E-learning aneb Hra o dvou dějstvích – 1. díl

E-learning aneb Hra o dvou dějstvích – 1. díl – Pan Veselý a PISA

Ladislava Whitcroft, 11. 10. (2013), Čtenářská gramotnost - Tipy do výuky , komentáře (3) , 30 720 zobrazení

Vítejte v prvním díle e-learningu, který je celý věnován čtenářské gramotnosti. Čeká tu na vás třináct úloh, zajímavé informace a otázky k zamyšlení. Kromě toho se setkáte s učitelem Radkem Veselým a jeho kolegy. Řešení úloh, pročítání doplňujících informací a zamýšlení se nad otázkami by vám mělo zabrat zhruba hodinu času.

E-learning aneb Hra o dvou dějstvích – 1. díl – Pan Veselý a PISA

Please wait while the activity loads.
If this activity does not load, try refreshing your browser. Also, this page requires javascript. Please visit using a browser with javascript enabled.

If loading fails, click here to try again

POSTAVY:

Hlavní aktér:

Pan učitel Radek Veselý

Další členové učitelského sboru:

Pan Dalibor Kolář

Slečna Tereza Filipská

Paní Ladislava Černá

Je začátek školního roku. Ve školní sborovně malého města se scházejí místní učitelé a disktují nad radostmi i strastmi učitelského povolání. Na scénu vstupuje pan učitel Radek Veselý…

Pro spuštění kvízu je třeba se přihlásit

Gratulujeme - dokončili jste E-learning aneb Hra o dvou dějstvích – 1. díl – Pan Veselý a PISA.

Vaše úspěšnost je %%PERCENTAGE%%.

Váš výkon byl vyhodnocen jakožto: %%RATING%%

Konec 1. části, pokračování po velké přestávce.

Zdroje:

Palečková, Jana; Tomášek, Vladislav; Basl, Josef: Hlavní zjištění výzkumu PISA 2009: Umíme ještě číst?: http://www.uiv.cz/clanek/368/2066
Starý, Karel: Analýza výsledků českých žáků ve výzkumu PISA 2009 (video): http://www.ctenarska-gramotnost.cz/ctenarska-gramotnost/cg-zdroje-k-tematu/analyza-pisa-2009
Kramplová, Iveta : Zakroužkuj, vyber, zdůvodni - Hodnocení čtenářských úloh PISA 2009: http://www.uiv.cz/clanek/205/2109
Ukázky digitálních textů PISA 2009: http://erasq.acer.edu.au/
Preparing Australian Students for the Digital World: http://www.acer.edu.au/documents/PISA2009_PreparingAustralianStudentsForTheDigitalWorld.pdf

Vaše odpovědi jsou zvýrazněny níže.

Otázka číslo 1

Pan učitel Veselý

Pan Veselý si všiml, že se v poslední době často hovoří o čtenářské gramotnosti. „Zase nějaký nový pojem,“ brumlal si pro sebe. Nicméně nelenil a zapátral na internetu, kde objevil následující definici:

„Čtenářská gramotnost je schopnost porozumět psanému textu, zabývat se jím, přemýšlet o něm a používat ho k dosažení vlastních cílů, k rozvoji vlastních vědomostí a potenciálu a k aktivní účasti ve společnosti.“ (PISA)

V hlavě mu vrtalo, co znamená to slovo PISA. Použil internetový vyhledávač a hned měl jasno. Co asi zjistil?

A	PISA je uznávaná organizace sídlící v italské Pise. Již několik let se intenzivně věnuje čtenářské gramotnosti.
B	PISA je název programu, který se zabývá mezinárodním hodnocením patnáctiletých žáků. V rámci programu zkoumá kromě čtenářské gramotnosti i gramotnost matematickou a přírodovědnou.
C	PISA je mezinárodní společenství odborníků na čtenářskou gramotnost, které se věnuje výzkumu v této oblasti a mimo jiné vydává i časopis Reading Today.

Vysvětlení otázky číslo 1:

Fakta:

PISA je zkratka názvu Programme for International Student Assessment, což v překladu znamená Program pro mezinárodní hodnocení žáků. Výzkum je jednou z aktivit Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). V roce 2009 do něj bylo zapojeno 65 zemí včetně všech členských zemí OECD.

Časopis Reading Today vydává International Reading Association (http://www.reading.org), což je Mezinárodní čtenářská asociace (více se o ní dočtete zde: http://www.ctenarska-gramotnost.cz/ctenarska-gramotnost/cg-zahranici/zahranicni-weby-cg).

