Čtenářské strategie – 21. díl – Shrnování a syntéza

Ladislava Whitcroft, 2. 8. (2011), Čtenářská gramotnost - Čtenářské strategie , 14 620 zobrazení

Tak o čem byla ta knížka? Co ses dočetl v tom článku? Co si myslíš o tom včerejším filmu? Jaký byl tvůj den? Takové a podobné otázky jste jistě položili i museli zodpovědět nesčetněkrát v životě. Jak srozumitelně zachytit a vyjádřit to nejdůležitější tak, aby nám porozuměli naši přátelé, rodina a vlastně všichni lidé, se kterými v běžném životě přijdeme do styku? A jak se od prostého shrnutí dostat k vystižení toho podstatného, co činí naši odpověď skutečně zajímavou?

Shrnování a syntéza: základní informace

SyntézaShrnování a syntéza nás provází po celý život. Když shrnujeme, tak vlastně vybíráme a vlastními slovy stručně a výstižně vyjadřujeme nejdůležitější informace. Při shrnování bychom měli zvládnout: vytáhnout nejdůležitější informace z textu, uspořádat události ve správném pořadí a převyprávět je vlastními slovy tak, jak jdou za sebou. Přestože již shrnování samo o sobě je pro žáky často značně obtížné, neměli bychom se u něj zastavit. Proto také někteří z autorů zařazují shrnování jako jakýsi předstupeň syntézy, která by měla být naším cílem. Syntézu bychom mohli přirovnat ke skládání puzzlů. Tak, jako se postupně mění skládaný obrázek, mění se naše myšlení v průběhu četby – skládáme dohromady nové informace a myšlenky, propojujeme je s tím, co již víme, přidáme vlastní názory a emoce… až nakonec vše zapadne do sebe a v naší mysli se vynoří nový obraz.

Shrnování

Shrnování po nás vyžaduje, abychom podstatu textu vyjádřili ve zhuštěné a srozumitelné formě. Naším cílem je naučit žáky, aby byli schopni:

  • vytáhnout z textu klíčové informace a myšlenky,
  • odlišit podstatné od méně důležitého,
  • napsat jen tolik, abychom vystihli to podstatné,
  • psát stručné a výstižné poznámky a používat přitom klíčová slova a fráze, která nejlépe vystihnou podstatu sdělení.

Jak vidíte, jedná se o poměrně komplexní proces, který bychom měli řádně modelovat a vysvětlit, protože jinak se nám může stát, že žáci budou při vytváření souhrnů přepisovat celé odstavce, nebo naopak nenapíší téměř nic.

Podívejme se na některé aktivity, které můžeme při výuce této strategie použít:

1. Rule-based strategy (Strategie založená na pravidlech)

A. Brownová, J. Campione a J. Dayová (1981) jsou autory aktivity, která poskytuje žákům sled pravidel, jimiž by se měli řídit při vytváření souhrnu. V podstatě se jedná o to, aby žáci byli schopni správně vymazat, ponechat nebo nahradit informace v textu.

Promítneme či připevníme na tabuli zvětšený text tak, aby ho každý ze žáků viděl. Postupujeme podle následujících kroků, přičemž vše nahlas komentujeme:

1. Vymažu nepodstatné a zbytečné informace: „Nyní z textu vymažu všechny nepodstatné informace a ponechám pouze ty, které mi pomohou pochopit či zapamatovat si text. Pokud byste museli zaplatit 10 korun za každé slovo, které napíšete, která slova byste zahrnuli do svých poznámek?“

2. Vymažu opakující se informace: „Podívám se, zda se v textu nevyskytují stejné, jen jinými slovy vyjádřené, informace. Pokud ano, také je vymažu.“

4. Nahradím výčty nadřazeným pojmem (např. květiny nahradí sedmikrásky, tulipány a růže): „Dlouhé seznamy se těžko pamatují. Pokud jdou nahradit jedním slovem, udělám to.“

5. Vyberu či vytvořím větu, která shrne smysl odstavce: „Vyberu z odstavce větu, která nejlépe vystihuje jeho smysl, nebo takovou větu sám napíšu.“

2. Novinářské otázky: Kdo? Co? Kde? Kdy? Proč? Jak?

Pokud chce novinář poskytnout v reportáži svým čtenářům vyčerpávající informace, měl by ve svém textu zodpovědět všechny z výše uvedených otázek. Na začátku můžete žákům ukázat nějakou dobře napsanou reportáž a nechat je, aby vyhledali příslušné odpovědi. Novinářské otázky pak mohou žáci použít i při plánování vlastního psaní.

