E-learning aneb Hra o dvou dějstvích – 2. díl – Pan Veselý expertem na čtenářskou gramotnost

Ladislava Whitcroft, 15. 10. (2012), Čtenářská gramotnost - Tipy do výuky , komentář , 12 889 zobrazení

Druhý díl e-learningu je opět věnován čtenářské gramotnosti. Tentokrát na vás čeká deset úloh a znovu tu naleznete i další užitečné informace a otázky k zamyšlení. Také se opět setkáte s panem Veselým a jeho kolegy. Na závěr si budete moci vytisknout osvědčení a vytvořit si svou myšlenkovou mapu čtenářské gramotnosti. Celý proces vám zabere přibližně jednu hodinu.

E-learning aneb Hra o dvou dějstvích – 2. díl – Pan Veselý expertem na čtenářskou gramotnost

Please wait while the activity loads.
If this activity does not load, try refreshing your browser. Also, this page requires javascript. Please visit using a browser with javascript enabled.

If loading fails, click here to try again

POSTAVY:

Hlavní aktér:

Pan učitel Radek Veselý

Další členové učitelského sboru:

Pan Dalibor Kolář

Slečna Tereza Filipská

Paní Ladislava Černá

Druhé a poslední dějství se odehrává po letních prázdninách. Je přípravný týden a odpočatí učitelé se opět scházejí v čerstvě vymalované sborovně, aby společně dořešili tajemství čtenářské gramotnosti…

Pro spuštění kvízu je třeba se přihlásit

Gratulujeme - právě jste prošli kurzem E-learning aneb Hra o dvou dějstvích – 2. díl – Pan Veselý expertem na čtenářskou gramotnost.

Vaše úspěšnost je %%PERCENTAGE%%.

Váš výkon byl vyhodnocen jakožto: %%RATING%%

Zdroje:

Kramplová, I., Potužníková, E: Jak se učí číst: http://www.uiv.cz/clanek/205/1051
Skimming and Scanning: http://www.bbc.co.uk/skillswise/topic/skimming-and-scanning/resources/l1

Vaše odpovědi jsou zvýrazněny níže.

Otázka číslo 1

Pan Veselý už má jasno v tom, čím se zabývá PISA. Bez mrknutí oka proto odpověděl na kolegův dotaz, proč je vlastně důležité, aby čeští žáci byli čtenářsky gramotní. Která z odpovědí asi zazněla z jeho úst?

A	Přece abychom nedělali ve světě ostudu. Umístnit se na předních místech řebříčku PISA je otázkou prestiže!
B	Aby se naši absolventi dobře uplatnili v životě, aby neskončili na úřadě práce a vydělali co nejvíc peněz na naše důchody…
C	Aby žáci měli základní vědomosti o historii, kultuře a světě kolem nás.

Vysvětlení otázky číslo 1:

Fakta:

Čtenářsky gramotný člověk zvládá dovednosti, které jsou nezbytné k tomu, aby se vypořádal se všemi typy textů, s nimiž se setkává v běžném životě. Pokud tyto dovednosti naši potomci nebudou ovládat, bude naše země zaostávat za zbytkem světa a celkově se nám nepovede moc dobře ani finančně.

Otázka číslo 2

Další týden pan Veselý nadnesl ve sborovně zapeklitou otázku: „Jaká atmosféra a podmínky by měly ve třídě panovat, aby učitel mohl úspěšně u svých žáků rozvíjet čtenářskou gramotnost?“ Názory kolegů se jako vždy různily. Ke kterému se přikláníte vy?

