Čtenářská gramotnost a projektové vyučování

Poezie 19. století představuje pro žáky osmých tříd náročné čtení. Neměli bychom ji však ve výuce opomíjet, ba naopak, lze ji velmi dobře využít k tréninku čtenářských strategií. Díky těmto dovednostem (vytváření představ, hledání významu nejasných slov, shrnutí…) pak mohou žáci porozumět i takovému dílu jako je Máchův Máj.

Vzdělávací oblast, obor, průřezové téma nebo vyučovací předmět:

• Jazyk a jazyková komunikace – Český jazyk a literatura

Ročník:

• 8. ročník

Jeden cíl základního vzdělávání, kterého je ve vyučovací jednotce dosahováno:

• Umožnit žákům osvojit si strategie učení a motivovat je pro celoživotní učení

Jedna klíčová kompetence, která je rozvíjena ve vyučovací jednotce:

• Kompetence komunikativní: naslouchá promluvám druhých, porozumí jim, vhodně na ně reaguje, účinně se zapojuje do diskuse, obhajuje svůj názor a vhodně argumentuje

Použité metody:

• Metoda volného psaní, samostatná/skupinová práce s knihou Máj, hledání klíčových slov

Podrobný popis vyučovací jednotky:

Cíl vyučovací jednotky:

• Žák prokáže porozumění básni tím, že si vypíše klíčová slova a vytvoří alternativní název básně.

Nejvyšší hladina Bloomovy taxonomie kognitivních cílů, které je dosahováno:

• Porozumění

Očekávaný výstup vzdělávacího oboru:

• Rozpoznává základní rysy výrazného individuálního stylu autora

Učivo:

• Máchův Máj

Rozsah vyučovací jednotky:

• 1 vyučovací hodina

Poznámka:

• Při výuce se pracuje s knihou Máj

Průběh vyučování:

1. Úvodní motivace - metoda volného psaní – Co se vám vybaví, když se řekne jaro.

Žáci píší 3 minuty, po celou dobu limitu, ve větách. Pak si některé práce přečteme, spolužáci ohodnotí, co se jim na jednotlivých textech nejvíce líbilo.

2. Četba ukázky z Máchova Máje (pracovní list Karel Hynek Mácha: Máj) – přečte žák s pěknou dikcí nebo lze využít zvukovou nahrávku. Objasníme společně význam obtížných slov, případně použijeme SSČ. Poté žáci samostatně nebo ve dvojicích vyhledávají dané smyslové vjemy. Nakonec žáci vyhledávají básnická slova.

Poznámka redakce: Po přečtení ukázky by si žáci mohli poznamenat, jak na ně báseň působí a prodiskutovat to. Jejich dalším úkolem by bylo zjistit, jak autor dosáhl právě takového účinku, který popsali. Žáci by tak sami mohli přijít na to, že je to řazením slov, výběrem slov, popisem smyslových vjemů atd. Pak by se tyto úkoly nemusely psát rovnou na pracovní list… Žáci by si je poznamenali, až když je objeví. Nakonec by se pokusili v ukázce vyhledat co nejvíce příkladů.

Tato aktivita skýtá skvělou možnost, jak žákům pomocí modelování ukázat, jakým způsobem uvažujeme při odhalování významu neznámých slov: Např.: Nerozumím slovu „ku“, ale připomíná mi to předložku „k“, zkusím ji proto použít a uvidím, zda dává v textu smysl. Slovo „borový“ se vztahuje k háji. Řekl/a bych, že v háji rostou stromy. Tvar se nejvíce podobá slovu „borovice“).

K umocnění prožitku básně bychom mohli nechat žáky, aby se pomocí smyslového vnímání více ponořili do nálady básně. Mohou si sami do detailu představovat, co vidí, slyší, cítí a jaké pocity v nich báseň vyvolává. Žáky např. pobídneme, aby si představili, že se ocitli přímo na místě děje nebo aby si pustili v hlavě „film“ inspirovaný četbou. Použít můžeme návodné počátky vět (tzv. startéry): Vidím před sebou… Slyším… Voní tu (Cítím)… Báseň ve mně vyvolává pocity…

3. Následuje kontrola práce, nejdřív se zeptám, co pro ně bylo nejsnadnější a co nejobtížnější, při kontrole postupuji od nejsnadnějších úkolů. Zopakujeme si pojem metafora a personifikace.

4. Žáci vypíší klíčová slova úryvku.

5. Pozornost obrátíme k formální stránce básně – určíme rým a metrum, vysvětlíme, co znamená zpěv – najdeme členění básně v přinesených výtiscích Máje.

6. Seznámím žáky s epickou linií příběhu, na základě toho žáci navrhnou alternativní název pro dílo, svůj námět odůvodní. Tím prokáží porozumění dílu a shrnou, jak oni sami dílo pochopili.

Poznámka redakce: Na pracovní list bychom mohli zařadit ještě jednu ukázku z Máje, a to epickou, aby žáci dobře pochopili pojem lyricko-epický. Protože tato báseň není neúměrně rozsáhlá, mohli by si ji žáci sami celou přečíst (případně vždy jedna skupina žáků přečte jednu část Máje – zpěv, intermezzo). Poté by mohli sami shrnout děj.

Reflexe vyučovací jednotky:

• Pro žáky bylo zábavné začít hodinu vlastním psaním, slabší žáci však měli potíž psát po celou dobu časového limitu. Výborné pro uvolnění atmosféry ve třídě bylo čtení prací žáků. Byli pak dobře naladěni na báseň, která pro ně byla dost obtížná.
• Při vypisování klíčových slov (vždy žákům říkám, že když si přečtou taková slova, vybaví se jim příslušný text) uváděli žáci nejdříve jednotlivá slova z textu, jako láska, večer, máj. Ke klíčovým slovům abstraktním a k pocitům bylo nutné žáky dovést návodnými otázkami.
• Úskalím bylo vysvětlení jambu, protože to znamenalo zopakování mluvnického učiva o přízvuku. Mnohem lépe si žáci tento poznatek zapamatovali podle toho, že je jamb zpěvný, houpavý – přízvuk jsem záměrně zdůrazňovala při recitaci a demonstrovala tak, že zní jinak, než když normálně mluvíme.
• Při vymýšlení jiného názvu díla se objevovaly jak lyrické, tak epické aspekty díla – např. Otcovrah, Vilém a Jarmila, Nešťastná láska, Jarní tragédie, Čtyři zpěvy o lásce a nenávisti, Příroda a smrt atd. Žáci tak na závěr hodiny nenásilně znovu zopakovali vše podstatné o básni Máj.

Přílohy:

  Pracovní list - Máchův Máj (272,0 kB, 842 stažení)
Stahovat tento soubor smí jen registrovaný uživatel.

Ukázky z prací žáků:

Hodnocení článku

(1 hlasů, průměr: 5,00 z 5)

 Ukládám ...