Čtenářské strategie – 19. díl – Usuzování

Ladislava Whitcroft, 21. 6. (2011), Čtenářská gramotnost - Čtenářské strategie , komentáře (4) , 12 095 zobrazení

Usuzování je běžnou součástí našeho života. Z výrazu tváře usuzujeme, jakou má náladu člověk, se kterým jednáme. Podle činů i toho, jak je oblečený, usuzujeme na jeho charakter, záliby i přesvědčení… a když něco čteme, tak se pomocí usuzování vydáváme za hranice toho, co nám pisatel v textu přímo sděluje, neboli zjišťujeme skrytý význam textu.

Čteme mezi řádky

UsuzováníUsuzování, které někdy nazýváme čtením mezi řádky, bychom mohli vyjádřit pomocí rovnice: naše vědomosti (zkušenosti) + text = úsudek. Informaci, kterou jsme se dočetli v textu, propojíme s vlastní zkušeností či vědomostmi, čímž dojdeme k závěru, který není v textu explicitně uveden. Během modelování a společné práce můžeme například použít Vennův diagram, kde jednu část diagramu nazveme „co jsem věděl/a“ a druhou „co jsem našel/a v textu“, v průsečíku pak bude náš „vlastní úsudek“.

Microsoft Word - Usuzovani_Vennuv_diagram

Přínosy této strategie jsou nasnadě. Žáci se dobírají skrytého významu textu, učí se přemýšlet a kriticky hodnotit text i jeho autory. Další výhodou je, že to, na co přišli sami vlastním úsudkem, si s největší pravděpodobností i lépe zapamatují.

Hrajeme si na detektivy

Začít můžeme názornou ukázkou. Ukážeme žákům obrázky různých situací či osob a zeptáme se jich, co si o nich myslí a proč. Nebo můžeme přinést nějaké staré nářadí a zeptat se, k čemu asi sloužilo. Na jeho původní funkci budou žáci usuzovat na základě tvaru, velikosti apod. Vhodná je i oblíbená hra, při které se žáci snaží identifikovat, co se skrývá v zabaleném balíku. Všímají si opět jeho velikosti, jaké vydává zvuky, když s ním zatřesou apod.

Žáky můžete pro práci nadchnout tím, že přirovnáte usuzování ke hře na detektiva, který na základě nápovědí v textu odhaluje jeho skrytý význam. Najděte věty, na kterých ukážete žákům, jak nám různé „stopy“ pomáhají odhalit, co není v textu přímo řečeno. Když například budou hrdinové povídky mít na sobě teplé kabáty a rukavice, můžeme usoudit, že se příběh odehrává v zimě. Když budou jezdit v kočáru, příběh se asi nebude odehrávat v dnešní době. Z promluv a činů jednotlivých postav můžeme usoudit na jejich charakter a ze způsobu, jakým spolu komunikují, usoudíme na jejich vzájemné vztahy. Pracovat přitom můžeme s tabulkou o dvou sloupcích, kde jeden sloupec nadepíšeme „můj úsudek“ a druhý „důkazy nalezené v textu“ (důkazy můžeme dále rozdělit na tři části: slova, činy, obrázky). Do role detektivů se žáci snadno vžijí při práci s krátkými detektivními příběhy jako např. Sedm sněhuláků a jiné případy pro začínající detektivy, kde žáci musí pátrat v textu a ilustracích, aby vyřešili jednotlivé případy.

Usuzování používáme i v jiných rovinách. Podle toho, jaký jazyk autor používá, usuzujeme na žánr a spisovatelův záměr (včetně toho, zda se s námi náhodou někdo nesnaží manipulovat). Ptát se můžeme: „Co si myslíš, že se nám autor snaží sdělit? Co chce, abychom si uvědomili?
Další příklady otázek, které podněcují usuzování neboli myšlení, které jde za text:
Co si myslíš, že hrdina skutečně myslel, když řekl…?
Proč hrdina jednal, myslel, hovořil právě takto?
Jaké je poselství příběhu?
Jak se asi hrdina příběhu cítí?

Velké myšlenky

Při usuzování je důležité, abychom ve třídě vytvořili atmosféru, která podporuje hlubší myšlení. Měli bychom dopřát čas jak sobě, tak i žákům. Během modelování ukažme žákům, že i my se zastavujeme a zamýšlíme nad skrytým významem textu. Vyhrazujme čas na diskuzi, přemýšlení a psaní.

