Mediální výchova, gramotnost a dieta

Matěj Hynek, 17. 3. (2018), Mediální výchova, Mediální výchova - Školní časopisy , 822 zobrazení

Radek Sárközi odpovídá na otázky Matěje Hynka k mediální výchově.

Mediální výchova je v RVP vedená jako průřezové téma a mnoho učitelů ji tak vnímají jako problém „těch druhých“. Tedy, že se mediální výchovy ujme někdo jiný. Je to podle vás skutečně tak? Jak by se tomu případně dalo předejít?

Školy mají několik možností, jak průřezové téma zařadit do školního vzdělávacího programu a výuky – vytvořit samostatný vyučovací předmět, začlenit mediální výchovu do jednoho konkrétního vyučovacího předmětu (nejčastěji jde o občanskou výchovu a češtinu nebo informatiku), rozdělit mediální výchovu do více vyučovacích předmětů nebo ji vyučovat formou samostatného projektu (např. celodenního). Vybrané cíle mediální výchovy může škola navíc „rozpustit“ do běžného života školy (např. vydávat školní časopis). Mediální výchova se navíc objevuje i v některých vzdělávacích oblastech RVP ve formě očekávaných výstupů, například v češtině na druhém stupni ZŠ jde o výstup „žák… rozpoznává manipulativní komunikaci v masmédiích a zaujímá k ní kritický postoj“ (RVP ZV). Proto nejsou na místě obavy, že by se žáci s mediální výchovou ve škole vůbec nesetkali. Mohla by se samozřejmě vyučovat ve větším rozsahu, ale v tom případě to bude na úkor něčeho jiného… Dobré by bylo, kdyby na větších školách existovala funkce garanta pro výuku mediální výchovy, který by všechny aktivity školy v této oblasti koordinoval. Organizace Člověk v tísni se pokusila zmapovat Stav výuky mediální výchovy na středních školách (www.jsns.cz/nove/projekty/medialni-vzdelavani/vyzkumy/6517086_ucitele_medialni_vychovy_v21.pdf), na výuku mediální výchovy se zaměřilo i šetření České školní inspekce, které právě probíhá.

 

Zaznamenal jsem názor, že by se mediální gramotnost vzhledem k vývoji konzumace médií měla těsněji svázat s digitální gramotností. Například výuka ICT by se měla posunout od práce s textovými a tabulkovými editory více k výuce práce s informacemi nebo bezpečnosti na internetu. Je něco takového možné? Nevyžadovalo by to změnu RVP?

Je třeba vědět, že hodinová dotace ICT v RVP je pouze jedna hodina pro celý první stupeň a jedna hodina pro celý druhý stupeň ZŠ. Školy mohou výuku posílit z disponibilních hodin. Pokud to neudělají, žáci sotva zvládnou Word s Excelem a už jim nezbude čas ani na PowerPoint… Řešením je zapojení ICT do výuky i v ostatních vyučovacích předmětech. V současnosti probíhá revize RVP, která jde tímto směrem. Nevím ale, jestli v praxi nenarazí na problém, že učitelé nebudou umět efektivně propojit svůj vyučovací předmět s výukou ICT a ještě navíc mediální výchovou…

Většina dětí dnes informace získává prostřednictvím digitálních médií a sociálních sítí. Doporučujete zaměřit se místo tištěných časopisů na tvorbu například školního zpravodajského webu, studentských zpravodajských relací na YouTube a podobně?

Já jsem mediální výchovu vyučoval tak, že žáci v běžných hodinách češtiny, kde se vyučuje povinně publicistický styl, vydali během jednoho pololetí dva konkurenční školní časopisy. Vedle toho jsem vedl kroužek, kde vznikal školní časopis, a další kroužek, kde jsem žáky učil dělat internetové stránky. S kolegy jsme organizovali celostátní soutěže školních časopisů Freinet a Náš časopis (www.ctenarska-gramotnost.cz). Vytvořili jsme web www.sotkoviny.cz, který je určen mladým novinářům ze základních škol. Každý tištěný časopis musel mít nejprve elektronickou podobu, pokud nevznikl formou koláže nebo není psaný rukou, takže by nešlo až o takovou změnu. Výhodou webových časopisů je, že tam mohou články přibývat průběžně hned po napsání, snadno se do nich vloží video, barevné obrázky, audio, interaktivní anketa apod. Takže to je určitě dobrá cesta, kterou mohu doporučit.

Mají učitelé dostatečné dovednosti učit mediální výchovu?

Řada učitelů tyto dovednosti má. V případě potřeby není problém připravit pro ně výukové materiály. Problém vidím v tom, že mediální obsah velmi rychle zastarává. Je tedy náročné se na výuku mediální výchovy připravit. Pomohl by didaktický web, kde by odborníci zpracovali např. pracovní list k aktuální reklamě nebo fámě, která se zrovna šíří po sociálních sítích. Učitelé by tak měli po ruce spoustu inspirace a záleželo by na nich, co využijí a co ne. Učitelé nemusejí umět úplně vše, např. s ovládáním techniky jim mohou pomoci žáci – mohou se tudíž učit navzájem.

Víte případně o školách, kde podobný projekt funguje?

