Čtenářská gramotnost a projektové vyučování

Finština jako mateřský jazyk (6. – 9. ročník)

V šestém až devátém ročníku je základním cílem vyučování rozšířit žákovu práci s textem od textů, které potřebuje ve svém bezprostředním okolí, k požadavkům spisovného jazyka a textům, které jsou pro žáky nové. Žáci si mají více uvědomovat své cíle i sami sebe jakožto uživatele jazyka. Žáci zlepší své schopnosti analyzovat a kriticky interpretovat a jsou schopni vytvářet texty, které potřebují v různých komunikačních situacích. Cílem výuky je vést žáky k četbě a hodnocení literatury, včetně textů z různých médií. Výuka vede žáky k získání všeobecných znalostí o literatuře a motivuje je ke studiu jazyka.

CÍLE

Interaktivní dovednosti žáků se rozvinou:
· Zlepší se jejich komunikační dovednosti a budou více odpovídat dané situaci
· Během mluvení, čtení a psaní si zvyknou chovat se cílevědomě a eticky, budují interaktivní vztahy v různých komunikačních prostředích, ve škole i jinde
· Usilují o vytvoření atmosféry, která usnadňuje vzájemnou komunikaci; zvyknou si na existenci různých úhlů pohledu a druhů komunikace

Schopnost interpretovat a využívat různé texty se rozvine:
· Získají zkušenosti s aktivním a kritickým čtením a nasloucháním; zlepší se jejich chápání a schopnost hodnotit přečtené a slyšené
· Rozšíří poznatky týkající se typů a žánrů a zvyknou si předvídat, jaký způsob čtení, poslechu a získávání informací daný žánr a určitý záměr vyžadují
· Zvyknou si na proces získávání a využívání informací a naučí se užívat množství rozdílných zdrojů

Schopnost žáků vytvářet texty a užívat je pro různé účely se rozvine:
· Stanou se všestrannými a nezávislými tvůrci textů, kteří vědí, jak během promluvy a psaní užívat vědomosti, které získali
· Cítí se motivováni k tomu, aby prezentovali a obhájili své názory a vznesli konstruktivní připomínky k názorům druhých
· Zvyknou si plánovat svou komunikaci a cílevědomě postupují při tvorbě písemných úkolů i úkolů souvisejících s ústní prezentací
· Ve svých textech zohledňují situaci, komunikační prostředek a příjemce

Vztah žáků k jazyku, literatuře a odlišným kulturám se prohloubí:
· Získají základní znalost mateřského jazyka a jeho stavby, jeho variant a změn
· Rozvine se jejich četba; jejich znalost literatury se prohloubí a obeznámí se s historií jak finské literatury, tak i klasické literatury jiných zemí; získají další zkušenosti s výrazovými postupy užívanými v divadle a filmu
· Uvědomí si schopnost médií a textů působit na naši představivost, formovat představy o světě a ovlivňovat naše volby
· Získají možnost prohloubit své estetické vnímání světa; posílí se jejich etické vnímání a rozšíří se jejich chápání kultury
· Stanou se tolerantními k mluvčím jiných jazyků

ZÁKLADNÍ OBSAH

Interaktivní dovednosti
· Základní znalost interakce; obsahu, způsobů vyjadřování, stavby textu; propojení těchto prvků s cíli, způsoby komunikace a komunikačními vztahy
· Přizpůsobování promluv záměru mluvčího a ustáleným formám odpovídajícím odlišným komunikačním situacím i různým prostředím
· Načasování a určení délky proslovu, výběr jazykových forem, postup v konfliktních situacích a užívání různých úhlů pohledu, poskytování a přijímání zpětné vazby
· Žáci získávají odvahu a jistotu komunikovat: nácvik způsobů vyjadřování, podávání a obhajování vlastních názorů
· Zhodnocení vlastní schopnosti užívat média, vlastní četby a komunikačních návyků a dovedností

Porozumění textu
· Nácvik porozumění a zhodnocení slyšeného
· Výběr způsobu vyhledávání informací, způsobu čtení – čtení zaměřené na informace přímo vyjádřené v textu nebo deduktivní čtení; zvládnutí procesu čtení
· Navázání vztahu mezi textem a příjemcem; sdílení čtenářských zážitků
· Zkoumání a interpretace literárních textů jakožto zdroje zkušeností a prostředku formování názorů
· Literární a faktografické texty, které něco vysvětlují, popisují, podávají instrukce, vyprávějí, nad něčím se zamýšlejí a zaujímají stanoviska
· Hlavní textové žánry dané kultury, zkoumání textů jakožto strukturních a smysluplných celků
· Zkoumání verbálních, vizuálních a zvukových postupů, které byly v textu využity jakožto prostředky budování jeho významu
· Shrnutí obsahu textu, identifikace názoru a autorova záměru i postupů, rozbor a zhodnocení z hlediska účinku, srovnávání textů na základě různých hledisek
· Vyhledávání a hodnocení názorů, hodnot a postojů obsažených v ústním a písemném projevu a ilustracích