A	Pan Dalibor Kolář: „Hlavně nechci sebe ani žáky omezovat žádnými pravidly. Ta jsou totiž přežitkem. Ve třídě panuje právo silnějšího, tak je tomu ostatně i v reálném životě. Každý žák si musí vydobít právo mluvit. Proto nechám žáky, aby se svobodně vyjadřovali, kdykoliv se jim zachce. Ať se klidně překřikují a skáčou si do řeči. Pokud nesouhlasí s něčím názorem, ať ho klidně vypískají. Pokud chceme vychovat z žáků silné jedince, musíme je připravit na to, že život je plný konfliktů a stresu.“
B	Paní Ladislava Černá: „Všechny zákazy a tresty za jejich porušení nadiktuji dětem hned první hodinu. Žáci by rozhodně nezvládli vymyslet správná pravidla a ve třídě by mi zavládl totální chaos! Děti čtou hlavně nahlas. Jak jinak bych se ujistila, že opravdu čtou a nemyslí na hlouposti? Také jim rozdám seznam povinné četby. Mám v tom už dvacetiletou praxi a vím, co je kvalitní kniha. Kdybych to nechala na dětech, vyberou si nějaký brak, nebo dokonce komiksy! Dnešní žáci často zlobí, takže je musím pořád napomínat. Občas je seřvu a postavím do latě! Člověk musí být pořád ve střehu. Rok od roku mi chodí horší a horší materiál…“
C	Slečna Tereza Filipská: „Na začátku jsme si společně se žáky zformulovali třídní pravidla, která se snažíme všichni dodržovat, včetně mě. Vyvěsili jsme si je ve třídě a všichni je podepsali. Žáci mají v hodinách možnost číst knihy dle vlastního výběru. Podstatnou část hodiny věnujeme tomu, že si žáci čtou potichu sami pro sebe a během této doby panuje atmosféra klidného soustředění. Když žáci chtějí, pustím jim k tomu i tichounkou hudbu. O knihách si pak povídáme a žáci zaznamenávají své reakce na četbu (píšou či kreslí). Příjemná atmosféra bez stresu a konfliktů je podmínkou kvalitního učení.“

Vysvětlení otázky číslo 2:

Fakta:

Základním předpokladem vašeho úspěchu je pozitivní klima ve třídě. Žáci i učitel by se měli vzájemně respektovat a dodržovat pravidla, která si společně stanovili. Pro důkladné porozumění si žáci potřebují pravidelně číst potichu, je nutné jim na četbu poskytnout dostatek času, klidné prostředí a široký výběr kvalitních textů. Žáci by měli mít možnost číst knihy dle vlastního výběru, přičemž učitel či ostatní žáci jim samozřejmě mohou vhodnou četbu doporučit. Stres a konflikty jsou v přímém rozporu s učením, a to především s plněním úkolů náročnějších na přemýšlení. Význam tichého čtení je zdůrazněn v publikaci „Jak se učí číst“ (http://www.uiv.cz/clanek/205/1051).

Otázka číslo 3

„Hm,“ zamyslel se pan Veselý, „když žáci čtou knihy dle vlastního výběru, tak to by asi měla být ve třídě knihovnička, ze které by si knihy mohli vybírat." Společně s dalšími učiteli pak přemýšleli nad tím, jak takovou knihovničku vytvořit. Každý učitel přispěl svou troškou do mlýna. Se kterým názorem či názory souhlasíte?

A	Paní Ladislava Černá: „Žáci by mohli třídní knihovničku tvořit společně s učitelem. Mohl by to být skvělý projekt. Co třeba začít tím, že společně navštívíme městskou knihovnu a podíváme se, jak tam jsou knihy uspořádány? Potom bychom vytvořili vlastní systém uspořádání naší knihovničky.“ Nápověda: Ano, tato odpověď je správná. A co ostatní odpovědi?
B	Pan Dalibor Kolář: „Já si myslím, že je hodně důležité, aby knihovnička byla na příjemném místě, kde žáci rádi tráví čas. Mělo by tam být pohodlné posezení, měl by tam být výběr zajímavých knížek, knížky a další materiály by měly být snadno dostupné a přehledně uspořádané.“ Nápověda: Ano, tato odpověď je správná. A co ostatní odpovědi?
C	Slečna Tereza Filipská: „No a hlavně tam musí být široký výběr kvalitních knih a časopisů. Důležité jsou nejen klasické knihy, ale i ty, které vyšly v posledních letech. Já bych tam zařadila nejen beletrii a populárně naučné knihy, ale i další zajímavé typy textů, se kterými se setkáváme v běžném životě. Třeba zajímavé časopisy, návody na hry, různé letáky informující o akcích pro děti, mapičky atraktivních míst pro děti apod.“ Nápověda: Ano, tato odpověď je správná. A co ostatní odpovědi?

