Učebnice čtenářské gramotnosti Kamarádi z města rybníků vznikla jako jeden z výstupů projektu akčního výzkumu zaměřeného na rozvoj čtenářské gramotnosti, který byl realizován v jižních Čechách. Hlavním místem děje se proto stalo město rybníků Vodňany. Při psaní textů a vytváření úkolů byli inspirací žáci a učitelky z Vodňan a Českých Budějovic. Ti zároveň průběžně poskytovali zpětnou vazbu během ověřování metodik a textů. V žákovské části naleznete i některá dílka dětí ze zapojených škol. Součástí kapitoly Spravedlivý Pepa jsou práce žáků ze ZŠ J. Š. Baara v Českých Budějovicích. Kapitola Nástěnka plná otázek obsahuje komiks vytvořený žáky ze ZŠ a gymnázia ve Vodňanech.
Celá učebnice je příběhová. Prvotním cílem bylo motivovat žáky ke čtení a vtáhnout je do děje. Čtenářská gramotnost žáků se zlepší jedině tehdy, pokud žáci budou (rádi) číst. Dalším cílem bylo, aby si žáci osvojili čtenářské strategie. Ty dětem pomohou při práci s texty, s nimiž se běžně setkávají. V učebnici naleznete jak souvislé texty (povídku, pohádku, populárně naučný text, báseň), tak i texty nesouvislé (plakát, tabulky apod.).
Kapitoly pokrývají řadu důležitých témat a otázek. Obsahují například texty, které vedou k zamyšlení nad etikou chovu zvířat ve velkochovech, nad zdravým stravováním, nad funkcí reklamy i nad chytáky, které se mohou skrývat ve smlouvách. Kromě toho jsou v učebnici zařazeny i texty, které vedou k zamyšlení nad lidskými hodnotami a k rozvoji filozofického myšlení žáků.
Učebnici můžete využít pro práci v různých ročnících (doporučujeme 3. až 6. ročník ZŠ). Učebnice má dvě části: první je určena žákům, druhá je pro učitele. Učitelská část obsahuje řešení k jednotlivým kapitolám z žákovské části, tipy pro další aktivity a také oporu, kterou může učitel poskytnout žákům v případě, že úkol nezvládli. Její součástí jsou rovněž hodnoticí listy určené především pro práci s žáky, kteří mají problémy s porozuměním textu. Tyto listy byly vytvořeny pro beletristické, naučné i ostatní texty a dělí se do čtyř úrovní. Hodnoticí listy si můžete stáhnout na webových stránkách projektu zde.
Autorkou učebnice Kamarádi z města rybníků 1 a 2 i doprovodných materiálů pro žáky a pro učitele je Ladislava Whitcroft. Oba díly učebnice si můžete stáhnout zde.
]]>Číslo účtu: 194727856/0300 (Poštovní spořitelna, ČSOB)
KS: 4710
SS: 2020
VS: jakékoliv číslo
Zpráva pro příjemce: cokoliv
Mediální výchova je v RVP vedená jako průřezové téma a mnoho učitelů ji tak vnímají jako problém „těch druhých“. Tedy, že se mediální výchovy ujme někdo jiný. Je to podle vás skutečně tak? Jak by se tomu případně dalo předejít?