Příprava slohových prací a ústních prezentací
· Definování cílů žákových textů a práce; ustálení postupů při tvorbě textů
· Procvičování standardních postupů vytváření konceptů; zlepšování schopnosti správně text začít, uspořádat a zakončit
· Zaměřování textu na různé cílové skupiny, komunikační situace a komunikační prostředky
· Tvorba příběhů, které vytvářejí nové světy a odráží vlastní zkušenosti a postoje žáků
· Výuka norem spisovného mluveného jazyka, zdvořilé vyjadřování a komunikace, která bere v potaz posluchače
· Správné užívání pravopisu a rozvoj smyslu pro větu a souvětí v psaném jazyce
· Tvorba textů různých žánrů, a to jak vlastnoručně psaných, tak i vytvářených na počítači
· Užívání různorodých výrazových metod

Dovednosti v oblasti řízení informací
· Získávání informací z různorodých zdrojů: plánování a hodnocení věrohodnosti i použitelnosti zdroje
· Psaní poznámek a jednoduché zapisování zdrojů; výběr a třídění materiálů a jejich uspořádání do prezentace
· Vztah k jazyku, literatuře a jiným kulturám
· Základní znalost finštiny a světových jazyků, pojetí jazykové demokracie a důležitost rodného jazyka
· Znalost historie a proměn finského jazyka
· Fonetická, formální a větná stavba finského jazyka; srovnání těchto prvků s jinými jazyky
· Zvážení situačních, společenských a zeměpisných variací finského jazyka a zdůvodnění proč užívat spisovný jazyk
· Vytvoření základu všeobecného literárního vzdělání: znalost hlavních děl a jejich pisatelů, Kalevala (finský národní epos), lidová tradice a hlavní fáze rozvoje finské literatury
· Četba základní a volitelné literatury a vztah k širokému záběru krátkých textů různých žánrů
· Členění literatury na hlavní a vedlejší žánry
· Základní rozdělení textů: charakteristické znaky romantických, realistických a modernistických textů
· Rozbor beletristických textů, užívání pojmů odpovídajících úrovni daného ročníku
· Získávání zkušeností s divadlem a filmem; rozbor a sdílení zkušeností

KRITÉRIA ZÁVĚREČNÉHO HODNOCENÍ – UKAZATELE PRO 8. ROČNÍK

Interaktivní dovednosti žáků se rozvinou:
· Chtějí se vyjadřovat a tak i činí, a to jak ústně, tak i písemně, samostatně i ve skupině
· Demonstrují schopnost deduktivního i hodnotícího naslouchání
· Vědí, jak se prostřídat během diskusí zaměřených na řešení problémů i sdílení názorů a v dalších skupinových komunikačních situacích a jak prezentovat návrh, postoj, otázku, další informace i zdůvodnění
· Při práci ve skupině přispívají k dosažení cíle a vědí, jak se konstruktivně zachovat v případě, kdy se lidé na něčem neshodnou
· Vědí, jaké jsou hlavní rozdíly mezi mluvenými a psanými formami jazyka a zohledňují komunikační situace, příjemce a komunikační prostředky, například při výběru jazykové formy; v případě potřeby jsou schopni přepnout mezi hovorovou mluvou užívanou mladými lidmi a spisovnou mluvou
· Sledují a hodnotí své vlastní jazykové dovednosti; přijmou zpětnou vazbu a využijí ji pro další rozvoj svých dovedností; zároveň sami poskytnou konstruktivní zpětnou vazbu svému okolí a pracují cílevědomě jak ve skupině, tak i sami