Vysvětlení otázky číslo 3:

Fakta:

Všichni učitelé mají pravdu. Budování třídní knihovničky je delší a náročný proces, který však stojí za to. V ideálním případě by součástí knihovničky měl být i čtenářský koutek s pohodlným posezením (poležením). Podívejte se, jak takové místo může vypadat:

Knihy do knihovničky můžeme získat několika způsoby:

Knihy a časopisy mohou zapůjčit či darovat žáci, jejich rodiče nebo učitelé.
Pokud narazíte na nějaký zajímavý text, můžete ho okopírovat a zalaminovat.
Do knihovničky můžete zařadit i sborníky, knížečky či časopisy, které vyrobili sami žáci.
Texty žáků základních škol vycházejí například na našem webu Šotkoviny (http://www.sotkoviny.cz). Pokud s žáky narazíte na nějaký zajímavý textík, vytiskněte si ho a vložte ho k ostatním v knihovničce.
Knihovničku můžete průběžně obměňovat výpůjčkami ze školní či městské knihovny.
Zapátrejte v antikvariátech…
Napište do nakladatelství a poproste o dar nebo alespoň o slevu.
Uspořádejte nějakou akci a z jejího výtěžku nakupte knížky a časopisy.
Zkuste nějaký grant…

Nezapomeňte však, že kvalita je důležitější než kvantita. Proto nezahlcujte žáky velkým množstvím nekvalitních či poškozených knih.

Otázka číslo 4

Po čase začali kolegové považovat pana Veselého za experta na čtenářskou gramotnost. Paní Černá se jednou zmínila, že kdesi zaslechla pojem „čtenářské strategie“. Protože kolegové znali pouze pojem „čtenářská dovednost“, požádali pana Veselého, aby jim rozdíl vysvětlil. Pan Veselý zapátral a zjistil, že:

A	Čtenářské strategie jsou vlastně totéž jako čtenářské dovednosti. Jen je ten výraz víc odborný a používají ho hlavně češtináři.
B	Rozdíl tkví v tom, že čtenářské strategie používáme vědomě, zatímco čtenářské dovednosti používáme automaticky.
C	Ne, je to naopak, čtenářské strategie používáme automaticky, zatímco čtenářské dovednosti užíváme vědomě.

Vysvětlení otázky číslo 4:

Fakta:

Čtenářské strategie odpovídají čtenářským dovednostem, které zdatný čtenář provádí automaticky, aniž by si jejich užití uvědomoval. Až když narazíme na text, který je pro nás náročný, začínáme přemýšlet, co by nám mohlo pomoci se s ním vyrovnat – vědomě se uchylujeme ke čtenářským strategiím. Žáky tedy učíme, jak vědomě užívat čtenářské strategie, aby si je postupně zautomatizovali, a tak se z nich staly čtenářské dovednosti. Čtenářským strategiím jsme na stránkách našeho webu věnovali dlouhý seriál, který má více než 20 dílů! Základní informace o čtenářských strategiích najdete v jeho první části (http://www.ctenarska-gramotnost.cz/ctenarska-gramotnost/cg-strategie/cg-strategie-1).

Otázka číslo 5

V souvislosti s výukou čtenářských strategií se pan Veselý zároveň dočetl o modelu postupného předávání odpovědnosti (Gradual Release of Responsibility). Když si tuto metodu prostudoval, zapsal si následující poznámku a zařadil ji do svého učitelského portfolia. Jak přesně zněla?

Při výuce čtenářských strategií se postupuje následovně:

A	1. Učitel pracuje – žáci ho sledují 2. Učitel pracuje – žáci pomáhají 3. Žáci pracují společně – učitel pomáhá 4. Žáci pracují samostatně – učitel se dívá
B	1. Učitel pracuje – žáci ho sledují 2. Žáci pracují společně – učitel pomáhá 3. Učitel pracuje – žáci pomáhají 4. Žáci pracují samostatně – učitel se dívá
C	1. Žáci pracují samostatně – učitel se dívá 2. Žáci pracují společně – učitel pomáhá 3. Učitel pracuje – žáci pomáhají 4. Učitel pracuje – žáci ho sledují

Vysvětlení otázky číslo 5:

Fakta:

Princip postupného předávání odpovědnosti spočívá v tom, že učitel poskytuje žákům oporu, kterou postupně odebírá. Jinými slovy řečeno: učitel vede žáky postupnými kroky k tomu, aby byli schopni pracovat zcela samostatně. O postupném předávání odpovědnosti se více dočtete ve třetím díle našeho seriálu o čtenářských strategiích (http://www.ctenarska-gramotnost.cz/ctenarska-gramotnost/cg-strategie/ctenarske-strategie-3).