Školy mají několik možností, jak průřezové téma zařadit do školního vzdělávacího programu a výuky – vytvořit samostatný vyučovací předmět, začlenit mediální výchovu do jednoho konkrétního vyučovacího předmětu (nejčastěji jde o občanskou výchovu a češtinu nebo informatiku), rozdělit mediální výchovu do více vyučovacích předmětů nebo ji vyučovat formou samostatného projektu (např. celodenního). Vybrané cíle mediální výchovy může škola navíc „rozpustit“ do běžného života školy (např. vydávat školní časopis). Mediální výchova se navíc objevuje i v některých vzdělávacích oblastech RVP ve formě očekávaných výstupů, například v češtině na druhém stupni ZŠ jde o výstup „žák… rozpoznává manipulativní komunikaci v masmédiích a zaujímá k ní kritický postoj“ (RVP ZV). Proto nejsou na místě obavy, že by se žáci s mediální výchovou ve škole vůbec nesetkali. Mohla by se samozřejmě vyučovat ve větším rozsahu, ale v tom případě to bude na úkor něčeho jiného… Dobré by bylo, kdyby na větších školách existovala funkce garanta pro výuku mediální výchovy, který by všechny aktivity školy v této oblasti koordinoval. Organizace Člověk v tísni se pokusila zmapovat Stav výuky mediální výchovy na středních školách (www.jsns.cz/nove/projekty/medialni-vzdelavani/vyzkumy/6517086_ucitele_medialni_vychovy_v21.pdf), na výuku mediální výchovy se zaměřilo i šetření České školní inspekce, které právě probíhá.
Zaznamenal jsem názor, že by se mediální gramotnost vzhledem k vývoji konzumace médií měla těsněji svázat s digitální gramotností. Například výuka ICT by se měla posunout od práce s textovými a tabulkovými editory více k výuce práce s informacemi nebo bezpečnosti na internetu. Je něco takového možné? Nevyžadovalo by to změnu RVP?
Je třeba vědět, že hodinová dotace ICT v RVP je pouze jedna hodina pro celý první stupeň a jedna hodina pro celý druhý stupeň ZŠ. Školy mohou výuku posílit z disponibilních hodin. Pokud to neudělají, žáci sotva zvládnou Word s Excelem a už jim nezbude čas ani na PowerPoint… Řešením je zapojení ICT do výuky i v ostatních vyučovacích předmětech. V současnosti probíhá revize RVP, která jde tímto směrem. Nevím ale, jestli v praxi nenarazí na problém, že učitelé nebudou umět efektivně propojit svůj vyučovací předmět s výukou ICT a ještě navíc mediální výchovou…
Většina dětí dnes informace získává prostřednictvím digitálních médií a sociálních sítí. Doporučujete zaměřit se místo tištěných časopisů na tvorbu například školního zpravodajského webu, studentských zpravodajských relací na YouTube a podobně?
Já jsem mediální výchovu vyučoval tak, že žáci v běžných hodinách češtiny, kde se vyučuje povinně publicistický styl, vydali během jednoho pololetí dva konkurenční školní časopisy. Vedle toho jsem vedl kroužek, kde vznikal školní časopis, a další kroužek, kde jsem žáky učil dělat internetové stránky. S kolegy jsme organizovali celostátní soutěže školních časopisů Freinet a Náš časopis (www.ctenarska-gramotnost.cz). Vytvořili jsme web www.sotkoviny.cz, který je určen mladým novinářům ze základních škol. Každý tištěný časopis musel mít nejprve elektronickou podobu, pokud nevznikl formou koláže nebo není psaný rukou, takže by nešlo až o takovou změnu. Výhodou webových časopisů je, že tam mohou články přibývat průběžně hned po napsání, snadno se do nich vloží video, barevné obrázky, audio, interaktivní anketa apod. Takže to je určitě dobrá cesta, kterou mohu doporučit.
Mají učitelé dostatečné dovednosti učit mediální výchovu?
Řada učitelů tyto dovednosti má. V případě potřeby není problém připravit pro ně výukové materiály. Problém vidím v tom, že mediální obsah velmi rychle zastarává. Je tedy náročné se na výuku mediální výchovy připravit. Pomohl by didaktický web, kde by odborníci zpracovali např. pracovní list k aktuální reklamě nebo fámě, která se zrovna šíří po sociálních sítích. Učitelé by tak měli po ruce spoustu inspirace a záleželo by na nich, co využijí a co ne. Učitelé nemusejí umět úplně vše, např. s ovládáním techniky jim mohou pomoci žáci – mohou se tudíž učit navzájem.
Víte případně o školách, kde podobný projekt funguje?