Kromě detektivních příběhů se k práci hodí texty, které se zaobírají tzv. velkými myšlenkami. Pracujte s beletrií, v níž najdeme témata, jako je přátelství, rodina, otázky diskriminace, ochrana přírody apod. Taková témata v žácích vzbuzují řadu emocí, a proto na ně většinou reagují s velkým zaujetím. Vhodné jsou texty, v nichž autoři nechávají na čtenáři, aby si leccos domyslel. Důležité je i to, abychom žákům nepodsouvali jen své interpretace a nechávali otevřený prostor různým názorům. V případě mladších žáků si můžeme povídat o tom, že i v pohádkách se skrývají velké myšlenky. K modelování si vyberte například pohádku O ošklivém káčátku, která v sobě skrývá témata šikany a tolerance. Pomocí přemýšlení nahlas poukazujte na části pohádky, kde se ostatní káčátku vysmívají. Zamýšlejte se nad tím, proč se mu vysmívali a jaké to ve vás vzbuzuje emoce. Vyzvěte žáky, aby se zamysleli nad tím, zda by situaci mohli přirovnat k něčemu, co zažili. Modelujte, jak se zamýšlíte nad tím, jaká se v pohádce skrývá velká myšlenka. Srozumitelnější může být formulace: Co nám chtěl spisovatel říci.

Na příkladu pohádky zároveň můžeme modelovat, jaký je rozdíl mezi úsudkem a názorem. Usuzování znamená odhalování toho, co mi chce autor říci, zatímco názor je to, co si myslím já sám. Při usuzování se opíráme o text. Když například v pohádce O Ošklivém káčátku usoudíme, že nám chce autor říci, že nezáleží na tom, jak vypadáme, ale jací jsme uvnitř, můžeme svůj úsudek opřít např. o větu: Nesejde na tom, narodíme-li se na kachním dvoře, jen když jsme z labutího vejce! Pokud však např. řekneme, že všechny kachny jsou zlé, vyjadřujeme tím vlastní názor, o který se můžeme přít. V tomto případě se naše myšlení ubírá nesprávným směrem. Abychom na to upozornili žáky, můžeme navrhnout, aby se zamysleli nad tím, zda by s uvedeným výrokem podle nich souhlasila většina lidí.

Usuzování je velmi důležité při čtení poezie, protože právě básníci nechávají mnohé nevyřčené. Osvětlete žákům, že básníci nemohou používat tolik slov jako ostatní spisovatelé. Pro modelování vyberte báseň, která odpovídá věku vašich žáků, oddělte text čarou, čímž vznikne vedle básně prostor, kam můžete zaznamenávat vlastní myšlenky. Podtrhávejte slova a slovní spojení a po straně vpisujte, k jakým úsudkům jste na jejich základě došli.

Usuzování a ostatní strategie

Usuzování úzce souvisí s ostatními strategiemi. Předvídání se často řadí pod usuzování, protože když předvídáme, tak vlastně usuzujeme na základě nápovědí v textu, jak se bude děj dále odvíjet. Příklad pohádky O ošklivém káčátku  ukazuje, jak jsme při úsudku stavěli na osobní zkušenosti (propojování text a já). Na základě nápovědí v textu usuzujeme, když se pokoušíme odhalit význam neznámých slov (zjednání nápravy). Při vytváření představ usuzujeme, jak to, o čem čteme, vypadá, voní atd., a při kladení otázek usuzujeme na odpovědi, pokud nejsou přímo uvedené v textu.

Plakát na nástěnku:

  Plakát k usuzování (233,4 kB, 239 stažení)
Stahovat tento soubor smí jen registrovaný uživatel.


Microsoft Word - usuzovani_plakat

Zdroje:

• Keene, Ellin Oliver a Zimmernmann, Susan: Mosaic of Thought: The Power of Comprehenshion Startegy Instruction, Heinemann 2007
• Miller, Debbie: Reading with Meaning, Pembroke Publishers, Kanada 2002
• Harvey, Stephanie a Goudvis, Anne: Strategies that Work, Stenhouse Publishers, Kanada 2007
• Hrnčíř, Svatopluk: Sedm sněhuláků a jiné případy pro začínající detektivy, Albatros, Praha 2006

Další díly seriálu:

• Čtenářské strategie – 18. díl – Určování podstatných informací a myšlenek: http://www.ctenarska-gramotnost.cz/ctenarska-gramotnost/cg-strategie/cg-strategie-18
• Čtenářské strategie – 20. díl – Předvídání: http://www.ctenarska-gramotnost.cz/ctenarska-gramotnost/cg-strategie/cg-strategie-20

Hodnocení článku

1 smajlík2 smajlíci3 smajlíci4 smajlíci5 smajlíků (12 hlasů, průměr: 5,00 z 5)
Ukládám ... Ukládám ...
 
 

Související články

Komentáře (4)

Napište komentář

Pro psaní komentářů se musíte Přihlásit případně Zaregistrovat, pokud ještě nemáte svůj účet.