připravil k vydání Marcello D´Orta, učitel prvního stupně základní školy.

Vtipná, svébytná a zcela originální vyprávění jsou svědectvím o drsném světě nejchudších dětí v Neapoli. V našich souvislostech je třeba zdůraznit svobodný prostor a šíři témat, která italský učitel dětem zadal. Je to příklad neškolometské, vášnivé a živoucí práce s dětmi.

Já to doufejme ňák zmáknu. K vydání připravil Marcello D´Orta. Překlad Kateřina Vinšová. Baobab, Praha 2009

Stromovka aneb Abeceda vzácných či všelijak nádherných stromů

Dětmi ilustrovaná Abeceda vzácných stromů je ojedinělá nejen díky svému obsahu, ale i proto, jak vznikla. Pod vedením zkušených výtvarníků vytvářely děti ilustrace k textům Jiřího Dvořáka a Terezy Horváthové nebo se samy snažily sestavit vlastní výtvarný příběh na téma stromu.

Stromovka přináší drobné črty o povaze, původu, výšce, kráse a užitečnosti stromů. Stromy jsou řazené abecedně od A do Z. Najdeme tu i příběhy stromů „fantaskních“ a „bájeslovných“, které často vznikly z přímé inspirace během výtvarné dílny. Tvůrci společně s dětmi pronikali do samotné podstaty stromů, hledali, co vše se stromy souvisí, často volili i netradiční materiály a postupy (např. malovali olivovým olejem nebo lipovým čajem, obtiskovali kůru stromů apod.).

Dvorák, Jiří; Horváthová, Tereza: Stromovka aneb abeceda vzácných či všelijak nádherných stromů, Baobab, Praha 2009

Recenze na knihu: http://www.gplusg.cz/?path=knihy/stromovka–jiri-dvorak-a-tereza-horvathova

Další díly seriálu:

• Knihy k tvůrčímu psaní – 1. díl – Přehled publikací: http://www.ctenarska-gramotnost.cz/tvurci-psani/tp-zdroje-k-tematu/knihy-tp-1
• Knihy k tvůrčímu psaní – 3. díl – Markéta Krůželová: Máme rádi sloh: http://www.ctenarska-gramotnost.cz/tvurci-psani/tp-zdroje-k-tematu/knihy-tp-3

Hodnocení článku

(2 hlasů, průměr: 1,00 z 5)

 Ukládám ...