Ze zákulisí školního sborníku (K)rok za (k)rokem školním rokem – Rozhovor na dálku 2

Radek Sárközi, 6. 12. (2012), Tvůrčí psaní - Literární sborníky, Tvůrčí psaní - Soutěž literárních sborníků , 2 142 zobrazení

Přečte si, jak vznikají literární sborníky na 3. ZŠ Holešov, Družby 329. Na otázky odpovídala paní učitelka Jana Sovadníková.

Přivedla vás soutěž Nadílka našich dílek k vytvoření školního sborníku? Pokud ne, popište prosím, kde se vzal nápad začít s vydáváním literárního sborníku.

Ve školním roce 2002/2003 nám bylo ve sborovně připomenuto, že v dalším roce čekají naši školu oslavy 30. výročí vzniku a že bychom měli popřemýšlet o nějakém almanachu. S určitostí jsme věděli, že nechceme obyčejný almanach s články o historii a nic neříkajícími seznamy učitelů a bývalých žáků. A také jsme věděli, že by bylo určitě lepší využít spíše literární i výtvarnou tvorbu našich žáků. Odtud už to byl jen kousek k myšlence školního sborníku. Chtěli jsme knížku plnou dětských snů, přání úvah, postřehů, básniček a obrázků. Knížku, ke které bychom se i v dalších letech mohli stále vracet. V květnu 2004 byla na světě.

Podnítila vás soutěž Nadílka našich dílek k nějakým vylepšením vašeho sborníku? Buď již vydaného, nebo teprve plánovaného… Jestliže ano, co všechno se vám už podařilo vylepšit? A co ještě plánujete zlepšit? Co se vám naopak moc nedaří? Proč?

Zaujaly nás školy, které mají své dětské redakce. Je to něco, co obdivujeme a co u nás zůstává stále jen myšlenkou do budoucna. Chybí zapálení kolegové, kteří by děti, které mají zájem o takovou práci, povzbuzovali a koordinovali. Takovou věc nelze dělat „ povinně“.

Jak váš sborník vzniká? (Od prvotního nápadu přes jeho tvorbu až po vydání, distribuci a propagaci…) Kolik času jste tvorbě sborníku věnovali?

Naše škola nemá žádnou redakci tvořenou žáky, která by se pravidelně scházela a pracovala. Sborníky jsou „časosběrné“. Na začátku si stanovím předběžné téma, možné názvy kapitol. K daným tématům shromažďuji nejrůznější literární texty dětí (úvahy, postřehy, básničky, malá zamyšlení, která v hodinách vyplývají z různých situací – např. z četby, návštěvy koncertu, počasí, dialogu v prvouce, v komunitních kruzích, ve výtvarné výchově, atd.). Dále shromažďuji také drobné dětské kresby. Tento dlouhodobě sesbíraný materiál je pak základem do budoucího sborníku. S titulem a předběžnými tématy seznamuji ostatní učitele a i od nich (podle jejich chuti a zájmu) postupně dostávám další materiál, se kterým dále pracuji. Příležitostně s kolegy vše konzultujeme. V následujícím období si utvářím představu, jak přesně bude vypadat každá dvoustrana sborníku, které texty a obrázky vyberu. Z vybraných textů a obrázků vytvářím koláže, volím velikost písma a celkovou grafickou podobu. Potom vše znovu naskenuji nebo okopíruji. Postupně se dostávám ke konečné podobě sborníku. Tu už pak předám tiskárně, která vše připraví k tisku. To celé trvá asi rok. Zároveň hledáme sponzory, protože bez nich by to opravdu nešlo. Sborník prodáváme při nejrůznějších školních společenských akcích, někdy je to dárek pro školní návštěvy, pracujeme s ním v hodinách slohu nebo literární výchovy.

Co bylo na vydání sborníku nejsložitější? Jak jste motivovali žáky, aby se do této činnosti zapojili?

Žáky velmi motivuje, když vědí, že jejich práce nemusí zůstat v šuplíku, naopak může být součástí knihy nebo školního časopisu (ten vydává naše škola téměř 20 let). Také větší výtvarné práce či drobné kresby se často stávají součástí nejrůznějších školních plakátů, pozvánek, nápisů a propagačních materiálů. Děti tedy vědí, že jejich dílka mají naději se někde objevit, a to je pro většinu z nich vždy velká motivace. V každém případě vždy upřednostňuji práce, které byly napsány ve škole. Jsou jedinečné, bezprostřední. Velmi dobře se uplatňují i žáci, kteří sice nemají žádné zvláštní literární nadání, ale jejichž úvahy nebo postřehy prostě stojí za uvedení. A je to často třeba jen několik vět. V hodinách slohu je pro děti také důležité, že nesleduji a neznámkuji gramatické jevy, ale „těším se“ na pěkné věty a originální postřehy a nápady, které píšou tužkou.

Nejsložitější na vydání sborníku je najít čas, motivovat ostatní učitele, dát to vše dohromady a hlavně – najít sponzory.

V čem vidíte největší přínos práce na sborníku?

Zapojení dětí do něčeho, co má smysl, co si následně přečtou nebo prohlédnou, co neskončí v koši ani v šuplíku, co jim dodá sebevědomí. Pro nás učitele vznikla motivační kniha do hodin literární výchovy a slohu, stálá nápověda a inspirace, učebnice, která znovu a znovu povzbudí naše žáky v hodinách, protože autory byli jejich předchůdci ve školních lavicích a zvládli to.

Sborník je knížkou pro všechny, kteří si svůj školní život chtějí někdy po letech připomenout.

Od kdy vaše škola vydává sborníky? Kolik různých sborníků jste již vydali? Jaký byl náklad (počet vyrobených kusů) jednotlivých sborníků? Jak výrobu sborníků financujete?

První literární sborník naší školy vznikl už v roce 2004, když naše škola slavila 30. výročí (Nepíšeme do šuplíku).

V roce 2009 jsme vydali sborník (K)rok za (k)rokem. Tentokrát to byla knížka o škole pro školu k dalším polokulatým narozeninám. Dětská dílka mapující život naší školy od září do června. A v loňském roce vyšla sbírka zatím poslední – Nehasit, hořím! Malý sborníček k 10. výročí našeho dětského pěveckého sboru.

Každý sborník – náklad 500 ks

Financování – vytrvalé hledání sponzorů

Školní časopis – financuje škola

• Kdo z redakce s námi tento Rozhovor na dálku vedl: Jana Sovadníková, učitelka 1. st.

• Kontakt: j.sovadnikova@seznam.cz

Příloha:

• Sborník (K)rok za (k)rokem školním rokem

Hodnocení článku

1 smajlík2 smajlíci3 smajlíci4 smajlíci5 smajlíků (2 hlasů, průměr: 5,00 z 5)
Ukládám ... Ukládám ...
 
 

Související články

Zatím nejsou žádné komentáře

Můžete vložit úplně první komentář.

Napište komentář

Pro psaní komentářů se musíte Přihlásit případně Zaregistrovat, pokud ještě nemáte svůj účet.