Např. na ZŠ Josefa Bublíka v Bánově (www.zsbanov.cz) působí skvělý učitel Vlastimil Ondra, který s dětmi dělá nejen výborný školní časopis Bublanina (www.ctenarska-gramotnost.cz/medialni-vychova/mv-soutez-casopisy/nas-casopis-6), ale také natáčí videopořady (www.youtube.com/playlist?list=PLPZVMNc8GIEAiiUHWKwemMWpzboymeVtu) a podniká spoustu dalších zajímavých věcí. Existuje spousta zajímavých učitelů, o kterých se moc neví, a škol, o kterých se moc nemluví. Přijde mi škoda, že příklady dobré praxe z nich nejsou více mapovány a propagovány.
V některých rodinách je pohled na mediální výchovu do určité míry podobný přístupu k sexuální výchově. Že jde o záležitost rodičů, nikoliv školy. Učitelé se setkávají s odmítavými postoji rodičů, kteří jiný než svůj výklad považují za indoktrinaci. Setkal jste se s něčím takovým?
Učitel by žáky rozhodně indoktrinovat neměl. Má je naučit kritickému myšlení. Např. jak si ověřovat informace, jak poznat manipulativní komunikaci, jak rozeznat reklamu od informace apod. Naštěstí jsem se s takovým postojem rodičů nesetkal. Setkal jsem se ale s paušálním odsuzováním určitých médií mezi některými učiteli. To, že některá média manipulují, není důvodem je ignorovat, naopak je třeba analyzovat s žáky, jakým způsobem to dělají. Některá média neověřují informace před zveřejněním, jiná se tváří jako solidní, ale publikují komerční placený obsah, aniž by to bylo označeno apod. Lež zveřejněná ve veřejnoprávním médiu může škodit více, než stejná informace zveřejněná v bulváru, který lidé berou se značnou rezervou. Lidé mají tendenci obklopovat se médii, která potvrzují jejich náhled na svět. Škola může nabídnout žákům média, s kterými by se jinak nesetkali, protože o jejich existenci neví. Ovšem nezapomínejme, že jedním z důležitých cílů mediální výchovy je tzv. „mediální dieta“. Tedy postupné omezování konzumace médií, která je v současnosti enormně vysoká.
Mediální výchova úplně chybí v RVP učilišť. Jejich studenti přitom jsou přitom nejohroženější skupinou. Pokud mediální gramotnost nezískají, budou podléhat vlivu fake news a hoaxů. Existuje nějaká snaha toto změnit? Probíhá například diskuze o zařazení tohoto průřezového tématu do rámcových vzdělávacích programů v rámci současné revize?
Bohužel nevím, co v této oblasti plánuje Národní ústav pro vzdělávání, který má revizi RVP na starost. Informace, které zveřejňuje, byly doposud velmi skoupé. Nedávno alespoň vydal analýzy k jednotlivým průřezovým tématům včetně Mediální výchovy (www.pedagogicke.info/2018/03/revize-rvp-medialni-vychova-jako.html). Výstupy k mediální výchově rozhodně v RVP středních škol nechybí. Jen v některých RVP není mediální výchova samostatným průřezovým tématem. Spíše jde o to, kolik času učitelé výuce mediální gramotnosti mohou věnovat a jak efektivně je tento čas využit. Určitě všem doporučuji materiály z projektu Jeden svět na školách (www.jsns.cz/projekty/medialni-vzdelavani).
V souvislosti s probíhající revizí RVP hrozí, že průřezová témata včetně mediální výchovy z RVP vypadnou. Je to podle vás reálná hrozba? Jak by se změnila výuka mediální gramotnosti?