K zamyšlení:

Vzpomeňte si, jak jste se učili něco praktického, například nasadit spadlý řetěz na kole, uvařit babiččino oblíbené jídlo, plést pomlázku… Ke kterým fázím postupného předávání odpovědnosti můžete přiřadit jednotlivé dílčí vzpomínky?

Otázka číslo 6

V souvislosti s výukou čtenářských strategií se pan Veselý dále dočetl o modelování. Příští hodinu chtěl žákům vysvětlit, jak správně používat manuál. Přemýšlel nad tím, jak by mohl žákům pomocí modelování ukázat, že je důležité používat Obsah. Jak nakonec v hodině pan Veselý modeloval?

A	„Když potřebujete rychle zjistit, jak odstranit nějakou poruchu na pračce, podívejte se do manuálu. Nalistujte si Obsah a tam vyhledejte příslušnou kapitolu.“
B	„Podívejte se do tohoto manuálu na stranu 53, tam se píše, jak opravit poruchu na pračce.“ A dal manuál kolovat po třídě…
C	„Potřebuji zjistit, proč pračka špatně pere. Říkám si, že tuto informaci se zřejmě dočtu v manuálu. Podívám se do části Obsah a tady vidím, že je tu kapitola Poruchy. Tam bych asi mohl najít potřebnou informaci.“

Vysvětlení otázky číslo 6:

Fakta:

Princip modelování spočívá v tom, že učitel nechává žákům „nahlédnout do své hlavy“, neboli ukazuje žákům, jak během čtení přemýšlí. Učitel tedy čte (či provádí nějakou aktivitu) a zároveň přemýšlí nahlas, zatímco žáci ho pozorují a naslouchají mu. Modelování tedy znamená přechod od 2. osoby jednotného či množného čísla k 1. osobě jednotného čísla.

K zamyšlení:

V čem tkví výhoda modelování oproti výkladu?

Otázka číslo 7

Další nové termíny, se kterými se pan Veselý a jeho kolegové setkali, jsou skimming a scanning. Co myslíte, že si pan Veselý poznamenal ke slovu scanning?

Techniku čtení, které se anglicky říká „scanning“ (česky „rychlovyhledávání“), použiji, když…

A	…detailně pročítám smlouvu, abych zjistil, zda v ní nejsou nějaká problémová místa.
B	…chci rychle zjistit, o čem je zhruba článek v novinách.
C	…potřebuji najít ve slovníku nějaké konkrétní slovíčko.

Vysvětlení otázky číslo 7:

Fakta:

Scanning (rychlovyhledávání) je technika, kterou používáme, když chceme najít rychle v textu nějakou konkrétní informaci (např. telefonní číslo v seznamu, slovíčka ve slovníku). Při scanningu čtenář většinou ví, co hledá, a soustředí se tak na nalezení konkrétního slova, čísla či symbolu. Čtenář hledá konkrétní výraz tak, že rychle pohybuje očima odshora dolů.

Skimmnig je zběžné čtení, při němž se orientačně seznámíme s textem. Text rychle přelétneme očima, abychom zjistili, o čem zhruba pojednává, a mohli se rozhodnout, jestli má smysl ho dále podrobně číst. Popřípadě takto čteme, abychom rychle zjistili hlavní myšlenky textu. Tímto způsobem například přelétneme článek v novinách, než se pustíme do detailního čtení. Existuje několik způsobů, jak takto číst. Například můžeme nejdříve přečíst první a poslední odstavec, název, mezititulky, prohlédnout si ilustrace, popisky k nim apod.

K zamyšlení:

Proč je zvládnutí těchto technik čtení důležité? Zkuste vymyslet nějaké aktivity do výuky, díky nimž si žáci tyto techniky osvojí.