Schopnost žáků interpretovat a využívat různé texty se rozvine:
· Vědí, jak diskutovat o různých textech – jak se ptát, dělat souhrn, komentovat, nesouhlasit, prezentovat vlastní interpretaci a hodnocení a zvážit vztah textu k jejich vlastním zkušenostem a myšlenkám
· Vědí, kdy se různé typy textů používají a dokážou se orientovat v různých komunikačních situacích a textech
· Používají při čtení vhodné čtenářské strategie, i u textů zveřejněných v různých médiích
· Odlišují od sebe běžné druhy textů v rámci celého textu
· Rozeznávají typické žánry běžných, mediálních a literárních textů
· Vědí, jak texty porovnat a jak identifikovat základní body obsahu, autorův názor a jeho odůvodnění
· Umí shrnout děj beletristického textu, připravit popis jednotlivých postav a sledovat jejich vývoj i vývoj jejich vzájemných vztahů
· Vědí, jak hovořit o básních a jak podat svou interpretaci
· Vědí, že texty mají autora a účel, který ovlivňuje jejich obsah, formu a způsob vyjadřování
· Jsou schopni sledovat a docházet k závěrům, které se týkají vizuálních nebo auditivních postupů užitých v textu
· Všímají si jazykových postupů; například si všimnou vztahu mezi záměrem textu a jeho tónem a výběrem slov, obrazného jazyka, stavby vět a užití idiomů rozdílné stylistické úrovně
· Při zkoumání textu používají naučené pojmy týkající se jazykových jevů i informací o textech a při práci s beletristickými texty užívají literární poznatky

Schopnost žáků tvořit texty a užívat je k různým účelům se rozvine:
· Vědí, jak užívat knihovnu, ústně přenášené informace, datové sítě a literaturu faktu i beletrii za účelem získání informací; vědí, jak vybrat a citovat zdroje
· Vědí, jak postupovat při tvorbě slohového úkolu a při ústní prezentaci a své znalosti užívají při tvorbě textu
· Shromáždí odpovídající materiály pro své prezentace, uspořádají je a vyberou, co je pro dané téma podstatné; myšlenkové pochody v jejich textech se dají snadno sledovat
· Jsou schopni vytvořit ústní a písemné texty pro různé účely, včetně popisu, vyprávění, definic, souhrnů, zpráv, dopisů, žádostí, dopisů redaktorům a jiných textů, které zajímají určité stanovisko nebo se nad něčím zamýšlí
· Vytvářejí vlastnoručně i na počítači psané texty a i jinak využívají výpočetní techniku a média
· Vědí, jak využít své jazykové dovednosti při tvorbě textů a jak si vybrat správný styl, slovní zásobu a stavbu textu; vědí, jak přizpůsobit stavbu a délku vět a v případě potřeby zestručnit text
· Aplikují ve svých textech znalosti pravopisu a rozdílů mezi psaným a mluveným jazykem i znalosti zdvořilého vyjadřování

Vztah žáků k jazyku, literatuře a jiné kultuře se prohloubí:
· Jsou schopni číst celé knihy
· Vyhledají faktografické, beletristické a jiné texty, které je zajímají, a jsou schopni odůvodnit svou volbu
· Přečetli finské i zahraniční básně, pohádky, bajky, krátké příběhy, typickou dramatickou tvorbu a obrázkové seriály a znají básně obsažené v Kalevale a jiné druhy lidové tradice; přečetli alespoň literaturu, na které se předtím společně usnesli
· Znají hlavní literární žánry, hlavní stylistické druhy textů a některé klasické autory reprezentující různé oblasti
· Jsou schopni diskutovat o tom, co jim přinesla četba nebo prohlížení textů
· Vědí, jak hovořit o fonetické, formální a větné stavbě jazyka a o slovní zásobě; vědí, ze kterých částí se skládá promluva a věta; znají hlavní charakteristické znaky finského jazyka a umí ho porovnat s jinými jazyky, které studovali; mají představu o jazykových vztazích a o jazycích příbuzných s finštinou
· Vědí, jaké má finština jazykové variace v závislosti na situaci, uživateli a zeměpisné oblasti
· Znají jazykové změny; znají postavení mateřského jazyka mezi jinými jazyky a v multikulturní jazykové komunitě; jsou obeznámeni s jazyky, kterými se Finsku hovoří, a mají jejich základní znalost

Zdroje:

· National Core Curriculum for Basic Education 2004: http://www.oph.fi/english/publications/2009/national_core_curricula
· National Core Curriculum for Basic Education 2004 (7.3 Mother tongue and literature): http://www.oph.fi/download/47675_POPS_net_new_2.pdf

Předchozí díl seriálu:

• Pohled na finské kurikulum pro základní vzdělávání – 4. díl – Finština jako mateřský jazyk (překlad dle jednotlivých ročníků) 3. – 5. ročník: http://www.ctenarska-gramotnost.cz/ctenarska-gramotnost/cg-zahranici/finske-kurikulum-4

Hodnocení článku

(zatím nehodnoceno)

 Ukládám ...