Myslím si, že se obecně přeceňuje to, co je napsáno v RVP. A představy, že se změní výuka čehokoliv jen tím, že se to dopíše do RVP, jsou mimo realitu. Mnohem více ovlivňuje výuku to, co je v učebnicích, k čemu existují volně dostupné didaktické materiály, jaké nové postoje a hodnoty si učitelé zvnitřnili na školeních apod. Osobně se domnívám, že kdyby se samostatné průřezové téma mediální výchova z RVP vyškrtlo, k žádné zásadní změně ve výuce by nedošlo. Zůstanou totiž očekávané výstupy v jednotlivých vzdělávacích oblastech. Možná vám přijde můj názor překvapivý, když se didaktice výuky mediální výchovy věnuji velmi intenzivně, ale prostě nejsem příznivcem nařizování shora. Přepisováním textu RVP do školních vzdělávacích programů se výuka nezlepší. Zlepší se, pokud si učitelé vezmou za své, že je výuka mediální gramotnosti důležitá, a stát jim vytvoří dobré podmínky – zafinancuje vybavení škol technikou, tvorbu výukových materiálů a metodik apod.
Děkuji Vám za odpovědi.
]]>Kurzy byly akreditovány MŠMT v rámci DVPP (č.j. MSMT-857/2016-1-2) a jsou určeny pro učitele základních škol. Účastníci obdrží osvědčení o absolvování kurzu a pracovní listy a sylaby ke kurzu zpracované odborným lektorem.
- ŠVP a čtenářská gramotnost
- ŠVP a mediální výchova
- ŠVP a tvůrčí psaní
- ŠVP a projektové vyučování
Ceník kurzů na vaší škole
Cena kurzu uskutečněného přímo na vaší škole ve vámi zvoleném termínu a čase činí minimálně 5.000,- Kč (podle počtu učitelů). Účastníci obdrží pracovní listy a sylaby ke kurzu zpracované odborným lektorem. Témata, délku i náplň kurzů na školách lze po domluvě s lektorem specifikovat. Kurzy jsou koncipovány jako osmihodinové (1 vyučovací hodina = 45 minut). Cena se vypočítává následovně: 500,- Kč na učitele (minimálně 5.000 Kč, maximálně 15.000,- Kč). Při větším počtu než 10 účastníků lze dojednat slevu.
Anotace kurzů
ŠVP a čtenářská gramotnost
Kurz je určen učitelům češtiny. Z obsahu vybíráme: Uvedení do tématu gramotnosti a pojetí výuky zaměřené na budování gramotnosti, Výzkumy PISA, TIMSS a OECD, Čtenářské strategie a cílená práce s textem pro vybudování čtenářské gramotnosti, Didaktické metody pro rozvoj čtenářské gramotnosti, Projekty pro rozvoj čtenářské gramotnosti, Diskuze o RVP, Internetové zdroje k tématu… Konkrétní obsah lze uzpůsobit aktuálním potřebám školy!
ŠVP a mediální výchova
Kurz je určen učitelům češtiny nebo vedoucím školních časopisů (I. stupeň ZŠ, II. stupeň ZŠ, SŠ). Z obsahu vybíráme: Mediální výchova pro učitele, Jak se dělá školní časopis, Mediální výchova a RVP, Publicistický styl jinak, Manipulace v médiích, Dezinformace, Reklama, Nové novinářské žánry v elektronických médiích, Nebezpečí Internetu, Freinetovská pedagogika, Ukázky kvalitních školních časopisů, Internetové zdroje k tématu… Konkrétní obsah lze uzpůsobit aktuálním potřebám školy!
ŠVP a tvůrčí psaní
Kurz je určen především češtinářům, ale mohou se ho zúčastnit také učitelé jiných předmětů. Z obsahu vybíráme: Tvůrčí psaní v RVP, Tvůrčí psaní a školní vzdělávací program, Tvůrčí psaní ve slohovém vyučování, Tvůrčí psaní a literární výchova, Freinetovská pedagogika, Volný text, Techniky tvůrčího psaní, Kreativita, imaginace a humor, Kolektivní texty a jazykové hry, Maturitní slohové práce, Ukázky kvalitních literárních sborníků, Školní nakladatelství, Internetové zdroje k tématu… Konkrétní obsah lze uzpůsobit aktuálním potřebám školy!