Otázka číslo 8

Naopak Vennův diagram pan Veselý velmi dobře znal. Naposledy ho použil, když:

A	Nechal žáky, aby si vypsali všechny pojmy, které se týkají husitství. Potom tyto pojmy zakreslili na papír tak, aby bylo patrné, jak spolu souvisejí.
B	Žáci vymýšleli co největší počet možností, k čemu by se dala použít láhev.
C	Spolu s žáky srovnával podobné a rozdílné vlastnosti hlavních hrdinů z různých příběhů.

Vysvětlení otázky číslo 8:

Fakta:

Vennův diagram patří mezi grafické organizátory. Více se o nich dočtete zde: http://www.ctenarska-gramotnost.cz/ctenarska-gramotnost/cg-strategie/graficky-organizator

K zamyšlení:

K čemu můžete použít Vennův diagram ve svém vyučovacím předmětu?

Otázka číslo 9

Zkuste se zamyslet nad tím, které čtenářské strategie pan učitel Veselý použil během svého zkoumání všeho, co se týká čtenářské gramotnosti:

V prvním dílu e-learningu si pan Veselý uvědomil, že pořádně nerozumí definici čtenářské gramotnosti. Proto si ji přečetl ještě jednou a pomaleji. Pak se sám sebe zeptal, zda se pojem „čtenářská gramotnost“ vyskytuje v RVP ZV. U pátého úkolu si vzpomněl, že o modelování již četl v časopise Kritické listy.

Pan Veselý použil čtenářské strategie:

A	Sledování porozumění a zjednání nápravy, kladení otázek, hodnocení
B	Shrnování, kladení otázek, hledání souvislostí
C	Sledování porozumění a zjednání nápravy, kladení otázek, hledání souvislostí

Vysvětlení otázky číslo 9:

Fakta:

Na našem webu se podrobně věnujeme jednotlivým čtenářským strategiím, a to počínaje šestým dílem zmiňovaného seriálu o čtenářských strategií: http://www.ctenarska-gramotnost.cz/ctenarska-gramotnost/cg-strategie/ctenarske-strategie-6

K zamyšlení:

Které čtenářské strategie jste použili během četby a řešení tohoto e-learningu vy?

Otázka číslo 10

Pan Veselý je spokojený. O čtenářské gramotnosti se dozvěděl spoustu informací. Nakonec si ještě přidal do svého učitelského portfolia shrnující zápis. Vypsal si vše, co se během studia tohoto e-learningu dozvěděl, i to, co ho ještě v souvislosti se čtenářskou gramotností navíc napadlo. Pak se rozhodl, že si informace logicky a vizuálně uspořádá. Doprostřed papíru napsal slova „čtenářská gramotnost“. Všechny pojmy, které ho ve spojení s tématem napadly, uspořádal okolo a vzájemně je propojil, čímž si vytvořil pěkný grafický záznam. Kterou metodu pan Veselý použil?

A	Brainstorming
B	Myšlenkovou mapu
C	E-U-R

Vysvětlení otázky číslo 10:

Fakta:

Podrobné informace o myšlenkových mapách naleznete zde: http://www.ctenarska-gramotnost.cz/projektove-vyucovani/pv-metody/metody-2
O brainstormingu pojednává tento článek: http://www.ctenarska-gramotnost.cz/projektove-vyucovani/pv-metody/metody-1
E-U-R není metoda. Je to „třífázový model učení“ (evokace, uvědomění si významu, reflexe, který se používá v programu Čtením a psaním ke kritickému myšlení pro výstavbu vyučovací jednotky (strukturu hodiny). Více se dočtete zde: http://www.ctenarska-gramotnost.cz/projektove-vyucovani/pv-zahranici/inovativni-programy-4

K zamyšlení:

V čem se liší brainstorming od myšlenkové mapy a v čem jsou si podobné? Jak by vypadala vaše myšlenková mapa čtenářské gramotnosti?

Až skončíte, tak klikněte na tlačítko níže. Otázky, které jste nezodpověděli budou označeny jako špatné. Zobrazit výsledky

Zbývá zodpovědět 10 otázek.