Podívejme se, jak může vypadat takové shrnutí při práci s textem „Kluci od Googlu“. 

  Kluci od Googlu (260,0 kB, 298 stažení)
Stahovat tento soubor smí jen registrovaný uživatel.

Shrňte článek pomocí odpovědí na následující otázky:

Kdo?
Larry Page a Sergej Brin.
Co?
Vytvořili vyhledávač Google a založili společnost Google.
Kde?
V Americe.
Kdy?
Společnost Google založili v roce 1998, vyhledávač vyvinuli předtím.
Proč?
Vyhledávač vymysleli, protože chtěli zjednodušit vyhledávání informací na internetu.
Jak?
Všimli si, že na oblíbené webové stránky odkazuje více ostatních webů. Google pak tyto stránky při vyhledávání uvede na prvních místech.

Během výuky však nezapomeňte zdůraznit, že text nemusí odpovídat na všechny z těchto otázek. Když například čteme o tom, jak se v průběhu doby měnilo klima, tak otázka „kdo?“ zřejmě nebude v popředí našeho zájmu.

3. Mapy příběhu & návodné počátky vět

V případě povídek, pohádek a jiných narativních textů žáky učíme: 1. jak text shrnout tím, že odlišíme začátek, zápletku, konec; 2. jak určit, kdo v příběhu vystupuje (hrdinové) a kde se příběh odehrává (prostředí). Použít přitom můžeme různé mapy příběhu (pokud se chcete o mapách příběhu dozvědět více, klikněte na tento odkaz: www.ctenarska-gramotnost.cz/tvurci-psani/tp-zahranici/mapa-pribehu). O mapách příběhu se dočtete i na našem webu pro žáky, kde je téma zpracováno odlehčeným a hravým stylem: www.sotkoviny.cz/sotkovy-prihody/ctenarsky-denik-2.

Pomáhat můžeme žákům také návodnými počátky vět:

Nejdůležitější události povídky jsou…
Nejdříve… Potom… A pak… Nakonec…
Příběh se odehrává v…
V příběhu vystupují tito hrdinové…
Hlavní hrdina musí řešit problém…

4. Někdo, Chtěl, Ale, A tak, Nakonec

Tato aktivita učí žáky rozlišovat zápletku a její řešení. Spočívá v tom, že zapisujeme věty, které jsou výstižnou reakcí na podněty Někdo (hrdina či hrdinové), Chtěl (jejich cíl), Ale (zápletka, překážka), A tak (následek), Nakonec (završení). Jako příklad uvádíme, jak by mohla vypadat výsledná tabulka při práci s pohádkou o Červené karkulce (v podání bratří Grimmů).

NěkdoČervená karkulka.
ChtělChtěla navštívit babičku.
AlePotkala vlka, kterému řekla, kam jde, a na vlkovu radu šla trhat květiny pro babičku.
A takVlk sežral babičku a pak i Karkulku.
NakonecDřevorubec rozpáral vlkovi břicho a osvobodil babičku i Karkulku.

Od shrnování k syntéze aneb dobrodružství čtení

Tady se jistě přemýšlivý učitel zastaví a řekne si: „Počkat. Nevytratila se nám tímto prostým shrnutím esence příběhu? Nechybí nám to, co činí pohádku skutečně zajímavou?“ Právě práce s pohádkou o Červené karkulce nám ukazuje, proč mnozí autoři vnímají shrnování jako předstupeň syntézy. Pokud nezůstaneme u prostého shrnutí, ale naopak podnítíme další reakce a otázky žáků, pak právě v tomto okamžiku začne být práce s textem zajímavá.

Stačí, když pro začátek použijeme jednoduchý podvojný deník neboli tabulku o dvou sloupcích. Vlevo píšeme prosté shrnutí a vpravo zaznamenáváme naše myšlenky.

Shrnutí: O čem je Červená karkulka?
Pamatuj:
Vyber pouze to nejdůležitější, buď stručný, vyjádři se vlastními slovy
Vlastní myšlenky: Co mě při četbě napadá?
Jaké mám otázky? Co mi to připomíná? Co si představuji? Co mi chce asi autor říci?…

Žáky mohou napadat různé otázky, které vyvolají živou diskuzi: Proč se Karkulka zachovala tak, jak se zachovala? Jak to, že se vlka nebojí a dá se s ním do řeči?  Můžeme se společně zamýšlet nad tím, jaké má Karkulka vlastnosti a z čeho tak usuzujeme. Někoho napadnou některá spojení s vlastním životem. Varovala je třeba také někdy maminka před něčím a proč? V čem se to podobá Karkulce?