ŠVP a projektové vyučování
Kurz je určen učitelům všech předmětů i vedení škol. Z obsahu vybíráme: Vymezení pojmu projektové vyučování, Příklady projektové výuky, Typické rysy projektové výuky, Etapy projektové výuky, Hlavní cíle projektového vyučování, Plánování projektové výuky, Ukázky výstupů z projektové výuky z různých českých škol, Typy projektů, Internetové zdroje k tématu… Konkrétní obsah lze uzpůsobit aktuálním potřebám školy!
Kdy a kde kurzy probíhají
Objednávky přijímáme průběžně prostřednictvím e-mailu: info@abeceda-os.cz. Termín kurzu záleží na vzájemné dohodě s ředitelem/ředitelkou školy, která si kurz objednává, a lektorem. Kurz se uskuteční přímo na dané škole.
]]>Objednávky přijímáme průběžně prostřednictvím e-mailu: info@abeceda-os.cz. Termín workshopu záleží na vzájemné dohodě s ředitelem/ředitelkou školy, která si kurz objednává, a lektorem. Dílna se uskuteční přímo na dané škole. Cena dílny dohodou.
]]>Cíle soutěže
Hlavním cílem soutěže je rozvoj kreativního myšlení a podpora vlastní tvorby žáků, která nebývá vždy ve školách dostatečně oceňována. Nejlépe žákům ukážeme, že oceňujeme jejich kreativitu a snahu, když jejich dílka zpřístupníme druhým a budeme s nimi o nich diskutovat. V neposlední řadě je vydání vlastního sborníku krásným příkladem projektového vyučování. Žáci musejí vznik sborníku společně naplánovat a uskutečnit. Soutěž tedy rozvíjí tolik potřebné projektové myšlení a klíčové kompetence, které později žáci uplatní v životě a práci. V celostátní soutěži školních sborníků jsme ocenili každý z doručených sborníků (kromě hlavních cen pro vítěze byla udělována čestná uznání za konkrétní přínos daného sborníku).
Vyhlášení soutěže
Vyhlášení soutěže může motivovat školy, které dosud sborník nevydávaly, aby se pokusily začít. Pokud na své škole žádný sborník nevydáte, ani jste nikdy dříve nevydávali, měli byste začít tím, že si s žáky ujasníte pojem „sborník“. K tomu můžete použít náš web. Zde jsme zveřejnili sborníky, které se zúčastnily našich soutěží Nadílka našich dílek:
http://www.ctenarska-gramotnost.cz/tvurci-psani/tp-soutez-sborniky/sborniky-ke-stazeni-1
http://www.ctenarska-gramotnost.cz/tvurci-psani/tp-soutez-sborniky/sborniky-ke-stazeni-2
http://www.ctenarska-gramotnost.cz/tvurci-psani/tp-soutez-sborniky/sborniky-ke-stazeni-3
http://www.ctenarska-gramotnost.cz/tvurci-psani/tp-soutez-sborniky/sborniky-4.
Samozřejmě můžete žákům ukázat i profesionální sborníky, které naleznete v knihovnách, antikvariátech či knihkupectvích. Nejlepší je zvolit sborníky začínajících spisovatelů.
Je vhodné, aby účastníci soutěže znali předem kritéria, podle kterých se bude jejich sborník hodnotit. V rámci našich soutěží vznikla následující kritéria:
1. zajímavé texty napsané žáky
2. pěkné ilustrace k textům nakreslené dětmi
3. jednotná grafická úprava všech stránek sborníku
4. originální název sborníku
5. motto, citát, věnování či poděkování
6. předmluva a doslov
7. přitažlivá obálka
8. informace o autorech textů i obrázků
9. obsah
10. tiráž
11. bibliofilské zpracování
12. a především: co nejvíce práce na sborníku odvedli žáci, nikoliv dospělí
Hodnocení sborníků
Pro účely závěrečného hodnocení se sestaví porota. Navrhujeme, aby v porotě zasedal spisovatel, ilustrátor, knihkupec či nakladatel. Hodnotitelé by se měli snažit, aby každý ze sborníků byl nějakým způsobem oceněn (kromě vítězů udělujeme i čestná uznání za konkrétní přínos) a aby ocenění bylo pokaždé náležitě zdůvodněno.