Otázka číslo 2

Pana Veselého dále zajímalo, co vlastně PISA v rámci čtenářské gramotnosti zjišťuje. Zeptal se tedy kolegů ve sborovně. Strhla se diskuze, ve které měl každý jiný názor. Kdo se nejvíce přiblížil pravdě?

A	Slečna Tereza Filipská: „No já bych řekla, že PISA hlavně pořádně proklepne, jaké mají naši žáci znalosti v předmětu Český jazyk a literatura a jak hodně čtou knihy."
B	Pan Dalibor Kolář: „To je jasné! PISA otestuje, do jaké míry jsme zvládli splnit cíle, které jsou v RVP. "
C	Paní Ladislava Černá: „Kdepak, PISA se přece soustředí na dovednosti uplatnitelné v životě. Kurikula jednotlivých států nebere v potaz."

Vysvětlení otázky číslo 2:

Fakta:

PISA nebere v potaz kurikula jednotlivých států (např. český rámcový vzdělávací program). Výzkum se zaměřuje na to, do jaké míry si patnáctiletí žáci osvojili dovednosti, které budou potřebovat v reálném životě. PISA se tedy nezaměřuje na znalosti z jednotlivých vyučovacích předmětů a ani nezkoumá, kolik knih žáci přečetli.

Otázka číslo 3

Jak vlastně dopadli čeští žáci v posledním šetření zaměřeném na čtenářskou gramotnost, zajímalo dále pana Veselého. I na tuto otázku měl každý učitel ve sborovně jinou odpověď. Kdo má pravdu?

A	Slečna Tereza Filipská: „Skvěle! Jsme v první pětce, a dokonce jsme předstihli Finsko!!!"
B	Paní Ladislava Černá: „Já bych to tak růžově neviděla. Sice jsme se od minula mírně zlepšili, ale pořád ještě jsme spíše podprůměrní v porovnání s dalšími zeměmi."
C	Pan Dalibor Kolář: „To já bych řekl, že jsme na tom dost bídně. Nejen že máme podprůměrné výsledky, ale dokonce jsme se ještě od minulého šetření zhoršili."

Vysvětlení otázky číslo 3:

Fakta:

V šetření PISA 2009 se Česká republika umístila v poslední třetině pomyslného žebříčku mezi zeměmi OECD. Oproti roku 2000, kdy proběhlo předchozí šetření zaměřené na čtenářskou gramotnost, se čeští žáci výrazně zhoršili.

Otázka číslo 4

Na cestě domů se pan Veselý zamyslel nad tím, jaké texty se v šetření PISA vyskytují. Napadly ho tři různé odpovědi. Která z nich je správná?

A	Výzkum PISA je spravedlivý, co se týká textů. Najdeme tu zhruba 50 % textů uměleckých (básně, povídky apod.) a 50 % informačních.
B	V PISA najdeme texty, se kterými se běžně setkáváme, a to jak v práci, tak i ve škole či v osobním životě. Mezi texty je dokonce zařazen i jízdní řád nebo tabulka.
C	V PISA jsou jen texty, které se skládají z vět. Žádné grafy, tabulky nebo formuláře tu nenajdeme.

Vysvětlení otázky číslo 4:

Fakta:

Na rozdíl od PIRLS se umělecké texty v PISA vyskytují jen sporadicky (výzkum PIRLS je organizován Mezinárodní asociací pro hodnocení výsledků vzdělávání a zjišťuje úroveň čtenářské gramotnosti žáků 4. ročníku základních škol).

V rámci PISA se setkáváme s dělením textů na texty souvislé a nesouvislé (pak ještě mohou být texty smíšené).

Souvislé texty jsou tvořeny celými větami uspořádanými do odstavců. Mezi souvislé texty patří například ukázky z povídek, románů, reportáží, recenzí a dopisů.

Nesouvislé texty mohou mít velmi rozmanitou strukturu. Patří sem například jízdní řády, seznamy, tabulky, grafy, reklamy, katalogy, formuláře.

Otázka číslo 5

Doma pan Veselý nad šálkem kávy přemýšlel, zda u nich na škole učitelé s žáky pracují se všemi druhy textů. Také ho zajímalo, které z uvedených textů dělají českým žákům největší problémy. Co byste si tipli vy? Vyberte dvě možnosti.

