Čtenářská gramotnost a projektové vyučování

V tomto článku se dozvíte, co má společného finské kurikulum s českým RVP a v čem se liší.

Obecná charakteristika

Do devadesátých let minulého století bylo finské kurikulum poměrně striktním dokumentem, který obsahoval řadu detailních pokynů týkajících se uspořádání, organizace, obsahu, používaných zdrojů a metod výuky. Na počátku devadesátých let byl pak dokument zrevidován do podoby, která přinesla větší flexibilitu, decentralizaci a menší množství detailních pokynů. Byla posílena role obcí jakožto poskytovatelů vzdělávacích služeb. Ty na základně národního rámce vytváří místní kurikula, která následně každá škola použije k vytvoření svého vlastního kurikula. Tato volnost se poněkud oslabila vydáním předpisu o hodinové dotaci v roce 2001 a novým kurikulem z roku 2004, které omezilo svobodu obcí a škol při plánování svých kurikulí.

Spolupráce s učiteli i komunitou

Národní základní kurikulum pro základní vzdělávání z roku 2004 tedy poskytuje celostátní rámec, na jehož základě jsou tvořena místní kurikula, kterými se pak řídí učitelé. Zde se na první pohled nabízí srovnání s českou situací – finské Národní kurikulum odpovídá našemu RVP a finská místní kurikula odpovídají českým ŠVP. Kurikulum může na základě rozhodnutí poskytovatele vzdělávacích služeb zahrnovat části specifické pro danou obec, oblast nebo školu. Stejně jako v českém prostředí i ve finském kurikulu je jeho soudržnost zajišťována spoluprací mezi různými skupinami učitelů. Finští učitelé mají značnou rozhodovací autoritu v otázkách školní politiky a řízení. Například jsou zodpovědní za výběr učebních materiálů. V porovnání s ostatními zeměmi OECD se také více podílí na určování náplně kurzů, stanovení hodnotících kritérií, rozhodování o kurzech poskytovaných školou a rozdělování finančních prostředků. Zcela v duchu finského přístupu zastávajícího propojenost školního a mimoškolního světa a větší angažovanost žáků finské kurikulum zdůrazňuje, že obzvláště rodiče a opatrovníci žáků musí mít možnost ovlivnit definování vzdělávacích cílů kurikula, přičemž se na práci na kurikulu mohou podílet i samotní žáci. Kromě toho musí být kurikulum vytvářeno ve spolupráci s úřady zodpovědnými za místní sociální a zdravotní služby.

Základní hodnoty

Za výchozí hodnoty základního vzdělávání finský dokument považuje lidská práva, rovnoprávnost, demokracii, přirozenou diverzitu, zachování životního prostředí a respektování multikulturalismu. Základní vzdělávání podporuje zodpovědnost, smysl pro komunitu a respektování individuálních práv i svobod. Zodpovědnost vůči komunitě a životnímu prostředí a respektování různých národností jsou pro Finy skutečně velmi důležité. Z našeho pohledu je zajímavé, že mezi základní poslání vzdělávání na základních školách dokument zařazuje i podporu jazykové a kulturní identity každého žáka, která souvisí s rozvojem jeho mateřského jazyka.

Osobní studijní plán

Finští žáci mohou postupovat podle svého osobního studijního programu. Učební plán zahrnuje seznam předmětů a předmětových skupin, které žák během školního roku studuje. Cílem je, aby se žák postupem času naučil přebírat více zodpovědnosti za své studium. Zároveň tento systém přispívá k větší informovanosti rodičů a opatrovníků. V počáteční fázi vzdělávání leží zodpovědnost za tvorbu daného plánu na učiteli, avšak postupem doby může být přesunuta na žáka. Učební plán obsahuje studijní program žáka a určuje, jakým způsobem budou dosaženy vzdělávací cíle. Specifikuje možnosti studia a na které oblasti bude kladen důraz.

Rovné příležitosti

Stejně jako v případě českého dokumentu jsou speciální oddíly věnované i podpoře žáků se speciálními potřebami. Filosofie rovných příležitostí pro všechny studenty má ve Finsku i ostatních severských zemích dlouhou tradici. Ve Finsku je hlavním principem od počátku dvacátého století. Proto je také v zemi relativně malý rozdíl mezi výkony slabších a silnějších žáků. Stejně tak jsou i relativně malé rozdíly mezi jednotlivými školami, což je opět typický znak všech severských zemí. Finsko usiluje o to, aby všichni studenti měli přístup ke kvalitnímu vzdělání.

Aktivní učení

Dokument zdůrazňuje, že učení se zakládá na aktivní a cílené aktivitě, během níž žáci zpracovávají a interpretují danou látku na základě dosavadních znalostí. Učení je tedy aktivní a cílevědomý proces, který zahrnuje nezávislé i skupinové řešení problémů.
S tím souvisí i učební prostředí, které mé podněcovat žákovu zvědavost a motivaci a posilovat jeho aktivitu, směřování a kreativitu tím, že bude poskytovat zajímavé a inspirující podněty. Žáci se mohou podílet na tvorbě učebního prostředí, které zároveň musí podporovat vzájemnou interakci mezi učitelem a žákem i jednotlivými žáky.

Cíle, obsah, popis žádoucího výkonu a kritéria hodnocení

Finsko ve svém kurikulu sice přímo nedefinuje klíčové kompetence, při pohledu na jednotlivé cíle a základních obsahy jednotlivých předmětů i průřezových témat však zjistíme, že právě do nich byly tyto kompetence zahrnuty. Každý předmět obsahuje podkapitolu Cíle (objectives), které se shodují s českými očekávanými výstupy a určují, co má žák v dané etapě dosáhnout, a Základní obsah (core content), který odpovídá českému učivu. Žáci jsou v kurikulu rozděleni do skupin (v případě předmětu mateřský jazyk a literatura se jedná o tři skupiny: 1. až 2., 3. až 5. a 6. až 9. ročník) a jednotlivé cíle a základní obsah jsou v dokumentu rozpracovány pro každou z těchto skupin. Kromě toho u jednotlivých předmětů najdeme i sekci Popis žádoucího výkonu žáka a sekci nazvanou Kritéria výsledného hodnocení žáka.

Zdroje:

· National Core Curriculum for Basic Education 2004: http://www.oph.fi/english/publications/2009/national_core_curricula

· The Finnish success in Pisa – and some reasons behind it: Pisa 2003: http://ktl.jyu.fi/img/portal/8302/PISA_2003_screen.pdf

· The Finnish education system and Pisa: Helsinky University Print 2009: http://www.minedu.fi/export/sites/default/OPM/Julkaisut/2009/liitteet/opm46.pdf

Další díl seriálu:

• Pohled na finské kurikulum pro základní vzdělávání – 2. díl – Mateřský jazyk: http://www.ctenarska-gramotnost.cz/ctenarska-gramotnost/cg-zahranici/finske-kurikulum-2

Hodnocení článku

(zatím nehodnoceno)

 Ukládám ...