Vyhlášení výsledků soutěže
Vyhlášení výsledků soutěže školních literárních sborníků může mít formu autorského čtení z oceněných sborníků. Doporučujeme ho doplnit o besedu s porotci (spisovatelem, ilustrátorem, nakladatelem, knihkupcem…) Slavnostnější ráz akce žákům ukazuje, že jejich tvorba a úsilí je okolím oceňováno. Porota by měla zdůvodnit, proč udělila jednotlivé ceny. Na základě vlastních zkušeností doporučujeme, aby součástí vyhlášení výsledků soutěže byla i prezentace jednotlivých redakcí, během níž žáci společně odhalí, jak jejich sborník vznikal, a odpoví na dotazy publika. Dobrovolníci pak přečtou ukázku svých dílek a případně mohou pohovořit o tom, co je k jejich tvorbě inspirovalo. Vhodnými cenami jsou knihy nebo technika, která redakci pomůže při tvorbě sborníku (tiskárna, vazač apod.)
]]>
Cílem soutěže je podpořit kvalitu školních časopisů a poukázat na ni.
Specifika celostátní soutěže
Doporučené oblasti individuálního hodnocení
• rozhovor
• reportáž
• fotografie
Doporučená kritéria celkového hodnocení úrovně školního časopisu
• novinářská etika
• rozhovor
• reportáž
• názorové články
• zpravodajství
• fotografie
• komiks
• celkový vzhled časopisu
• promyšlenost rubrik
• maximální podíl žáků na vzniku časopisu
Pořadatelé soutěže a organizační stupně
Naše zkušenost a doporučení vychází z pořádání celostátní soutěže formou přímé účasti. Soutěž však může být organizována i jako vícestupňová. Organizace rozsáhlejší soutěže předpokládá předchozí zkušenosti a spolupráci s novináři, grafiky a pracovníky v reklamě. Velkou výhodou a téměř podmínkou při pořádání soutěže je spolupráce s celostátními periodiky, případně s jednotlivými novináři. Je zapotřebí zdůraznit, že v našem pojetí nejde o soutěž jednorázovou. Aby redakce mohla zvítězit, musí na sobě zapracovat a školní časopis musí projít několika kroky:
• Zaslání vyplněné přihlášky do soutěže, ve které redakce popíše, co nyní dělá, a především, co konkrétně chce zlepšit. K přihlášce připojí aktuální číslo časopisu.
• Po obdržení průběžného hodnocení (posuzuje odborná porota) musí v průběhu školního roku zaslat redakce nejméně jedno další (již vylepšené) číslo svého časopisu. K němu připojit vyplněné shrnutí (co se podařilo vyplnit, co nikoliv a proč).
• Časopisy opět posoudí odborná porota. Hodnotí pokrok, kterého redakce dosáhly. Kladné hodnocení obdrží jen takový časopis, který bude ve všech sledovaných oblastech prokazovat vysokou kvalitu. Počet takových hodnocení není omezen – může ho získat každý školní časopis.
Při pořádání vícestupňové soutěže by vyšší stupně měly přinést především podnětné zkušenosti pro široký okruh školních redakcí (včetně těch, které neuspěly). Redakce by při vyhlášení výsledků prezentovaly své časopisy. Zde by také mohly školní redakce soutěžit i v jednotlivých (vybraných) oblastech (reportáž, komiks, apod.).
Porota
Pořadatel jmenuje předsedu a členy poroty. Porota určuje vítěze soutěže. Předseda poroty koordinuje její činnost a rozhoduje o případných sporných bodech průběhu a hodnocení soutěže. Porota má předem dohodnutý počet členů. Předseda poroty může pověřit další nezávislé hodnotitele provedením specifických hodnocení.
