Čtenářská gramotnost a projektové vyučování

Příkladem totalitních praktik byly u nás tábory nucených prací. Ustanoveny zákonem po vzoru podobných institucí Sovětského svazu a fašistického Německa dne 25. října 1948. Zákon v tom okamžiku u nás legalizoval otrokářský řád. Komunisté tím získali otroky pro splnění hospodářských plánů a současně izolovali své politické nepřátele.

Motto

„Nikdo nesmí být vystaven svévolnému zasahování do soukromého života.“ (Deklarace lidských práv, 1948, čl. 12)

„O zařazení do tábora a o době trvání pobytu v něm…rozhodují tříčlenné komise, jejichž členy a náhradníky jmenují krajské národní výbory.“ (Zákon č. 247 ze dne 25. října 1948 o táborech nucených prací, §3)

K tomu, aby byl občan odeslán do tábora nucených prací, nemusel spáchat žádný trestný čin a často nebyl ani odsouzen. Komunisté vykládali zákon č. 247 jako preventivní. Stačilo pouhé podezření, že by čin mohl být spáchán… Jako důvod například stačilo, že příbuzný je cizím státním příslušníkem; častým důvodem byl prostý nesouhlas se znárodněním; nebo byl dotyčný majitel činžovního domu… Během několika let své existence tábory nucených prací zapříčinily utrpení a omezení lidských práv asi 25 000 občanů.

Úryvek z přísně tajné Směrnice Ministerstva vnitra pro využití táborů nucené práce pravděpodobně nikoho nenechá na pochybách o tom, na jakých základech stálo „budování komunistické společnosti“:

„…Proto bylo rozhodnuto, že vyhledáváním závadných osob do táborů nucených prací (TNP) bude pověřena StB složka SNB, mající v důsledku své denní činnosti potřebný přehled o aktivním ale i pasivním třídním nepříteli. Tato složka pak za spolupráce strany a akčních výborů bude, jak doufáme, sto plnit na ni vložený úkol. O tom, jak úkol bude plněn, hovoří příloha: rozpracování a podrobný plán akcí.

Z politického hlediska je nutné postihnout zařazením především hlavní představitele kapitalistické třídy, kteří nám zde po únoru zůstali, aniž by se zařadili do socialistické výstavby. Jsou to především velkoprůmyslníci, továrníci, velkoakcionáři, bývalí bankéři, velkoobchodníci, bývalí bankovní ředitelé, bývalí kapitalističtí představitelé svobodných povolání, (jako stavitelé, advokáti apod.) a bývalí velkostatkáři od 50 do 250 ha. V tomto směru bude nám hlavní pomůckou získaný seznam milionářů, obsahující 16 tisíc jmen.

Za druhé: nutno postihnout naše hlavní politické protivníky, kterými podle naší zkušenosti jsou:
poúnoroví propuštěnci ze státního aparátu, ať již vojáci, příslušníci bezpečnosti, nebo úředníci, dále tzv. poškozenci, kterými jsou advokáti zbavení práva vykonávat praxi, různí ředitelé, drobní podnikatelé a veřejní činitelé, kteří v důsledku únorové čistky a prohloubení socializačních opatření byli zbaveni svých blahobytných posic a jsou naplněni zavilou nenávistí vůči všemu socialistickému.

Za třetí: nutno vyhledat, prošetřit a postihnout staré politické činitelé za prvé republiky, ať již to jsou poslanci, senátoři, političtí tajemníci a významní činitelé agrární strany, nebo strany živnostenské, národně demokratické, NOF, ligy nebo Národního sjednocení. K nim přidružují se reakční političtí činitelé z doby okupace a to především funkcionáři a významnější činitelé Národního souručenství, Vlajky, Kuratoria a jiných menších fašistických hnutí.

Za čtvrté: pak nutno prošetřit dnešní postoj a dnešní společenské zařazení se všech význačnějších politických činitelů z doby od r. 1945 do února 1948. Myslíme tím především na představitele a vyšší funkcionáře strany národně socialistické, demokratické a pravice sociální demokracie.

Odsun vyhledaných osob do pracovního tábora po náležitém prošetření bude se tak jako dosud řídit ustanovením zákona o TNP č. 247 ze dne 25. 10. 1948, to znamená, že nadále budou určovat do TNP podle zákona zřízené trojky v krajských městech. Návrh však bude jim dodávat především StB i když dosavadní praxe (návrh přes bezpečnostního referenta ONV) bude používán jako vedlejší kolej i nadále…

Považujeme za důležité, abychom této akce využili k vysídlení buržoasie z pro nás nežádoucích prostorů, především z Prahy a jiných velkoměst. Proto ve většině případů bude zařazení osob do TNP spojené s nařízením o vyklizení bytu a určení místa pobytu, kam se zmíněná osoba po propuštění z TNP smí přestěhovat.