A	Texty v učebnicích
B	Návody
C	Vypravování
D	Grafy a tabulky

Vysvětlení otázky číslo 5:

Fakta:

Texty vzdělávací (např. texty z učebnic) dělaly českým žákům nejmenší problémy, nejhůře na tom naopak byli s texty pracovními (například návody). Podobně jim větší problémy činily texty nesouvislé než texty souvislé. Čeští žáci dosahovali výrazně lepších výsledků při řešení úkolů, které měly charakter vypravování. Ve všech ostatních úkolech (práce s výkladem, argumentací, popisem či instrukcí) na tom byli hůře.

Otázka číslo 6

Protože pan Veselý často používá počítač, zajímalo ho, zda PISA také pracuje s elektronickými texty. Nadhodil druhý den otázku ve sborovně a znovu se setkal s různými názory. Kdo má pravdu?

A	Slečna Tereza Filipská: „V roce 2009 PISA využila elektronické texty poprvé. Účast byla dobrovolná."
B	Paní Ladislava Černá: „PISA zkoumá dovednosti spojené s digitálními texty od roku 2000."
C	Pan Dalibor Kolář: „Elektronické texty PISA do svého šetření nikdy nezařadila a ani se na to v dohledné době nechystá."

Vysvětlení otázky číslo 6:

Fakta:

Česká republika se v roce 2009 nepodílela na testování dovedností týkajících se elektronických textů.

K zamyšlení:

Kolik procent času věnujete v hodinách práci s elektronickými texty? Kolik procent času stráví člověk průměrně vyhledáváním na internetu, jak často posílá textové zprávy na mobilním telefonu, komunikuje na Skypu, na sociálních sítích (Facebook, Twitter, LinkedIn)?

Otázka číslo 7

V typech textů už měl pan Veselý jasno. Teď ho ještě zajímalo, co přesně PISA zkoumá. Kolega mu doporučil k prostudování materiál „Hlavní zjištění výzkumu PISA 2009“ s podtitulem „Umíme ještě číst?“ od autorů Jany Palečkové, Vladislava Tomáška a Josefa Basla (http://www.uiv.cz/clanek/368/2066). Zde pan Veselý zjistil, že PISA zkoumá:

A	Jak žáci umí získávat informace Jak žáci umí zpracovávat informace Jak žáci umí zhodnotit text Zda žáci zvládnou vytvořit originální text
B	Jak žáci umí získávat informace Jak žáci umí zpracovávat informace Jak žáci umí zhodnotit text Jaký mají žáci vztah ke čtení
C	Jak žáci umí získávat informace Jak žáci umí zpracovávat informace Jak žáci umí zhodnotit text

Vysvětlení otázky číslo 7:

Fakta:

Získávání informací představuje vyhledání určitých informací v textu, popř. jejich propojování.

Zpracování informací zahrnuje zejména identifikaci hlavní myšlenky nebo interpretaci smyslu textu.

Zhodnocení textu vyžaduje například hledání souvislostí mezi informacemi z textu a čtenářovou vlastní znalostí světa či informacemi z jiného zdroje, může ale také vyžadovat posouzení obsahu nebo formy textu.

Vztah ke čtení zjišťuje PISA v rámci dotazníkového šetření, kde žáci odpovídají nejen na otázky týkající se vztahu ke čtení, ale i vztahu ke škole.

Otázka číslo 8

Pan Veselý si nějak nedokázal představit, jaký úkol by zadal svým žákům, aby zjistil, že něco takového umějí. Naštěstí byly některé z úloh PISA zveřejněny. Najdete je v publikaci „Zakroužkuj, vyber, zdůvodni“ (http://www.uiv.cz/clanek/205/2109) nebo přímo na tomto webu (http://www.ctenarska-gramotnost.cz/ctenarska-gramotnost/cg-zdroje-k-tematu/ulohy-pisa-2009-1). Právě zde objevil pan učitel tento úkol…

VIRTUÁLNÍ DOJÍŽDĚNÍ
Hudba budoucnosti
Jen si představte, jak by bylo úžasné dojíždět do práce ,,virtuálně"¹ po elektronické dálnici a všechnu práci vyřizovat na počítači nebo po telefonu! Už byste se nemuseli mačkat v přecpaných autobusech a vlacích, ani marnit dlouhé hodiny dojížděním do práce a zase zpátky. Mohli byste pracovat, kde by se vám zachtělo - jen si zkuste představit všechny ty možnosti, které by se tím otevřely!