Jistě jste si všimli, že zapojujeme všechny strategie. Postupně se naše myšlení mění a my se vydáváme na dobrodružnou cestu odhalování, na výpravu za poselstvím a podstatou příběhu. V knize Mosaic of Thought jeden z žáků přirovnává syntézu ke kruhům, které se vytvoří na hladině, když do vody hodíme kámen. Na začátku se voda rozstříkne tak, jako se naše myšlenky rozvíří po přečtení prvních pár stránek. Pak se kolem místa začnou objevovat kruhy, které postupně narůstají a přibývají. Stejně tak je tomu, i když něco čteme. S každou další stránkou či řádkem přibývají nové informace a myšlenky. Obraz se postupně rozrůstá a stává se úplnější…

Aby si žáci uvědomili, jak se jejich uvažování během čtení mění a vyvíjí, můžeme jim pomoci návodnými počátky vět:

Nejdřív jsem si myslel, že kniha je o…Pak jsem ale četl dál a teď si myslím, že…

Další tipy pro syntézu aneb kreativitě se meze nekladou

A teď si můžeme dále hrát. Co kdybychom třeba porovnali Červenou karkulku od Bratří Grimmů s důvtipnou a pohotovou Červenou karkulkou z veršovaného podání F. Hrubína? Co by asi jedna druhé řekla, kdyby se potkaly? Nebo může jeden z žáků zaujmout roli Karkulky v Horkém křesle a ostatní mu budou pokládat různé všetečné otázky.

K vytvoření jedinečné a nové interpretace vedou i další zajímavé aktivity:  Napíšeme dopis jedné z postav příběhu, převedeme básničku na povídku, naučný text na vyprávění, vyprávění na novinovou zprávu či hru, píšeme fiktivní deník jednoho z hrdinů, vytváříme plakát, který vystihuje určitou událost či postavu atd.

Jindy můžeme s žáky vytvářet tzv. Skládankovou báseň: Každý z žáků napíše na proužek papírku jednu věc, kterou ví o daném tématu. Vše se pak přečte ve skupině, nakonec žáci informace uspořádají a převedou do formy krátké básně.

Dalším tipem je aktivita, které se říká Dvě slova: Přečteme článek, který provokuje k zamyšlení. Necháme žákům chvilku času, aby zaznamenali dvě slova, která jim přijdou vzhledem k textu nejvýstižnější. Ty pak sdělí zbytku třídy, svůj zápis zdůvodní a diskutují o něm se zbytkem třídy.

Kreativní a přemýšlivé učitele, kterými jistě jste i vy, určitě napadnou další tipy a aktivity. Neváhejte se o ně podělit s kolegy, kteří navštěvují náš web. Naše diskuzní okénko se nedočkavě chvěje na vaše podněty…

Příloha:

  Plakát k syntéze (235,5 kB, 301 stažení)
Stahovat tento soubor smí jen registrovaný uživatel.

Zdroje:

• Keene, Ellin Oliver a Zimmernmann, Susan: Mosaic of Thought: The Power of Comprehenshion Startegy Instruction, Heinemann 2007
• Miller, Debbie: Reading with Meaning, Pembroke Publishers, Kanada 2002
• Harvey, Stephanie a Goudvis, Anne: Strategies that Work, Stenhouse Publishers, Kanada 2007
• Marzano, Pickering, Pollock: Classroom Instruction That Works: Research-Based Strategies for Increasing Student Achievement, ASCD 2001
• Into the Book: reading.ecb.org/teacher/index.html

Další díly seriálu:

• Čtenářské strategie – 22. díl – Hodnocení 1: http://www.ctenarska-gramotnost.cz/ctenarska-gramotnost/cg-strategie/cg-strategie-22
• Čtenářské strategie – 20. díl – Předvídání : http://www.ctenarska-gramotnost.cz/ctenarska-gramotnost/cg-strategie/cg-strategie-20

Hodnocení článku

1 smajlík2 smajlíci3 smajlíci4 smajlíci5 smajlíků (16 hlasů, průměr: 5,00 z 5)
Ukládám ... Ukládám ...
 
 

Související články

Zatím nejsou žádné komentáře

Můžete vložit úplně první komentář.

Napište komentář

Pro psaní komentářů se musíte Přihlásit případně Zaregistrovat, pokud ještě nemáte svůj účet.