Celá akce připravená již od 1. srpna musí být zahájena v širokém měřítku k prvnímu říjnu 1949 v Praze, od 15. listopadu pak v celé republice. Cílem akce je po dobu, počínaje 1. 10. 1949 až do konce splnění pětiletého plánu dodávat do TNP 3.000 osob měsíčně. Jsme přesvědčeni, že energickým prováděním těchto směrnic, bez ohledu na nářek a pokřik třídních nepřátel, splníme jednu z povinností, kterou před nás postavil na IX. sjezdu KSČ s. Gottwald, zejména stanovením 8. bodu generální linie.

V Praze dne 8. srpna 1949; Za velitele státní bezpečnosti: Pokorný „

Inu, obtížně bych hledal přesvědčivější slova, která by dokázala ilustrovat dobu, kdy byla nastolena vláda bezduchého přejímání sovětské „kulturní politiky“. Desítky českých spisovatelů a intelektuálů bylo zatčeno a odsouzeno ve smyšlených obviněních k trestům a popravám. Bez oficiálního zdůvodnění byly zrušeny a zakázány mnohé týdeníky a časopisy. Z knihoven byla odstraněna díla řady filosofů, teologů, novinářů a spisovatelů, kteří netvořili v duchu socialistického realismu. Byly organizovány tzv. „svozy“, při kterých byly sváženy všechny nevhodné knihy určené ke spálení nebo do sběren starého papíru. Vedle interpretace a aplikování takových zákonů jako č. 231 (z roku 1948) na ochranu lidově demokratické republiky nebo zákona 165 (z roku 1950) na ochranu míru se navíc může ten o táborech nucených prací jevit jako trpaslík; poněkud šílený, avšak ve své době přesto reálný „trpaslík budování komunismu“.

Co však dnešní žáci vědí o době před šedesáti lety, kdy byli mladí jejich prarodiče? Co si dokáží přestavit? Jaké zdroje poznání jim nabízíme? Myslím si, že právě práce s autentickými materiály, hledání souvislostí (zde nejen koncentrační tábory a gulagy) a vyvozování závěrů může výrazněji přispět k poznání této části naší minulosti.

Poučený čtenář si totiž jistě při četbě učebnice či výkladu učitele snáze propojí informace v textu s tím, co již slyšel, viděl či četl. Dokáže si tak učinit určitou představu o krutosti doby a vytvořit si vlastní úsudek. K výběru podstatných informací mu často nabídne učebnice tučně zvýrazněná slova. Dokáže však sama nabídnout cestu k pochopení (syntéze)? Obávám se, že nikoli. Bez autentických zdrojů (životopisné informace, rozhovory s pamětníky, fotografie a dokumentární filmové záznamy) a práce s nimi zbyde velmi pravděpodobně v souvislosti se čtenářskými strategiemi pouze jediná otázka: A dá se tomu vůbec věřit?

Podobná zásadní témata přitom přímo vybízejí k projektové výuce či jiným formám integrace témat a předmětů, kde výstupy mohou být například v podobě materiálů pro školní časopis, vnitřní televizní okruh školy, školní rozhlas nebo tematicky zaměřený almanach.

Zdroje:

• Kaplan, Karel: Tábory nucené práce v Československu v letech 1948-1954, Praha, 1993
• Kratochvil, Antonín: Žaluji (2) – Vrátit slovo umlčeným, Dolmen, Praha, 1990
• Směrnice pro využití táborů nucené práce Č. j. 6497/010-1949, Ministerstvo vnitra

Doporučená literatura:

• Hejl, Vilém: Zpráva o organizovaném násilí, Universum, Praha, 1990
• Hrabal, Bohumil: Inzerát na dům, ve kterém už nechci bydlet, Mladá fronta, Praha, 2000
• Pecka, Karel: Horečka, Československý spisovatel, Praha, 1990
• Pecka, Karel: Motáky nezvěstnému, Atlantis, Brno, 1990
• Zahradníček, Jan: Dům strach, Sixty-Eight Publishers, Toronto, 1981

Doporučené dokumentární filmy:

• Biel, Ivan: Postavení mimo hru, 2010
• Novák, Jan: Muž, který přecenil českou duši aneb Útěky Josefa Brikse, 2007
• Vlachová, Kristina – Šandová, Marie: Bez milosti, 1998
• Sommerová, Olga: Ztracená duše národa: Ztráta víry (I), Ztráta tradice (II), Ztráta slušnosti (III); 2010

Doporučené filmy:

• Kachyňa, Karel: Noc nevěsty, 1967, 90 min
• Kachyňa, Karel: Ucho, 1970, 94 min
• Menzel, Jiří: Skřivánci na niti, 1969, 90 min
• Jasný, Vojtěch: Všichni dobří rodáci, 1968, 115 min

Další doporučené zdroje:

• Kubešová, Blanka: Deník Leošky Kutheilové, 2 CD – audiokniha, Popron, 2009
• Tomek, Prokop: 50. léta – budování totalitního státu: http://www.totalita.cz/50/50.php
• Vězeňská služba české republiky: http://www.vscr.cz/veznice-opava-83/historie-528/50-leta

Hodnocení článku

(1 hlasů, průměr: 5,00 z 5)

 Ukládám ...