Milena

Katastrofa na obzoru
Zkrátit čas strávený dojížděním a snížit energii, kterou při něm spotřebujeme, je jistě dobrý nápad. Mělo by se toho však dosáhnout zlepšením systému veřejné dopravy nebo přiblížením pracoviště k bydlišti. Odvážná myšlenka, že se práce na dálku má stát běžnou součástí života nás všech, by vedla pouze k tomu, že se lidé budou stále více uzavírat do sebe. Opravdu chceme ještě více oslabit náš pocit sounáležitosti s druhými?
Richard
¹ Termín ,,virtuální dojíždění" poprvé použil na počátku 70. let Jack Nilles, aby popsal situaci, kdy zaměstnanci pracují na počítači mimo své pracoviště (například doma) a podklady či dokumenty odesílají na pracoviště prostřednictvím telefonních linek.

Úkol:

Jaký je vztah mezi texty ,,Hudba budoucnosti" a ,,Katastrofa na obzoru"?

A	Používají rozdílná zdůvodnění, ale nakonec dojdou ke stejnému závěru.
B	Jsou napsány stejným stylem, ale zabývají se naprosto rozdílnými tématy.
C	Vyjadřují stejný názor na věc, ale docházejí k rozdílným závěrům.
D	Vyjadřují opačné názory na stejné téma.

Otázka číslo 9

Pak pan Veselý přemýšlel, kterou ze tří dovedností tato úloha zkoumá. Trefil to správně. I vy už určitě víte, že je zaměřena na:

A	Získávání informací
B	Zpracování informací
C	Zhodnocení textu

Vysvětlení otázky číslo 9:

Fakta:

Úloha testuje dovednost zpracovat informace, konkrétně pak celkové porozumění textu. Žák by měl pochopit, co sdělují jednotlivé texty, a pak by měl tato sdělení vzájemně porovnat.

Otázka číslo 10

Pod předchozími texty byla ještě další otázka:

„Jaký druh práce by se formou virtuálního dojíždění vykonával těžko?“

Na tuto otázku měli žáci odpovědět vlastními slovy. Pana Veselého okamžitě napadlo, že třeba běžný český učitel na základní škole by asi těžko takto mohl pracovat, protože musí být ve třídě pokaždé přítomen. Povzdechl si nad krutým osudem a okamžitě si správně tipl, že tento úkol prověřuje dovednost:

A	Získávat informace
B	Zpracovat informace
C	Zhodnotit text

Vysvětlení otázky číslo 10:

Fakta:

Úkol testuje dovednost zhodnotit informace, konkrétně pak dovednost posoudit obsah textu. Žák musí využít dříve nabyté vědomosti k vymyšlení příkladu, který odpovídá obecným informacím z textu. Zde je zajímavé, že 23 % našich žáků se vůbec nepokusilo odpovědět. Možná je to i tím, že čeští žáci mají největší problém s otevřenými otázkami, kde musejí sami vytvořit (napsat) odpověď…

Otázka číslo 11

Pan Veselý nemusel dlouho přemýšlet nad tím, který okruh dovedností činil českým žákům největší potíže. Vzhledem ke svým dlouholetým zkušenostem správně odhadl, že to bylo:

A	Získávání informací
B	Zpracování informací
C	Zhodnocení textu

Vysvětlení otázky číslo 11:

Fakta:

V získávání informací jsou čeští žáci na světovém průměru, ve zpracování informací dokonce dosáhli nadprůměrných výsledků. Velice špatné výsledky českých žáků se však týkají úkolů zaměřených na zhodnocení textu.

Otázka číslo 12

Pan Veselý zjistil, že žáci jsou na základě svých výsledků v šetření PISA řazeni do šesti úrovní. Jednotlivé úrovně popisují, jak složité úkoly je daný žák schopen vyřešit neboli jaké dovednosti ovládá. Žáci s nejhoršími výsledky spadají do první úrovně. Pan Veselý se dále dočetl, že druhá úroveň je kritická. Žáci, kteří nedosáhnou ani této úrovně, mohou mít velké problémy v životě, studiu i práci. Zkuste si s panem Veselým tipnout, která z těchto úrovní je ta druhá:

A	Některé úlohy této úrovně vyžadují, aby čtenář vyhledal jednu nebo více informací, které lze vyvodit a které mohou vyhovovat několika kritériím. Jiné úlohy vyžadují rozpoznání hlavní myšlenky textu, pochopení vztahů nebo nalezení významu určité části textu, kde příslušná informace není dominantní a čtenář musí provést na nižší úrovni svůj vlastní úsudek. Úlohy této úrovně mohou vyžadovat, aby čtenář provedl určité srovnání vybraného aspektu textu. Typické úlohy této úrovně na zhodnocení textu vyžadují, aby čtenář dokázal porovnat nebo propojit text se znalostmi z každodenního života na základě vlastních zkušeností a postojů.
B	Úlohy této úrovně vyžadují, aby čtenář vyhledal jednoduchou explicitně vyjádřenou dominantní informaci, která je jasně vyjádřena v krátkém, syntakticky jednoduchém textu, který mu je blízký jak svým obsahem, tak svojí formou, např. vyprávění nebo jednoduchý seznam. Běžně text pro usnadnění porozumění obsahuje některé nápadné prvky, jako je opakování informací, obrázky nebo známé symboly. Je zde minimum zavádějících informací. V úlohách vyžadujících interpretaci může čtenář provést jednoduché propojení za sebou jdoucích informací. Nápověda: Toto je úroveň 1B. (Úroveň jedna je na rozdíl od ostatních úrovní ještě rozdělena na část A a B.)
C	Úlohy této úrovně obvykle vyžadují, aby čtenář logicky dedukoval a dělal přesná a podrobná srovnání. Čtenář musí prokázat důkladné porozumění jednomu textu či více textům či propojit informace z více než jednoho textu. Úlohy mohou vyžadovat, aby čtenář pracoval s údaji, se kterými není obeznámen a které si mohou navzájem výrazně protiřečit. Také může být požadováno vypracování abstraktních kategorií k interpretaci daného textu. Úlohy na zhodnocení textu mohou vyžadovat, aby čtenář vytvářel hypotézy nebo s přihlédnutím k různým kritériím kriticky zhodnotil složitý text, který mu není obsahově blízký, a zároveň dokázal využít znalosti mimo daný text. Základem řešení úloh na získávání informací této úrovně je přesná analýza a detailní zpracování skrytých informací v textu. Nápověda: Toto je úroveň 6.

Vysvětlení otázky číslo 12:

Fakta:

Zastoupení českých žáků pod úrovní dvě vzrostlo od minulého testování ze 17,5 na 23 %. Největší podíl na celkovém zhoršení výsledků českých žáků měli chlapci. Pod úrovní dvě se ocitla téměř třetina českých chlapců! Vytiskněte si tabulku (zdroj: Palečková, Tomášek, Basl: Hlavní zjištění výzkumu PISA 2009: Umíme ještě číst?: http://www.uiv.cz/clanek/368/2066), která popisuje všech šest úrovní způsobilosti na celkové škále čtenářské gramotnosti.

Otázka číslo 13

Pan Veselý si zapsal, co se vše o PISA dozvěděl. Hlavně si tedy poznamenal ta fakta, která mu přišla užitečná pro jeho vlastní učitelskou praxi. Co si asi napsal?

A	Můj závazek zní: Budu nejvíce pracovat s texty v učebnici. Ty žákům dělají velké problémy. Žáci budou více samostatně vyhledávat a zpracovávat informace. Vymyslím hlavně co nejvíce chytrých úkolů, kde budou žáci muset vybírat správnou odpověď z různých možností.
B	Ve škole bych s žáky měl pracovat se všemi typy textů, hlavně se zaměřím na návody, protože ty žákům evidentně dělají velké problémy. Také se budu více věnovat tabulkám, grafům apod. Budu se více zaměřovat na úkoly, které se týkají hodnocení textu a žáky nechám, aby sami formulovali odpovědi, spíše než aby je vybírali z daných možností.
C	Soustředím se hlavně na úkoly zaměřené na hodnocení textu. Budu pracovat především s texty, které jsou dlouhé a ve kterých je hodně vět. Takové ty jednoduché texty (např. grafy a tabulky) nechám na kolegovi, co učí matematiku. Žáci budou samostatně odpovídat na otevřené otázky, nespokojím se s jednoslovnou odpovědí.

Až skončíte, tak klikněte na tlačítko níže. Otázky, které jste nezodpověděli budou označeny jako špatné. Zobrazit výsledky

Zbývá zodpovědět 13 otázek.