Čtenářská gramotnost a projektové vyučování

Přečtěte si zajímavé informace o školním literárním sborníku Almanach ze ZŠ Hradební v Broumově. Na naše otázky odpovídala Dagmar Židová.

Přivedla vás soutěž Nadílka našich dílek k vytvoření školního sborníku? Pokud ne, popište prosím, kde se vzal nápad začít s vydáváním literárního sborníku.

Několik let jsme na škole vydávali školní časopis. Ještě v době, kdy se psal na stroji. Později na počítači. Byly tam příspěvky z 1. i 2. stupně. Snad bych našla i celostátní ocenění, které jsme získali (6. místo). Ale aktivita prvního stupně převýšila druhý. Na časopise pracovali žáci při nějakém volitelném předmětu. Bohužel se střídali i učitelé. Někteří s větším, někteří s menším zapálením. Ti nakonec opustili tištěnou formu časopisu a vytvořili aktuality na nástěnku. To se týkalo 2. stupně.

Osobně učím na obou stupních a mám blíže ke stupni prvnímu. Vzhledem k tomu, že jsem po určitou dobu neměla třídnictví, mohla jsem se této literární dětské činnosti věnovat. Časopis s menšími dětmi z 1. stupně jsme pravidelně vydávat nestihli, tak jsem se rozhodla vydat alespoň Almanach prací za proběhlý školní rok. (Na prvním stupni je cca 290 žáků.)

O Nadílce se dočetl náš ředitel, který školu do soutěže přihlásil.

Podnítila vás soutěž Nadílka našich dílek k nějakým vylepšením vašeho sborníku? Buď již vydaného, nebo teprve plánovaného… Jestliže ano, co všechno se vám už podařilo vylepšit? A co ještě plánujete zlepšit? Co se vám naopak moc nedaří? Proč?

Některé práce dětí mě nadchly. Mám ráda fantazii a volnější zpracování. Také se mi líbily tematicky zaměřené sborníky. Je pravda, že některé třídy si vytvářejí svá portfolia, která se velmi podobají vašim sborníkům. Tyto práce kolují pouze v jednom provedení v té určité třídě. (Mám na mysli první stupeň.) Portfolia jsou autentická, často psaná ručně. Tímto způsobem pracují třídní učitelé a je to fajn.

Vloni jsem se věnovala třídnictví a žádný almanach nevyšel. Letos mám volitelný předmět SVS (společenskovědní seminář), kde si najdeme čas a prostor pro vytvoření almanachu v elektronické verzi na webu školy, kam budeme postupně vkládat příspěvky dětí.

Jak váš sborník vzniká? (Od prvotního nápadu přes jeho tvorbu až po vydání, distribuci a propagaci…) Kolik času jste tvorbě sborníku věnovali?

Jak vznikl první sborník? Třídní učitelé mi dali příspěvky dětí, přepsala jsem je, když nebyly psané na počítači, gramaticky opravila, napsala komentář, vybrali jsme ilustrace a připravili (učitelé informatiky) k vydání. Každá třída dostala jedno číslo a zájemci si pak objednali další výtisky, které si koupili. Další ročník vznikal ve spolupráci se žáky informatiky na druhém stupni. Příspěvky přepsali a poslali mi je ke korekturám. Vrátila jsem je zpátky opravené. Nakonec sestavili stránky s vybranými ilustracemi a almanach šel do tisku.

Co bylo na vydání sborníku nejsložitější? Jak jste motivovali žáky, aby se do této činnosti zapojili?

Asi dotáhnout věci s dětmi do konce. Za 45 minut se moc práce nestihne, takže „novinářská“ práce zabere hodně času, když ji mají dělat děti samy. Když hned nevidí výsledek, tak je to přestává zajímat. Učím angličtinu, takže se k literárním pracím moc nedostanu, a češtináře to moc nezajímá. Když není motivován učitel, asi nebude schopen motivovat žáka. Není zase tak velký problém žáky motivovat, když mají vhodný předmět, kde si mohou něco nového vyzkoušet.

V čem vidíte největší přínos práce na sborníku?

V tvůrčí činnosti. Každá zkušenost z tvoření je dobrá pro žáky i pro učitele.

Od kdy vaše škola vydává sborníky? Kolik různých sborníků jste již vydali? Jaký byl náklad (počet vyrobených kusů) jednotlivých sborníků? Jak výrobu sborníků financujete?

Časopis se vydával po několik let. Žáci si výtisky kupovali. Sborník vyjde třetí. Jedno číslo se dá do tříd a žáci si potom čísla objednají. Cena sborníku je 20 až 25 Kč. Do tříd a sborovny přijde cca 15 výtisků. Výtisky jsou i v elektronické podobě na webu školy.

Kdybyste měli ostatním školním sborníkům dát nějakou radu, jak by zněla?

Nebude to asi nic převratného, ale budete muset najít nějakého „blázna“, který posbírá zajímavé literární a výtvarné výtvory, najde si hodiny, kdy se s dětmi vrhne na přepisování, skenování a korektury. Jestli je zdatný v práci na PC, vytvoří stránky časopisu nebo almanachu. Nebo přesvědčí jiného učitele informatiky, který to s dětmi zvládne. Tisk už je taková třešnička na dortu, kterou práce vyvrcholí.

Kdybyste ostatním školám, které ještě nezačaly vydávat sborník, měli něco poradit, co by to bylo?

Nebojte se toho a zkuste to s dětmi. Sama se s dětmi věnuji recitaci a „dramaťáku“. U písemného projevu oceňuji to, že to není jen záležitost dané chvíle. Když se najde něco, v čem se děti mohou trochu realizovat – vždycky to stojí za to. A čeština je nádherný jazyk, je dobré ho pěstovat. I malé dávky se cení.

• Kdo z redakce s námi tento Rozhovor na dálku vedl: Dagmar Židová

• Kontakty na redakci: info@zshrbroumov.cz

• Webová adresa, kde jsou sborníky k dispozici: www.zshrbroumov.cz

 Příloha:

• Sborník Almanach

Hodnocení článku

(zatím nehodnoceno)

 Ukládám ...