Vyhlášení soutěže
O způsobu vyhlášení soutěže rozhodne její vyhlašovatel. Doporučit lze webové stránky, elektronickou poštu, případně síť (spolupracujících) škol. Potvrzení příjmu přihlášky je podmínkou. Jakékoli změny jsou organizátorem vyhrazeny. Zodpovědnou osobou za soutěžící redakce je vyučující. Ten určuje kontaktní osobu pro zasílání průběžného i závěrečného hodnocení a další komunikaci. Soutěžícími jsou jednotlivé redakce školních časopisů. Předmětem soutěže je kvalita školního časopisu v souvislosti s předem danými oblastmi. Posouzení kvality je subjektivní; vychází z profesionálních zkušeností porotců a dohodnutých indikátorů kvality.
Oblasti hodnocení
Rozhodující je uvědomit si, co vše rozhoduje o kvalitě časopisu – práce redakce nad časopisem a jeho obsah: rozhovory, reportáže, komentáře (názorové články), zpravodajství, propagace časopisu (případně reklama uvnitř časopisu), novinářská etika, promyšlenost rubrik, celkový vzhled časopisu (layout), kvalita fotografií a foto-příběhů, kvalita obrázků a komiksů, další oblast (pro případné udělení čestného uznání).
Doporučená kritéria
Čeho si u jednotlivých oblastí především všímat?
• Práce redakce: promyšlenost redakčních činností
• Rozhovor: jasné a promyšlené otázky, čtivá forma, téma
• Reportáž: téma, titulek, spojení popisu s názorem, emoce, provázanost s fotografiemi
• Názorové články: např. anketa – téma, zpracování, grafická forma, neopomenutí počtu účastníků; recenze – oddělení názoru od popisu, srozumitelnost
• Zpravodajství: popis události bez komentáře, aktuálnost, úplnost, srozumitelnost
• Propagace časopisu: plán postupného vylepšování, různé propagační akce, plakáty, nástěnky, internet, spolupráce s místními organizacemi a tiskem
• Novinářská etika: citlivý obsah, pravdivost informací, přiznané zdroje přebíraných informací a obrazového doprovodu
• Promyšlenost rubrik: přehlednost, tematická pestrost, stálé i občasné
• Celkový vzhled časopisu: hravost a nápaditost stránek, spojení textu s obrazem, tiskové zrcadlo, titulní stránka s přehledně uspořádanými prvky a nejdůležitějším vzkazem čtenářům, celkové vyznění a originality logotypu, výstižnost sloganu
• Fotografie: kvalita reprodukce, výběr tématu, fotogeničnost snímku
• Komiks: rozvržení etap příběhu, původnost, výtvarná kvalita, správnost a čitelnost textu
Hodnocení poroty
V realizovaném a doporučeném pojetí soutěže zapisují školní redaktoři do přihlášky a následně i do závěrečného vyjádření k jednotlivým oblastem své poznámky. Viz přihláška do soutěže a shrnutí: http://www.ctenarska-gramotnost.cz/medialni-vychova/mv-soutez-casopisy/nc-2012. Redakce obdrží průběžné a závěrečné hodnocení ve formě slovního hodnocení doplněného o body (maximum 3 body, pro získání certifikátu kvality nemůže mít žádná z oblastí méně, než 2,5 bodu).
Kromě průběžného vyjádření odborné poroty mají školní redaktoři (ale také učitelé a členové poroty) k dispozici podrobné rozbory jednotlivých oblastí na našich webech: http://www.ctenarska-gramotnost.cz/kategorie/medialni-vychova/mv-soutez-casopisy a http://www.sotkoviny.cz/jak-na-casak.
Ceny
Vítězné redakce obdrží v našem pojetí soutěže především potvrzení o kvalitě časopisu. Podmínkou pro jeho získání je vysoká kvalita všech oblastí, případně výrazné zlepšení kvality časopisu. Doporučujeme uspořádat pro vítězné redakce školních časopisů workshopy a tvůrčí setkání s novináři.
]]>