Např. na ZŠ Josefa Bublíka v Bánově (www.zsbanov.cz) působí skvělý učitel Vlastimil Ondra, který s dětmi dělá nejen výborný školní časopis Bublanina (www.ctenarska-gramotnost.cz/medialni-vychova/mv-soutez-casopisy/nas-casopis-6), ale také natáčí videopořady (www.youtube.com/playlist?list=PLPZVMNc8GIEAiiUHWKwemMWpzboymeVtu) a podniká spoustu dalších zajímavých věcí. Existuje spousta zajímavých učitelů, o kterých se moc neví, a škol, o kterých se moc nemluví. Přijde mi škoda, že příklady dobré praxe z nich nejsou více mapovány a propagovány.

V některých rodinách je pohled na mediální výchovu do určité míry podobný přístupu k sexuální výchově. Že jde o záležitost rodičů, nikoliv školy. Učitelé se setkávají s odmítavými postoji rodičů, kteří jiný než svůj výklad považují za indoktrinaci. Setkal jste se s něčím takovým?

Učitel by žáky rozhodně indoktrinovat neměl. Má je naučit kritickému myšlení. Např. jak si ověřovat informace, jak poznat manipulativní komunikaci, jak rozeznat reklamu od informace apod. Naštěstí jsem se s takovým postojem rodičů nesetkal. Setkal jsem se ale s paušálním odsuzováním určitých médií mezi některými učiteli. To, že některá média manipulují, není důvodem je ignorovat, naopak je třeba analyzovat s žáky, jakým způsobem to dělají. Některá média neověřují informace před zveřejněním, jiná se tváří jako solidní, ale publikují komerční placený obsah, aniž by to bylo označeno apod. Lež zveřejněná ve veřejnoprávním médiu může škodit více, než stejná informace zveřejněná v bulváru, který lidé berou se značnou rezervou. Lidé mají tendenci obklopovat se médii, která potvrzují jejich náhled na svět. Škola může nabídnout žákům média, s kterými by se jinak nesetkali, protože o jejich existenci neví. Ovšem nezapomínejme, že jedním z důležitých cílů mediální výchovy je tzv. „mediální dieta“. Tedy postupné omezování konzumace médií, která je v současnosti enormně vysoká.

Mediální výchova úplně chybí v RVP učilišť. Jejich studenti přitom jsou přitom nejohroženější skupinou. Pokud mediální gramotnost nezískají, budou podléhat vlivu fake news a hoaxů. Existuje nějaká snaha toto změnit? Probíhá například diskuze o zařazení tohoto průřezového tématu do rámcových vzdělávacích programů v rámci současné revize?

Bohužel nevím, co v této oblasti plánuje Národní ústav pro vzdělávání, který má revizi RVP na starost. Informace, které zveřejňuje, byly doposud velmi skoupé. Nedávno alespoň vydal analýzy k jednotlivým průřezovým tématům včetně Mediální výchovy (www.pedagogicke.info/2018/03/revize-rvp-medialni-vychova-jako.html). Výstupy k mediální výchově rozhodně v RVP středních škol nechybí. Jen v některých RVP není mediální výchova samostatným průřezovým tématem. Spíše jde o to, kolik času učitelé výuce mediální gramotnosti mohou věnovat a jak efektivně je tento čas využit. Určitě všem doporučuji materiály z projektu Jeden svět na školách (www.jsns.cz/projekty/medialni-vzdelavani).

V souvislosti s probíhající revizí RVP hrozí, že průřezová témata včetně mediální výchovy z RVP vypadnou. Je to podle vás reálná hrozba? Jak by se změnila výuka mediální gramotnosti?

Myslím si, že se obecně přeceňuje to, co je napsáno v RVP. A představy, že se změní výuka čehokoliv jen tím, že se to dopíše do RVP, jsou mimo realitu. Mnohem více ovlivňuje výuku to, co je v učebnicích, k čemu existují volně dostupné didaktické materiály, jaké nové postoje a hodnoty si učitelé zvnitřnili na školeních apod. Osobně se domnívám, že kdyby se samostatné průřezové téma mediální výchova z RVP vyškrtlo, k žádné zásadní změně ve výuce by nedošlo. Zůstanou totiž očekávané výstupy v jednotlivých vzdělávacích oblastech. Možná vám přijde můj názor překvapivý, když se didaktice výuky mediální výchovy věnuji velmi intenzivně, ale prostě nejsem příznivcem nařizování shora. Přepisováním textu RVP do školních vzdělávacích programů se výuka nezlepší. Zlepší se, pokud si učitelé vezmou za své, že je výuka mediální gramotnosti důležitá, a stát jim vytvoří dobré podmínky – zafinancuje vybavení škol technikou, tvorbu výukových materiálů a metodik apod.

Děkuji Vám za odpovědi.

Hodnocení článku

1 smajlík2 smajlíci3 smajlíci4 smajlíci5 smajlíků (zatím nehodnoceno)
Ukládám ... Ukládám ...
 
 

Související články

Zatím nejsou žádné komentáře

Můžete vložit úplně první komentář.

Napište komentář

Pro psaní komentářů se musíte Přihlásit případně Zaregistrovat, pokud ještě nemáte svůj účet.